Nová Véska (Staré Město)

Šablona:Infobox sídlo Nová Véska je vesnice, která je částí obce Staré Město v okrese Bruntál, v kraji Moravskoslezském.

Poloha

Nová Véska se nachází přibližně 2 kilometry severozápadně od obce Staré Město, a 5 kilometrů severozápadně od Bruntálu.

Název

1. Česky: Nová Véska, dříve také: Nová Ves, správně ovšem: Malá Véska.
2. Německy: Neudörfel bei Freudenthal, Neudörfl, ve středověku též Newerderfel.

Historie obce

Správní příslušnost k vesnici Staré Město je, stejně jako v cca 3 km vzdálené centrální vsi, předpokladem původně slovanského osídlení Bruntálu. (Název Staré Město je tedy synonymem původního místa osídlení). První písemná zmínka o samostatné obci pochází z roku 1405. Dále je zmíněna ve spise o dělení majetku Opavského, přináležící Mikuláši II. Bruntálští z Vrbna, kde si majitelé a držící panství vedou krutě v dále doloženém sporu. Roku 1557 totiž ukládá Jan starší Bruntálský z Vrbna († 1559) krutou robotu, znamenající uložení pomocných prací při dopravě materiálu při opravě bruntálského hradu. Přestože se obyvatelé města i přilehlých vesnic odvolali k opavskému sněmu, spor dopadl v jejich neprospěch. Práce místních byla po staletí zajištěna těžbou břidlice, výdělek byl dle kronikářů dobrý. Nepřehlédnutelný je vliv zemědělství. Období 1552-1556, 1585 je i zde časem morové pohromy. Existují dochované zprávy o hamru Otto Weisse z 15. stol. Rok 1621 připadá obec i panství Řádu německých rytířů, 1625 byl dále časem násilného pokaličťování. V roce 1642 přicházejí Švédové, zdržují se do roku 1644, opětovně přicházejí v roce 1645, obyvatelé jsou nuceni nosit zabavené obilí na zádech až do Bruntálu, 1713 je v blízké Světlé doložen útok takového hejna kobylek, které spasou celou úrodu a způsobí hlad. Dějiny zmiňují hladomory, zimy tak silné, že se musejí lidé prokopávat tunely, léta tak krutá, že vysychají koryta řek. V roce 1945 je německou armádou prostřednictvím železniční trati převezen vojenský materiál, obyvatelům pod přísným trestem zakázáno vycházení. Údajně se jedná o zakopaný vojenský materiál pro podzemní organizaci Werwolf, která však naštěstí nebyla využita. Směrem k obci Rudná stával větrný mlýn, jehož základy jsou ještě dobře patrné při původní cestě u Černého potoka. Loc: 50°1'27.031"N, 17°23'59.372"E. V 90 letech min. století se pokoušela skupina nadšenců o jeho rekonstrukci, což se však nezdařilo. Po roce 1945 - 1946 dochází ke známému odsunu původního německého obyvatelstva. Obrat v léta trvající degradaci obce v sudetském pásmu a také tradiční pojetí obce s důrazem na zemědělství nastává až v nedávné době, kdy po roce 1989 začínají volné obecní pozemky skupovat obyvatelé, kteří dojíždějí za prací do nedalekého Bruntálu a užívají klidu obecní části Starého Města i blízkosti Bruntálu. Tímto se rychle mění struktura, počet obyvatel vč. dalších, například socioekonomických jevů, životního stylu, vztahu k obci, který zde ještě v 60 tých letech minulého století výrazně chyběl. Tento jev lze vysledovat na příkladu ceny stejné nemovitosti - v roce 1975 byla odkoupena za 6.600,-Kčs, v roce 1995 byla cena nemovitosti bez významných oprav v mezidobí již 550.000,-Kč. V blízkosti autobusové zastávky se nachází dva unikátní smírčí kříže, Loc: 50°0'50.281"N, 17°24'38.951"E, jinde na Moravě, ani v Čechách není znám výskyt dvou podobných křížů v těsné blízkosti. Kříže byly umístěny na své původní místo po jejich znovunalezení při regulaci Černého potoka v roce 1976.

Geologický význam

Obec patří ke geologicky významnému andělskohorskému břidlicovému souvrství, typickým rychlým střídáním jemno až hrubozrnných drobových poloh mocných až 100 m s výrazně gradačně zvrstvenými rytmity a laminity. Dobře patrná jsou povrchové těžiště břidlice v okolí. Podzemní důlní činnost v nejbližším okolí obce není doložena, nejbližším je až zlatonosný důl "Alt Paulina" za sousední obcí Rudná. V okolí (rovněž nazývaném andělskohorský rudný revír) je prvně připomínána písemně důlní činnost listinou z roku 1280.

Pověst o smírčích křížích v Nové Vésce

Na svatodušní pondělí (letnice) se vraceli dva bratři, synové šafáře, ze sečení trávy. Noc před tím trávili oba dva na tancovačce a oba se vášnivě zamilovali do stejného děvčete. Mladší bratr navrhl, že se ten starší lásky může vzdát, protože bude zákonným dědicem a najde si lepší, než prosté děvče. Starší, popudlivý bratr to ostře odmítl, mezi bratry došlo k sporu, během kterého použili ostrých kos. Z tohoto souboje, hnaného žárlivostí, byli oba zraněni tak těžce, že oba zemřeli po několika hodinách. Na trvalou památku této smutné události byli z pískovce zhotoveny dva smírčí kříže, které zde stojí dodnes.

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel Nové Vésky podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	252	279	252	240	200	202	225	90	92	60	39	38	60

V Nové Vésce je evidováno 27 adres, vesměs čísla popisná (trvalé objekty). Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 22 domů, z toho 17 trvale obydlených.

Externí odkazy

• Územně identifikační registr ČR
• Aplikace adresy na MVCR
• Databáze statistických obvodů
• Smírčí kříže (německy)
• Smírčí kříže (česky)