Betlémská kaple: Porovnání verzí
→Interiér: Napřímení interního odkazu. |
m fixlink; kosmetické úpravy |
||
| (Není zobrazeno 63 mezilehlých verzí od 47 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Betlemska kaple.jpg|thumb|Betlémská kaple v současné době]] |
|||
{{Různé významy|tento=kapli na Starém Městě v Praze}} |
{{Různé významy|tento=kapli na Starém Městě v Praze}} |
||
{{Infobox - budova |
|||
'''Betlémská kaple''' je kaple na [[Staré Město (Praha)|pražském Starém Městě]] zasvěcená památce [[Mláďátka|betlémských nemluvňátek]]. Původní kaple, založená roku [[1391]], zde byla postavena v letech 1391–1394 a byla určena pro kázání v českém jazyce. Kázal zde mistr [[Jan Hus]] a další husitští kněží. Poté kaple vystřídala řadu jiných určení, zchátrala a roku [[1786]] byla proto zbořena. Znovu vybudována byla v 1. polovině 50. let 20. století jako památník husitského hnutí. Obnovená kaple slouží také jako slavnostní aula [[Vysoká škola chemicko-technologická v Praze|Vysoké školy chemicko-technologické v Praze]], [[České vysoké učení technické v Praze|Českého vysokého učení technického v Praze]], [[Univerzita Jana Amose Komenského Praha|Univerzity Jana Amose Komenského v Praze]] a [[Unicorn College]] v Praze. |
|||
| název = Betlémská kaple |
|||
| typ = |
|||
| obrázek = Bethlehem Chapel front adjusted.jpg |
|||
| popisek = jižní průčelí kaple |
|||
| využití = původně kazatelská kaple,<br>nyní památník a aula ČVUT |
|||
| poloha = Betlémské náměstí 255/4 |
|||
| obec = [[Praha 1]]-[[Staré Město (Praha)|Staré Město]] |
|||
| země = |
|||
| loc-map = |
|||
| stavitel = |
|||
| další majitelé = |
|||
| současný majitel = České vysoké učení technické v Praze |
|||
| sloh = [[gotická architektura|gotický]] |
|||
| architekt = |
|||
| výstavba = 1391–1394 |
|||
| přestavba = |
|||
| zánik = 1789, rekonstrukce 1950–1952 |
|||
| web = [https://www.bethlehemchapel.eu/ www.bethlehemchapel.eu] |
|||
}} |
|||
'''Betlémská kaple''' je kaple na [[Betlémské náměstí|Betlémském náměstí]] [[Staré Město (Praha)|pražského Starého Města]] zasvěcená památce [[Mláďátka|betlémských nemluvňátek]]. Původní kaple, založená roku [[1391]], zde byla postavena v letech 1391–1394 a byla určena pro kázání v českém jazyce. Kázal zde mistr [[Jan Hus]] a další husitští kněží. Poté kaple vystřídala řadu jiných určení, zchátrala a roku [[1786]] byla proto z větší části zbořena. Znovu vybudována byla v 1. polovině 50. let 20. století jako památník husitského hnutí s využitím všech zachovaných částí a rytin zobrazujících její podobu v průběhu staletí. Obnovená kaple slouží také jako slavnostní aula [[České vysoké učení technické v Praze|Českého vysokého učení technického v Praze]], v jehož majetku se nachází, dále např. [[Univerzita Jana Amose Komenského Praha|Univerzity Jana Amose Komenského v Praze]], [[Unicorn College]] v Praze nebo [[Vysoká škola chemicko-technologická v Praze|Vysoké školy chemicko-technologické v Praze]]. |
|||
== Historie == |
== Historie == |
||
[[Soubor:Betlem2.jpg| |
[[Soubor:Betlem2.jpg|náhled|Betlémská kaple a její okolí na rytině J. D. Hubera z let 1765–1769. Vyobrazení však není zcela přesné (chybně zakreslených pět oken v průčelí respektovali i autoři rekonstrukce objektu v 50. letech 20. století).|vlevo]] |
||
[[Soubor:Betlem1.jpg|náhled|upright|Řez Betlémskou kaplí od F. L. Hergeta z roku 1785 se zakreslenými okny jižního průčelí a studnou (průčelní stěna zde vzhledem k [[Lichoběžník|lichoběžnému]] půdorysu kaple není zachycena celá)]] |
|||
[[Soubor:Betlem5.jpg|thumb|Pohled do Betlémského náměstí v roce 1869. Třetí dům zprava je postaven na místě Betlémské kaple a s využitím jejího zdiva]] |
|||
=== Vznik kaple a její poslání === |
=== Vznik kaple a její poslání === |
||
Betlémská kaple byla založena zakládací listinou z [[24. květen|24. května]] [[1391]] [[Hanuš z Mühlheimu|Hanušem z Mühlheimu]] a |
Betlémská kaple byla založena zakládací listinou z [[24. květen|24. května]] [[1391]] [[Hanuš z Mühlheimu|Hanušem z Mühlheimu]] a [[Jan Kříž (měšťan)|Janem Křížem]]. Stavba kaple probíhala v letech [[1391]] až [[1394]].<ref name="k56-57">KUBÍČEK, Alois: ''Betlémská kaple'', Praha 1953, S. 56–57.</ref> Kaple byla určena výhradně pro [[kázání]], a to kázání v [[mateřský jazyk|mateřském jazyce]], tj. v [[čeština|češtině]]. To, že nešlo o prostor určený k [[bohoslužba|bohoslužbám]] (slavení [[eucharistie]]) bylo vyjádřeno jak termínem „[[kaple]]“, tak stavebně, neboť budova neměla žádný [[Kněžiště|presbytář]].<ref name="k20-23">Kubíček (1953), s. 20–23.</ref> Později, už v době Husova uvěznění v [[Kostnice (město)|Kostnici]], však došlo i ke slavení eucharistie, a to pochopitelně [[utrakvismus|sub utraque specie]], česky „pod obojí způsobou“. Dokladem této skutečnosti je mj. dodnes dochovaná nika, která velmi pravděpodobně fungovala jako [[Eucharistický svatostánek|sanktuář]]. |
||
Nejvíce je Betlémská kaple spojována s působením [[Jan Hus|Jana Husa]]. Ten se stal jejím správcem 14. března [[1402]] |
Nejvíce je Betlémská kaple spojována s působením [[Jan Hus|Jana Husa]]. Ten se stal jejím správcem 14. března [[1402]]<ref name="JHPP-20">{{Citace monografie |
||
| příjmení = Baláček |
|||
| jméno = Jan |
|||
| příjmení2 = Bambas |
|||
| jméno2 = Josef |
|||
| příjmení3 = Bartoš |
|||
| jméno3 = Ladislav |
|||
| odkaz na autora = |
|||
| titul = Jan Hus v památkách Prahy |
|||
| vydavatel = Národní památkový ústav |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 2015 |
|||
| počet stran = |
|||
| isbn = 978-80-87220-15-3 |
|||
| kapitola = |
|||
| strany = 20 |
|||
| jazyk = cs |
|||
}}</ref> a od té doby zde kázal. Za bouře proti odpustkům v roce 1412 byli v kapli jako mučedníci slavnostně pohřbeni tři jeho stoupenci ([[Martin, Jan a Stašek]]), kteří byli popraveni, protože se slovně bouřili proti hlásání [[Odpustek|odpustků]].<ref>[[František Šmahel|ŠMAHEL, František]]. ''Husitská revoluce. 2, Kořeny české reformace.'' Vyd. 2., Ve vydavatelství Karolinum 1. Praha: Univerzita Karlova, 1996. 364 s. {{ISBN|80-7184-072-6}}. [S. 256.]</ref> Poslední Husovo kázání v Betlému se klade do února [[1413]]. [[Jan Hus]] byl zároveň v letech [[1409]]–[[1410]] rektorem [[Univerzita Karlova|pražské univerzity]], a tak začala být Betlémská kaple spojována s univerzitou. Na kázání do kaple často chodila i druhá manželka [[Václav IV.|Václava IV.]], královna [[Žofie Bavorská]].<ref name="k20-23" /> |
|||
=== Pozdější dějiny kaple === |
=== Pozdější dějiny kaple === |
||
V pozdním středověku a po celou renesance sloužila kaple v podstatě jako regulérní farní kostel. Přitom byl často připomínán odkaz Jana Husa. Roku [[1521]] zde kázal [[Thomas Müntzer|Tomáš Müntzer]]. Roku [[1548]] byla kaple nákladně obnovena ''„pro čest a chválu boží a slavné paměti Mistra Jana Husa“''.<ref name="v56-60">[[Pavel Vlček|VLČEK, Pavel]], a kol: ''Umělecké Památky Prahy, Staré město a Josefov'', Academia, Praha 1996, S. 59–60</ref> V té době zde také byla pohřbena celá řada významných pražských měšťanů. Po [[Rudolfův majestát|Majestátu Rudolfa II.]] její správu převzala [[Jednota bratrská]]. Roku [[1622]] odevzdal [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinand II.]] Betlémskou kapli [[Tovaryšstvo Ježíšovo|Tovaryšstvu Ježíšovu]], které tehdy spravovalo celou [[Univerzita Karlova|pražskou univerzitu]]. Už roku [[1638]] ji byli nuceni univerzitě postoupit, ale roku [[1661]] ji opět |
V pozdním středověku a po celou dobu renesance sloužila kaple v podstatě jako regulérní farní kostel. Přitom byl často připomínán odkaz Jana Husa. Roku [[1521]] zde kázal [[Thomas Müntzer|Tomáš Müntzer]]. Roku [[1548]] byla kaple nákladně obnovena ''„pro čest a chválu boží a slavné paměti Mistra Jana Husa“''.<ref name="v56-60">[[Pavel Vlček|VLČEK, Pavel]], a kol: ''Umělecké Památky Prahy, Staré město a Josefov'', Academia, Praha 1996, S. 59–60</ref> V té době zde také byla pohřbena celá řada významných pražských měšťanů. Po [[Rudolfův majestát|Majestátu Rudolfa II.]] její správu převzala [[Jednota bratrská]]. Roku [[1622]] odevzdal [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinand II.]] Betlémskou kapli [[Tovaryšstvo Ježíšovo|Tovaryšstvu Ježíšovu]], které tehdy spravovalo celou [[Univerzita Karlova|pražskou univerzitu]]. Už roku [[1638]] ji byli jezuité nuceni univerzitě postoupit, ale roku [[1661]] ji opět spolu s nedalekými budovami ''Nazaretské'' a ''Loudovy koleje'' za 3200 zlatých získali, neboť zde postupně vznikal areál jezuitského ''Semináře svatého Václava''. Po zrušení jezuitského řádu roku [[1773]] fungovala Betlémská kaple jako [[filiální kostel]] k nedalekému kostelu [[Kostel svatého Jiljí (Praha)|svatého Jiljí]], ale roku [[1786]] byla pro svůj špatný stav z větší části zbořena, zůstala víceméně jen torza obvodových zdí. Několik desetiletí sloužila prázdná parcela jako sklad dřeva. V letech [[1836]]–[[1837]] zde byl postaven třípodlažní činžovní dům. U příležitosti pětistého výročí Husovy smrti v roce 1915 se Betlémskou kaplí zabýval historik architekt [[Alois Kubíček]]. Z protokolu magistrátní stavební komise z roku 1836 vyčetl, že pro novostavbu domu čp. 255, vzniklém v místech bývalé kaple, má být použito starého zdiva, a to až do výše druhého patra. To se potvrdilo v roce 1919, kdy Kubiček z vlastní iniciativy a bez jakékoliv oficiální podpory v domě našel stavebním průzkumem pomocí sond mj. i zbytky gotického ostění gotického okna. Po [[únor 1948|únoru 1948]] z podnětu [[Zdeněk Nejedlý|Zdeňka Nejedlého]]<ref name="JHPP-77">{{Citace monografie |
||
| příjmení = Baláček |
|||
| jméno = Jan |
|||
| příjmení2 = Bambas |
|||
| jméno2 = Josef |
|||
| příjmení3 = Bartoš |
|||
| jméno3 = Ladislav |
|||
| odkaz na autora = |
|||
| titul = Jan Hus v památkách Prahy |
|||
| vydavatel = Národní památkový ústav |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 2015 |
|||
| počet stran = |
|||
| isbn = 978-80-87220-15-3 |
|||
| kapitola = |
|||
| strany = 77 |
|||
| jazyk = cs |
|||
}}</ref> rozhodnuto o obnově kaple a obytný dům byl [[znárodnění|znárodněn]] a demolován.<ref name="v56-60" /> |
|||
=== Rekonstrukce kaple a současné využití === |
=== Rekonstrukce kaple a současné využití === |
||
Rekonstrukci kaple na místě vyvlastněného domu projektoval architekt [[Jaroslav Fragner]] na objednávku představitelů komunistického režimu, který část svojí legitimity zakládal na svébytné interpretaci husitského dědictví. Fragner sám o této rekonstrukci napsal, že: ''„smyslem obnovy nebyla regenerace památky jakožto účelového zařízení, nýbrž vyzdvižení památníku českého husitství“''.<ref>FRAGNER, Jaroslav: ''rukopisné poznámky' in: ''Jaroslav Fragner náčrty a plány'' (výstavní katalog), Galerie Jaroslava Fragnera, Praha 1999, S. 58.</ref> Rekonstrukce probíhala mezi lety [[1950]] a [[1952]].<ref> |
Rekonstrukci kaple na místě vyvlastněného domu projektoval architekt [[Jaroslav Fragner]] na objednávku představitelů komunistického režimu, který část svojí legitimity zakládal na svébytné interpretaci husitského dědictví. Fragner sám o této rekonstrukci napsal, že: ''„smyslem obnovy nebyla regenerace památky jakožto účelového zařízení, nýbrž vyzdvižení památníku českého husitství“''.<ref>FRAGNER, Jaroslav: ''rukopisné poznámky' in: ''Jaroslav Fragner náčrty a plány'' (výstavní katalog), Galerie Jaroslava Fragnera, Praha 1999, S. 58.''</ref> Rekonstrukce probíhala mezi lety [[1950]] a [[1952]].<ref>Vlček (1996), s. 58.</ref> |
||
Kapli, sloužící z valné části socialistické propagandě ale i jiným veřejným účelům, v roce [[1987]] převzalo [[České vysoké učení technické v Praze]]. Po rekonstrukci byla 26. května [[1992]] znovu otevřena pro veřejnost. Konají se zde [[imatrikulace]], [[promoce]] studentů, jmenování [[profesor]]ů do funkce a různé další akce. V kapli se mj. pravidelně konají vzpomínkové [[ekumena|ekumenické]] bohoslužby. |
Kapli, sloužící z valné části socialistické [[Propaganda|propagandě]] ale i jiným veřejným účelům, v roce [[1987]] převzalo [[České vysoké učení technické v Praze]]. Po rekonstrukci byla 26. května [[1992]] znovu otevřena pro veřejnost. Konají se zde [[imatrikulace]], [[promoce]] studentů, jmenování [[profesor]]ů do funkce a různé další akce. V kapli se mj. pravidelně konají vzpomínkové [[ekumena|ekumenické]] bohoslužby. |
||
V souvislosti s 600. výročím úmrtí Mistra Jana Husa v roce 2015 byl do zvonice Betlémské kaple umístěn nový bronzový zvon a na jižní fasádu byly instalovány destičky, jimiž se za slunečného počasí promítá na stěnu nápis ''„Za pravdu“''.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Stavbaweb.cz – Za pravdu! hlásá sluneční graffiti na Betlémské |
|||
| periodikum = www.stavbaweb.cz |
|||
| url = https://www.stavbaweb.cz/za-pravdu-hlasa-sluneni-graffiti-na-betlemske-12552/clanek.html |
|||
| datum přístupu = 2020-03-06 |
|||
}}</ref> |
|||
[[Soubor:Varhany, Betlémská kaple.jpg|vlevo|náhled|214x214pixelů]] |
|||
V roce 2021 byly v kapli instalovány unikátní píšťalové [[varhany]]. Veřejnosti byly představeny na Vánočním koncertu ČVUT dne 14. prosince 2021.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Kalendář akcí ČVUT |
|||
| periodikum = akce.cvut.cz |
|||
| url = https://akce.cvut.cz/?node=cal_item&idevent=6737&lang=cz |
|||
| datum přístupu = 2022-04-15 |
|||
}}</ref> Varhany vyrobil renomovaný [[varhanář]] [[Vladimír Šlajch]], na novém nástroji zahrál varhaník a pedagog [[Akademie múzických umění v Praze|Akademie múzických umění]] [[Jaroslav Tůma]]. Varhany jsou jednomanuálové, mají 26 rejstříků a pedál. Skříň byla vyrobena ze smrkového dřeva. Realizace se podařila díky veřejné sbírce uspořádané spolkem ''Alumni'',<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Alumni - Veřejný web - České vysoké učení technické v Praze |
|||
| periodikum = www.cvut.cz |
|||
| url = https://www.cvut.cz/alumni |
|||
| datum přístupu = 2022-04-15 |
|||
}}</ref> tváří této finanční sbírky byla [[Eva Jiřičná]] a sbírka probíhala od roku 2014.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Píšťaly pro ČVUT |
|||
| periodikum = varhany.cvut.cz |
|||
| url = http://varhany.cvut.cz/betlemska-kaple.html |
|||
| datum přístupu = 2022-04-15 |
|||
}}</ref> |
|||
== Stavební proměny objektu == |
== Stavební proměny objektu == |
||
[[Soubor:Betlem1.jpg|thumb|upright|Řez Betlémskou kaplí od F. L. Hergeta z roku 1785 se zakreslenými okny jižního průčelí a studnou (průčelní stěna zde vzhledem k [[Lichoběžník|lichoběžnému]] půdorysu kaple není zachycena celá)]] |
|||
[[Soubor:Betlem3.jpg|thumb|Plán z roku 1783, zachycující seminář svatého Václava a Betlémskou kapli]] |
|||
=== Původní podoba kaple === |
=== Původní podoba kaple === |
||
Budova kaple vznikla z větší části na zahradě navazující na dvůr Křížova domu ležícího v ''Dominikánské'' (dnes ''Husově'') ulici. Křížův dům je dodnes v přestavěné podobě dochován jako čp. 238 a 239. Menší část kaple pak vznikla na přilehlé části hřbitova, který se rozkládal kolem kostela svatého Filipa a Jakuba. Tento [[románský sloh|románský]], [[ |
[[Soubor:Betlem5.jpg|náhled|Pohled do [[Betlémské náměstí|Betlémského náměstí]] v roce 1869. Třetí dům zprava je postaven na místě Betlémské kaple a s využitím jejího zdiva]]Budova kaple vznikla z větší části na zahradě navazující na dvůr Křížova domu ležícího v ''Dominikánské'' (dnes ''Husově'') ulici. Křížův dům je dodnes v přestavěné podobě dochován jako čp. 238 a 239. Menší část kaple pak vznikla na přilehlé části hřbitova, který se rozkládal kolem kostela svatého Filipa a Jakuba. Tento [[románský sloh|románský]], [[gotická architektura|goticky]] přestavěný [[farní kostel]] se rozkládal na části plochy dnešního ''[[Betlémské náměstí|Betlémského náměstí]]''.<ref name="k20-23" /> |
||
Mezi Křížovou zahradou a Křížovým domem se nalézal objekt [[slad]]ovny s rozlehlým sklepem. Ten byl proměněn na tzv ''Dům kazatelů'' obsahující též [[sakristie|sakristii]] kaple.<ref name="k20-23"/> |
Mezi Křížovou zahradou a Křížovým domem se nalézal objekt [[slad]]ovny s rozlehlým sklepem. Ten byl proměněn na tzv. ''Dům kazatelů'' obsahující též [[sakristie|sakristii]] kaple.<ref name="k20-23"/> |
||
Samotná Kaple dostala velmi nepravidelný tvar, který byl důsledkem požadavku na co největší užitnou plochu. S tím souvisí zmíněný zábor části přilehlého hřbitova, proti němuž důrazně protestoval [[farář]] kostela svatého Filipa a Jakuba. Spor vyřešil až zásah [[konzistoř]]e.<ref name="k20-23"/> |
Samotná Kaple dostala velmi nepravidelný tvar, který byl důsledkem požadavku na co největší užitnou plochu. S tím souvisí zmíněný zábor části přilehlého hřbitova, proti němuž důrazně protestoval [[farář]] kostela svatého Filipa a Jakuba. Spor vyřešil až zásah [[konzistoř]]e.<ref name="k20-23"/> |
||
Stavba byla v podstatě ze všech stran obestavěna zástavbou, neboť cca 2 metry před současným [[průčelí]]m do dnešního '' |
Stavba byla v podstatě ze všech stran obestavěna zástavbou, neboť cca 2 metry před současným [[průčelí]]m do dnešního ''Betlémského náměstí'' stál zmíněný kostel a hřbitov.<ref name="k20-23"/> Hlavní vstup do ''Betlémské kaple'' tvořil malý [[portál (architektura)|portál]] v levé části průčelí. Není zcela jasné, jak byly ukončeny střechy. Je pravděpodobné, že dvojice [[štít (architektura)|štítů]] měla odlišnou podobu nebo že zde již od počátku byla dvojice [[Střecha|valbových střech]], jak to ukazuje například [[Huberův plán Prahy]] z let [[1765]]–[[1769|69]] i dochovaná zaměření. Další odlišností současné podoby od původního stavu je jiný počet oken v průčelí. Jak opět dokládají historické plány, bylo jich zde původně šest, ale okno nad portálem omylem nebylo rekonstruováno. Okna byla velmi pravděpodobně od počátku vybavena [[kružba]]mi.<ref>Kubíček (1953), s. 49 a nestránkované přílohy.</ref> |
||
Interiér stavby byl obnoven zřejmě relativně přesně. Už původní architektura kaple byla velice strohá a jednoduchá. Kubický prostor byl již původně zastropen trámovým stropem neseným [[pilíř]]i či spíše dřevěnými sloupy.<ref>[[Dobroslav Líbal|LÍBAL, Dobroslav.]] a [[Jan Muk|MUK, Jan.]]: ''Staré město pražské – architektonický a urbanistický vývoj'', Nakladatelství Lidové |
Interiér stavby byl obnoven zřejmě relativně přesně. Už původní architektura kaple byla velice strohá a jednoduchá. Kubický prostor byl již původně zastropen trámovým stropem neseným [[pilíř]]i či spíše dřevěnými sloupy.<ref>[[Dobroslav Líbal|LÍBAL, Dobroslav.]] a [[Jan Muk|MUK, Jan.]]: ''Staré město pražské – architektonický a urbanistický vývoj'', [[Nakladatelství Lidové noviny]], Praha, 1996, S. 187.</ref> |
||
=== Následné stavební proměny kaple === |
=== Následné stavební proměny kaple === |
||
Kaple byla v roce [[1548]] přestavěna. Zřejmě při této přestavbě byla opatřena |
Kaple byla v roce [[1548]] přestavěna. Zřejmě při této přestavbě byla opatřena pozdně gotickou síťovou, žebrovou klenbou, která však v té době byla už v podstatě [[Anachronismus|anachronickým]] stavebním prvkem. Není proto zcela vyloučeno, že tato klenba vznikla dříve, snad někdy v patnáctém století. Není také zcela jasné, kdy zanikl kostel svatého Filipa a Jakuba, jehož zbytky odhalil roku [[1948]] archeologický průzkum. Hřbitov však byl zachován až do zrušení kaple. Roku [[1572]] zde byla vybudována [[zvonice]]. ''Dům kazatelů'' byl též rozšířen a stal se v podstatě regulérní [[fara|farou]].<ref name="v56-60"/> |
||
Na počátku osmnáctého století byla kaple obnovena a opatřena sochařskou výbavou z dílny [[Matyáš Bernard Braun|Matyáše Bernarda Brauna]].<ref>[[Ivo Kořán|KOŘÁN, Ivo]]: ''Braunové'', Akropolis, Praha 1999, S. 26.</ref> Až do demolice roku 1786 však zůstala dochována v pozdně středověké podobě.<ref name="v56-60"/> |
Na počátku osmnáctého století byla kaple obnovena a opatřena sochařskou výbavou z dílny [[Matyáš Bernard Braun|Matyáše Bernarda Brauna]].<ref>[[Ivo Kořán|KOŘÁN, Ivo]]: ''Braunové'', Akropolis, Praha 1999, S. 26.</ref> Až do demolice roku 1786 však zůstala dochována v pozdně středověké podobě.<ref name="v56-60"/> |
||
=== Rekonstrukce kaple === |
=== Rekonstrukce kaple === |
||
Roku [[1836]]–[[1837|37]] postavený [[klasicismus|klasicistní]] [[činžovní dům]] čp. 255 byl roku 1948 demolován, stejně jako větší část vedlejšího domu čp. 256, který v sobě obsahoval významné relikty tzv. ''Domu kazatelů''.<ref name="v56-60"/> |
Roku [[1836]]–[[1837|37]] postavený [[klasicismus|klasicistní]] [[Nájemní dům|činžovní dům]] čp. 255 byl roku 1948 demolován, stejně jako větší část vedlejšího domu čp. 256, který v sobě obsahoval významné relikty tzv. ''Domu kazatelů''.<ref name="v56-60"/> |
||
Při rekonstrukci byly použity dochované části obvodového zdiva, které byly vyztuženy [[železobeton]]ovými pilíři. Protože byl demolovaný činžovní dům zcela podsklepen, byl vytvořen pod celou kaplí [[Podlaží|suterén]]. Při rekonstrukci kaple bylo použito nejen poznatků ze stavebně-historického a |
Při rekonstrukci byly použity dochované části obvodového zdiva, které byly vyztuženy [[železobeton]]ovými pilíři. Protože byl demolovaný činžovní dům zcela podsklepen, byl vytvořen pod celou kaplí [[Podlaží|suterén]]. Při rekonstrukci kaple bylo použito nejen poznatků ze stavebně-historického a archeologického průzkumu (který mj. přinesl objev základů kostela svatého Filipa a Jakuba), ale také dochovaných historických plánů ze sedmnáctého a osmnáctého století.<ref name="k78-82">Kubíček (1953), s. 78–82.</ref> |
||
Způsob obnovy plně |
Způsob obnovy plně odpovídal přístupu běžnému v [[památková péče|památkové péči]] padesátých let, kdy byl veliký důraz kladen na rozsáhlé a nákladné [[Rekonstrukce (stavebnictví)|rekonstrukce]] preferující především [[gotika|gotickou]] a [[Renesance|renesanční]] podobu staveb a pokládající mladší stavební periody, především [[19. století|19.]] a [[20. století]], za úpadkové. |
||
V tomto konkrétním případě však rekonstrukce měla své opodstatnění v historickém významu Betlémské kaple a v poměrně uceleném souboru informací o její stavební podobě. Navíc se jí zúčastnil významný a zkušený architekt [[Jaroslav Fragner]], jehož přínos pro obnovu kaple byl velmi důležitý. Přesto se nepodařilo zcela zabránit omylům a chybám. |
V tomto konkrétním případě však rekonstrukce měla své opodstatnění v historickém významu Betlémské kaple a v poměrně uceleném souboru informací o její stavební podobě. Navíc se jí zúčastnil významný a zkušený architekt [[Jaroslav Fragner]], jehož přínos pro obnovu kaple byl velmi důležitý. Přesto se nepodařilo zcela zabránit omylům a chybám. |
||
== Interiér == |
== Interiér == |
||
[[Soubor:Betlémská kaple interiér.jpg|náhled|Interiér]] |
|||
[[Soubor:Bethlehem-Kapelle - Kanzelwand.jpg|náhled|Obnovená kazatelna a dochovaná kamenná [[ostění]].]] |
[[Soubor:Bethlehem-Kapelle - Kanzelwand.jpg|náhled|Obnovená kazatelna a dochovaná kamenná [[ostění]].]] |
||
[[Soubor:Betlem3.jpg|náhled|Plán z roku 1783, zachycující seminář svatého Václava a Betlémskou kapli]] |
|||
Interiér tvoří síňová prostora s dřevěným stropem, neseným dvěma [[pilíř]]i na místě pilířů původních. Z původních architektonických prvků jsou zachovány (v poškozeném stavu) ve východní stěně kamenný otvor [[Sanktuárium|sanktuária]], [[Portál (architektura)|portály]] z Domu kazatele, přízemní profilovaný a na vyvýšenou [[Kazatelna|kazatelnu]], obdélné okénko a cihlový portál na [[Oratoř (architektura)|oratoř]] kramáře Kříže. V západní stěně pak dvě obdélná okénka dělená kamenným gotickým křížem. V kapli byla obnovena [[studna]] a vyvýšená dřevěná kazatelna, Křížova oratoř a zpěvácká [[kruchta]].<ref name="v56-60" /> |
|||
Interiér tvoří síňová prostora s dřevěným stropem, neseným dvěma [[pilíř]]i na místě pilířů původních. Z původních architektonických prvků jsou zachovány (v poškozeném stavu) ve východní stěně kamenný otvor [[Eucharistický svatostánek|sanktuária]], [[Portál (architektura)|portály]] z Domu kazatelů (přízemní profilovaný a na vyvýšenou [[Kazatelna|kazatelnu]]), obdélné okénko a cihlový portál na [[Oratoř (architektura)|oratoř]] kramáře Kříže. V západní stěně pak dvě obdélná okénka dělená kamenným gotickým křížem. V kapli byla obnovena [[studna]] a vyvýšená dřevěná kazatelna, Křížova oratoř a zpěvácká [[kruchta]].<ref name="v56-60" /> |
|||
Na stěnách se zachovala malá torza dobových nápisů (Husovy a [[Jakoubek ze Stříbra|Jakoubkovy]] texty). Novodobě jsou stěny opatřeny nástěnnými malbami dle [[Jenský kodex|Jenského kodexu]], [[Velislavova bible|Velislavovy bible]], [[Richentalova kronika|Richenthalovy kroniky]] a písněmi z [[Jistebnický kancionál|Jistebnického kancionálu]] a dobovými texty.<ref name="v56-60" /> |
Na stěnách se zachovala malá torza dobových nápisů (Husovy a [[Jakoubek ze Stříbra|Jakoubkovy]] texty). Novodobě jsou stěny opatřeny nástěnnými malbami dle [[Jenský kodex|Jenského kodexu]], [[Velislavova bible|Velislavovy bible]], [[Richentalova kronika|Richenthalovy kroniky]] a písněmi z [[Jistebnický kancionál|Jistebnického kancionálu]] a dobovými texty.<ref name="v56-60" /> |
||
Tři renesanční náhrobní desky: [[Matouš Collinus z Chotěřiny|Matouše Collina z Chotěřiny]], lékaře [[Adam Zalužanský ze Zalužan|Adama Zalužanského]] ( |
Tři renesanční náhrobní desky: [[Matouš Collinus z Chotěřiny|Matouše Collina z Chotěřiny]] (†1566), lékaře [[Adam Zalužanský ze Zalužan|Adama Zalužanského]] (†1613) , Jana Tejfla z Cejlperku a jeho ženy Estery Tejflové ze Štrejnfeldu (†1606) byly přestěhovány do [[Lapidárium Národního muzea|Lapidária]] [[Národní muzeum|Národního muzea]].<ref>J.Fajt-L.Sršeň, Lapidárium Národního muzea, Praha 1993, s.75-76, č.k.264, 267).</ref> |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
<references /> |
<references /> |
||
| Řádek 70: | Řádek 147: | ||
| rok = 1960 |
| rok = 1960 |
||
| počet_stran = 112 |
| počet_stran = 112 |
||
|edice = Pragensie a památky |
| edice = Pragensie a památky |
||
| svazek edice = 11 |
|||
| ilustrátoři = [[Dagmar Hochová]] |
|||
| vydání = 2 |
|||
| poznámka = Výsledky vědeckého výzkumu, vznik, význam pro husitství, osudy budovy, architektonické a archeologické rozbory |
|||
}} |
}} |
||
* {{Citace monografie |
* {{Citace monografie |
||
| Řádek 80: | Řádek 161: | ||
| vydavatel = Mikuláš & Knapp |
| vydavatel = Mikuláš & Knapp |
||
| místo = Praha |
| místo = Praha |
||
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:ee7ec840-009b-11dd-a1f0-000d606f5dc6?page=uuid:14f93bb0-0220-11dd-9019-000d606f5dc6 |
|||
| url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/120752 |
|||
}} |
}} |
||
* {{Citace monografie |
* {{Citace monografie |
||
| Řádek 89: | Řádek 170: | ||
| vydavatel = Společnost přátel starožitností českých |
| vydavatel = Společnost přátel starožitností českých |
||
| místo = Praha |
| místo = Praha |
||
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:9ca7f230-fcb3-11dc-b832-000d606f5dc6?page=uuid:086cc090-fcb4-11dc-b828-000d606f5dc6 |
|||
| url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/10868 |
|||
| poznámka = pokus o ideální rekonstrukci zbořené kaple a její zařazení do vývoje české církevní architektury. Prameny a literatura týkající se kaple. Vyobrazení a plány. Původní situace kaple a jejího okolí |
| poznámka = pokus o ideální rekonstrukci zbořené kaple a její zařazení do vývoje české církevní architektury. Prameny a literatura týkající se kaple. Vyobrazení a plány. Původní situace kaple a jejího okolí |
||
}} |
}} |
||
* {{Citace monografie |
|||
| příjmení = Bartoš |
|||
| jméno = František Michálek |
|||
| příjmení2 = Kubíček |
|||
| jméno2 = Alois |
|||
| titul = Betlémská kaple: její dějiny a dochované zbytky |
|||
| vydavatel = Společnost musea Husova |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 1921 |
|||
| počet_stran = 23 |
|||
}} |
|||
* Zdeněk WIRTH: Betlémská kaple, in: Památky archaeologické, 33, 1922 a 1923, s. 55-69. https://www.academia.edu/24375282/ |
|||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
{{Geo cz|50|5|3.5|14|25|3}} |
|||
* {{Commonscat}} |
* {{Commonscat}} |
||
* {{Vlastenský slovník historický|heslo= |
* {{Vlastenský slovník historický|heslo=Betlemská kaple}} |
||
* [http:// |
* [http://bethlehemchapel.eu/ Oficiální webové stránky Betlémské kaple] |
||
* [http://www.hrady.cz/index.php?OID=1635&pgid= Betlémská kaple na webu Hrady.cz] |
* [http://www.hrady.cz/index.php?OID=1635&pgid= Betlémská kaple na webu Hrady.cz] |
||
* [http://cb.cz/ |
* [http://lide.cb.cz/pavel.mosner/husova_kazani.htm Kázání Mistra Jana Husa] (Betlémskou kapli v kázáních zkracuje slovem „Betlém“) |
||
* [https://www.youtube.com/watch?v=QyjLlywMQQw Inaugurace varhan - Vánoční koncert (2021)] |
|||
{{Dobrý článek}} |
{{Dobrý článek}} |
||
{{České vysoké učení technické v Praze}} |
{{České vysoké učení technické v Praze}}{{Budovy na Betlémském náměstí}}{{Autoritní data}} |
||
{{Portály|Architektura a stavebnictví|Křesťanství|Praha}} |
|||
[[Kategorie: |
[[Kategorie:Betlémské náměstí]] |
||
[[Kategorie:Gotické kaple v Praze]] |
|||
[[Kategorie:Kostely na Starém Městě v Praze]] |
[[Kategorie:Kostely na Starém Městě v Praze]] |
||
[[Kategorie:Národní kulturní památky |
[[Kategorie:Národní kulturní památky na Starém Městě (Praha)]] |
||
[[Kategorie:Jan Hus]] |
[[Kategorie:Jan Hus]] |
||
[[Kategorie:Husitství v kultuře]] |
[[Kategorie:Husitství v kultuře]] |
||
[[Kategorie:ČVUT]] |
|||
[[Kategorie:Varhany]] |
|||
Aktuální verze z 7. 3. 2024, 19:46
| Betlémská kaple | |
|---|---|
 jižní průčelí kaple | |
| Účel stavby | |
původně kazatelská kaple, | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | 1391–1394 |
| Zánik | 1789, rekonstrukce 1950–1952 |
| Současný majitel | České vysoké učení technické v Praze |
| Poloha | |
| Adresa | Betlémské náměstí 255/4, Praha 1-Staré Město |
| Ulice | Betlémské náměstí |
| Souřadnice | 50°5′3,5″ s. š., 14°25′3″ v. d. |
| Další informace | |
| Kód památky | 11734/1-129 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Betlémská kaple) |
| Web | www.bethlehemchapel.eu |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Betlémská kaple je kaple na Betlémském náměstí pražského Starého Města zasvěcená památce betlémských nemluvňátek. Původní kaple, založená roku 1391, zde byla postavena v letech 1391–1394 a byla určena pro kázání v českém jazyce. Kázal zde mistr Jan Hus a další husitští kněží. Poté kaple vystřídala řadu jiných určení, zchátrala a roku 1786 byla proto z větší části zbořena. Znovu vybudována byla v 1. polovině 50. let 20. století jako památník husitského hnutí s využitím všech zachovaných částí a rytin zobrazujících její podobu v průběhu staletí. Obnovená kaple slouží také jako slavnostní aula Českého vysokého učení technického v Praze, v jehož majetku se nachází, dále např. Univerzity Jana Amose Komenského v Praze, Unicorn College v Praze nebo Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Vznik kaple a její poslání[editovat | editovat zdroj]
Betlémská kaple byla založena zakládací listinou z 24. května 1391 Hanušem z Mühlheimu a Janem Křížem. Stavba kaple probíhala v letech 1391 až 1394.[1] Kaple byla určena výhradně pro kázání, a to kázání v mateřském jazyce, tj. v češtině. To, že nešlo o prostor určený k bohoslužbám (slavení eucharistie) bylo vyjádřeno jak termínem „kaple“, tak stavebně, neboť budova neměla žádný presbytář.[2] Později, už v době Husova uvěznění v Kostnici, však došlo i ke slavení eucharistie, a to pochopitelně sub utraque specie, česky „pod obojí způsobou“. Dokladem této skutečnosti je mj. dodnes dochovaná nika, která velmi pravděpodobně fungovala jako sanktuář.
Nejvíce je Betlémská kaple spojována s působením Jana Husa. Ten se stal jejím správcem 14. března 1402[3] a od té doby zde kázal. Za bouře proti odpustkům v roce 1412 byli v kapli jako mučedníci slavnostně pohřbeni tři jeho stoupenci (Martin, Jan a Stašek), kteří byli popraveni, protože se slovně bouřili proti hlásání odpustků.[4] Poslední Husovo kázání v Betlému se klade do února 1413. Jan Hus byl zároveň v letech 1409–1410 rektorem pražské univerzity, a tak začala být Betlémská kaple spojována s univerzitou. Na kázání do kaple často chodila i druhá manželka Václava IV., královna Žofie Bavorská.[2]
Pozdější dějiny kaple[editovat | editovat zdroj]
V pozdním středověku a po celou dobu renesance sloužila kaple v podstatě jako regulérní farní kostel. Přitom byl často připomínán odkaz Jana Husa. Roku 1521 zde kázal Tomáš Müntzer. Roku 1548 byla kaple nákladně obnovena „pro čest a chválu boží a slavné paměti Mistra Jana Husa“.[5] V té době zde také byla pohřbena celá řada významných pražských měšťanů. Po Majestátu Rudolfa II. její správu převzala Jednota bratrská. Roku 1622 odevzdal Ferdinand II. Betlémskou kapli Tovaryšstvu Ježíšovu, které tehdy spravovalo celou pražskou univerzitu. Už roku 1638 ji byli jezuité nuceni univerzitě postoupit, ale roku 1661 ji opět spolu s nedalekými budovami Nazaretské a Loudovy koleje za 3200 zlatých získali, neboť zde postupně vznikal areál jezuitského Semináře svatého Václava. Po zrušení jezuitského řádu roku 1773 fungovala Betlémská kaple jako filiální kostel k nedalekému kostelu svatého Jiljí, ale roku 1786 byla pro svůj špatný stav z větší části zbořena, zůstala víceméně jen torza obvodových zdí. Několik desetiletí sloužila prázdná parcela jako sklad dřeva. V letech 1836–1837 zde byl postaven třípodlažní činžovní dům. U příležitosti pětistého výročí Husovy smrti v roce 1915 se Betlémskou kaplí zabýval historik architekt Alois Kubíček. Z protokolu magistrátní stavební komise z roku 1836 vyčetl, že pro novostavbu domu čp. 255, vzniklém v místech bývalé kaple, má být použito starého zdiva, a to až do výše druhého patra. To se potvrdilo v roce 1919, kdy Kubiček z vlastní iniciativy a bez jakékoliv oficiální podpory v domě našel stavebním průzkumem pomocí sond mj. i zbytky gotického ostění gotického okna. Po únoru 1948 z podnětu Zdeňka Nejedlého[6] rozhodnuto o obnově kaple a obytný dům byl znárodněn a demolován.[5]
Rekonstrukce kaple a současné využití[editovat | editovat zdroj]
Rekonstrukci kaple na místě vyvlastněného domu projektoval architekt Jaroslav Fragner na objednávku představitelů komunistického režimu, který část svojí legitimity zakládal na svébytné interpretaci husitského dědictví. Fragner sám o této rekonstrukci napsal, že: „smyslem obnovy nebyla regenerace památky jakožto účelového zařízení, nýbrž vyzdvižení památníku českého husitství“.[7] Rekonstrukce probíhala mezi lety 1950 a 1952.[8]
Kapli, sloužící z valné části socialistické propagandě ale i jiným veřejným účelům, v roce 1987 převzalo České vysoké učení technické v Praze. Po rekonstrukci byla 26. května 1992 znovu otevřena pro veřejnost. Konají se zde imatrikulace, promoce studentů, jmenování profesorů do funkce a různé další akce. V kapli se mj. pravidelně konají vzpomínkové ekumenické bohoslužby.
V souvislosti s 600. výročím úmrtí Mistra Jana Husa v roce 2015 byl do zvonice Betlémské kaple umístěn nový bronzový zvon a na jižní fasádu byly instalovány destičky, jimiž se za slunečného počasí promítá na stěnu nápis „Za pravdu“.[9]
V roce 2021 byly v kapli instalovány unikátní píšťalové varhany. Veřejnosti byly představeny na Vánočním koncertu ČVUT dne 14. prosince 2021.[10] Varhany vyrobil renomovaný varhanář Vladimír Šlajch, na novém nástroji zahrál varhaník a pedagog Akademie múzických umění Jaroslav Tůma. Varhany jsou jednomanuálové, mají 26 rejstříků a pedál. Skříň byla vyrobena ze smrkového dřeva. Realizace se podařila díky veřejné sbírce uspořádané spolkem Alumni,[11] tváří této finanční sbírky byla Eva Jiřičná a sbírka probíhala od roku 2014.[12]
Stavební proměny objektu[editovat | editovat zdroj]
Původní podoba kaple[editovat | editovat zdroj]
Budova kaple vznikla z větší části na zahradě navazující na dvůr Křížova domu ležícího v Dominikánské (dnes Husově) ulici. Křížův dům je dodnes v přestavěné podobě dochován jako čp. 238 a 239. Menší část kaple pak vznikla na přilehlé části hřbitova, který se rozkládal kolem kostela svatého Filipa a Jakuba. Tento románský, goticky přestavěný farní kostel se rozkládal na části plochy dnešního Betlémského náměstí.[2]
Mezi Křížovou zahradou a Křížovým domem se nalézal objekt sladovny s rozlehlým sklepem. Ten byl proměněn na tzv. Dům kazatelů obsahující též sakristii kaple.[2]
Samotná Kaple dostala velmi nepravidelný tvar, který byl důsledkem požadavku na co největší užitnou plochu. S tím souvisí zmíněný zábor části přilehlého hřbitova, proti němuž důrazně protestoval farář kostela svatého Filipa a Jakuba. Spor vyřešil až zásah konzistoře.[2]
Stavba byla v podstatě ze všech stran obestavěna zástavbou, neboť cca 2 metry před současným průčelím do dnešního Betlémského náměstí stál zmíněný kostel a hřbitov.[2] Hlavní vstup do Betlémské kaple tvořil malý portál v levé části průčelí. Není zcela jasné, jak byly ukončeny střechy. Je pravděpodobné, že dvojice štítů měla odlišnou podobu nebo že zde již od počátku byla dvojice valbových střech, jak to ukazuje například Huberův plán Prahy z let 1765–69 i dochovaná zaměření. Další odlišností současné podoby od původního stavu je jiný počet oken v průčelí. Jak opět dokládají historické plány, bylo jich zde původně šest, ale okno nad portálem omylem nebylo rekonstruováno. Okna byla velmi pravděpodobně od počátku vybavena kružbami.[13]
Interiér stavby byl obnoven zřejmě relativně přesně. Už původní architektura kaple byla velice strohá a jednoduchá. Kubický prostor byl již původně zastropen trámovým stropem neseným pilíři či spíše dřevěnými sloupy.[14]
Následné stavební proměny kaple[editovat | editovat zdroj]
Kaple byla v roce 1548 přestavěna. Zřejmě při této přestavbě byla opatřena pozdně gotickou síťovou, žebrovou klenbou, která však v té době byla už v podstatě anachronickým stavebním prvkem. Není proto zcela vyloučeno, že tato klenba vznikla dříve, snad někdy v patnáctém století. Není také zcela jasné, kdy zanikl kostel svatého Filipa a Jakuba, jehož zbytky odhalil roku 1948 archeologický průzkum. Hřbitov však byl zachován až do zrušení kaple. Roku 1572 zde byla vybudována zvonice. Dům kazatelů byl též rozšířen a stal se v podstatě regulérní farou.[5]
Na počátku osmnáctého století byla kaple obnovena a opatřena sochařskou výbavou z dílny Matyáše Bernarda Brauna.[15] Až do demolice roku 1786 však zůstala dochována v pozdně středověké podobě.[5]
Rekonstrukce kaple[editovat | editovat zdroj]
Roku 1836–37 postavený klasicistní činžovní dům čp. 255 byl roku 1948 demolován, stejně jako větší část vedlejšího domu čp. 256, který v sobě obsahoval významné relikty tzv. Domu kazatelů.[5]
Při rekonstrukci byly použity dochované části obvodového zdiva, které byly vyztuženy železobetonovými pilíři. Protože byl demolovaný činžovní dům zcela podsklepen, byl vytvořen pod celou kaplí suterén. Při rekonstrukci kaple bylo použito nejen poznatků ze stavebně-historického a archeologického průzkumu (který mj. přinesl objev základů kostela svatého Filipa a Jakuba), ale také dochovaných historických plánů ze sedmnáctého a osmnáctého století.[16]
Způsob obnovy plně odpovídal přístupu běžnému v památkové péči padesátých let, kdy byl veliký důraz kladen na rozsáhlé a nákladné rekonstrukce preferující především gotickou a renesanční podobu staveb a pokládající mladší stavební periody, především 19. a 20. století, za úpadkové.
V tomto konkrétním případě však rekonstrukce měla své opodstatnění v historickém významu Betlémské kaple a v poměrně uceleném souboru informací o její stavební podobě. Navíc se jí zúčastnil významný a zkušený architekt Jaroslav Fragner, jehož přínos pro obnovu kaple byl velmi důležitý. Přesto se nepodařilo zcela zabránit omylům a chybám.
Interiér[editovat | editovat zdroj]
Interiér tvoří síňová prostora s dřevěným stropem, neseným dvěma pilíři na místě pilířů původních. Z původních architektonických prvků jsou zachovány (v poškozeném stavu) ve východní stěně kamenný otvor sanktuária, portály z Domu kazatelů (přízemní profilovaný a na vyvýšenou kazatelnu), obdélné okénko a cihlový portál na oratoř kramáře Kříže. V západní stěně pak dvě obdélná okénka dělená kamenným gotickým křížem. V kapli byla obnovena studna a vyvýšená dřevěná kazatelna, Křížova oratoř a zpěvácká kruchta.[5]
Na stěnách se zachovala malá torza dobových nápisů (Husovy a Jakoubkovy texty). Novodobě jsou stěny opatřeny nástěnnými malbami dle Jenského kodexu, Velislavovy bible, Richenthalovy kroniky a písněmi z Jistebnického kancionálu a dobovými texty.[5]
Tři renesanční náhrobní desky: Matouše Collina z Chotěřiny (†1566), lékaře Adama Zalužanského (†1613) , Jana Tejfla z Cejlperku a jeho ženy Estery Tejflové ze Štrejnfeldu (†1606) byly přestěhovány do Lapidária Národního muzea.[17]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ KUBÍČEK, Alois: Betlémská kaple, Praha 1953, S. 56–57.
- ↑ a b c d e f Kubíček (1953), s. 20–23.
- ↑ BALÁČEK, Jan; BAMBAS, Josef; BARTOŠ, Ladislav. Jan Hus v památkách Prahy. Praha: Národní památkový ústav, 2015. ISBN 978-80-87220-15-3. S. 20.
- ↑ ŠMAHEL, František. Husitská revoluce. 2, Kořeny české reformace. Vyd. 2., Ve vydavatelství Karolinum 1. Praha: Univerzita Karlova, 1996. 364 s. ISBN 80-7184-072-6. [S. 256.]
- ↑ a b c d e f g VLČEK, Pavel, a kol: Umělecké Památky Prahy, Staré město a Josefov, Academia, Praha 1996, S. 59–60
- ↑ BALÁČEK, Jan; BAMBAS, Josef; BARTOŠ, Ladislav. Jan Hus v památkách Prahy. Praha: Národní památkový ústav, 2015. ISBN 978-80-87220-15-3. S. 77.
- ↑ FRAGNER, Jaroslav: rukopisné poznámky' in: Jaroslav Fragner náčrty a plány (výstavní katalog), Galerie Jaroslava Fragnera, Praha 1999, S. 58.
- ↑ Vlček (1996), s. 58.
- ↑ Stavbaweb.cz – Za pravdu! hlásá sluneční graffiti na Betlémské. www.stavbaweb.cz [online]. [cit. 2020-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Kalendář akcí ČVUT. akce.cvut.cz [online]. [cit. 2022-04-15]. Dostupné online.
- ↑ Alumni - Veřejný web - České vysoké učení technické v Praze. www.cvut.cz [online]. [cit. 2022-04-15]. Dostupné online.
- ↑ Píšťaly pro ČVUT. varhany.cvut.cz [online]. [cit. 2022-04-15]. Dostupné online.
- ↑ Kubíček (1953), s. 49 a nestránkované přílohy.
- ↑ LÍBAL, Dobroslav. a MUK, Jan.: Staré město pražské – architektonický a urbanistický vývoj, Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 1996, S. 187.
- ↑ KOŘÁN, Ivo: Braunové, Akropolis, Praha 1999, S. 26.
- ↑ Kubíček (1953), s. 78–82.
- ↑ J.Fajt-L.Sršeň, Lapidárium Národního muzea, Praha 1993, s.75-76, č.k.264, 267).
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KUBÍČEK, Alois. Betlémská kaple. Ilustrace Dagmar Hochová. 2. vyd. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1960. 112 s. (Pragensie a památky; sv. 11). Výsledky vědeckého výzkumu, vznik, význam pro husitství, osudy budovy, architektonické a archeologické rozbory.
- HOF, Karel Vít. Hus a Betlém : Paměti někdejší kaple Betlémské v Starém městě pražském : s vyobrazením Kaple Betlémské. Praha: Mikuláš & Knapp, 1870. Dostupné online.
- GUTH, Karel. Kaple Betlemská. Praha: Společnost přátel starožitností českých, 1917. Dostupné online. Pokus o ideální rekonstrukci zbořené kaple a její zařazení do vývoje české církevní architektury. Prameny a literatura týkající se kaple. Vyobrazení a plány. Původní situace kaple a jejího okolí.
- BARTOŠ, František Michálek; KUBÍČEK, Alois. Betlémská kaple: její dějiny a dochované zbytky. Praha: Společnost musea Husova, 1921. 23 s.
- Zdeněk WIRTH: Betlémská kaple, in: Památky archaeologické, 33, 1922 a 1923, s. 55-69. https://www.academia.edu/24375282/
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Betlémská kaple na Wikimedia Commons 
Betlemská kaple ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích- Oficiální webové stránky Betlémské kaple
- Betlémská kaple na webu Hrady.cz
- Kázání Mistra Jana Husa (Betlémskou kapli v kázáních zkracuje slovem „Betlém“)
- Inaugurace varhan - Vánoční koncert (2021)
