Wikipedie:Článek týdne/2024/06: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Aktuální verze z 5. 2. 2024, 18:57

název: Vačnatci
obrázek: Soubor:Macropus rufogriseus rufogriseus Bruny.jpg
orientace (obrázku; na výšku / na šířku): na výšku
šířka (obrázku; obvykle stačí výchozí)
popisek (obrázku): Klokan rudokrký (Notamacropus rufogriseus)
anotace

Vačnatci (Marsupialia) představují skupinu živorodých savců, jež zahrnuje americké řády vačice, vačíci a kolokolové a dále řády vakokrti, kunovci, bandikuti a dvojitozubci (včetně klokanů a koalů) z Australasie a Wallacey. Předkové dnešních vačnatců se od své sesterské linie vedoucí k placentálům odchýlili před více než 160 miliony lety, a třebaže jejich bouřlivý vývoj zpočátku probíhal na severní polokouli, od začátku kenozoika se vyskytují vesměs na kontinentech jižní polokoule a asi 70 % dnešních druhů žije v australské oblasti. Několik druhů zpětně kolonizovalo Severní Ameriku.

Reprodukční systém samic vačnatců se vyznačuje dvěma dělohami a pochvami, po krátkém období březosti samice rodí nedokonale vyvinutá mláďata, jejichž následný vývoj probíhá v trvalém kontaktu se samičí bradavkou během prodloužené laktace. K bradavkám se mládě dostává svépomocí a může je krýt specializovaný vak, není to však pravidlem. Vačnatci osídlili všechny hlavní biotopy v Americe i Australasii, včetně vyprahlých stanovišť. V Australasii se vyvíjeli bez přítomnosti placentálů, a konvergentně tak zastávají jejich ekologické role, od stromových forem po býložravce otevřených plání. Australská pleistocenní megafauna zahrnovala i téměř třítunový rod Diprotodon, stejně jako vrcholového predátora rodu Thylacoleo o délce 1,5 m.

Na vačnatce se ve srovnání s placentály pohlíželo spíše jako na „primitivní“ nebo „druhořadé“ savce, byť jejich nižší druhová početnost může být pouhým důsledkem dlouhodobé izolace na jižních kontinentech. Především australští vačnatci nicméně od období pleistocénu zažili značný pokles druhové bohatosti, nejprve možná v důsledku pravěké lidské kolonizace, následně i vlivem kolonizace evropské, spojené se zásahy do stanovišť, a především se zavlečením invazních druhů.

nominace (NČ / DČ / české / ostatní): NČ
rok (formát: RRRR)
týden (formát: TT)
poznámka (k návrhu): Asi někdy v roce 2024, opět spíš větší (zoologické) téma, tak doporučuji chvíli šetřit. OJJ, Diskuse 13. 12. 2023, 16:25 (CET)[odpovědět]

návrh: +0 Navrhl/a: OJJ, Diskuse 13. 12. 2023, 16:25 (CET)[odpovědět]
recenze ({{čt/ano| --~~~~}} / {{čt/ne| --~~~~}} / {{čt/komentář| --~~~~}})

+1 --V0lkanic (diskuse) 14. 1. 2024, 12:04 (CET)[odpovědět]

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
  | popisek = Klokan rudokrký (Notamacropus rufogriseus)
  | orientace = na výšku
- | anotace = '''[[Vačnatci]]''' (Marsupialia) představují skupinu [[živorodí|živorodých]] [[savci|savců]], jež zahrnuje [[Amerika|americké]] řády [[vačice]], [[vačíci]] a [[kolokolové]] a dále řády [[Vakokrtovití|vakokrti]], [[kunovci]], [[bandikuti]] a [[dvojitozubci]] (včetně [[Klokanovití|klokanů]] a [[koalovití|koal]]) z&nbsp;[[Australasie]] a [[Wallacea|Wallacey]]. Předkové dnešních vačnatců se od své [[sesterská skupina|sesterské linie]] vedoucí k&nbsp;[[Placentálové|placentálům]] odchýlili před více než 160&nbsp;miliony lety, a třebaže jejich bouřlivý vývoj zpočátku probíhal na severní polokouli, od začátku [[kenozoikum|kenozoika]] se vyskytují vesměs na kontinentech jižní polokoule a asi 70&nbsp;% dnešních druhů žije v&nbsp;[[Australská oblast|australské oblasti]]. Několik druhů zpětně kolonizovalo [[Severní Amerika|Severní Ameriku]].
+ | anotace = '''[[Vačnatci]]''' (Marsupialia) představují skupinu [[živorodí|živorodých]] [[savci|savců]], jež zahrnuje [[Amerika|americké]] řády [[vačice]], [[vačíci]] a [[kolokolové]] a dále řády [[Vakokrtovití|vakokrti]], [[kunovci]], [[bandikuti]] a [[dvojitozubci]] (včetně [[Klokanovití|klokanů]] a [[koalovití|koalů]]) z&nbsp;[[Australasie]] a [[Wallacea|Wallacey]]. Předkové dnešních vačnatců se od své [[sesterská skupina|sesterské linie]] vedoucí k&nbsp;[[Placentálové|placentálům]] odchýlili před více než 160&nbsp;miliony lety, a třebaže jejich bouřlivý vývoj zpočátku probíhal na severní polokouli, od začátku [[kenozoikum|kenozoika]] se vyskytují vesměs na kontinentech jižní polokoule a asi 70&nbsp;% dnešních druhů žije v&nbsp;[[Australská oblast|australské oblasti]]. Několik druhů zpětně kolonizovalo [[Severní Amerika|Severní Ameriku]].
 [[Rozmnožovací soustava|Reprodukční systém]] samic vačnatců se vyznačuje dvěma [[děloha]]mi a [[pochva]]mi, po krátkém období [[březost]]i samice rodí nedokonale vyvinutá mláďata, jejichž následný vývoj probíhá v&nbsp;trvalém kontaktu se samičí bradavkou během prodloužené [[laktace]]. K&nbsp;bradavkám se mládě dostává svépomocí a může je krýt specializovaný vak, není to však pravidlem. Vačnatci osídlili všechny hlavní biotopy v&nbsp;[[Amerika|Americe]] i&nbsp;Australasii, včetně vyprahlých stanovišť. V&nbsp;Australasii se vyvíjeli bez přítomnosti placentálů, a [[Konvergence (evoluce)|konvergentně]] tak zastávají jejich ekologické role, od stromových forem po býložravce otevřených plání. [[Australská megafauna|Australská pleistocenní megafauna]] zahrnovala i&nbsp;téměř třítunový rod ''[[Diprotodon]]'', stejně jako vrcholového predátora rodu ''[[Thylacoleo carnifex|Thylacoleo]]'' o&nbsp;délce 1,5&nbsp;m.