Diskuse:Česká Wikipedie

Z hesla Česká Wikipedie byla v období od 16. do 31. května 2007 uvedena na hlavní straně následující zajímavost:

„Víte, že … česká Wikipedie v anketě Czech Open Source 2007 zvítězila v kategorii Projekt v hlasování veřejnosti a byla také vyhlášena absolutním vítězem?“

HI! Congrats!

Hi! Congrats to 50000 from Russian Wiki! We are wishing to Česká Wikipedie to be 100.000 articles as soon as possible! :)--217.149.19.210 08:11, 17. 11. 2006 (UTC)

Ad sekce Historie a rozsah

Setkání 30. října 2004 (mimochodem to bylo v Šatlavě) jsem se zúčastnil také (více méně se uskutečnilo, protože jsem přijel do Prahy a chtěl někoho vidět), a proto nemohlo jít o setkání správců, kterým já tehdy ještě nebyl; a vzpomínám si na poznámku jednoho účastníka, který konstatoval, že ostatní (byrokraté)se tedy setkávají poprvé a ještě se neznají - takže šlo o první setkání, kde se správci (+ já) sešli. -jkb- ✉ 12:24, 21. 7. 2006 (UTC)

Nejsem v těchto událostech osobně zaangažován, takže je možná vidím z jiného úhlu, řekněme z nadhledu. Skutečnost, že by se setkání správců účastnil někdo navíc (ať už jako náhodný host, nebo mimořádně významný wikipedista či expert) sama nijak nevylučuje, že se jednalo o setkání správců. Za směrodatné bych považoval, kdo byl na setkání zván, jakým způsobem myšlenka na setkání vznikla. To by museli doložit pamětníci: bylo setkání otevřené všem wikipedistům (a byli na něj zřetelně veřejně zváni), nebo bylo chystané spíše jako schůzka funkcionářů, expertů, konkrétní vcelku uzavřené pracovní skupiny? Z encyklopedického hlediska bych spíš zvažoval, jestli těm srazům není v článku věnována až nadměrná pozornost. Konkrétní výčty účastníků každého srazu sem opravdu nepatří, od toho jsou články ve jmenném prostoru Wikipedie, ne v hlavním. --ŠJů 15:03, 21. 7. 2006 (UTC)

iuridictum

poslední editace článků jsou vice mene z prosince 2005, [1], tak prosim nevracejte. -jkb- ✉ 13:35, 22. 7. 2006 (UTC)

(Nevykat, prosím) Ale to neznamená, že je zaniklé, zaniklé znamená, že neexistuje, což je evidentně nepravda. Zanatic ʡ 13:37, 22. 7. 2006 (UTC)

zánik znamená neexistenci, což zjevně neplatí. --Li-sung ✉ 13:38, 22. 7. 2006 (UTC)

-jkb-, čím to, že právě jednu z pěti odkazovaných wiki encyklopedií napadáte jako reklamu a právě jen u této jedné hodnotíte, jak moc je živá? Nezanášejte sem, prosím, své osobní preference a spory. Obsah encyklopedie Iuridictum je plně dostupný, tuším že není zablokovaná možnost se tam zaregistrovat a editovat a frekvence editací je úměrná významu encyklopedie. Poslední editace je zřejmě 8.června 2006 a předtím téměř každý měsíc byla provedena jedna či dvě editace (letos celkem již nejméně 8 editací) [2]. Čili tvrzení o poslední editaci z prosince 2005 je zjevná nepravda. --ŠJů 14:00, 22. 7. 2006 (UTC)

Kolega -jkb- si jistě pamatuje, jak komunisté plně "zvítězili" nad ideologickým nepřítelem, až když jej mohli prohlásit za neexistujícího. Pro mě za mě, ať veškeré zmínky o Iuridictu vyrevertuje, vyzmizíkuje a vytipexuje, bude to jen další lež z mnoha, které na české Wikipedii jsou - a prosperují. --Tompecina 19:25, 29. 7. 2006 (UTC)

Milý kolego, nevím, na co tu narážíte, a doufám, že to nebudu interpretovat chybně; nejen má paměť, ale i mé jazykové znalosti jsou značně zatíženy faktem, že po roce 1968 jsem se nestýkal s žádnými v Československu žijícími občany (či dokonce úřady), jak se občas mylně domníváte. Onen zánik byl tedy kolegy změněn na vlastně i mnou míněnou neaktivnost. Ovšem velice mne těší, že, vyburcován mou jazykovou chybou, server Iuridicta pojednou zaznamenal snad několikasetprocentní vzestup aktivity (i když opět ne ve jmenném prostoru – přesto gratulace). Zdravím, -jkb- ✉ 11:37, 30. 7. 2006 (UTC)

Odkazy do jiných jmenných prostorů

Li-sungova "čistka" od odkazů do jiných jmenných prostorů se mi tedy vůbec nelíbí. Pokud je v článku zmínka o diskusích wikipedistů, proč by u ní nemohl zůstat přímý odkaz na ukázku takové diskuse? Proč proboha u článku o české Wikipedii nemůže zůstat odkaz na seznam nejlepších článků české Wikipedie? Chápu, že obecně by se jmenné prostory neměly prolínat, ale v článku o české Wikipedii je snad docela namístě i trocha nahlédnutí do zákulisí, i když seznam nejlepších článků snad ani zákulisím nemá být. --ŠJů 00:32, 9. 8. 2006 (UTC)

Sebeodkazování je špatné, v tom má Li-sung pravdu, na druhou stranu Šjůova námitka je také oprávněná. Lze se inspirovat en:Wikipedia:Avoid self-references, na wiki udělat speciální šablonu pro odkazování se sama na sebe (a to bylo prováděno pomocí externího a nikoliv interního odkazu, aby se nemátly mirrory) a potřebné odkazy na Wikipedii samotnou řešit touto technikou. --Beren 07:42, 9. 8. 2006 (UTC)

nepřehnal. Pokud se má někam odkazovat do zákulisí, tak externím odkazem. Oddělení interních věcí od encyklopedickým je na místě a navíc je to obrana proti zrcadlům, takže pokud někdo na nějakém najde článek o české Wikipedii, pak by ho interní odkaz na diskuzi vedl na jeho zkopírovanou verzi, kdežto externí povede skutečně sem. --Li-sung ✉ 07:50, 9. 8. 2006 (UTC)

Pokud nevyhovovala forma odkazů, měl jste je tedy předělat na externí, níkoliv je bez náhrady smazat. Neopodstatněné mazání relevantních údajů z článků je porušením základních principů wikipedické práce, škodí Wikipedii a je projevem neúcty k práci druhých. Pokud se Vám nechtělo odkazy předělávat, bylo by bývalo menším zlem ponechat tam ty interní odkazy. Prosím, pokuste se pro příště více uvažovat o tom, zda Váš zásah nesnižuje informační hodnotu článku. --ŠJů 13:24, 9. 8. 2006 (UTC)

většina odkazů, nebyla k ničemu , co jsem považdoval za potřebné jsem nahradil. --Li-sung ✉ 16:05, 9. 8. 2006 (UTC)

To je velmi odvážný soud, že nebyly k ničemu. Takže výběr nejlepších článků z české Wikipedie nebo odkaz na podrobnější zdroje o její historii do článku o české Wikipedie nepatří? Začínám se obávat, abyste jednou nesmazal celou Wikipedii s tím, že vlastně není k ničemu :-) --ŠJů 17:03, 9. 8. 2006 (UTC)

Přejmenování článku

Přejmenování, jak jej provedl Nolanus, se mi zdá poněkud ukvapeným.

1) Původní název článku (Česká Wikipedie) byl analogický názvům obdobných článků ve většině ostatních jazykových verzí – sice není tento způsob pojmenování zcela správný, ale je vžitý zejména v mezinárodním měřítku. Tedy bylo by dobré se ještě jednou zamyslet, jestli má být volen sice správnější, ale podstatně delší a méně očekávatelný název článku.

2) Pokud už bychom se rozhodli článek přejmenovat, pak by se do toho měl pouštět ten, kdo si současně dá práci s přejmenováním článků o dalších jazykových verzích a s opravením šablony. Současný stav, kdy článek o české Wikipedii vybočuje ze způsobu, jak jsou pojmenovány všechny ostatní podobné články, se mi zdá horší než předchozí stav.

--ŠJů 17:15, 9. 8. 2006 (UTC)

Plně souhlasím. — Timichal • 17:17, 09. 8. 2006

Nechápu přesun na tento dlouhý název. Jistěže to občas používáme, ale jen když chceme zdůraznit, že česká Wikipedie je pouze jednou z mnoha (stejně jako říkáme většinou český Autorský zákon, ale když porovnáváme s jinými, tak můžeme říct česká verze autorského zákona) nebo když chceme zdůraznit, že jde o jazykovou a nikoliv státní příslušnost. Když se řekne „česká Wikipedie“, představím si projekt, komunitu a vznikající produkt. V případě „česká jazyková verze Wikipedie“ si představím především ten produkt, význam toho ostatního jako by se ztrácel. Přitom různojazyčné Wikipedie sice musí dodržet základní definici projektu, ale jinak mají značnou míru autonomie, mohou mít jiná pravidla, zvyklosti, jinak definovaný styl. Toto vše název „česká jazyková verze Wikipedie“ nezahrnuje, zdůrazňuje jen odlišný jazyk. Považuji použití v názvu článku za zavádějící, méně používané než jednoduché „česká Wikipedie“ a v konečném důsledku nevhodné.--Beren 17:19, 9. 8. 2006 (UTC)

3) Možné námitky proti původnímu názvu snad chápu. Nicméně i nový název článku může být zavádějící. Pokud bych byl nezasvěcený čtenář, vzbuzoval by ve mně tento nový název pocit, že všechny jazykové verze mají takřka stejný obsah, pouze přeložený do různých jazyků. Ovšem ve skutečnosti se rozvíjejí natolik nezávisle, že není nesmyslné mluvit o národních Wikipediích, které jsou součástí jedné globální Wikipedie. Jestliže argumenty pro jednu a druhou možnost jsou vyvážené, pak bych přihlédl k tomu, která varianta názvu je vžitější a která je stručnější – obě tato kritéria svědčí pro původní název. --ŠJů 17:22, 9. 8. 2006 (UTC)

…český znamená i týkající se češtiny, takže ten přesun opravdu nedává moc smysl… Zanatic ʡ 17:35, 9. 8. 2006 (UTC)

Není jediná Wikipedie s mnoha jazykovými verzemi. Wikipedie jsou prostě různé. --Li-sung ✉ 17:52, 9. 8. 2006 (UTC)

Z oznaceni ceska jazykova verze wikipedie podle me nevyplyva, ze by byly jinak totozne. Jazykove verze ruznych del etc. mivaji bezne odlisny i obsah. Je to proste verze Wikipedie v ceskem jazyce, to nic nerika o tom, ze by jinak obsah mel byt totozny.

Srovnani s autorskym zakonem je podle meho uplne nesmyslne, neexistuje zadny centralni autorsky zakon, jenom jednotlive zakony v ruznych zemich.

Dalsim duvodem pro prejmenovani byly prave i jine wikipedie - u rady verzi se jazyk pouziva v ruznych zemich.

Cesky znamena i tykajici se cestiny? Asi ano, ale pokud se shodneme, ze se to tyka opravdu jazyka, ne zeme /Ze je primarni jazyk, je jasne uz z toho, ze subdomeny sou delane podle jazyku/, pak je ten nazev ceska prinejmensim viceznacny a nepresny.

Jinak ja sem na tohle nekolikrat upozornoval v diskuzich a nikdo se mnou nepolemizoval. Ten nazor /tim i odpovidam Li-sungovi/ sem ostatne prevzal odjinud, kde padl, uz dnes ovsem najit nedokazu. --Nolanus ✉ 18:08, 9. 8. 2006 (UTC)

tak zatím je to 5 proti jednomu ve prospěch původního názvu Česká Wikipedie, zjevně nikdo problémy s přívaným jménem nemá stejně jako ho nemají jinde - en:English Wikipedia, pl:Angielska Wikipedia --Li-sung ✉ 19:22, 9. 8. 2006 (UTC)

Srovnani s autorskym zakonem je podle meho uplne nesmyslne, neexistuje zadny centralni autorsky zakon, jenom jednotlive zakony v ruznych zemich. - S tím nesouhlasím, neexistuje sice centrální autorský zákon, nicméně základní rámec jednotlivých autorských zákonů tvoří Bernská úmluva. A uvažování ve stylu, že máme nějakou centrální Wikipedii, považuji za naprosto zcestné. Ano, anglická Wikipedie tu byla první, první definice projektu byla na ní (stejně jako je nyní i na jiných Wikipediích). Ostatní Wikipedie se sice u ní inspirují (někdy se zase enwiki inspiruje u jiných, například u dewiki), využívají její rozsáhlé zkušenosti, ale nejsou jí nijak podřízeny, projekty jsou řízeny z Mety případně z Nadace a tam víceméně usilují, aby byly pokud možno autonomní a řídily se samy. Tedy pokud chápete některou Wikipedii jako centrální, pak jde o neformální subjektivně vnímaný status. Pokud je Váš přesun vyjádřením tohoto názoru, pak se obávám, že mé námitky, že název nevyjadřuje skutečné postavení české Wikipedie (ale uměle jej zeslabuje), byly naprosto oprávněné. --Beren 13:56, 10. 8. 2006 (UTC)

No, ale prave umluva a zakony sou neco uplne jineho. Analogie ve vztahu k Wikipedii by byla spis Encyklopedie a Wikipedie, /i kdyz i to jen velmi zhruba/. Ale to je nepodstatne.

Ne, nepovazuju za primarni en.wiki. Primarni je proste Wikipedie obecne, proste souhrn vsech verzi jako takovych, i kdyz to muze vypadat divne. --Nolanus ✉ 14:19, 10. 8. 2006 (UTC)

Také jsem pro návrat k původnímu názvu; lze k němu mít jisté výhrady, ale nový název je nesmyslný, neboť evokuje představu nějakého oficiálního názvu, kterým rozhodně není. Česká Wikipedie navíc dle mého názoru narozdíl od Česká jazyková verze Wikipedie splňuje požadavek očekávaného názvu. --Petr Adámek 14:20, 10. 8. 2006 (UTC)

Také jsem pro návrat k původnímu názvu ... Já z řady již výše uvedených důvodů též. Orientaci projektu na jazyk a ne území prosazujme v každodenní praxi, nikoliv formou vytváření takovýchto názvů. Dezidor 14:31, 10. 8. 2006 (UTC)

@Nolanus Obávám se, že představa Primarni je proste Wikipedie obecne, proste souhrn vsech verzi jako takovych je nepřesná a souhlasím s Berenovou námitkou, že název Česká jazyková verze Wikipedie nevyjadřuje skutečné postavení české wikipedie. Nechci opakovat Berenovy argumenty, ale jednotlivé jazykové verze jsou více méně nezávislé a spojuje je pouze podpora a technické zabezpečení ze strany Nadace. Jenže název Česká jazyková verze Wikipedie působí dojmem jednoho projektu, který je řízen jednotně a centrálně a je pouze překládán do různých jazyků, což neodpovídá skutečnosti. Jinak vztah Encyklopedie/Wikipedie odpovídá vztahu Zákon/Autorský zákon (příp. Úmluva/Bernská úmluva), ale rozhodně ne vztahu Bernská úmluva/Český autorský zákon. --Petr Adámek 14:38, 10. 8. 2006 (UTC)

Ja zas nechci opakovat, ze souslovi jayzkova verze nijak neznamena jen preklad. Bezne se delaji ruzne verze ruznych del, ktere se lisi nejen jazykem.

Jinak kazda analogie kulha, bylo chybou se do toho vubec poustet, ale trvam na tom, ze analogie je nesmyslna /je treba si to precist od prvniho Berenova srovnani/. Je to ale celkem jedno.

Tak si teda zmente zpatky, me tohle nebavi. --Nolanus ✉ 14:48, 10. 8. 2006 (UTC)

Ano, každá analogie kulhá, proto je třeba vynaložit úsilí k jejímu správnému pochopení. Abych upřesnil, jak jsem ono přirovnání myslel - vztah

Bernská úmluva × konkrétní autorský zákon v nějaké zemi

je podobný vztahu

definice projektu Wikipedie (jako např. en:Wikipedia:Five pillars) × jeho konkrétní realizace v určitém jazyce (včetně všech dalších doprovodných pravidel, doporučení, definic stylu a nepsaných zvyklostí)

A přesně ve stejném vztahu, v jakém jsou realizace autorských zákonů v jednotlivých zemích, jsou i Wikipedie pro jednotlivé jazyky. --Beren 15:04, 10. 8. 2006 (UTC)

To by ale takhle presne muselo byt uz v tom prvnim vzjadreni, je treba nejen presne chapat, ale i formulovat. Ale fakt to je jedno :) --Nolanus ✉ 15:11, 10. 8. 2006 (UTC)

Omlouvám se, deformován svými znalostmi na toto téma jsem se mylně domníval, že analogie musí být zřejmá, a nerozebral to do patřičné hloubky. --Beren 17:57, 10. 8. 2006 (UTC)

Témata, kvalita a velikost článků

Při vzorku N=100 je přesnost výsledků z Cinikova průzkumu, na hladině 0.95 (pokud parametry beru za nezávislé veličiny)

31% ...±9%
33% ...±9%
3% ...±3%
20% ...±8%
13% ...±6%
4% ...±4%
10% ...±6%
9% ...±6%
11% ...±6%

pozn. - intervaly spolehlivosti na hladině pravděpodobnosti 95% je dost přísné kritérium. Pokud by se bral obyčejný odhad rozptylu, tak ta ±čísla stačí podělit 2.

Co z toho plyne? Základní tvrzení "Zhruba třetina článků byla vyhodnocena jako dobrá, třetina jako vyhovující pahýly, třetina jako subpahýly nebo články vyžadující zásadní úpravy" je tím průzkumem podložené dobře. Podrobné rozčlenění "4 % historické, 17 % životopisné články, 10 % dohromady sport, náboženství a umění, ..." už je trochu na vodě, v celém souboru mohlo být historických článků 4% nebo klidně také 2% nebo 6%. Navrhoval bych přesná nepřesná čísla agregovat do nějakého vágnějšího tvzení, např. o vysším podílu věd přírodních oproti humanitním a pod.

Také by bylo dobré se nějak vynout wikipedistickému slangu (pahýl, subpahýl). --Wikimol 08:42, 26. 9. 2006 (UTC)

Shrnutí vychází ze sečtení údajů od dvou stočlánkových vzorků, s opravou chyb součtu tvořilo vzorek 203 článků (což v té době bylo něco mezi půl až jedním procentem z celku, což je asi také důležitý údaj pro odhad rozptylu). Pro odhad rozptylu lze kromě obecných statistických metod použít i porovnání výsledků z obou vzorků (korelace podílů) prostým náhledem. Už z povahy průzkumu (velmi subjektivní hodnocení kvality a typového zařazení) je zřejmé, že nejde o nějaká exaktní čísla, ale jen o velmi přibližný odhad. Pokud bychom zjišťovali, jak by tentýž vzorek 203 článků ohodnotili jiní wikipedisté, možná by rozptyl hodnot byl ještě větší. Přesto myslím, že nějakou vypovídací hodnotu tato čísla mají a jejich vypuštěním by se informace stala příliš bezobsažnou. Pro vážnější zájemce je v odstavci odkaz na podrobnější údaje i s popisem metody. --ŠJů 17:01, 1. 10. 2006 (UTC)

Údaj o aktuálním počtu článků

Nesouhlasím s editací http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_Wikipedie&diff=1155758&oldid=1155734. Proč by článek nemohl mít dynamický obsah? Může. Pouze s tím někdo může nesouhlasit. Existuje nějaká dohoda? --ŠJů 09:57, 24. 1. 2007 (UTC)

No když si třeba zkopírujete Wikipedii z dumpu nebo článek generujete z jeho zdrojového kódu, výsledek dostanete buď bez dat nebo s chybou. --Beren 00:26, 25. 1. 2007 (UTC)

Proč ne:

1. Věta začíná "Nyní..." - ve chvíli, kdy někdo převezme fixně vygenerovaný článek, bude za pár okamžiků tato věta neplatná, neboť se číslo změní.
2. Vyhledávače indexují vygenerovanou stránku a v jejich cache by se potom dala nalézt podobně nesprávná informace, jak praví předchozí bod.
3. Ti, kteří přebírají obsah Wikipedie, nemusejí mít stejné technické prostředky jako Wikipedie, může se jim tedy zobrazovat jen nějaký nesmysl.
4. Ti, kteří přebírají a mají ty prostředkly, nemusejí mít ve svém hlavním jmenném prostoru identický počet článků s českou Wikipedií - proměnná jim tedy zobrazí zcela jiné číslo.
5. Články jsou cachovány, číslo by tedy stejně po většinu času neodpovídalo skutečné hodnotě.

— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 01:40, 25. 1. 2007 (UTC)

Dík za vysvětlení. Škoda že to nejde. --ŠJů 01:56, 25. 1. 2007 (UTC)

Důležitost

Je tato editace pro historii cs wiki důležitá? Kritik bylo a bude dle mého hodně, nemyslím si, že tahle jedna přesahuje ty ostatní. Osobně bych to smazal, ale jelikož je problém živý a smažem to rychle bez debaty, tak se to okamžitě použije proti nám na zmiňovaném blogu, že mažem kritiku. Takže co ostatní na to?

Osobně neshledávám tento článek významnější než ostatní, uváděné věci na blogu nejsou ani objektivní, jelikož (jak se již vyjadřovali ostatní) nejsou interpretovány správně. Nemyslím si, že napsat jeden hanící článek založený na překrucování je důvod, aby byl následně uveden v hlavním prostoru encyklopedie. Zcela dostatečné mi přijde uvedení v ohlasech v médií, kde to své místo má. Zde nikoliv. --Chmee2 23. 7. 2008, 20:19 (UTC) --che 23. 7. 2008, 20:21 (UTC)

S tím souhlasím. Takových kritik je celá řada. Zandl zjevně spoustu věcí nepochopil, ale tak už to někdy chodí. Kdo chce psa bít... -- Mercy (☎|✍) 23. 7. 2008, 20:23 (UTC)

Je to nepodstatné. Je toho moc. Máme zmínit každý blog, který píše o Wikipedii všechno možné i nemožné? --Aktron (d|p) 23. 7. 2008, 20:44 (UTC)

wikipedie.blogspot.com

Kdopak se skrývá za tímto zdrojem??? Trochu pochybuji, že je tento zdroj věrohodný...--Kozuch 18. 8. 2008, 08:33 (UTC)

Kdo se za ním skrývá, je celkem jasně v článku napsáno. Ovšem také si myslím, že tento článek pracuje se zdroji poněkud divně. Není podle mě vhodné používat jako reference stránky jako Wikipedista:Interiot/Zp nebo Wikipedie:Spor o pravopis. Ta druhá je dokonce velmi zavádějící, protože uvádí, že spor nebyl vyřešen, zatímco vyřešen byl (Wikipedie:Pravopis). Také referování o vlastních sporech, odkazy na blogy wikipedistů a interní stránky, to je dosti pochybné. Jsou tyto spory vůbec encyklopedicky významné? Pokud ano, měly by se najít zdroje sekundární. Pokud ne, pryč s tím. Nemyslím si, že by někoho mimo Wikipedii zajímala prastará vyřešená diskuse o heslo Cimrman. --egg ✉ 18. 8. 2008, 08:52 (UTC)

Přes výše uvedené výhrady jsem revertoval Kozuchův přesun textu z článku do diskuse včetně zcela scestné šablony {{Bez zdrojů}}. Takhle tento problém řešit nelze. Ze sporných referencí lze udělat něco jako poznámky pod čarou. Celým odstraněním kritiky se akorát přilévá do ohně a nahrává lidem, kteří tak rádi a ochotně společně se slovem Wikipedie používají výraz cenzura. -- Mercy (☎|✍) 18. 8. 2008, 10:13 (UTC)

Tady žádnou šablonu, co by šla do diskuse, nevidím.--Kozuch 18. 8. 2008, 10:33 (UTC)

Stejně, jako na IRC, Ti opakuju, že tu šablonu jsem odstranil z textu. Stačí se jen podívat. ;-) -- Mercy (☎|✍) 18. 8. 2008, 10:37 (UTC)

Tak já ji zas vrátil, jak jsme se dohodli :D. Doufám teda, že to takhle je v pohodě.--Kozuch 18. 8. 2008, 11:18 (UTC)

Nemám námitek. Ve sporném textu ale bude potřeba provést řadu „zkvalitňujících opatření“. -- Mercy (☎|✍) 18. 8. 2008, 11:30 (UTC)

Celkově zpochybněno

Vložena šablona, podotýkám, že část, kterou jsem přidal já

V roce 2008 kritizoval českou wikipedii Patrick Zandl na svém blogu.[13] Server Lupa.cz zveřejnil článek týkající se sporů na české Wikipedii.[14] Reflex psal o české Wikipedii v dubnu 2006[15] a v srpnu 2008.[16] Lehkou kritiku několika politických hesel přinesl server idnes.cz.[17] Kritiku hesla Brno přinesl Brněnský Deník.[18]

považuji za OK, šablona se tedy týká zbytku sekce "Spory a kritika".--Kozuch 4. 9. 2008, 14:09 (UTC)

Pro zdrojování může posloužit Wikipedie:Ohlasy v médiích.--Kozuch 6. 9. 2008, 10:45 (UTC)

Spor o doménu wikipedie.cz

[3] Možná to někoho bude zajímat, například pamětníky. Je to zajímavé i do budoucna, pro podobné spory. Já osobně už samozřejmě s wikipedií a jejími "správci" nechci mít nic společného. Jedna špatná zkušenost stačila. --Tomáš Pecina 10. 4. 2011, 01:08 (UTC)

Licence vs. Anglicka verze wiki clanku

Jak se tu psalo o mazani tisicovky clanku kvuli autorskym pravum. Bylo by dobre sem hodit nejaky link do tohoto clanku s doplnenim co tedy muze byt a v jake forme zverejneno na wiki a zdali muzou nastat komplikace s prekladem cizich mutaci do cestiny. Tedy situace ze wiki splnuje prave jen nekde a ne pro vsechny stejne bez rozdilu.

A jak to je s citacemi kdy pri jejich absenci wiki editori nemilosrdne nici ale neupravuji. Tedy situace napriklad ze jedna ruka ma normalne 5 prstu. Je to obecne znamy fakt nebo musi byt pridana citace na nejlepe oxfordsky sbornik anatomie? Jinak takova informace nema sanci se dozit druheho dne na wikipedii?

Píšete na dost nevhodné místo; zkuste si přečíst stránky jako WP:Autorské právo, WP:WikiProjekt Překlad/Rady, WP:Zdroje atd., případné konkrétní dotazy můžete klást např. na stránce Wikipedie:Pod lípou. --Mormegil ✉ 27. 12. 2013, 18:08 (UTC)

Co se týká příkladu s pěti prsty, přečtěte si Wikipedie:Ověřitelnost. Jedná se o zjevný fakt, tedy se jej požadavek na zdroj netýká. --Beren (diskuse) 27. 12. 2013, 20:37 (UTC)

S jakým písmenem psát?

Rád bych zjistil názory ostatních na správný pravopis názvu „česká Wikipedie“ resp. „Česká Wikipedie“. Zde v článku nyní převažuje podoba s malým písmenem a několikrát je použito velké jen v místech, kde jde o nadpis nebo součást jiného názvu. Já jsem ale po delších úvahách dospěl k názoru, že i samotné pojmenování „Česká Wikipedie“ je názvem a proto by se mělo psát s velkým počátečním písmenem. Níže tento svůj názor podpírám nejprve svou vlastní úvahou o vztahu „Wikipedií“ a posléze svou analýzou vědeckého článku o psaní velkých písmen. Tyto texty byly odvozeny z diskuze k projektu Česko-slovenská Wikipedie a navazují též na předchozí diskuzi ve slovenské variantě projektu. Dohoda o správném pravopisu názvu naší encyklopedie je velmi užitečná právě pro takovéto případy, kdy se často v jediném textu mluví současně jak o Wikipedii samotné, tak i o některých jejích konkrétních jazykových mutacích.

Selská úvaha: Jak se komunita už dávno víceméně shodla zde výše, každý web *.wikipedia.org lze považovat za samostatný projekt nezávislý na ostatních, což platí i pro en.wikipedia.org (ten prostě jen zrovna byl prvním). Slovo „Wikipedie“ je ale současně vlastní jméno psané s velkým písmenem a tedy poukazující na jedinečnost, proto je nutné „Wikipedii“ chápat jako označení všech webů pod wikipedia.org jako celku; nejde však o žádný jeden konkrétní projekt, spíše jen o myšlenku a způsob její realizace, ale už ne o žádnou její realizaci konkrétní (protože ty jsou závislé na jazyku). S tímto chápáním skutečnosti ovšem není ve shodě současná pojmenovávací praxe, kdy se před vlastní jméno „Wikipedie“ připojuje určující přídavné jméno, jež se ovšem nepovažuje za součást názvu a píše se proto s malým počátečním písmenem – vždyť tak to pak vypadá, jako by nešlo o nezávislé projekty, nýbrž primárně o jediný projekt (se stejnými články, komunitou, zvyklostmi…), který je k dispozici v několika jazycích (překladech). Nebo je předpoklad špatně, což by znamenalo, že tu dlouhodobě panuje jakási schizofrenie spočívající v tom, že sice mluvíme o „{č,Č}eské a {s,S}lovenské Wikipedii“, tedy o „(těch, dvou…) Wikipediích“, ale hned jindy zase tvrdíme, že „Wikipedie“ je jen jedna a má na tři sta různých jazykových verzí? Má se snad „česká Wikipedie“ chápat jako zkratka za „česká (jazyková verze) Wikipedie“ (jak se i dříve jmenoval tento článek)?

S využitím odborného článku: Nejpodrobnější rozbor psaní velkých písmen, který jsem našel (F. Trávníček, Slovo a slovesnost, 1960), obsahuje nové a cenné poznatky k tématu (a je ostatně užitečné si článek přečíst i celý, protože autor v něm buduje okolo vlastních jmen pěknou obecnou teorii, díky které lze lépe pochopit i tuto problematiku jako celek). Důležitá pro nás je z toho článku hlavně část začínající slovy „7. Složitá vlastní jména“. Píše se tam, že i Český Brod byl dříve jen Brod a přídavné jméno se přidalo časem, pro bližší určení, čímž vzniklo specifičtější vlastní jméno. Přijmeme-li tedy tvrzení, že existuje více různých Wikipedií, pak mi z toho vychází, že ta česká by se měla označovat vlastním jménem „Česká Wikipedie“. K velikosti písmene přídavného jména se autor vyjadřuje v pátém odstavci té části 7 („Poznávací obsah složitých vlastních jmen…“), kde učí rozlišovat mezi přídavným jménem vyjadřujícím vlastnost jedinečnou a trvalou („Velká Praha“ – obecně používaný název, nezávislý na kontextu, proto psáno s velkým písmenem) a přídavným jménem vyjadřujícím vlastnost aktuální, nepodstatnou (platnou pouze vzhledem ke kontextu, času, místu, mluvčímu… – „starobylá Praha“). Pokud českost této naší „Wikipedie“ budeme považovat za vlastnost jedinečnou a trvalou (žádná jiná česká není a jazyk Wikipedie je stanovený jednou pro vždy), pak mi z toho vychází, že: 1. přídavné jméno „český“ ve spojení „Česká Wikipedie“ slouží „přesnému odlišování od jednotlivin označovaných týmž vlastním substantivem“ („Wikipedií“ je vícero) a toto spojení je tedy (složité) vlastní jméno; 2. jakožto složité vlastní jméno s přídavným jméneme vyjadřujícím v tomto spojení vlastnost jedinečnou jej píšeme s velkým počátečním písmenem, tedy „Česká Wikipedie“ (obdobně jako „Český Brod“). P.S. Vím, že pro psaní velkých písmen v názvech sídel dnes existují specifická pravidla (Bílá hora vs. Bílá Hora), ale ta vznikla zobecněním jevů, kterých si autor zmíněného článku všímá (tj. postupným zpřesňováním již existujících kratších vlastních jmen) a které jsou relevantní i pro náš případ. Navíc si pečlivý čtenář odkazovaného článku povšimne, že jeho autor obhájil pravopis pojmenování „Český Brod“ i mnoha dalších názvů sídel nikoliv odkazem na specifické pravidlo pro sídla, nýbrž jejich vyložením jako slovních spojení označujících už jednotlivinu a nikoliv ještě obecninu.

K jakému závěru o velikosti počátečního písmene v pojmenování našeho českého projektu jste po přečtení těchto úvah dospěli? --Blahma (diskuse) 13. 2. 2014, 01:05 (UTC)

Obávám se, že v současném globalizovaném světě je naše (česká nebo slovenská) wiki jen součástí celého systému (nejen Wikipedie, ale i Commons atd.). Takže příliš aplikovat Trávníčka nejde. Spíš bych to celé nechal, ať si to sedne. Nebude problém, aby třeba ve sborníku z Wikikonference (třeba ho jednou budeme vydávat :) to někdo v populárnějším článku psal jako česká Wikipedie a někdo v odbornějším jako Česká. --Packa (diskuse) 13. 2. 2014, 01:52 (UTC)

P.S. A aby se předešlo problémům, navrhuji se vrátit k předkům a používat jeden jediný název: Wikipedie česká. A bude po veverkách. --Packa (diskuse) 13. 2. 2014, 01:52 (UTC)

Když už tu řešíme název... Přívlastek česká je nevhodný. Mnohem lepší je českojazyčná, protože není zavádějící a lépe vystihuje podstatu věci.

K samotnému velkému či malému písmenu č asi toto. Jedná se o samostatné vlastní jméno? Ne. Jedná se samostatnou právnickou osobu? Ne. Jedná se jen jazykovou verzi celkového projektu, které se nějak říká. Jedinou šanci jak obhájit Č vidím v samostatném publikování této jazykové verze. Kdysi k ní došlo a tak o tom CD můžeme psát s Č. To je ale vše, protože elektronická podoba zkrátka samostatným dílem není.--Rosičák (diskuse) 13. 2. 2014, 03:09 (UTC)

@Blahma: Také vidím česká Wikipedie za zkrácený název česká jazyková verze Wikipedie / českojazyčná Wikipedie, proto používám malé č. Díky za diskuzi, jen dodám, že původní editace (o níž si myslím, že tuto konkrétní diskuzi vyvolala) upravovala stav, kde se vyskytovala na jedné stránce malá i velká Č. Následně jsem sjednocoval se stavem té podstránky. Asi jsem tě radši měl nejdřív kontaktovat, neb NEKIT, došlo mi to až poté, co byla většina té projektové stránky převedena na formát malého č. Díky. S pozdravem --13. 2. 2014, 13:53 (UTC), Utar (diskuse)

No nevím, jestli mi česká Wikipedie připadá jako Český Brod. Spíš bych viděl ekvivalent např. v označení jednotlivých národnostních komunit v multikulturní Praze 19. století. Jako židovská Praha, německá Praha, ... kolik národů, tolik Prah. Malé písmeno má svou logiku. Na druhou stranu mě nijak neirituje, pokud někdo použije velké písmeno např. aby zdůraznil svébytnost projektu. A co se týká užití v článku – odmysleme si, že se jedná o nás, a uplatňujme stejné zásady jako v jiných článcích. Volí se název, jaký bude český čtenář nejspíše očekávat. Tedy buď máme nějakou oficiální formu názvu (což asi nemáme, leda by se komunita na něčem shodla) nebo máme tradiční formu názvu (zde spočívající v mechanickém předřazení jazykového přívlastku před název projektu) nebo máme vyjádření jazykovědců nebo pokud ani to není dostupné nebo je nejasné, tak je možné ještě udělat průzkum zdrojů. Ale dokud nebude nový argument výše zmíněného typu, nechal bych to, jak to je. --Beren (diskuse) 13. 2. 2014, 20:13 (UTC)

„Česká Wikipedie“ myslím nelze považovat ani za polooficiální název (viz např. logo), proto malé č. Osobně tam, kde to nevadí, píši i malé w, jako píšu s malým internet nebo pošta. --Matěj Orlický (diskuse) 16. 2. 2014, 16:48 (UTC)

Co se týká malého "w", tak na jednu stranu je to čest, mít tak významný produkt, že se jeho název stane obecným slovem, na druhou stranu je pak jeho název jako obchodní známka naprosto nechráněný. Tedy pokud by to se prosadilo, každý cizí wiki projekt s charakterem encyklopedie by si mohl říkat wikipedie. Což by bylo dost nepříjemné, protože matoucí. Projekt finančně závisí na přízni čtenářů a nejistota, kým vlastně je a kým není, mu může ublížit. (Příklad ze života: podobná hrozba existuje např v případě iPadu.) Takže prosím, pišme velké "W". --Beren (diskuse) 16. 2. 2014, 22:39 (UTC)

Tam, kde to vadí, píšu W (viz výše). Tou hrozbou myslíte, abychom nechodili daleko, např. toto: http://applewikipedia.org ? Matěj Orlický (diskuse) 17. 2. 2014, 00:26 (UTC)

Toto bych nenazval přímo hrozbou (moc silné slovo), i když zneužití značky to je. A je to i rizikem, protože zde platí, že stokrát nic umořilo osla. Kdo nechá ostatní, aby v dobré víře užívali jeho značky, tedy ji nechrání, tak se později, když najednou změní názor, už ochrany nad rámec toho, co předtím toleroval, domoci nemusí. Vím, že kdysi se takovým webům i psalo, v drtivé většině to provozovatelé nedělali s žádným nekalým úmyslem, prostě nevěděli, že podobné užití není košer. --Beren (diskuse) 17. 2. 2014, 00:59 (UTC)

Slovo Wikipedie vnímám jako vlastní jméno, a to jak ve významu označujícím celý komplex "národních" projektů, tak v případě použití pro jeden konkrétní projekt. O zobecnění by se dalo mluvit tehdy, pokud by se tak začaly označovat i jiné wiki projekty (přičemž z jazykového hlediska nezáleží na tom, jestli by to bylo legální použití). Tendence je spíš opačná, že se Wikipedii zkráceně říká Wiki. Česká Wikipedie (českojazyčná Wikipedie, česká verze Wikipedie, česká část Wikipedie), podobně jako kterákoliv jiná, je sice jasně vymezitelnou svébytnou entitou, která by jako taková mohla být označována nějakým specifickým vlastním jménem, avšak oficiálně žádné takové pojmenování nemá. Osobně vnímám zmíněná její označení jako obecná a myslím, že tento pohled převažuje, nicméně pokud někdo toto označení použije jako vlastní jméno, nepovažoval bych to za chybu, ale spíše za nezvyklost. Pokud budu hovořit o malostranském Újezdu, abych ho odlišil od jiných Újezdů, nebo o jihočeských Slapech, abych je odlišil od těch středočeských, nebo o příbramském Brodu, tak také v adjektivu nepíšu velké písmeno, ačkoliv účelem toho přívlastkového spojení je právě označení jednoho konkrétního a jedinečného místa. Dokud a pokud se ten přívlastek nestane oficiální součástí vlastního jména, nebývá považován za jeho součást ani neoficiálně. (U místních jmen ovšem musíme přihlédnout k tomu, že ještě poměrně donedávna mnohé rozlišující přívlastky nebyly jejich úplně nedílnou součástí, ale názvy se daly používat i bez nich nebo totéž místo mělo souběžně více variant přívlastků, takže není úplně jednoduché a asi ani možné stanovit, kdy se z obecného rozlišujícího přívlastku stala součást vlastního jména). Ale myslím, že ani Český Brod ani židovská Praha nejsou dost přesnou analogií té Wikipedie. Ani kdybych psal, že mám u sebe maďarskou Bibli, tak to není ono, protože tam se přece jen předpokládá, že jde o překlad jedné a téže knihy, zatímco u Wikipedie mají jednotlivé jazykové verze společný vlastně jen jakýsi rámec (formát) a organizačně-právní zastřešení. Možná by se to dalo přirovnat k televizním pořadům, například k českému Milionáři. --ŠJů (diskuse) 26. 2. 2014, 21:39 (UTC)

Kritika

Sekce o kritice je poněkud neencyklopedická. Dočteme se tam o existenci asi šesti zdrojů, který prý Wikipedii kritizovaly, ale ani v jednom případě se nedozvíme, co o ní vlastně psaly, natož co na ní kritizovaly. Encyklopedický článek by měl postupovat opačně. Informovat o obsahu těch článků a nevnucovat čtenářům Wikipedie názor na to, jestli ty ohlasy byly víc "kritické" či "nekritické". Dokonce mám pocit, že kdysi v článku už nějaké faktické informace byly a že zmizely a byly nahrazeny prázdnými mlžícími frázemi, ale zas takový Sisyfos nejsem, abych to v historii hledal. --ŠJů (diskuse) 26. 2. 2014, 21:53 (UTC)

Chyba v poučce vypuklý úhel

Vypuklý úhel je větší než 180st. a menší než 360st -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 195.191.202.20 (diskuse)

Dobrý den, děkujeme za upozornění, v článku úhel opraveno. Příště prosím napište do diskuse přímo u daného článku. Matěj Orlický (diskuse) 27. 11. 2014, 09:41 (CET)

? Kdo to vlastně píše ?

Dobrý den.CHtěl jsem se zeptat , kdo to vlastně píše?

štěpan mrozek

Teoreticky kdokoli. Přesto je nicméně nutná jistá kompetentnost, tedy by daný člověk měl být minimálně erudovaný v tom, o čem píše a svá tvrzení podkládat věrohodnými zdroji, aby bylo naplněno pravidlo o ověřitelnosti. Nekvalitní články nebo různé experimenty většinou vydrží jen krátce. Pokud chcete na WP začít, doporučuji si přečíst základní informace z WP:Vítejte na Wikipedii. OJJ, Diskuse 16. 5. 2018, 19:35 (CEST)

Externí odkazy či reference byly změněny (srpen 2018)

Dobrý den,

právě jsem se pokusil opravit 6 externí odkazy či reference na stránce Česká Wikipedie. Prosím, zkontrolujte moje editace. Pokud máte nějaké otázky, potřebujete, abych tyto odkazy nebo dokonce celou tuto stránku ignoroval, prosím vizte seznam často kladených otázek pro další informaci. Provedl jsem následující změny:

• Přidán odkaz na https://web.archive.org/web/20101222120644/http://wikimediafoundation.org/wiki/Frequently_Asked_Questions do http://wikimediafoundation.org/wiki/Frequently_Asked_Questions
• Opraveno formátování u http://cs.wikipedia.org/
• Opraveno formátování u http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Recentchanges
• Opraveno formátování u http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana
• Opraveno formátování u http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Recentchanges
• Opraveno formátování u http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana

. Udělal-li jsem chybu, vizte seznam často kladených otázek.

Děkuji.—InternetArchiveBot (Nahlásit chybu) 21. 8. 2018, 05:51 (CEST)

Tabulka:Růst počtu článků české Wikipedie

Tabulka Růst počtu článků české Wikipedie začíná být příliš dlouhá, navíc zarovnaná vlevo a zbytečně podrobná (datace po +10K). Od 100 000 navrhuji přírůstek vždy po 50 tisících článcích (tj. 100, 150, 200…), podrobnou tabulku lze přesunout do kroniky.--Kacir 15. 6. 2019, 10:08 (CEST)