Kazimír I. Těšínský: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m WPCleaner v2.01 - Opraveny odkazy na rozcestníky - Anna Těšínská, Tumba; k opravě odkaz - Johanité / Opraveno pomocí WP:WCW (Řídicí znaky Unicode - Odkaz shodný se svým popisem - Nesprávný zápis ISBN - Opravy pravopisu, typografie nebo kódu - Nalezen tag <nowiki>)
m typo
 
(Není zobrazeno 12 mezilehlých verzí od 7 dalších uživatelů.)
Řádek 13: Řádek 13:
| chrámové jméno =
| chrámové jméno =
| posmrtné jméno =
| posmrtné jméno =
| regent =
| předchůdce = [[Měšek I. Těšínský]]
| předchůdce = [[Měšek I. Těšínský]]
| následník = [[Přemysl I. Nošák]]
| následník = [[Přemysl I. Nošák]]
| typ dědice =
| typ dědice =
| dědic =
| dědic =
⚫
| choť = [[Eufemie Mazovská († 1374)|Eufemie Mazovská]]
| královna =
⚫
| potomstvo = 1. [[Anna Těšínská († 1367)|Anna Těšínská]] <br /> 2. [[Vladislav Těšínský]] <br /> 3. [[Jolana Helena Těšínská]] <br /> 4. [[Boleslav Těšínský]] <br /> 5. [[Přemysl I. Nošák]] <br /> 6. [[Anežka Těšínská]] <br /> 7. [[Jan Těšínský]] <br /> 8. [[Siemovít Těšínský]] <br /> 9. [[Alžběta Těšínská]]
⚫
| partner1 = [[Eufemie Mazovská († 1374)|Eufemie Mazovská]]
⚫
| potomstvo = 1. [[Anna Těšínská († 1367)|Anna Těšínská]] <br /> 2. [[Vladislav Kazimír Těšínský]] <br /> 3. [[Jolana Helena Těšínská]] <br /> 4. [[Boleslav Těšínský]] <br /> 5. [[Přemysl I. Nošák]] <br /> 6. [[Anežka Těšínská]] <br /> 7. [[Jan Těšínský]] <br /> 8. [[Siemovít Těšínský]] <br /> 9. [[Alžběta Těšínská]]
| rod = [[Těšínská větev Piastovců|Těšínští Piastovci]]
| rod = [[Těšínská větev Piastovců|Těšínští Piastovci]]
| dynastie = [[Piastovci]]
| dynastie = [[Piastovci]]
Řádek 27: Řádek 25:
| otec = [[Měšek I. Těšínský]]
| otec = [[Měšek I. Těšínský]]
| matka = [[neznáma]]
| matka = [[neznáma]]
| datum narození = [[1280]] – [[1290]]
| datum narození = [[1280]]–[[1290]]
| datum úmrtí = [[1358]]
| datum úmrtí = [[1358]]
| datum pohřbení = [[1358]]
| datum pohřbení = [[1358]]
Řádek 33: Řádek 31:
| podpis =
| podpis =
}}
}}
⚫
[[Soubor:Cieszyn - Kościół św. Marii Magdaleny - Tumba.JPG|náhled|upright|[[Tumba (hrob)|Tumba]] Kazimíra či jeho syna Přemysla ''([[Kostel svaté Máří Magdalény v Těšíně|kostel sv. Máří Magdalény v Těšíně]])'']]

⚫
[[Soubor:Cieszyn - Kościół św. Marii Magdaleny - Tumba.JPG|náhled|upright|[[Tumba (hrob)|Tumba]] Kazimíra či jeho syna Přemysla ''([[Kostel svaté Máří Magdalény v Těšíně|kostel sv. Máří Magdalény v Těšíně]])''|alt=]]
'''Kazimír I. Těšínský''' ({{vjazyce|pl}} '''''Kazimierz I cieszyński'''''<ref>{{Citace elektronického periodika
'''Kazimír I. Těšínský''' ({{vjazyce|pl}} '''''Kazimierz I cieszyński'''''<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Kazimierz I Cieszynski
| titul = Kazimierz I Cieszynski
Řádek 45: Řádek 42:
Kazimír I. je druhý (''podle věku'') synem [[Měšek I. Těšínský|Měška I. Těšínského]] a neznámé kněžny. Po otci získal v roce [[1315]] severozápadní část knížectví, se stolcem v Těšíně. čímž bylo ustáleno [[Těšínské knížectví]]. Jeho bratr [[Vladislav I. Osvětimský|Vladislav I.]] získal [[Osvětimské knížectví]].
Kazimír I. je druhý (''podle věku'') synem [[Měšek I. Těšínský|Měška I. Těšínského]] a neznámé kněžny. Po otci získal v roce [[1315]] severozápadní část knížectví, se stolcem v Těšíně. čímž bylo ustáleno [[Těšínské knížectví]]. Jeho bratr [[Vladislav I. Osvětimský|Vladislav I.]] získal [[Osvětimské knížectví]].


Kazimír byl v počátku své vlády v dobrý vztazích s knížetem [[Vladislav I. Lokýtek|Vladislavem I. Lokýtkem]], který byl od roku [[1320]] polským králem. Tyto vztahy byly přerušen v letech [[1321]]–[[1324]], kdy bylo [[Těšínské knížectví]] několikrát napadeno [[Vladislav I. Lokýtek|Lokýtkovými]] spojenci (''litevská vojska krále [[Gediminas]]e''). Na rozdíl od svého staršího bratra [[Vladislav I. Osvětimský|Vladislava I.]] se odvrátil od krakovského knížete [[Vladislav I. Lokýtek|Vladislava I. Lokýtka]], a spojil se s českým králem [[Jan Lucemburský|Janem Lucemburským]], kterému 18. února [[1327]] složil v [[Opava|Opavě]] [[lenní hold]]. Tento krok mu již v tom samém roce přinesl profit a výhody, byl mu slíben dědický nárok na [[Osvětimské knížectví]] a to v okamžiku, kdy by tato linie Piastovců vymřela. Na základě diplomu z 23. února [[1327]] Kazimír I. získal záruku dědičného nároku na [[Těšínské knížectví]] pro své potomky, a současně plnou vnitřní [[Suverenita|suverenitu]] z hlediska vlády v knížectví. Od toho roku byl [[Těšín]] silně spojen s [[České království|Českým královstvím]], což mělo velký dopad na dění v budoucích časech (''Spor o Těšínsko v roce 1918–1919'')<ref>{{Citace monografie
Kazimír byl v počátku své vlády v dobrý vztazích s knížetem [[Vladislav I. Lokýtek|Vladislavem I. Lokýtkem]], který byl od roku [[1320]] polským králem. Tyto vztahy byly přerušen v letech [[1321]]–[[1324]], kdy bylo [[Těšínské knížectví]] několikrát napadeno [[Vladislav I. Lokýtek|Lokýtkovými]] spojenci (''litevská vojska krále [[Gediminas]]e''). Na rozdíl od svého staršího bratra [[Vladislav I. Osvětimský|Vladislava I.]] se odvrátil od krakovského knížete [[Vladislav I. Lokýtek|Vladislava I. Lokýtka]], a spojil se s českým králem [[Jan Lucemburský|Janem Lucemburským]], kterému 18. února [[1327]] složil v [[Opava|Opavě]] [[lenní hold]]. Tento krok mu již v tom samém roce přinesl profit a výhody, byl mu slíben dědický nárok na [[Osvětimské knížectví]] a to v okamžiku, kdy by tato linie Piastovců vymřela. Na základě diplomu z 23. února [[1327]] Kazimír I. získal záruku dědičného nároku na [[Těšínské knížectví]] pro své potomky, a současně plnou vnitřní [[Svrchovanost|suverenitu]] z hlediska vlády v knížectví. Od toho roku byl [[Těšín]] silně spojen s [[České království|Českým královstvím]], což mělo velký dopad na dění v budoucích časech (''Spor o Těšínsko v roce 1918–1919'')<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kubík
| příjmení = Kubík
| jméno = Lubomír
| jméno = Lubomír
Řádek 90: Řádek 87:


* [[Anna Těšínská († 1367)|Anna]] ([[1324]]–[[1367]]), manželka [[Václav I. Lehnický|Václava I. Lehnického]]
* [[Anna Těšínská († 1367)|Anna]] ([[1324]]–[[1367]]), manželka [[Václav I. Lehnický|Václava I. Lehnického]]
* [[Vladislav Kazimír Těšínský|Vladislav Kazimír]] ([[1325]]/[[1331]]–[[1355]]), dvorní soudce [[Karel IV.|Karla IV.]]
* [[Vladislav Těšínský|Vladislav]] ([[1325]]/[[1331]]–[[1355]]), dvorní soudce [[Karel IV.|Karla IV.]]
* [[Jolana Helena Těšínská|Jolana Helena]] ([[1331]]–[[1403]]), řádová sestra [[Chudé sestry svaté Kláry|klaristka]]
* [[Jolana Helena Těšínská|Jolana Helena]] ([[1331]]–[[1403]]), řádová sestra [[Chudé sestry svaté Kláry|klaristka]]
* [[Boleslav Těšínský|Boleslav]] ([[1331]]/[[1332]]–[[1356]]), [[kaplan]] [[Český král|českého krále]] [[Karel IV.|Karla IV.]]
* [[Boleslav Těšínský|Boleslav]] ([[1331]]/[[1332]]–[[1356]]), [[kaplan]] [[Český král|českého krále]] [[Karel IV.|Karla IV.]]
Řádek 96: Řádek 93:
* [[Anežka Těšínská|Anežka]] ([[1338]]/[[1340]]–[[1371]]), manželka [[Konrád II. Olešnický|Konráda II. Olešnického]]
* [[Anežka Těšínská|Anežka]] ([[1338]]/[[1340]]–[[1371]]), manželka [[Konrád II. Olešnický|Konráda II. Olešnického]]
* [[Jan Těšínský|Jan]] ([[1339]]/[[1340]]–[[1359]]), [[klerik]]
* [[Jan Těšínský|Jan]] ([[1339]]/[[1340]]–[[1359]]), [[klerik]]
* [[Siemovít Těšínský|Siemovít]] ([[1340]]–[[1391]]), [[Johanité|johanita]]
* [[Siemovít Těšínský|Siemovít]] ([[1340]]–[[1391]]), [[Johanité|johanita]] ([[Maltézský řád]])
* [[Alžběta Těšínská|Alžběta]] (datum narození, úmrtí není známo), řádová sestra [[Cisterciácký řád|cisterciánka]]
* [[Alžběta Těšínská|Alžběta]] (datum narození, úmrtí není známo), řádová sestra [[Cisterciácký řád|cisterciánka]]


Řádek 106: Řádek 103:


== Odkazy ==
== Odkazy ==

=== Poznámky ===
=== Reference ===
=== Reference ===
<references />
<references />

=== Literatura ===
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Jasiński | jméno = Kazimierz | odkaz na autora = Kazimierz Jasiński | titul = Rodowód Piastów śląskich | vydavatel = Avalon | vydání = 2 | místo = Kraków | rok = 2007 | počet stran = 720 | isbn = 978-83-60448-28-1 | jazyk = polsky}}
* {{Citace monografie | příjmení = Jasiński | jméno = Kazimierz | odkaz na autora = Kazimierz Jasiński | titul = Rodowód Piastów śląskich | vydavatel = Avalon | vydání = 2 | místo = Kraków | rok = 2007 | počet stran = 720 | isbn = 978-83-60448-28-1 | jazyk = polsky}}
*Dworzaczek W., ''Genealogia'', Warszawa 1959.
* Dworzaczek W., ''Genealogia'', Warszawa 1959.
*Golec J., Bojda S., ''Słownik biograficzny ziemi cieszyńskiej'', t. 2, Cieszyn 1995, ISBN 83-901-007-0-7, s. 90–91.
* Golec J., Bojda S., ''Słownik biograficzny ziemi cieszyńskiej'', t. 2, Cieszyn 1995, s. 90–91.
*Landwehr v. Pragenau M., ''Geschichte der Stadt Teschen'', Würzburg 1976, s. 2, 3, 126.
* Landwehr v. Pragenau M., ''Geschichte der Stadt Teschen'', Würzburg 1976, s. 2, 3, 126.


=== Související články ===
=== Související články ===

* [[Československo-polský spor o Těšínsko]]
* [[Československo-polský spor o Těšínsko]]
* [[Sedmidenní válka]]
* [[Sedmidenní válka]]
Řádek 123: Řádek 120:
* Kazimierz I cieszyński: [http://www.poczet.com/kcieszynski.htm medailonek]
* Kazimierz I cieszyński: [http://www.poczet.com/kcieszynski.htm medailonek]


{{Panovník| předchůdce =[[Měšek I. Těšínský|Měšek I.]]| nástupce =[[Přemysl I. Nošák]]| titul =[[Seznam těšínských knížat|Těšínský kníže]]|kdy=[[1315]] – [[1358]]| obrázek =POL powiat cieszyński COA.svg|velikost=55px}}
{{Panovník| předchůdce =[[Měšek I. Těšínský|Měšek I.]]| nástupce =[[Přemysl I. Nošák]]| titul =[[Seznam těšínských knížat|Těšínský kníže]]|kdy=[[1315]]–[[1358]]| obrázek =POL powiat cieszyński COA.svg| velikost obrázku =55px}}
{{Panovník| předchůdce =[[Vladislav Kozelský|Vladislav II.]]| nástupce =[[Přemysl I. Nošák]]| titul =[[Seznam seveřských knížat|Seveřský kníže]]|kdy=[[1337]] – [[1358]]| obrázek =}}
{{Panovník| předchůdce =[[Vladislav Kozelský|Vladislav II.]]| nástupce =[[Přemysl I. Nošák]]| titul =[[Seznam seveřských knížat|Seveřský kníže]]|kdy=[[1337]]–[[1358]]| obrázek =}}


⚫
{{Autoritní data}}
{{Portály|Slezsko}}
{{Portály|Slezsko}}
⚫
{{Autoritní data}}


{{DEFAULTSORT:Těšínský, Kazimír I.}}
{{DEFAULTSORT:Těšínský, Kazimír I.}}
Řádek 135: Řádek 132:
[[Kategorie:Slezští Piastovci|Kazimír I. Těšínský]]
[[Kategorie:Slezští Piastovci|Kazimír I. Těšínský]]
[[Kategorie:Pohřbení v kostele sv. Máří Magdalény v Těšíně]]
[[Kategorie:Pohřbení v kostele sv. Máří Magdalény v Těšíně]]
[[Kategorie:Úmrtí 1358]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1358]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Muži]]

Aktuální verze z 25. 7. 2023, 09:33

Kazimír I.
těšínský kníže
Portrét
Úplné jménoKazimír I. Těšínský
Narození1280–1290
Těšín
Úmrtí1358
PohřbenTěšín Kostel svaté Máří Magdalény v Těšíně
1358
PředchůdceMěšek I. Těšínský
NástupcePřemysl I. Nošák
ManželkaEufemie Mazovská
Potomci1. Anna Těšínská
2. Vladislav Těšínský
3. Jolana Helena Těšínská
4. Boleslav Těšínský
5. Přemysl I. Nošák
6. Anežka Těšínská
7. Jan Těšínský
8. Siemovít Těšínský
9. Alžběta Těšínská
RodTěšínští Piastovci
DynastiePiastovci
OtecMěšek I. Těšínský
Matkaneznáma
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tumba Kazimíra či jeho syna Přemysla (kostel sv. Máří Magdalény v Těšíně)

Kazimír I. Těšínský (polsky Kazimierz I cieszyński[1]) (narozen mezi lety 1280/1290, zemřel 1358) – kníže těšínský z dynastie Piastovců, ze samostatné těšínské větve.

Život a vláda[editovat | editovat zdroj]

Kazimír I. je druhý (podle věku) synem Měška I. Těšínského a neznámé kněžny. Po otci získal v roce 1315 severozápadní část knížectví, se stolcem v Těšíně. čímž bylo ustáleno Těšínské knížectví. Jeho bratr Vladislav I. získal Osvětimské knížectví.

Kazimír byl v počátku své vlády v dobrý vztazích s knížetem Vladislavem I. Lokýtkem, který byl od roku 1320 polským králem. Tyto vztahy byly přerušen v letech 1321–1324, kdy bylo Těšínské knížectví několikrát napadeno Lokýtkovými spojenci (litevská vojska krále Gediminase). Na rozdíl od svého staršího bratra Vladislava I. se odvrátil od krakovského knížete Vladislava I. Lokýtka, a spojil se s českým králem Janem Lucemburským, kterému 18. února 1327 složil v Opavě lenní hold. Tento krok mu již v tom samém roce přinesl profit a výhody, byl mu slíben dědický nárok na Osvětimské knížectví a to v okamžiku, kdy by tato linie Piastovců vymřela. Na základě diplomu z 23. února 1327 Kazimír I. získal záruku dědičného nároku na Těšínské knížectví pro své potomky, a současně plnou vnitřní suverenitu z hlediska vlády v knížectví. Od toho roku byl Těšín silně spojen s Českým královstvím, což mělo velký dopad na dění v budoucích časech (Spor o Těšínsko v roce 1918–1919)[2]. Polský král, Kazimír III. Veliký, uznal tento dokument v roce 1348.

Kazimír I. usiloval o zajištění celistvosti knížectví. Jako svého dědice ustanovil jednoho ze svých pěti synů. Čtyři syny zasvětil kariéře v církvi. Postaral se o rozšíření knížectví, když v roce 1337 získal od bytomských knížat Seveřské knížectví[3]. Cena za toto knížectví byla 720 hřiven, spolu s městy Seveř (polsky Siewierz) a Čeladia (polsky Czeladzia). Od břežského knížete si vzal zástavu oblast Namyslova (polsky okręg namysłowski), což mělo být věno pro dceru Annu.

Angažoval se rovněž ve sporu o dědictví po kozielsko-bytomských knížatech, díky čemu v roce 1355 získal polovinu Knížectví kozielsko-bytomského. To však bylo součásti vdovského nároku, kdy po dobu dvou let měla práva ke knížectví Markéta ze Šternberka († 1365), vdova po Boleslavu Kozelsko-Bytomském (1332–1354/1355), dcera Jaroslav ze Šternberka a Hoštejna a Markéty z Bíliny. V knížectví získal polovinu, a to vč. polovin z měst Bytom, Gliwice, Toszek a Pyskowice.

Nepovedlo se mu získal Ratibořské knížectví, když v roce 1336 vymřel tento rod Piastovců Leškem Ratibořským (polsky Leszek raciborski). Knížectví získal Jan Lucemburský, bylo v držení Mikuláše II. Opavského, vnuka Přemysla Otakara II.

Šel ve šlépějích svého otce, rozvíjel města, přestavěl těšínský zámek, v roce 1320 zavedl v Bílsku právo po německém vzoru.

Upevnil si svou mocenskou pozici, když provdal své dcery Annu a Anežku za dolnoslezské (vratislavská) knížata, Anna si vzala Václava I. Lehnického a Anežka Konráda II. Olešnického.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

Manželkou Kazimíra I. byla Eufemie Mazovská († 1374). V manželství se narodilo devět dětí (řazeno dle data narození[4]):

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Zemřel roce 1358 (existuje hypotéza, že žil ještě v roce 1360). Byl pohřben v dominikánském klášteře v Těšíně, ze kterého se dochoval kostel sv. Máří Magdalény, kde je také jeho knížecí náhrobek.

Genealogický vývod[editovat | editovat zdroj]


Předkové
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Kazimír I. Opolský
 
 
 
 
 
 
 
Vladislav I. Opolský
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Viola Opolská
 
 
 
 
 
 
 
Měšek I. Těšínský
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Vladislav Odonic
 
 
 
 
 
 
 
Eufemie Velkopolská
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Hedvika
 
 
 
 
 
 
 
Kazimír I.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
neznámo
 
 
 
 
 
 
 
neznámo
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
neznámo
 
 
 
 
 
 
 
neznámo
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
neznámo
 
 
 
 
 
 
 
neznámo
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
neznámo
 
 
 
 
 
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Kazimierz I Cieszynski. www.wladcy.myslenice.net.pl [online]. [cit. 2019-03-09]. Dostupné online. 
  2. ↑ KUBÍK, Lubomír. Těšínský konflikt. [s.l.]: Votobia, 2001. 133, vydání: měkká / brožovaná s. ISBN 80-7198-458-2. 
  3. ↑ ŽÁČEK, Rudolf. Slezsko. Praha: Libri, 2005. 208 s. ISBN 80-7277-245-7. S. 197. 
  4. ↑ Kazimierz I Cieszyński. www.zamki.name [online]. [cit. 2019-03-09]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JASIŃSKI, Kazimierz. Rodowód Piastów śląskich. 2. vyd. Kraków: Avalon, 2007. 720 s. ISBN 978-83-60448-28-1. (polsky) 
  • Dworzaczek W., Genealogia, Warszawa 1959.
  • Golec J., Bojda S., Słownik biograficzny ziemi cieszyńskiej, t. 2, Cieszyn 1995, s. 90–91.
  • Landwehr v. Pragenau M., Geschichte der Stadt Teschen, Würzburg 1976, s. 2, 3, 126.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kazimír_I._Těšínský&oldid=23002241“