Alfred Stieglitz: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Buffalo (New York)|
| odkaz na autora = Ľudovít Hlaváč
 
(Není zobrazeno 37 mezilehlých verzí od 20 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba}}
[[Soubor:Alfred Stieglitz.jpg|thumb|''Portrét Alfreda Stieglitze'' (1902).<br />Fotografie [[Gertrude Käsebierová|Gertrudy Käsebierové]] ze sbírky [[Seznam národních knihoven|Knihovny Kongresu USA]]]]
[[Soubor:Alfred Stieglitz.jpg|náhled|''Portrét Alfreda Stieglitze'' (1902).<br />Fotografie [[Gertrude Käsebierová|Gertrudy Käsebierové]] ze sbírky [[Seznam národních knihoven|Knihovny Kongresu USA]]]]
'''Alfred Stieglitz''' ([[1. leden|1.&nbsp;ledna]] [[1864]] [[Hoboken (New Jersey)|Hoboken]], [[New Jersey]] – [[13. červenec|13.&nbsp;července]] [[1946]] [[New York]]) byl [[Spojené státy americké|americký]] fotograf, publicista a [[galerista]], který prosazoval [[fotografie|fotografii]] jako svébytné umění.<ref name="Mrázková43">{{Citace monografie
'''Alfred Stieglitz''' ([[1. leden|1.&nbsp;ledna]] [[1864]] [[Hoboken (New Jersey)|Hoboken]], [[New Jersey]] – [[13. červenec|13.&nbsp;července]] [[1946]] [[New York]]) byl [[Spojené státy americké|americký]] fotograf, publicista a [[galerista]], který prosazoval [[fotografie|fotografii]] jako svébytné umění.<ref name="Mrázková43">{{Citace monografie
| příjmení = Mrázková
| příjmení = Mrázková
Řádek 7: Řádek 8:
| místo = Praha
| místo = Praha
| rok = 1985
| rok = 1985
| strany = 43
| strany = 43}}</ref> Patřil k&nbsp;průkopníkům [[piktorialismus#Secesní piktorialismus|secesního piktorialismu]]<ref>{{Citace monografie
}}</ref> Patřil k&nbsp;průkopníkům [[piktorialismus#Secesní piktorialismus|secesního piktorialismu]]<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Dufek
| příjmení = Dufek
| jméno = Antonín
| jméno = Antonín
⚫
| titul = Alfred Stieglitz
| odkaz na autora = Antonín Dufek (historik umění)
⚫
| vydavatel = Odeon
| místo = Praha
| titul = Alfred Stieglitz
| rok = 1990
| vydavatel = Odeon
| místo = Praha
| rok = 1990
| isbn = 80-207-0078-1
| isbn = 80-207-0078-1
| strany = 19
| strany = 19}}</ref> a [[přímá fotografie|přímé fotografie]].<ref name="Mrázková36">MRÁZKOVÁ, s.&nbsp;36.</ref> Častým námětem jeho fotografií bylo město [[New York]] – byl jedním z&nbsp;prvních fotografů, kdo se věnoval uměleckému ztvárnění velkoměsta.<ref name="Dufek 17-20">DUFEK, s.&nbsp;17–20.</ref> Fotografoval také portréty a abstraktní cykly mraků. Mnohaletá série portrétů, aktů a detailů těla jeho manželky [[Georgia O'Keeffe|Georgie O'Keeffeové]] zachycuje proces stárnutí a proměnu osobnosti.<ref name="Dufek 46-50">DUFEK, s.&nbsp;46–50.</ref> Jeho dílo, které se nachází ve sbírkách amerických muzeí a bylo oceňováno už za jeho života, ovlivnilo vývoj fotografie.<ref name="Hlaváč206">{{Citace monografie
}}</ref> a [[přímá fotografie|přímé fotografie]].{{Sfn|Mrázková|1985|s=36}} Častým námětem jeho fotografií bylo město [[New York]] – byl jedním z&nbsp;prvních fotografů, kdo se věnoval uměleckému ztvárnění velkoměsta.{{Sfn|Dufek|1990|s=17-20}} Fotografoval také portréty a abstraktní cykly mraků. Mnohaletá série portrétů, aktů a detailů těla jeho manželky [[Georgia O'Keeffe|Georgie O'Keeffeové]] zachycuje proces stárnutí a proměnu osobnosti.{{Sfn|Dufek|1990|s=46-50}} Jeho dílo, které se nachází ve sbírkách amerických muzeí a bylo oceňováno už za jeho života, ovlivnilo vývoj fotografie.<ref name="Hlaváč206">{{Citace monografie
| příjmení = Hlaváč
| příjmení = Hlaváč
| jméno = Ĺudovít
| jméno = Ľudovít
| odkaz na autora = Ľudovít Hlaváč
| titul = Dejiny fotografie
| titul = Dejiny fotografie
| vydavatel = Osveta
| vydavatel = Osveta
Řádek 23: Řádek 28:
| rok = 1987
| rok = 1987
| jazyk = slovensky
| jazyk = slovensky
| strany = 206
| strany = 206}}</ref> Publikoval fotografie a články ve fotografických časopisech,<ref name="Dufek52">DUFEK, s.&nbsp;52.</ref> byl redaktorem časopisů ''[[American Amateur Photographer]]'' a ''[[Camera Notes]]'', podílel se na založení spolku ''[[Fotosecese]]'', vydával fotografický časopis ''[[Camera Work]]'',<ref name="Hlaváč205">HLAVÁČ, s.&nbsp;205.</ref><ref name="Dufek147">DUFEK, s.&nbsp;147.</ref> podporoval začínající americké umělce, pořádal výstavy [[Avantgarda|avantgardních]] uměleckých děl a zasloužil se nejen o propagaci fotografie, ale také moderního evropského a amerického umění – malířství a sochařství – ve Spojených státech. Ve svých newyorských galeriích {{Cizojazyčně|en|''Little Galleries of the Photo-Secession''}} – ''[[Galerie 291|Galerii 291]]'', {{Cizojazyčně|en|''The Intimate Gallery''}} a {{Cizojazyčně|en|''An American Place''}} vystavoval během čtyřiceti let fotografie uznávaných i začínajích evropských a amerických fotografů a výtvarná díla [[impresionismus|impresionistů]], [[postimpresionismus|postimpresionistů]], [[kubismus|kubistů]], [[futurismus|futuristů]] a představitelů dalších nových [[umělecký směr|uměleckých směrů]].<ref name="KIMMELMAN">{{Citace elektronické monografie
}}</ref> Publikoval fotografie a články ve fotografických časopisech,{{Sfn|Dufek|1990|s=52}} byl redaktorem časopisů ''[[American Amateur Photographer]]'' a ''[[Camera Notes]]'', podílel se na založení spolku ''[[Fotosecese]]'', vydával fotografický časopis ''[[Camera Work]]'',{{Sfn|Hlaváč|1987|s=205}}{{Sfn|Dufek|1990|s=147}} podporoval začínající americké umělce, pořádal výstavy [[Avantgarda|avantgardních]] uměleckých děl a zasloužil se nejen o propagaci fotografie, ale také moderního evropského a amerického umění – malířství a sochařství – ve Spojených státech. Ve svých newyorských galeriích {{Cizojazyčně|en|''Little Galleries of the Photo-Secession''}} – ''[[Galerie 291|Galerii 291]]'', {{Cizojazyčně|en|''The Intimate Gallery''}} a {{Cizojazyčně|en|''An American Place''}} vystavoval během čtyřiceti let fotografie uznávaných i začínajících evropských a amerických fotografů a výtvarná díla [[impresionismus|impresionistů]], [[postimpresionismus|postimpresionistů]], [[kubismus|kubistů]], [[futurismus|futuristů]] a představitelů dalších nových [[umělecký směr|uměleckých směrů]].<ref name="KIMMELMAN">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Kimmelman
| příjmení = Kimmelman
| jméno = Michael
| jméno = Michael
| odkaz na autora =
| odkaz na autora = Michael Kimmelman
| titul = Proselytizing for Modernism
| titul = Proselytizing for Modernism
| url = http://query.nytimes.com/gst/fullpage.html?res=9901E2DD143EF931A35751C0A9679C8B63&sec=&spon=&pagewanted=all
| url = http://query.nytimes.com/gst/fullpage.html?res=9901E2DD143EF931A35751C0A9679C8B63&sec=&spon=&pagewanted=all
| datum vydání = 2001-02-02
| datum vydání = 2001-02-02
| datum aktualizace =
| datum aktualizace =
Řádek 45: Řádek 51:
| vydavatel = [[Metropolitní muzeum umění|Metropolitan Museum of Art]]
| vydavatel = [[Metropolitní muzeum umění|Metropolitan Museum of Art]]
| jazyk = anglicky
| jazyk = anglicky
}}</ref><ref name="Dufek 30,38">DUFEK, s.&nbsp;30, 38.</ref>
}}</ref>{{Sfn|Dufek|1990|s=30, 38}}


== Životopis ==
== Životopis ==

=== Dětství a studia ===
=== Dětství a studia ===
[[Soubor:Alfred Stieglitz Winter Fifth Avenue 1892.jpg|thumb|right|Alfred Stieglitz – ''Zima na Páté avenue'' (1892)]]
[[Soubor:Alfred Stieglitz Winter Fifth Avenue 1892.jpg|náhled|Alfred Stieglitz – ''Zima na Páté avenue'' (1892)]]
Alfred Stieglitz se narodil roku [[1864]] ve městě [[Hoboken (New Jersey)|Hoboken]] v&nbsp;americkém státě [[New Jersey]], ležícím na pravém břehu řeky [[Hudson (řeka)|Hudson]], jako nejstarší syn úspěšného židovského obchodníka Edwarda Stieglitze. Alfred měl šest mladších sourozenců. Rodina se roku [[1871]] přestěhovala přes řeku Hudson na [[Manhattan]] do nového domu, kde se scházeli otcovi vzdělaní přátelé. Intelektuální prostředí spolu s&nbsp;faktem, že otec Alfreda preferoval před dalšími sourozenci, urychlilo Alfredovo dospívání a přispělo k&nbsp;jeho vysokému sebevědomí.<ref>DUFEK, s.&nbsp;7–8.</ref>
Alfred Stieglitz se narodil roku [[1864]] ve městě [[Hoboken (New Jersey)|Hoboken]] v&nbsp;americkém státě [[New Jersey]], ležícím na pravém břehu řeky [[Hudson (řeka)|Hudson]], jako nejstarší syn úspěšného židovského obchodníka Edwarda Stieglitze. Alfred měl šest mladších sourozenců. Rodina se roku [[1871]] přestěhovala přes řeku Hudson na [[Manhattan]] do nového domu, kde se scházeli otcovi vzdělaní přátelé. Intelektuální prostředí spolu s&nbsp;faktem, že otec Alfreda preferoval před dalšími sourozenci, urychlilo Alfredovo dospívání a přispělo k&nbsp;jeho vysokému sebevědomí.{{Sfn|Dufek|1990|s=7,8}}


Stieglitzovi měli své kořeny v&nbsp;[[Německo|Německu]], kde chtěl otec Edward nechat své děti vzdělat. Proto všichni, včetně Alfreda, jeho čtyř sester a dvou bratrů, odjeli roku [[1881]] ze Spojených států do Německa. Alfred Stieglitz dokončil střední školu v&nbsp;[[Karlsruhe]] a pak začal studovat [[Technická univerzita Berlín|Polytechniku]] ({{Cizojazyčně|de|''Technische Hochschule''}}) v&nbsp;[[Berlín]]ě.<ref>DUFEK, s.&nbsp;7–9.</ref> Studium strojírenství ho však i přes dobré výsledky nebavilo.<ref name="Dufek9">DUFEK, s.&nbsp;9</ref> V&nbsp;lednu [[1883]] si zakoupil fotoaparát a začal experimentovat s&nbsp;fotografií. Zároveň na Polytechnice navštěvoval kurzy fotografie německého chemika a fotografa [[Hermann Wilhelm Vogel|Hermanna Wilhelma Vogela]].<ref name="Dufek9"/> Rodiče se sestrami se vrátili roku [[1886]] do Spojených států, Alfred pokračoval ve studiu v&nbsp;Berlíně.<ref name="Dufek147"/>
Stieglitzovi měli své kořeny v&nbsp;[[Německo|Německu]], kde chtěl otec Edward nechat své děti vzdělat. Proto všichni, včetně Alfreda, jeho čtyř sester a dvou bratrů, odjeli roku [[1881]] ze Spojených států do Německa. Alfred Stieglitz dokončil střední školu v&nbsp;[[Karlsruhe]] a pak začal studovat [[Technická univerzita Berlín|Polytechniku]] ({{Cizojazyčně|de|''Technische Hochschule''}}) v&nbsp;[[Berlín]]ě.{{Sfn|Dufek|1990|s=7-9}} Studium strojírenství ho však i přes dobré výsledky nebavilo.{{Sfn|Dufek|1990|s=9}} V&nbsp;lednu [[1883]] si zakoupil fotoaparát a začal experimentovat s&nbsp;fotografií. Zároveň na Polytechnice navštěvoval kurzy fotografie německého chemika a fotografa [[Hermann Wilhelm Vogel|Hermanna Wilhelma Vogela]].{{Sfn|Dufek|1990|s=9}} Rodiče se sestrami se vrátili roku [[1886]] do Spojených států, Alfred pokračoval ve studiu v&nbsp;Berlíně.{{Sfn|Dufek|1990|s=147}}


Jeho vlastní tvorba většinou vznikala na prázdninových cestách po [[Evropa|Evropě]].<ref>DUFEK, s.&nbsp;10.</ref> Od roku [[1887]] obesílal v&nbsp;různých zemích fotografické soutěže, ve kterých během následujících dvanácti let vyhrál 150&nbsp;cen.<ref name="Dufek11">DUFEK, s.&nbsp;11.</ref> Začal být zván do soutěžních porot a rovněž publikoval kritiky a články o praktických problémech spojených s fotografováním. V&nbsp;roce [[1890]] získal v&nbsp;[[Londýn]]ě stipendium časopisu ''[[Amateur Photographer]]'' na obrazovou dokumentaci památek ve [[Francie|Francii]].<ref name="Dufek11" />
Jeho vlastní tvorba většinou vznikala na prázdninových cestách po [[Evropa|Evropě]].{{Sfn|Dufek|1990|s=10}} Od roku [[1887]] obesílal v&nbsp;různých zemích fotografické soutěže, ve kterých během následujících dvanácti let vyhrál 150&nbsp;cen.{{Sfn|Dufek|1990|s=11}} Začal být zván do soutěžních porot a rovněž publikoval kritiky a články o praktických problémech spojených s fotografováním. V&nbsp;roce [[1890]] získal v&nbsp;[[Londýn]]ě stipendium časopisu ''[[Amateur Photographer]]'' na obrazovou dokumentaci památek ve [[Francie|Francii]].{{Sfn|Dufek|1990|s=11}}


[[Soubor:Steiglitz-Terminal.jpg|thumb|left|upright 1.15|Alfred Stieglitz – ''Konečná'' (1892)]]
[[Soubor:Stieglitz, Terminal, 1892.jpg|náhled|vlevo|upright 1.15|Alfred Stieglitz – ''Konečná'' (1892)]]


=== První manželství, secesní piktorialismus ===
=== První manželství, secesní piktorialismus ===
Na naléhání rodičů se Alfred Stieglitz vrátil v&nbsp;létě 1890 do [[New York]]u,<ref name="Dufek11" /> kde se stal spolu se svými dvěma přáteli ze studií v&nbsp;Berlíně spolumajitelem tiskárny, kterou založil jeho otec. Zpočátku podnik neprosperoval, avšak Stieglitz se seznámil s&nbsp;technologií tisku, kterou pak precizně ovládal.<ref name="Roberts9">{{Citace sborníku | příjmení = Roberts | jméno = Pam | titul = Alfred Stieglitz, 291 Gallery and Camera Work | sborník = Camera Work. The Complete Photographs 1903–1917 | příjmení sestavitele = Stieglitz | jméno sestavitele = Alfred | místo = Köln | vydavatel = Taschen | rok vydání = 2008 | isbn = 978-3-8228-3784-9 | strany = 9 | jazyk = anglicky}}</ref> Následujícího roku vstoupil do sdružení {{Cizojazyčně|en|''New York Society of Amateur Photographers''}} (brzy přejmenovaného na {{Cizojazyčně|en|''New York Camera Club''}}). Od roku [[1892]] fotografoval [[Pouliční fotografie|pouliční život]] a zákoutí New Yorku ve stylu [[piktorialismus#Secesní piktorialismus|secesního piktorialismu]]. Zároveň začal vystavovat a pokračoval v&nbsp;publikování.<ref>DUFEK, s.&nbsp;11–13.</ref>
Na naléhání rodičů se Alfred Stieglitz vrátil v&nbsp;létě 1890 do [[New York]]u,{{Sfn|Dufek|1990|s=11}} kde se stal spolu se svými dvěma přáteli ze studií v&nbsp;Berlíně spolumajitelem tiskárny, kterou založil jeho otec. Zpočátku podnik neprosperoval, avšak Stieglitz se seznámil s&nbsp;technologií tisku, kterou pak precizně ovládal.<ref name="Roberts9">{{Citace sborníku | příjmení = Roberts | jméno = Pam | titul = Alfred Stieglitz, 291 Gallery and Camera Work | sborník = Camera Work. The Complete Photographs 1903–1917 | příjmení sestavitele = Stieglitz | jméno sestavitele = Alfred | místo = Köln | vydavatel = Taschen | rok vydání = 2008 | isbn = 978-3-8228-3784-9 | strany = 9 | jazyk = anglicky}}</ref> Následujícího roku vstoupil do sdružení {{Cizojazyčně|en|''New York Society of Amateur Photographers''}} (brzy přejmenovaného na {{Cizojazyčně|en|''New York Camera Club''}}). Od roku [[1892]] fotografoval [[Pouliční fotografie|pouliční život]] a zákoutí New Yorku ve stylu [[piktorialismus#Secesní piktorialismus|secesního piktorialismu]]. Zároveň začal vystavovat a pokračoval v&nbsp;publikování.{{Sfn|Dufek|1990|s=11-13}}


V&nbsp;roce [[1893]] se oženil s&nbsp;Emmeline Obermeyerovou. Manželství však nebylo šťastné – Alfred se oženil podle přání svých rodičů, Emmeline jeho zájem o umění nesdílela a ani narození dcery Kitty po pěti letech od svatby je nesblížilo. Sňatek však byl pro Alfreda Stieglitze výhodný finančně, protože peníze jeho ženy jej zabezpečily, a mohl si dovolit věnovat se svým zájmům bez ohledu na příjmy.<ref name="Dufek13">DUFEK, s.&nbsp;13.</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
V&nbsp;roce [[1893]] se oženil s&nbsp;Emmeline Obermeyerovou. Manželství však nebylo šťastné – Alfred se oženil podle přání svých rodičů, Emmeline jeho zájem o umění nesdílela a ani narození dcery Kitty po pěti letech od svatby je nesblížilo. Sňatek však byl pro Alfreda Stieglitze výhodný finančně, protože peníze jeho ženy jej zabezpečily, a mohl si dovolit věnovat se svým zájmům bez ohledu na příjmy.{{Sfn|Dufek|1990|s=13}}<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Glennová
| příjmení = Glennová
| jméno = Martina
| jméno = Martina
Řádek 69: Řádek 76:
| datum přístupu = 2009-5-16
| datum přístupu = 2009-5-16
| vydavatel = ArtMuseum.cz
| vydavatel = ArtMuseum.cz
| url archivu = https://web.archive.org/web/20080421213110/http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=685
⚫
}}</ref>
| datum archivace = 2008-04-21
| nedostupné = ano
⚫
}}</ref>


V&nbsp;roce [[1894]] byl zvolen jako první americký fotograf členem britské [[piktorialismus|piktorialistické]] společnosti ''[[The Linked Ring|The Linked Ring Brotherhood]]''.<ref name="Dufek13" /> Následujícího roku zanechal Stieglitz podnikání v&nbsp;tiskárně, přestože už byla komerčně úspěšná.<ref name="Roberts9" /> V&nbsp;letech 1893–1896 byl redaktorem měsíčníku ''[[American Amateur Photographer]]'' a pak do roku 1902 redaktorem ve čtvrtletníku ''[[Camera Notes]]''.<ref name="Dufek147" /> Jeho působení bylo pro oba časopisy přínosné, neboť při výběru fotografií do tisku byl velmi náročný. Přestože jeho rozhodnutí byla zpravidla správná a časopisy u&nbsp;čtenářů oblíbené, kvůli své nekompromisní povaze a netaktickému jednání se s&nbsp;vydavateli a spolupracovníky nedokázal shodnout a musel obě redakce opustit. Stieglitzův význam však podtrhuje skutečnost, že krátce po jeho odchodu časopis {{Cizojazyčně|en|''Camera Notes''}} zanikl.<ref>DUFEK, s.&nbsp;13, 15.</ref><ref>ROBERTS, s.&nbsp;12–13.</ref>
V&nbsp;roce [[1894]] byl zvolen jako první americký fotograf členem britské [[piktorialismus|piktorialistické]] společnosti ''[[The Linked Ring|The Linked Ring Brotherhood]]''.{{Sfn|Dufek|1990|s=13}} Následujícího roku zanechal Stieglitz podnikání v&nbsp;tiskárně, přestože už byla komerčně úspěšná.<ref name="Roberts9" /> V&nbsp;letech 1893–1896 byl redaktorem měsíčníku ''[[American Amateur Photographer]]'' a pak do roku 1902 redaktorem ve čtvrtletníku ''[[Camera Notes]]''.{{Sfn|Dufek|1990|s=147}} Jeho působení bylo pro oba časopisy přínosné, neboť při výběru fotografií do tisku byl velmi náročný. Přestože jeho rozhodnutí byla zpravidla správná a časopisy u&nbsp;čtenářů oblíbené, kvůli své nekompromisní povaze a netaktickému jednání se s&nbsp;vydavateli a spolupracovníky nedokázal shodnout a musel obě redakce opustit. Stieglitzův význam však podtrhuje skutečnost, že krátce po jeho odchodu časopis {{Cizojazyčně|en|''Camera Notes''}} zanikl.{{Sfn|Dufek|1990|s=13,15}}<ref>ROBERTS, s.&nbsp;12–13.</ref>


=== Fotosecese, Camera Work a galerie 291 ===
=== Fotosecese, Camera Work a galerie 291 ===
[[Soubor:Stieglitz-Hand.jpg|thumb|right|upright 1.3|Alfred Stieglitz – ''Ruka člověka'' (1902)]]
[[Soubor:Alfred Stieglitz - The Hand of Man - Google Art Project (color corrected).jpg|náhled|upright 1.3|Alfred Stieglitz – ''Ruka člověka'' (1902)]]
Stieglitz se snažil prosadit fotografii jako umění a pozvednout americkou fotografickou tvorbu. V&nbsp;roce [[1902]] založil spolu s&nbsp;dalšími dvanácti fotografy skupinu ''[[Fotosecese]]'' ({{Cizojazyčně|en|''Photo-Secession''}}),<ref name="Hlaváč205" /> výběrovou organizaci podle vzoru evropských spolků, která do roku 1912 sdružovala 120&nbsp;fotografů. Mezi jejími členy bylo mnoho významných osobností americké fotografie, např. [[Frank Eugene]], [[Gertrude Käsebierová]], [[Edward Steichen]], [[Clarence Hudson White|Clarence H.&nbsp;White]] a [[Alvin Langdon Coburn|Alvin L.&nbsp;Coburn]]. Prvním počinem ''Fotosecese'' bylo uspořádání výstavy ''Americká piktoriální fotografie''. S&nbsp;''Fotosecesí'' byl rovněž spjat fotografický časopis ''[[Camera Work]]'', který Stieglitz vydával v&nbsp;letech 1903–1917.<ref>DUFEK, s.&nbsp;20–22, 147.</ref>
Stieglitz se snažil prosadit fotografii jako umění a pozvednout americkou fotografickou tvorbu. V&nbsp;roce [[1902]] založil spolu s&nbsp;dalšími dvanácti fotografy skupinu ''[[Fotosecese]]'' ({{Cizojazyčně|en|''Photo-Secession''}}),{{Sfn|Hlaváč|1987|s=205}} výběrovou organizaci podle vzoru evropských spolků, která do roku 1912 sdružovala 120&nbsp;fotografů. Mezi jejími členy bylo mnoho významných osobností americké fotografie, např. [[Frank Eugene]], [[Gertrude Käsebierová]], [[Edward Steichen]], [[Clarence Hudson White|Clarence H.&nbsp;White]] a [[Alvin Langdon Coburn|Alvin L.&nbsp;Coburn]]. Prvním počinem ''Fotosecese'' bylo uspořádání výstavy ''Americká piktoriální fotografie''. S&nbsp;''Fotosecesí'' byl rovněž spjat fotografický časopis ''[[Camera Work]]'', který Stieglitz vydával v&nbsp;letech 1903–1917.{{Sfn|Dufek|1990|s=147, 20-22}}


V&nbsp;roce [[1905]] založil Stieglitz s&nbsp;pomocí Edwarda Steichena výstavní síň ''Malé galerie Fotosecese'' ({{Cizojazyčně|en|''Little Galleries of the Photo-Secession''}}).<ref name="HOSTETLER">{{Citace elektronické monografie
V&nbsp;roce [[1905]] založil Stieglitz s&nbsp;pomocí Edwarda Steichena výstavní síň ''Malé galerie Fotosecese'' ({{Cizojazyčně|en|''Little Galleries of the Photo-Secession''}}).<ref name="HOSTETLER">{{Citace elektronické monografie
Řádek 89: Řádek 99:
| místo = New York
| místo = New York
| jazyk = anglicky
| jazyk = anglicky
}}</ref> Galerie, kterou Stieglitz vedl do roku 1917, se nacházela v&nbsp;nejvyšším poschodí domu č.&nbsp;291 na [[Fifth Avenue|Páté Avenue]] v&nbsp;New Yorku a byla později známá pod názvem ''291''. Stieglitz se rovněž účastnil pořádání výstav v&nbsp;zahraničí. Roku [[1909]] sestavil americkou kolekci na ''Mezinárodní fotografickou výstavu'' v&nbsp;[[Drážďany|Drážďanech]].<ref>DUFEK, s.&nbsp;24–26.</ref>
}}</ref> Galerie, kterou Stieglitz vedl do roku 1917, se nacházela v&nbsp;nejvyšším poschodí domu č.&nbsp;291 na [[Fifth Avenue|Páté Avenue]] v&nbsp;New Yorku a byla později známá pod názvem ''291''. Stieglitz se rovněž účastnil pořádání výstav v&nbsp;zahraničí. Roku [[1909]] sestavil americkou kolekci na ''Mezinárodní fotografickou výstavu'' v&nbsp;[[Drážďany|Drážďanech]].{{Sfn|Dufek|1990|s=24-26}}


[[Soubor:Stieglitz-NewYorkOldNew.jpg|thumb|left|Alfred Stieglitz – ''Starý a nový New York'' (1910)]]
[[Soubor:Stieglitz-NewYorkOldNew.jpg|náhled|vlevo|Alfred Stieglitz – ''Starý a nový New York'' (1910)]]
V&nbsp;roce [[1910]] se Stieglitz podílel na organizaci ''Mezinárodní výstavy piktoriální fotografie'' v&nbsp;[[Buffalo (New York)|Buffalu]]. Výstava byla úspěšná, avšak mezi členy ''Fotosecese'' již byly názorové rozpory, které vedly v&nbsp;roce [[1912]] k&nbsp;jejímu rozpadu.<ref>DUFEK, s.&nbsp;24, 148.</ref> Časopis {{Cizojazyčně|en|''Camera Work''}} a výstavní síň ''291'' existovaly dále až do roku 1917, avšak jejich náplň se změnila. Stieglitz rozšířil své aktivity o pořádání výstav děl moderních evropských malířů a sochařů ([[Henri Matisse]], [[Auguste Rodin]], [[Henri Rousseau]], [[Paul Cézanne]], [[Pablo Picasso]] a další).<ref name="Voorhies" /><ref name="Dufek 30,38" />
V&nbsp;roce [[1910]] se Stieglitz podílel na organizaci ''Mezinárodní výstavy piktoriální fotografie'' v&nbsp;[[Buffalo|Buffalu]]. Výstava byla úspěšná, avšak mezi členy ''Fotosecese'' již byly názorové rozpory, které vedly v&nbsp;roce [[1912]] k&nbsp;jejímu rozpadu.{{Sfn|Dufek|1990|s=24, 148}} Časopis {{Cizojazyčně|en|''Camera Work''}} a výstavní síň ''291'' existovaly dále až do roku 1917, avšak jejich náplň se změnila. Stieglitz rozšířil své aktivity o pořádání výstav děl moderních evropských malířů a sochařů ([[Henri Matisse]], [[Auguste Rodin]], [[Henri Rousseau]], [[Paul Cézanne]], [[Pablo Picasso]] a další).<ref name="Voorhies" />{{Sfn|Dufek|1990|s=30, 38}}


V&nbsp;roce 1912 navštívil Stieglitze [[Paul Strand]], tehdy začínající fotograf. Stali se přáteli a Strand předkládal své snímky Stieglitzovi pro posouzení po dobu několika let.<ref name="creativephotography.org ">{{Citace elektronické monografie
V&nbsp;roce 1912 navštívil Stieglitze [[Paul Strand]], tehdy začínající fotograf. Stali se přáteli a Strand předkládal své snímky Stieglitzovi pro posouzení po dobu několika let.<ref name="creativephotography.org ">{{Citace elektronické monografie
Řádek 107: Řádek 117:
| strany = 2
| strany = 2
| jazyk = anglicky
| jazyk = anglicky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20080720013208/http://www.creativephotography.org/documents/findingAid/AG17Strand.pdf
⚫
}}</ref> Strand začal v&nbsp;roce [[1915]] experimentovat s&nbsp;fotografickou abstrakcí. Stieglitze jeho fotografie zaujaly natolik, že v&nbsp;galerii ''291'' uspořádal Strandovi výstavu a otiskl jeho díla v&nbsp;magazínu {{Cizojazyčně|en|''Camera Work''}}.<ref>DUFEK, s.&nbsp;38.</ref> Stieglitz podporoval nejen Stranda, ale také další umělce, např. fotografa [[Charles Sheeler|Charlese Sheelera]]<ref name="HOSTETLER" /> nebo malíře [[Marsden Hartley|Marsdena Hartleye]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| datum archivace = 2008-07-20
| nedostupné = ano
⚫
}}</ref> Strand začal v&nbsp;roce [[1915]] experimentovat s&nbsp;fotografickou abstrakcí. Stieglitze jeho fotografie zaujaly natolik, že v&nbsp;galerii ''291'' uspořádal Strandovi výstavu a otiskl jeho díla v&nbsp;magazínu {{Cizojazyčně|en|''Camera Work''}}.{{Sfn|Dufek|1990|s=38}} Stieglitz podporoval nejen Stranda, ale také další umělce, např. fotografa [[Charles Sheeler|Charlese Sheelera]]<ref name="HOSTETLER" /> nebo malíře [[Marsden Hartley|Marsdena Hartleye]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| příjmení =
| jméno =
| jméno =
Řádek 118: Řádek 131:
| vydavatel = Hollis Taggart Galleries
| vydavatel = Hollis Taggart Galleries
| jazyk = anglicky
| jazyk = anglicky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20090202044649/http://www.hollistaggart.com/artists/biography/marsden_hartley/
| datum archivace = 2009-02-02
| nedostupné = ano
}}</ref>
}}</ref>


[[Soubor:O'Keeffe-(hands).jpg|thumb|upright 0.9|Alfred Stieglitz – ''Georgia O'Keeffeová'' (1918)]]
[[Soubor:O'Keeffe-(hands).jpg|náhled|upright 0.9|Alfred Stieglitz – ''Georgia O'Keeffeová'' (1918)]]


=== Druhé manželství ===
=== Druhé manželství ===
Stieglitze zaměstnávalo organizování výstav natolik, že měl jen málo příležitostí fotografovat v&nbsp;exteriéru. Město New York zachycoval alespoň z&nbsp;oken své fotogalerie. Kontakt s&nbsp;lidmi ho však přivedl k&nbsp;[[portrétní fotografie|portrétní fotografii]], zejména v&nbsp;letech 1915–1925. Fotografoval své spolupracovníky, přátele a návštěvníky. V&nbsp;roce [[1916]] se setkal s&nbsp;americkou malířkou [[Georgia O'Keeffe|Georgií O'Keeffeovou]], která ovlivnila jeho další život. Rok [[1917]] byl počátkem dlouhého cyklu portrétů, detailů těla a [[fotografie aktu|aktů]] Georgie O'Keeffeové. Po rozvodu s&nbsp;první ženou se Alfred Stieglitz v&nbsp;roce [[1924]] s&nbsp;Georgií O'Keeffeovou oženil.<ref>DUFEK, s.&nbsp;39–40.</ref>
Stieglitze zaměstnávalo organizování výstav natolik, že měl jen málo příležitostí fotografovat v&nbsp;exteriéru. Město New York zachycoval alespoň z&nbsp;oken své fotogalerie. Kontakt s&nbsp;lidmi ho však přivedl k&nbsp;[[portrétní fotografie|portrétní fotografii]], zejména v&nbsp;letech 1915–1925. Fotografoval své spolupracovníky, přátele a návštěvníky. V&nbsp;roce [[1916]] se setkal s&nbsp;americkou malířkou [[Georgia O'Keeffe|Georgií O'Keeffeovou]], která ovlivnila jeho další život. Rok [[1917]] byl počátkem dlouhého cyklu portrétů, detailů těla a [[fotografie aktu|aktů]] Georgie O'Keeffeové. Po rozvodu s&nbsp;první ženou se Alfred Stieglitz v&nbsp;roce [[1924]] s&nbsp;Georgií O'Keeffeovou oženil.{{Sfn|Dufek|1990|s=39, 40}}


Také&nbsp;po zániku časopisu {{Cizojazyčně|en|''Camera Work''}} a výstavní síně ''291'' pokračoval v&nbsp;redakční činnosti a organizování výstav. V&nbsp;letech [[1925]]–[[1929]] vedl galerii {{Cizojazyčně|en|''The Intimate Gallery''}}, a od roku 1929 až do své smrti v&nbsp;roce [[1946]] galerii {{Cizojazyčně|en|''An American Place''}}.<ref>DUFEK, s.&nbsp;40–41.</ref>
Také&nbsp;po zániku časopisu {{Cizojazyčně|en|''Camera Work''}} a výstavní síně ''291'' pokračoval v&nbsp;redakční činnosti a organizování výstav. V&nbsp;letech [[1925]]–[[1929]] vedl galerii {{Cizojazyčně|en|''The Intimate Gallery''}}, a od roku 1929 až do své smrti v&nbsp;roce [[1946]] galerii {{Cizojazyčně|en|''An American Place''}}.{{Sfn|Dufek|1990|s=40, 41}}


== Dílo ==
== Dílo ==

=== Shrnutí fotografické tvorby ===
=== Shrnutí fotografické tvorby ===
V&nbsp;počátcích své tvorby Alfred Stieglitz napodoboval svými žánrovými obrázky malíře.<ref>{{Citace elektronické monografie
V&nbsp;počátcích své tvorby Alfred Stieglitz napodoboval svými žánrovými obrázky malíře.<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 134: Řádek 151:
| odkaz na autora =
| odkaz na autora =
| titul = The Evolution of Alfred Stieglitz, Ever the Perfectionist
| titul = The Evolution of Alfred Stieglitz, Ever the Perfectionist
| url = http://query.nytimes.com/gst/fullpage.html?res=9A02E6DC103BF931A3575BC0A9649C8B63&sec=&spon=&pagewanted=all
| url = http://query.nytimes.com/gst/fullpage.html?res=9A02E6DC103BF931A3575BC0A9649C8B63&sec=&spon=&pagewanted=all
| datum vydání = 2002-08-02
| datum vydání = 2002-08-02
| datum aktualizace =
| datum aktualizace =
Řádek 140: Řádek 157:
| vydavatel = New York Times
| vydavatel = New York Times
| jazyk = anglicky
| jazyk = anglicky
}}</ref> Ovlivnil jej však [[Peter Henry Emerson]] a jeho kniha ''Naturalistická fotografie''. Stieglitz prostřednictvím obyčejných námětů zaznamenával realitu, která vyhovovala jeho myšlenkovému záměru a pocitu. Zároveň využíval schopnost [[fotoaparát]]u zachytit krátké časové okamžiky.<ref name="Mrázková36" />
}}</ref> Ovlivnil jej však [[Peter Henry Emerson]] a jeho kniha ''Naturalistická fotografie''. Stieglitz prostřednictvím obyčejných námětů zaznamenával realitu, která vyhovovala jeho myšlenkovému záměru a pocitu. Zároveň využíval schopnost [[fotoaparát]]u zachytit krátké časové okamžiky.{{Sfn|Mrázková|1985|s=36}}


Stieglitzovy fotografie z&nbsp;let 1892–1902 si získaly respekt svým vynikajícím technickým provedením, i když byly pořízeny za velmi obtížných světelných podmínek (sněžení, mlha, déšť či noc). Stieglitz byl také jedním z&nbsp;prvních fotografů, kdo se věnoval uměleckému ztvárnění velkoměsta. Jeho fotografie z&nbsp;tohoto období představují průkopnické dílo [[piktorialismus#Secesní piktorialismus|secesního piktorialismu]]. Efekty jeho fotografií byly dosaženy fotografickými prostředky, světelnými podmínkami a technikou tisku a jen s&nbsp;minimálními ručními zásahy do [[pozitiv (obraz)|pozitivů]].<ref name="Dufek 17-20" />
Stieglitzovy fotografie z&nbsp;let 1892–1902 si získaly respekt svým vynikajícím technickým provedením, i když byly pořízeny za velmi obtížných světelných podmínek (sněžení, mlha, déšť či noc). Stieglitz byl také jedním z&nbsp;prvních fotografů, kdo se věnoval uměleckému ztvárnění velkoměsta. Jeho fotografie z&nbsp;tohoto období představují průkopnické dílo [[piktorialismus#Secesní piktorialismus|secesního piktorialismu]]. Efekty jeho fotografií byly dosaženy fotografickými prostředky, světelnými podmínkami a technikou tisku a jen s&nbsp;minimálními ručními zásahy do [[pozitiv (obraz)|pozitivů]].{{Sfn|Dufek|1990|s=17-20}}


[[Soubor:Stieglitz-Steerage291.jpg|thumb|left|Alfred Stieglitz – ''[[Mezipalubí (fotografie)|Mezipalubí]]'' (1907)]]
[[Soubor:Stieglitz-Steerage291.jpg|náhled|vlevo|Alfred Stieglitz – ''[[Mezipalubí]]'' (1907)]]
V&nbsp;dalším období do roku 1914 volil podobné náměty, a i přes vliv ''[[Fotosecese]]'', která směřovala technicky a esteticky k&nbsp;malířství a grafice použitím [[ušlechtilý tisk|ušlechtilých tisků]], se Stieglitz přikláněl k&nbsp;dosud málo akceptované čisté fotografii s&nbsp;důrazem na [[Napětí|tenzi]] mezi trojrozměrným prostorem a dvourozměrnou fotografií.<ref>DUFEK, s.&nbsp;29.</ref> V&nbsp;úvodním textu katalogu výstavy ve [[Wanamaker's|Wanamakeru]] v&nbsp;roce 1913 vyjádřil Stieglitz svůj názor na manipulované tisky: „Fotografové se musí naučit nestydět se za to, že jejich fotografie vypadají jako fotografie. […] Fotograf, který používá fotografii ve snaze o nějakou ‚senzaci‘ nebo se snaží o napodobení malby, pobaví snad jen ty, kteří nechápou základní myšlenku ani [[fotografie]], ani [[malířství]].“<ref>DUFEK, s.&nbsp;154.</ref>
V&nbsp;dalším období do roku 1914 volil podobné náměty, a i přes vliv ''[[Fotosecese]]'', která směřovala technicky a esteticky k&nbsp;malířství a grafice použitím [[ušlechtilý tisk|ušlechtilých tisků]], se Stieglitz přikláněl k&nbsp;dosud málo akceptované čisté fotografii s&nbsp;důrazem na [[Napětí|tenzi]] mezi trojrozměrným prostorem a dvourozměrnou fotografií.{{Sfn|Dufek|1990|s=29}} V&nbsp;úvodním textu katalogu výstavy ve [[Wanamaker's|Wanamakeru]] v&nbsp;roce 1913 vyjádřil Stieglitz svůj názor na manipulované tisky: „Fotografové se musí naučit nestydět se za to, že jejich fotografie vypadají jako fotografie. […] Fotograf, který používá fotografii ve snaze o nějakou ‚senzaci‘ nebo se snaží o napodobení malby, pobaví snad jen ty, kteří nechápou základní myšlenku ani [[fotografie]], ani [[malířství]].“{{Sfn|Dufek|1990|s=154}}


V&nbsp;letech 1914–1918 fotografoval [[portrét]]y a pohledy z&nbsp;okna na [[New York]]. Charakteristickým rysem těchto prací, zejména portrétů, bylo použití dlouhých časů [[expozice (fotografie)|expozice]], neokázalost, autentičnost a potlačení společenské stylizace.<ref>DUFEK, s.&nbsp;39.</ref><ref group="p">Společenská stylizace vyjadřuje příslušnost portrétované osoby k&nbsp;určité skupině, např. sociální nebo profesní – viz [[Portrétní fotografie#Rozdělení portrétní fotografie|rozdělení portrétní fotografie]].</ref>
V&nbsp;letech 1914–1918 fotografoval [[portrét]]y a pohledy z&nbsp;okna na [[New York]]. Charakteristickým rysem těchto prací, zejména portrétů, bylo použití dlouhých časů [[expozice (fotografie)|expozice]], neokázalost, autentičnost a potlačení společenské stylizace.{{Sfn|Dufek|1990|s=39}}<ref group="p">Společenská stylizace vyjadřuje příslušnost portrétované osoby k&nbsp;určité skupině, např. sociální nebo profesní – viz [[Portrétní fotografie#Rozdělení portrétní fotografie|rozdělení portrétní fotografie]].</ref>


Poslední etapu jeho fotografické tvorby do roku [[1937]], kdy přestal fotografovat, reprezentují cykly portrétů, [[fotografie aktu|aktů]] a detailů těla Georgie O'Keeffeové, ve kterých zachytil proces stárnutí a proměnu osobnosti, a abstraktně expresionistické cykly fotografií mraků a [[mrakodrap]]ů snímané z&nbsp;oken hotelu {{Cizojazyčně|en|''Shelton''}} a galerie {{Cizojazyčně|en|''An American Place''}}.<ref name="Dufek 46-50" />
Poslední etapu jeho fotografické tvorby do roku [[1937]], kdy přestal fotografovat, reprezentují cykly portrétů, [[fotografie aktu|aktů]] a detailů těla Georgie O'Keeffeové, ve kterých zachytil proces stárnutí a proměnu osobnosti, a abstraktně expresionistické cykly fotografií mraků a [[mrakodrap]]ů snímané z&nbsp;oken hotelu {{Cizojazyčně|en|''Shelton''}} a galerie {{Cizojazyčně|en|''An American Place''}}.{{Sfn|Dufek|1990|s=46-50}}


Alfred Stieglitz chápal fotografii jako svébytné umění, kdy autor může pouze prostřednictvím [[přímá fotografie|přímé fotografie]], tedy bez dalších úprav snímku, vyjádřit metaforicky svůj vnitřní prožitek.<ref name="Mrázková43" /> Jeho dílo ovlivnilo vývoj fotografie a bylo oceňováno už za jeho života.<ref name="Hlaváč206" /> Roku 1924 projevilo o Stieglitzovy fotografie zájem ''[[Museum of Fine Arts (Boston)|Museum of Fine Arts]]'' v&nbsp;[[Boston]]u, kterému autor daroval 27&nbsp;snímků. Roku 1928 získalo jeho další fotografie prostřednictvím mecenášů ''[[Metropolitní muzeum umění|Metropolitan Museum of Art]]'' v&nbsp;New Yorku.<ref>DUFEK, s.&nbsp;44, 148.</ref> Další díla darovala několika americkým muzeím Georgie O'Keeffeová po Stieglitzově smrti, např. ''[[National Gallery of Art]]'' ve [[Washington, D.C.|Washingtonu]].<ref name="Harrison">{{Citace elektronické monografie
Alfred Stieglitz chápal fotografii jako svébytné umění, kdy autor může pouze prostřednictvím [[přímá fotografie|přímé fotografie]], tedy bez dalších úprav snímku, vyjádřit metaforicky svůj vnitřní prožitek.{{Sfn|Mrázková|1985|s=43}} Jeho dílo ovlivnilo vývoj fotografie a bylo oceňováno už za jeho života.{{Sfn|Hlaváč|1987|s=206}} Roku 1924 projevilo o Stieglitzovy fotografie zájem [[Muzeum výtvarného umění (Boston)|Muzeum výtvarného umění]] v&nbsp;[[Boston]]u, kterému autor daroval 27&nbsp;snímků. Roku 1928 získalo jeho další fotografie prostřednictvím mecenášů [[Metropolitní muzeum umění]] v&nbsp;New Yorku.{{Sfn|Dufek|1990|s=44, 148}} Další díla darovala několika americkým muzeím Georgie O'Keeffeová po Stieglitzově smrti, například ''[[Národní galerie ve Washingtonu|Národní galerii ve Washingtonu]].<ref name="Harrison">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Harrison
| příjmení = Harrison
| jméno = Helen&nbsp;A
| jméno = Helen&nbsp;A
| odkaz na autora =
| odkaz na autora =
| titul = A&nbsp;Look at the Old West Through Smaller Works
| titul = A&nbsp;Look at the Old West Through Smaller Works
| url = http://query.nytimes.com/gst/fullpage.html?res=9401EED6103BF932A05750C0A9649C8B63&sec=&spon=&pagewanted=all
| url = http://query.nytimes.com/gst/fullpage.html?res=9401EED6103BF932A05750C0A9649C8B63&sec=&spon=&pagewanted=all
| datum vydání = 2002-03-31
| datum vydání = 2002-03-31
| datum aktualizace =
| datum aktualizace =
Řádek 165: Řádek 182:


=== Galerijní a publicistická činnost ===
=== Galerijní a publicistická činnost ===
[[Soubor:Little Galleries - 1906.jpg|thumb|upright 1.15|Stieglitzova výstavní síň ''Malé galerie Fotosecese'' (1906)]]
[[Soubor:Little Galleries - 1906.jpg|náhled|upright 1.15|Stieglitzova výstavní síň ''Malé galerie Fotosecese'' (1906)]]
Alfred Stieglitz se věnoval pořádání výstav po dobu téměř padesáti let. Vystavoval nejen fotografie vlastní, ale i jiné autory, a rovněž malířská a sochařská díla moderního umění.<ref name="Harrison" /> Propagoval nejen evropské, ale také americké avantgardní umělce ([[Charles Demuth]], [[Arthur Dove]], [[Marsden Hartley]], [[John Marin]], [[Georgia O'Keeffe]]ová), a byl také prvním provozovatelem galerie moderního umění ve Spojených státech, který vystavoval africké sochy.<ref name="KIMMELMAN" />
Alfred Stieglitz se věnoval pořádání výstav po dobu téměř padesáti let. Vystavoval nejen fotografie vlastní, ale i jiné autory, a rovněž malířská a sochařská díla moderního umění.<ref name="Harrison" /> Propagoval nejen evropské, ale také americké avantgardní umělce ([[Charles Demuth]], [[Arthur Dove]], [[Marsden Hartley]], [[John Marin]], [[Georgia O'Keeffe]]ová), a byl také prvním provozovatelem galerie moderního umění ve Spojených státech, který vystavoval africké sochy.<ref name="KIMMELMAN" />


Řádek 173: Řádek 190:
| odkaz na autora =
| odkaz na autora =
| titul = More Stieglitz, if You Haven't Had Enough
| titul = More Stieglitz, if You Haven't Had Enough
| url = http://query.nytimes.com/gst/fullpage.html?res=990CE7D61E3AF934A2575AC0A963958260&sec=&spon=&pagewanted=all
| url = http://query.nytimes.com/gst/fullpage.html?res=990CE7D61E3AF934A2575AC0A963958260&sec=&spon=&pagewanted=all
| datum vydání = 1995-09-17
| datum vydání = 1995-09-17
| datum aktualizace =
| datum aktualizace =
Řádek 179: Řádek 196:
| vydavatel = New York Times
| vydavatel = New York Times
| jazyk = anglicky
| jazyk = anglicky
}}</ref> Již v&nbsp;době svého působení v&nbsp;časopise ''[[American Amateur Photographer]]'' proslul svým nekompromisním hodnocením snímků vybíraných k&nbsp;publikování. Připouštěl jen ty nejkvalitnější a často odmítl otisknout fotografii s&nbsp;hodnocením: „Technicky výborné, obrazově mizerné.“<ref name="Dufek13" /><ref>{{Citace monografie
}}</ref> Již v&nbsp;době svého působení v&nbsp;časopise ''[[American Amateur Photographer]]'' proslul svým nekompromisním hodnocením snímků vybíraných k&nbsp;publikování. Připouštěl jen ty nejkvalitnější a často odmítl otisknout fotografii s&nbsp;hodnocením: „Technicky výborné, obrazově mizerné.“{{Sfn|Dufek|1990|s=13}}<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Davenport
| příjmení = Davenportová
| jméno = Alma
| jméno = Alma
| odkaz na autora =
| odkaz na autora =
Řádek 193: Řádek 210:
}}</ref>
}}</ref>


Pro neshody s&nbsp;vydavatelem {{Cizojazyčně|en|''American Amateur Photographer''}} přešel do redakce ''[[Camera Notes]]'', kterou však opustil ze stejných důvodů. Založil proto vlastní časopis {{Cizojazyčně|en|''Camera Work''}}.<ref>ROBERTS, s.&nbsp;13.</ref> Úspěšně prosazoval a ovlivňoval nejprve [[piktorialismus]] a později [[přímá fotografie|přímou fotografii]].<ref name="Goldberg" /> Do roku 1911, kdy zanechal publikační činnosti v&nbsp;oblasti teorie fotografie, napsal přibližně 260&nbsp;článků.<ref name="Dufek52" />
Pro neshody s&nbsp;vydavatelem {{Cizojazyčně|en|''American Amateur Photographer''}} přešel do redakce ''[[Camera Notes]]'', kterou však opustil ze stejných důvodů. Založil proto vlastní časopis {{Cizojazyčně|en|''Camera Work''}}.<ref>ROBERTS, s.&nbsp;13.</ref> Úspěšně prosazoval a ovlivňoval nejprve [[piktorialismus]] a později [[přímá fotografie|přímou fotografii]].<ref name="Goldberg" /> Do roku 1911, kdy zanechal publikační činnosti v&nbsp;oblasti teorie fotografie, napsal přibližně 260&nbsp;článků.{{Sfn|Dufek|1990|s=52}}


{{Citace|Je ve mně něco, co hledá rovnováhu, vztah, který je možné vyjádřit vzorcem. Mám ale také v&nbsp;sobě něco, co mě nutí, abych ten vzorec roztrhal na cucky, jakmile jej naleznu.<ref>DUFEK, s.&nbsp;158.</ref>|Alfred Stieglitz, 1926}}
{{Citát v rámečku|Je ve mně něco, co hledá rovnováhu, vztah, který je možné vyjádřit vzorcem. Mám ale také v&nbsp;sobě něco, co mě nutí, abych ten vzorec roztrhal na cucky, jakmile jej naleznu.{{Sfn|Dufek|1990|s=158}}|Alfred Stieglitz, 1926}}


=== Publikace (výběr) ===
=== Publikace (výběr) ===
* {{Citace monografie | příjmení = | jméno = | titul = Pitoresque Bits of New York and Other Studies | vydavatel = R.&nbsp;H.&nbsp;Russel | místo = New York | rok = 1897 | url = http://www.luminous-lint.com/app/vexhibit/_THEME_Pictorialism_Picturesque_Bits_of_New_York_and_Other_Studies_01/6/1/5835976141454580083637/
* {{Citace monografie | příjmení = | jméno = | titul = Pitoresque Bits of New York and Other Studies | vydavatel = R.&nbsp;H.&nbsp;Russel | místo = New York | rok = 1897 | url = http://www.luminous-lint.com/app/vexhibit/_THEME_Pictorialism_Picturesque_Bits_of_New_York_and_Other_Studies_01/6/1/5835976141454580083637/
| jazyk = anglicky | poznámka = portfolio 12&nbsp;fotografií}}
| jazyk = anglicky | poznámka = portfolio 12&nbsp;fotografií}}
* {{Citace monografie | příjmení = | jméno = | titul = America and Alfred Stieglitz: A Collective Portrait | vydavatel = Literary Guild | místo = New York | rok = 1934
* {{Citace monografie | příjmení = | jméno = | titul = America and Alfred Stieglitz: A Collective Portrait | url =https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.86913| vydavatel = Literary Guild | místo = New York | rok = 1934
| jazyk = anglicky | poznámka =}}
| jazyk = anglicky | poznámka =}}


=== Autorské výstavy (výběr) ===
=== Autorské výstavy (výběr) ===
[[Soubor:Portrait of Alfred Stieglitz 1935 Apr 17.jpg|thumb|''Portrét Alfreda Stieglitze'' (1935).<br />Fotografie [[Carl van Vechten|Carla van Vechtena]] ze sbírky [[Seznam národních knihoven|Knihovny Kongresu USA]]]]
[[Soubor:Portrait of Alfred Stieglitz 1935 Apr 17.jpg|náhled|''Portrét Alfreda Stieglitze'' (1935).<br />Fotografie [[Carl van Vechten|Carla van Vechtena]] ze sbírky [[Seznam národních knihoven|Knihovny Kongresu USA]]]]
* Pravidelná účast na výstavách spolku {{Cizojazyčně|en|''The Linked Ring Brotherhood''}} ve Velké Británii, 1894–1908.
* Pravidelná účast na výstavách spolku {{Cizojazyčně|en|''The Linked Ring Brotherhood''}} ve Velké Británii, 1894–1908.
* Opakovaná účast na výstavách {{Cizojazyčně|fr|''Photo Club de Paris''}}, 1894–1906.
* Opakovaná účast na výstavách {{Cizojazyčně|fr|''Photo Club de Paris''}}, 1894–1906.
Řádek 216: Řádek 233:


=== Výběr z fotografií Alfreda Stieglitze ===
=== Výběr z fotografií Alfreda Stieglitze ===
* ''Dobrý vtip'' ({{Cizojazyčně|en|''The Last Joke''}}) – rozesmátá skupina dětí v&nbsp;Itálii, první cena v&nbsp;soutěži časopisu {{Cizojazyčně|en|''The Amateur Photographer''}}, 1887.
* ''[[Dobrý vtip]]'' ({{Cizojazyčně|en|''The Last Joke''}}) – rozesmátá skupina dětí v&nbsp;Itálii, první cena v&nbsp;soutěži časopisu {{Cizojazyčně|en|''The Amateur Photographer''}}, 1887.
* ''Sluneční paprsky – Paula'' ({{Cizojazyčně|en|''Sun Rays – Paula, Berlin''}}) – mladá žena píšící dopis, osvětlení sluncem skrz žaluzie, 1889.
* ''Sluneční paprsky – Paula'' ({{Cizojazyčně|en|''Sun Rays – Paula, Berlin''}}) – mladá žena píšící dopis, osvětlení sluncem skrz žaluzie, 1889.
* ''Konečná'' ({{Cizojazyčně|en|''Terminal''}}) – konečná koňské dráhy, [[New York]], 1892.
* ''[[Konečná (fotografie)|Konečná]]'' ({{Cizojazyčně|en|''Terminal''}}) – konečná koňské dráhy, [[New York]], 1892.
* ''Zima na Páté avenue'' ({{Cizojazyčně|en|''Winter, Fifth Ave.''}}) – New York, 1892.
* ''[[Zima na Páté avenue]]'' ({{Cizojazyčně|en|''Winter, Fifth Ave.''}}) – New York, 1892.
* ''Hotel Savoy'' – noční snímek po dešti, odrazy světel na mokré dlažbě, New York, 1898.
* ''Hotel Savoy'' – noční snímek po dešti, odrazy světel na mokré dlažbě, New York, 1898.
* ''Jarní spršky'' ({{Cizojazyčně|en|''Spring Showers''}}), 1900–1901.
* ''[[Jarní spršky]]'' ({{Cizojazyčně|en|''Spring Showers''}}), 1900–1901.
* ''Ruka člověka'' ({{Cizojazyčně|en|''The Hand of Man''}}) – snímek kouřící lokomotivy a lesknoucích se kolejí, 1902.
* ''[[Ruka člověka]]'' ({{Cizojazyčně|en|''The Hand of Man''}}) – snímek kouřící lokomotivy a lesknoucích se kolejí, 1902.
* ''Mrakodrap Flatiron'' ({{Cizojazyčně|en|''Flatiron Building''}}) – New York, 1903.
* ''Mrakodrap Flatiron'' ({{Cizojazyčně|en|''Flatiron Building''}}) – New York, 1903.
* ''Mezipalubí'' ({{Cizojazyčně|en|''The Steerage''}}) – jeden ze Stieglitzových nejznámějších snímků, který pořídil na lodi při plavbě do Evropy v&nbsp;roce 1907,<ref>{{Citace elektronické monografie
* ''[[Mezipalubí]]'' ({{Cizojazyčně|en|''The Steerage''}}) – jeden ze Stieglitzových nejznámějších snímků, který pořídil na lodi při plavbě do Evropy v&nbsp;roce 1907,<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Harris
| příjmení = Harris
| jméno = Peter&nbsp;B.
| jméno = Peter&nbsp;B.
Řádek 236: Řádek 253:
| jazyk = anglicky
| jazyk = anglicky
}}</ref> poprvé publikován v&nbsp;{{Cizojazyčně|en|''Camera Work''}} č.&nbsp;3 v&nbsp;říjnu 1911.
}}</ref> poprvé publikován v&nbsp;{{Cizojazyčně|en|''Camera Work''}} č.&nbsp;3 v&nbsp;říjnu 1911.
* ''Georgia O'Keeffe'' – cyklus portrétů, detailů těla a aktů druhé manželky Alfreda Stieglitze, 1917–1933.
* ''[[Georgia O'Keeffe – ruce|Georgia O'Keeffe]]'' – cyklus portrétů, detailů těla a aktů druhé manželky Alfreda Stieglitze, 1917–1933.
* ''Hudba'' ({{Cizojazyčně|en|''Music''}}), ''Písně oblohy'' ({{Cizojazyčně|en|''Songs of the Sky''}}), ''Ekvivalent'' ({{Cizojazyčně|en|''Equivalent''}}) – cyklus fotografií seskupení mraků, 1922–1931.
* ''Hudba'' ({{Cizojazyčně|en|''Music''}}), ''Písně oblohy'' ({{Cizojazyčně|en|''Songs of the Sky''}}), ''[[Ekvivalenty]]'' ({{Cizojazyčně|en|''Equivalents''}}) – cyklus fotografií seskupení mraků, 1922–1931.


== Odkazy ==
== Odkazy ==

{{commonscat}}
⚫
* {{Wikicitáty|osoba=Alfred Stieglitz}}
=== Poznámky ===
=== Poznámky ===
<references group="p" />
<references group="p" />
Řádek 249: Řádek 265:


=== Literatura ===
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Davenport | jméno = Alma | titul = The History of Photography | vydavatel = University of New Mexico Press | místo = Albuquerque | rok = 1999 | isbn = 978-0-8263-2076-6 | url = http://books.google.cz/books?id=hca5H_rJZnUC&printsec=frontcover | jazyk = anglicky}}
* {{Citace monografie | příjmení = Davenportová | jméno = Alma | titul = The History of Photography | vydavatel = University of New Mexico Press | místo = Albuquerque | rok = 1999 | isbn = 978-0-8263-2076-6 | url = http://books.google.cz/books?id=hca5H_rJZnUC&printsec=frontcover | jazyk = anglicky | ref = Davenportová}}
* {{Citace monografie | příjmení = Dufek | jméno = Antonín | titul = Alfred Stieglitz | vydavatel = Odeon | místo = Praha | rok = 1990 | isbn = 80-207-0078-1}}
* {{Citace monografie | příjmení = Dufek | jméno = Antonín | odkaz na autora = | odkaz na autora = Antonín Dufek (historik umění) | titul = Alfred Stieglitz | vydavatel = Odeon | místo = Praha | rok = 1990 | isbn = 80-207-0078-1 | ref = Dufek1990}}
* {{Citace monografie | příjmení = Hlaváč | jméno = Ĺudovít | titul = Dejiny fotografie | vydavatel = Osveta | místo = Martin | rok = 1987 | jazyk = slovensky}}
* {{Citace monografie | příjmení = Hlaváč | jméno = Ľudovít | odkaz na autora = Ľudovít Hlaváč | titul = Dejiny fotografie | vydavatel = Osveta | místo = Martin | rok = 1987 | jazyk = slovensky | ref = Hlaváč1987}}
* {{Citace monografie | příjmení = Mrázková | jméno = Daniela | odkaz na autora = Daniela Mrázková | titul = Příběh fotografie | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 1985}}
* {{Citace monografie | příjmení = Mrázková | jméno = Daniela | odkaz na autora = Daniela Mrázková | titul = Příběh fotografie | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 1985 | ref = Mrázková1985}}
* {{Citace monografie
| příjmení1 = Koutský
| jméno1 = Karel
| příjmení2 = Moucha
| jméno2 = Josef
⚫
| titul = Alfred Stieglitz – Město za řekou
⚫
| vydavatel = Fotorenesance
| místo = Praha
| rok = 2018
| isbn = 978-80-906717-3-7
}}
* {{Citace monografie | příjmení = Stieglitz | jméno = Alfred | titul = Camera Work. The Complete Photographs 1903–1917 | vydavatel = Taschen | místo = Köln | rok = 2008 | isbn = 978-3-8228-3784-9 | jazyk = anglicky, francouzsky, německy}}
* {{Citace monografie | příjmení = Stieglitz | jméno = Alfred | titul = Camera Work. The Complete Photographs 1903–1917 | vydavatel = Taschen | místo = Köln | rok = 2008 | isbn = 978-3-8228-3784-9 | jazyk = anglicky, francouzsky, německy}}


Řádek 261: Řádek 288:


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
⚫
* {{Wikicitáty|osoba=Alfred Stieglitz}}
* {{NK ČR|jn20000701715}}
* {{NK ČR|jn20000701715}}
* [http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=685 Stieglitz na artmuseum.cz]
* [http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=685 Stieglitz na artmuseum.cz] {{Wayback|url=http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=685 |date=20080421213110 }}
* {{imdb osoba|id=1066636}}
* {{Imdb osoba}}
* {{en}} [http://photogravure.com/collection/searchResults.php?page=1&artist=Stieglitz,%20Alfred&view=small Art of the Photogravure: Alfred Stieglitz – Collection]
* {{en}} [https://web.archive.org/web/20110103181048/http://photogravure.com/collection/searchResults.php?page=1&artist=Stieglitz,%20Alfred&view=small Art of the Photogravure: Alfred Stieglitz – Collection]
* {{en}} [http://www.geh.org/fm/stieglitz/htmlsrc/stieglitz_sld00001.html George Eastman House: Alfred Stieglitz Series]
* {{en}} [https://web.archive.org/web/20081201075620/http://www.geh.org/fm/stieglitz/htmlsrc/stieglitz_sld00001.html George Eastman House: Alfred Stieglitz Series]
* {{en}} [http://www.artsmia.org/get-the-picture/stieglitz/index.html Get the Picture: Stieglitz]
* {{en}} [https://web.archive.org/web/20090614055620/http://www.artsmia.org/get-the-picture/stieglitz/index.html Get the Picture: Stieglitz]
* {{en}} [http://www.getty.edu/art/gettyguide/artMakerDetails?maker=1851&page=1 Getty Museum: Alfred Stieglitz]
* {{en}} [https://web.archive.org/web/20080926151841/http://www.getty.edu/art/gettyguide/artMakerDetails?maker=1851&page=1 Getty Museum: Alfred Stieglitz]
* {{en}} [http://www.leegallery.com/stieglitz.html Lee Gallery: Alfred Stieglitz]
* {{en}} [https://web.archive.org/web/20070417000428/http://www.leegallery.com/stieglitz.html Lee Gallery: Alfred Stieglitz]
* {{en}} [http://www.luminous-lint.com/app/photographer/Alfred__Stieglitz/A/ Luminous-Lint: Photographer – Alfred Stieglitz]
* {{en}} [http://www.luminous-lint.com/app/photographer/Alfred__Stieglitz/A/ Luminous-Lint: Photographer – Alfred Stieglitz]
* {{en}} [http://www.masters-of-fine-art-photography.com/02/artphotogallery/photographers/alfred_stieglitz_06.html Masters of Photography: Alfred Stieglitz – Photographs]
* {{en}} [https://web.archive.org/web/20070603191900/http://www.masters-of-fine-art-photography.com/02/artphotogallery/photographers/alfred_stieglitz_06.html Masters of Photography: Alfred Stieglitz – Photographs]
* {{en}} [http://www.metmuseum.org/toah/hd/stgp/hd_stgp.htm Metropolitan Museum of Art: Alfred Stieglitz (1864–1946) and American Photography]
* {{en}} [http://www.metmuseum.org/toah/hd/stgp/hd_stgp.htm Metropolitan Museum of Art: Alfred Stieglitz (1864–1946) and American Photography]
* {{en}} [http://www.pbs.org/wnet/americanmasters/database/stieglitz_a.html PBS: American Masters – Alfred Stieglitz]
* {{en}} [http://www.pbs.org/wnet/americanmasters/database/stieglitz_a.html PBS: American Masters – Alfred Stieglitz]
Řádek 276: Řádek 305:


{{Nejlepší článek}}
{{Nejlepší článek}}
{{Autoritní data}}
⚫
{{Portály|Fotografie}}
{{DEFAULTSORT:Stieglitz, Alfred}}
{{Alfred Stieglitz}}
⚫
{{Portály|Fotografie|Lidé|Spojené státy americké}}


{{DEFAULTSORT:Stieglitz, Alfred}}
[[Kategorie:Američtí fotografové]]
[[Kategorie:Američtí fotografové]]
[[Kategorie:Fotografové aktů]]
[[Kategorie:Američtí Židé]]
[[Kategorie:Američtí Židé]]
[[Kategorie:Fotografičtí kritici]]
[[Kategorie:Fotografičtí kritici]]
[[Kategorie:Narození 1. ledna]]
[[Kategorie:Narození 1. ledna]]
[[Kategorie:Narození 1864]]
[[Kategorie:Narození v roce 1864]]
[[Kategorie:Narození v Hobokenu (New Jersey)]]
[[Kategorie:Úmrtí 13. července]]
[[Kategorie:Úmrtí 13. července]]
[[Kategorie:Úmrtí 1946]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1946]]
[[Kategorie:Úmrtí v New Yorku]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Piktorialisté]]

Aktuální verze z 29. 7. 2023, 16:53

Alfred Stieglitz
Alfred Stieglitz (1907)
Alfred Stieglitz (1907)
Narození1. ledna 1864
Hoboken
Úmrtí13. července 1946 (ve věku 82 let)
New York
Alma materNewyorská městská kolej
Technická univerzita Berlín
Povolánífotograf, kurátor, vydavatel a photography critic
ChoťEmmeline Stieglitz (1893–1924)
Georgia O'Keeffe (1924–1946)[1]
DětiKatherine Stieglitzová
PříbuzníJulius Stieglitz (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Portrét Alfreda Stieglitze (1902).
Fotografie Gertrudy Käsebierové ze sbírky Knihovny Kongresu USA

Alfred Stieglitz (1. ledna 1864 Hoboken, New Jersey – 13. července 1946 New York) byl americký fotograf, publicista a galerista, který prosazoval fotografii jako svébytné umění.[2] Patřil k průkopníkům secesního piktorialismu[3] a přímé fotografie.[4] Častým námětem jeho fotografií bylo město New York – byl jedním z prvních fotografů, kdo se věnoval uměleckému ztvárnění velkoměsta.[5] Fotografoval také portréty a abstraktní cykly mraků. Mnohaletá série portrétů, aktů a detailů těla jeho manželky Georgie O'Keeffeové zachycuje proces stárnutí a proměnu osobnosti.[6] Jeho dílo, které se nachází ve sbírkách amerických muzeí a bylo oceňováno už za jeho života, ovlivnilo vývoj fotografie.[7] Publikoval fotografie a články ve fotografických časopisech,[8] byl redaktorem časopisů American Amateur Photographer a Camera Notes, podílel se na založení spolku Fotosecese, vydával fotografický časopis Camera Work,[9][10] podporoval začínající americké umělce, pořádal výstavy avantgardních uměleckých děl a zasloužil se nejen o propagaci fotografie, ale také moderního evropského a amerického umění – malířství a sochařství – ve Spojených státech. Ve svých newyorských galeriích Little Galleries of the Photo-Secession – Galerii 291, The Intimate Gallery a An American Place vystavoval během čtyřiceti let fotografie uznávaných i začínajících evropských a amerických fotografů a výtvarná díla impresionistů, postimpresionistů, kubistů, futuristů a představitelů dalších nových uměleckých směrů.[11][12][13]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Dětství a studia[editovat | editovat zdroj]

Alfred Stieglitz – Zima na Páté avenue (1892)

Alfred Stieglitz se narodil roku 1864 ve městě Hoboken v americkém státě New Jersey, ležícím na pravém břehu řeky Hudson, jako nejstarší syn úspěšného židovského obchodníka Edwarda Stieglitze. Alfred měl šest mladších sourozenců. Rodina se roku 1871 přestěhovala přes řeku Hudson na Manhattan do nového domu, kde se scházeli otcovi vzdělaní přátelé. Intelektuální prostředí spolu s faktem, že otec Alfreda preferoval před dalšími sourozenci, urychlilo Alfredovo dospívání a přispělo k jeho vysokému sebevědomí.[14]

Stieglitzovi měli své kořeny v Německu, kde chtěl otec Edward nechat své děti vzdělat. Proto všichni, včetně Alfreda, jeho čtyř sester a dvou bratrů, odjeli roku 1881 ze Spojených států do Německa. Alfred Stieglitz dokončil střední školu v Karlsruhe a pak začal studovat Polytechniku (Technische Hochschule) v Berlíně.[15] Studium strojírenství ho však i přes dobré výsledky nebavilo.[16] V lednu 1883 si zakoupil fotoaparát a začal experimentovat s fotografií. Zároveň na Polytechnice navštěvoval kurzy fotografie německého chemika a fotografa Hermanna Wilhelma Vogela.[16] Rodiče se sestrami se vrátili roku 1886 do Spojených států, Alfred pokračoval ve studiu v Berlíně.[10]

Jeho vlastní tvorba většinou vznikala na prázdninových cestách po Evropě.[17] Od roku 1887 obesílal v různých zemích fotografické soutěže, ve kterých během následujících dvanácti let vyhrál 150 cen.[18] Začal být zván do soutěžních porot a rovněž publikoval kritiky a články o praktických problémech spojených s fotografováním. V roce 1890 získal v Londýně stipendium časopisu Amateur Photographer na obrazovou dokumentaci památek ve Francii.[18]

Alfred Stieglitz – Konečná (1892)

První manželství, secesní piktorialismus[editovat | editovat zdroj]

Na naléhání rodičů se Alfred Stieglitz vrátil v létě 1890 do New Yorku,[18] kde se stal spolu se svými dvěma přáteli ze studií v Berlíně spolumajitelem tiskárny, kterou založil jeho otec. Zpočátku podnik neprosperoval, avšak Stieglitz se seznámil s technologií tisku, kterou pak precizně ovládal.[19] Následujícího roku vstoupil do sdružení New York Society of Amateur Photographers (brzy přejmenovaného na New York Camera Club). Od roku 1892 fotografoval pouliční život a zákoutí New Yorku ve stylu secesního piktorialismu. Zároveň začal vystavovat a pokračoval v publikování.[20]

V roce 1893 se oženil s Emmeline Obermeyerovou. Manželství však nebylo šťastné – Alfred se oženil podle přání svých rodičů, Emmeline jeho zájem o umění nesdílela a ani narození dcery Kitty po pěti letech od svatby je nesblížilo. Sňatek však byl pro Alfreda Stieglitze výhodný finančně, protože peníze jeho ženy jej zabezpečily, a mohl si dovolit věnovat se svým zájmům bez ohledu na příjmy.[21][22]

V roce 1894 byl zvolen jako první americký fotograf členem britské piktorialistické společnosti The Linked Ring Brotherhood.[21] Následujícího roku zanechal Stieglitz podnikání v tiskárně, přestože už byla komerčně úspěšná.[19] V letech 1893–1896 byl redaktorem měsíčníku American Amateur Photographer a pak do roku 1902 redaktorem ve čtvrtletníku Camera Notes.[10] Jeho působení bylo pro oba časopisy přínosné, neboť při výběru fotografií do tisku byl velmi náročný. Přestože jeho rozhodnutí byla zpravidla správná a časopisy u čtenářů oblíbené, kvůli své nekompromisní povaze a netaktickému jednání se s vydavateli a spolupracovníky nedokázal shodnout a musel obě redakce opustit. Stieglitzův význam však podtrhuje skutečnost, že krátce po jeho odchodu časopis Camera Notes zanikl.[23][24]

Fotosecese, Camera Work a galerie 291[editovat | editovat zdroj]

Alfred Stieglitz – Ruka člověka (1902)

Stieglitz se snažil prosadit fotografii jako umění a pozvednout americkou fotografickou tvorbu. V roce 1902 založil spolu s dalšími dvanácti fotografy skupinu Fotosecese (Photo-Secession),[9] výběrovou organizaci podle vzoru evropských spolků, která do roku 1912 sdružovala 120 fotografů. Mezi jejími členy bylo mnoho významných osobností americké fotografie, např. Frank Eugene, Gertrude Käsebierová, Edward Steichen, Clarence H. White a Alvin L. Coburn. Prvním počinem Fotosecese bylo uspořádání výstavy Americká piktoriální fotografie. S Fotosecesí byl rovněž spjat fotografický časopis Camera Work, který Stieglitz vydával v letech 1903–1917.[25]

V roce 1905 založil Stieglitz s pomocí Edwarda Steichena výstavní síň Malé galerie Fotosecese (Little Galleries of the Photo-Secession).[26] Galerie, kterou Stieglitz vedl do roku 1917, se nacházela v nejvyšším poschodí domu č. 291 na Páté Avenue v New Yorku a byla později známá pod názvem 291. Stieglitz se rovněž účastnil pořádání výstav v zahraničí. Roku 1909 sestavil americkou kolekci na Mezinárodní fotografickou výstavu v Drážďanech.[27]

Alfred Stieglitz – Starý a nový New York (1910)

V roce 1910 se Stieglitz podílel na organizaci Mezinárodní výstavy piktoriální fotografie v Buffalu. Výstava byla úspěšná, avšak mezi členy Fotosecese již byly názorové rozpory, které vedly v roce 1912 k jejímu rozpadu.[28] Časopis Camera Work a výstavní síň 291 existovaly dále až do roku 1917, avšak jejich náplň se změnila. Stieglitz rozšířil své aktivity o pořádání výstav děl moderních evropských malířů a sochařů (Henri Matisse, Auguste Rodin, Henri Rousseau, Paul Cézanne, Pablo Picasso a další).[12][13]

V roce 1912 navštívil Stieglitze Paul Strand, tehdy začínající fotograf. Stali se přáteli a Strand předkládal své snímky Stieglitzovi pro posouzení po dobu několika let.[29] Strand začal v roce 1915 experimentovat s fotografickou abstrakcí. Stieglitze jeho fotografie zaujaly natolik, že v galerii 291 uspořádal Strandovi výstavu a otiskl jeho díla v magazínu Camera Work.[30] Stieglitz podporoval nejen Stranda, ale také další umělce, např. fotografa Charlese Sheelera[26] nebo malíře Marsdena Hartleye.[31]

Alfred Stieglitz – Georgia O'Keeffeová (1918)

Druhé manželství[editovat | editovat zdroj]

Stieglitze zaměstnávalo organizování výstav natolik, že měl jen málo příležitostí fotografovat v exteriéru. Město New York zachycoval alespoň z oken své fotogalerie. Kontakt s lidmi ho však přivedl k portrétní fotografii, zejména v letech 1915–1925. Fotografoval své spolupracovníky, přátele a návštěvníky. V roce 1916 se setkal s americkou malířkou Georgií O'Keeffeovou, která ovlivnila jeho další život. Rok 1917 byl počátkem dlouhého cyklu portrétů, detailů těla a aktů Georgie O'Keeffeové. Po rozvodu s první ženou se Alfred Stieglitz v roce 1924 s Georgií O'Keeffeovou oženil.[32]

Také po zániku časopisu Camera Work a výstavní síně 291 pokračoval v redakční činnosti a organizování výstav. V letech 1925–1929 vedl galerii The Intimate Gallery, a od roku 1929 až do své smrti v roce 1946 galerii An American Place.[33]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Shrnutí fotografické tvorby[editovat | editovat zdroj]

V počátcích své tvorby Alfred Stieglitz napodoboval svými žánrovými obrázky malíře.[34] Ovlivnil jej však Peter Henry Emerson a jeho kniha Naturalistická fotografie. Stieglitz prostřednictvím obyčejných námětů zaznamenával realitu, která vyhovovala jeho myšlenkovému záměru a pocitu. Zároveň využíval schopnost fotoaparátu zachytit krátké časové okamžiky.[4]

Stieglitzovy fotografie z let 1892–1902 si získaly respekt svým vynikajícím technickým provedením, i když byly pořízeny za velmi obtížných světelných podmínek (sněžení, mlha, déšť či noc). Stieglitz byl také jedním z prvních fotografů, kdo se věnoval uměleckému ztvárnění velkoměsta. Jeho fotografie z tohoto období představují průkopnické dílo secesního piktorialismu. Efekty jeho fotografií byly dosaženy fotografickými prostředky, světelnými podmínkami a technikou tisku a jen s minimálními ručními zásahy do pozitivů.[5]

Alfred Stieglitz – Mezipalubí (1907)

V dalším období do roku 1914 volil podobné náměty, a i přes vliv Fotosecese, která směřovala technicky a esteticky k malířství a grafice použitím ušlechtilých tisků, se Stieglitz přikláněl k dosud málo akceptované čisté fotografii s důrazem na tenzi mezi trojrozměrným prostorem a dvourozměrnou fotografií.[35] V úvodním textu katalogu výstavy ve Wanamakeru v roce 1913 vyjádřil Stieglitz svůj názor na manipulované tisky: „Fotografové se musí naučit nestydět se za to, že jejich fotografie vypadají jako fotografie. […] Fotograf, který používá fotografii ve snaze o nějakou ‚senzaci‘ nebo se snaží o napodobení malby, pobaví snad jen ty, kteří nechápou základní myšlenku ani fotografie, ani malířství.“[36]

V letech 1914–1918 fotografoval portréty a pohledy z okna na New York. Charakteristickým rysem těchto prací, zejména portrétů, bylo použití dlouhých časů expozice, neokázalost, autentičnost a potlačení společenské stylizace.[37][p 1]

Poslední etapu jeho fotografické tvorby do roku 1937, kdy přestal fotografovat, reprezentují cykly portrétů, aktů a detailů těla Georgie O'Keeffeové, ve kterých zachytil proces stárnutí a proměnu osobnosti, a abstraktně expresionistické cykly fotografií mraků a mrakodrapů snímané z oken hotelu Shelton a galerie An American Place.[6]

Alfred Stieglitz chápal fotografii jako svébytné umění, kdy autor může pouze prostřednictvím přímé fotografie, tedy bez dalších úprav snímku, vyjádřit metaforicky svůj vnitřní prožitek.[38] Jeho dílo ovlivnilo vývoj fotografie a bylo oceňováno už za jeho života.[39] Roku 1924 projevilo o Stieglitzovy fotografie zájem Muzeum výtvarného umění v Bostonu, kterému autor daroval 27 snímků. Roku 1928 získalo jeho další fotografie prostřednictvím mecenášů Metropolitní muzeum umění v New Yorku.[40] Další díla darovala několika americkým muzeím Georgie O'Keeffeová po Stieglitzově smrti, například Národní galerii ve Washingtonu.[41]

Galerijní a publicistická činnost[editovat | editovat zdroj]

Stieglitzova výstavní síň Malé galerie Fotosecese (1906)

Alfred Stieglitz se věnoval pořádání výstav po dobu téměř padesáti let. Vystavoval nejen fotografie vlastní, ale i jiné autory, a rovněž malířská a sochařská díla moderního umění.[41] Propagoval nejen evropské, ale také americké avantgardní umělce (Charles Demuth, Arthur Dove, Marsden Hartley, John Marin, Georgia O'Keeffeová), a byl také prvním provozovatelem galerie moderního umění ve Spojených státech, který vystavoval africké sochy.[11]

Měl velký vliv ve světě fotografie, ať už prostřednictvím svých galerií, nebo časopisu Camera Work, kde rozhodoval o publikovaných článcích podle svého vkusu. Proto byl nejen obdivován, ale i kritizován.[42] Již v době svého působení v časopise American Amateur Photographer proslul svým nekompromisním hodnocením snímků vybíraných k publikování. Připouštěl jen ty nejkvalitnější a často odmítl otisknout fotografii s hodnocením: „Technicky výborné, obrazově mizerné.“[21][43]

Pro neshody s vydavatelem American Amateur Photographer přešel do redakce Camera Notes, kterou však opustil ze stejných důvodů. Založil proto vlastní časopis Camera Work.[44] Úspěšně prosazoval a ovlivňoval nejprve piktorialismus a později přímou fotografii.[42] Do roku 1911, kdy zanechal publikační činnosti v oblasti teorie fotografie, napsal přibližně 260 článků.[8]

Je ve mně něco, co hledá rovnováhu, vztah, který je možné vyjádřit vzorcem. Mám ale také v sobě něco, co mě nutí, abych ten vzorec roztrhal na cucky, jakmile jej naleznu.[45]

Alfred Stieglitz, 1926

Publikace (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • Pitoresque Bits of New York and Other Studies. New York: R. H. Russel, 1897. Dostupné online. (anglicky) Portfolio 12 fotografií. 
  • America and Alfred Stieglitz: A Collective Portrait. New York: Literary Guild, 1934. Dostupné online. (anglicky) 

Autorské výstavy (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Portrét Alfreda Stieglitze (1935).
Fotografie Carla van Vechtena ze sbírky Knihovny Kongresu USA
  • Pravidelná účast na výstavách spolku The Linked Ring Brotherhood ve Velké Británii, 1894–1908.
  • Opakovaná účast na výstavách Photo Club de Paris, 1894–1906.
  • Účast na výstavách The Royal Photographic Society v Londýně, 1895–1899.
  • Camera Club of New York – retrospektivní výstava, 1899.
  • National Arts Club, New York – 1902.
  • Samostatná výstava v galerii 291, 1913.
  • Anderson Galleries, New York – samostatné výstavy, 1921, 1923.
  • Účast na Mezinárodní výstavě moderního umění, Brooklyn – 1926.
  • An American Place, New York – retrospektivní výstavy, 1932, 1934.

Výběr z fotografií Alfreda Stieglitze[editovat | editovat zdroj]

  • Dobrý vtip (The Last Joke) – rozesmátá skupina dětí v Itálii, první cena v soutěži časopisu The Amateur Photographer, 1887.
  • Sluneční paprsky – Paula (Sun Rays – Paula, Berlin) – mladá žena píšící dopis, osvětlení sluncem skrz žaluzie, 1889.
  • Konečná (Terminal) – konečná koňské dráhy, New York, 1892.
  • Zima na Páté avenue (Winter, Fifth Ave.) – New York, 1892.
  • Hotel Savoy – noční snímek po dešti, odrazy světel na mokré dlažbě, New York, 1898.
  • Jarní spršky (Spring Showers), 1900–1901.
  • Ruka člověka (The Hand of Man) – snímek kouřící lokomotivy a lesknoucích se kolejí, 1902.
  • Mrakodrap Flatiron (Flatiron Building) – New York, 1903.
  • Mezipalubí (The Steerage) – jeden ze Stieglitzových nejznámějších snímků, který pořídil na lodi při plavbě do Evropy v roce 1907,[46] poprvé publikován v Camera Work č. 3 v říjnu 1911.
  • Georgia O'Keeffe – cyklus portrétů, detailů těla a aktů druhé manželky Alfreda Stieglitze, 1917–1933.
  • Hudba (Music), Písně oblohy (Songs of the Sky), Ekvivalenty (Equivalents) – cyklus fotografií seskupení mraků, 1922–1931.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Společenská stylizace vyjadřuje příslušnost portrétované osoby k určité skupině, např. sociální nebo profesní – viz rozdělení portrétní fotografie.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Dostupné online. [cit. 2018-10-05].
  2. ↑ MRÁZKOVÁ, Daniela. Příběh fotografie. Praha: Mladá fronta, 1985. S. 43. 
  3. ↑ DUFEK, Antonín. Alfred Stieglitz. Praha: Odeon, 1990. ISBN 80-207-0078-1. S. 19. 
  4. ↑ a b Mrázková 1985, s. 36.
  5. ↑ a b Dufek 1990, s. 17-20.
  6. ↑ a b Dufek 1990, s. 46-50.
  7. ↑ HLAVÁČ, Ľudovít. Dejiny fotografie. Martin: Osveta, 1987. S. 206. (slovensky) 
  8. ↑ a b Dufek 1990, s. 52.
  9. ↑ a b Hlaváč 1987, s. 205.
  10. ↑ a b c Dufek 1990, s. 147.
  11. ↑ a b KIMMELMAN, Michael. Proselytizing for Modernism [online]. New York Times, 2001-02-02 [cit. 2008-06-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ a b VOORHIES, James. Alfred Stieglitz (1864–1946) and His Circle [online]. Metropolitan Museum of Art [cit. 2009-06-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ a b Dufek 1990, s. 30, 38.
  14. ↑ Dufek 1990, s. 7,8.
  15. ↑ Dufek 1990, s. 7-9.
  16. ↑ a b Dufek 1990, s. 9.
  17. ↑ Dufek 1990, s. 10.
  18. ↑ a b c Dufek 1990, s. 11.
  19. ↑ a b ROBERTS, Pam. Alfred Stieglitz, 291 Gallery and Camera Work. In: STIEGLITZ, Alfred. Camera Work. The Complete Photographs 1903–1917. Köln: Taschen, 2008. ISBN 978-3-8228-3784-9. S. 9. (anglicky)
  20. ↑ Dufek 1990, s. 11-13.
  21. ↑ a b c Dufek 1990, s. 13.
  22. ↑ GLENNOVÁ, Martina. Alfred Stieglitz [online]. ArtMuseum.cz, 2009-2-26 [cit. 2009-05-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-04-21. 
  23. ↑ Dufek 1990, s. 13,15.
  24. ↑ ROBERTS, s. 12–13.
  25. ↑ Dufek 1990, s. 147, 20-22.
  26. ↑ a b HOSTETLER, Lisa. Alfred Stieglitz (1864–1946) and American Photography. In: Heilbrunn Timeline of Art History [online]. New York: The Metropolitan Museum of Art, 2004-10 [cit. 2008-09-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ Dufek 1990, s. 24-26.
  28. ↑ Dufek 1990, s. 24, 148.
  29. ↑ Paul Strand Collection [PDF online]. Center for Creative Photography, The University of Arizona [cit. 2008-09-03]. S. 2. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-07-20. (anglicky) 
  30. ↑ Dufek 1990, s. 38.
  31. ↑ Marsden Hartley Biography [online]. Hollis Taggart Galleries, 2007 [cit. 2009-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-02. (anglicky) 
  32. ↑ Dufek 1990, s. 39, 40.
  33. ↑ Dufek 1990, s. 40, 41.
  34. ↑ BOXER, Sarah. The Evolution of Alfred Stieglitz, Ever the Perfectionist [online]. New York Times, 2002-08-02 [cit. 2008-09-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ Dufek 1990, s. 29.
  36. ↑ Dufek 1990, s. 154.
  37. ↑ Dufek 1990, s. 39.
  38. ↑ Mrázková 1985, s. 43.
  39. ↑ Hlaváč 1987, s. 206.
  40. ↑ Dufek 1990, s. 44, 148.
  41. ↑ a b HARRISON, Helen A. A Look at the Old West Through Smaller Works [online]. New York Times, 2002-03-31 [cit. 2008-09-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. ↑ a b GOLDBERG, Vicki. More Stieglitz, if You Haven't Had Enough [online]. New York Times, 1995-09-17 [cit. 2008-09-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. ↑ DAVENPORTOVÁ, Alma. The History of Photography. Albuquerque: University of New Mexico Press, 1999. Dostupné online. ISBN 978-0-8263-2076-6. S. 108. (anglicky) 
  44. ↑ ROBERTS, s. 13.
  45. ↑ Dufek 1990, s. 158.
  46. ↑ HARRIS, Peter B. Some Teachable Ironies about the Alfred Stieglitz Photo The Steerage (1907) [online]. Cengage Learning [cit. 2009-07-06]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Alfred Stieglitz
Fotografie
Fotografické cykly
  • Ekvivalenty (1925–1934)
    		•
    Rodina a
    vztahy
    Související
    Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Alfred_Stieglitz&oldid=23013193“