Přeskočit na obsah

Alfons XII.: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m WPCleaner v1.30 - Opraven odkaz na rozcestník - Republikáni; k opravě odkaz - Tyfus / Opraveno pomocí WP:WCW - Opravy pravopisu a typografie
Bez shrnutí editace
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
 
(Není zobrazeno 35 mezilehlých verzí od 22 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox panovník
{{Infobox - panovník
| jméno =Alfons XII.
| jméno = Alfons XII.
| titul =[[Seznam španělských vládců|král španělský]]
| titul = [[Seznam španělských vládců|král španělský]]
| obrázek =[[Soubor:King Alfonso XII.jpg|210px]]
| obrázek = Retrato del rey Alfonso XII (Museo del Prado).jpg
| popisek =
| popisek =
| vláda =[[1875]]–[[1885]]
| vláda = [[1875]]–[[1885]]
| tituly =
| tituly =
| předchůdce =[[Francisco Serrano y Domínguez]] (prezident)
| předchůdce = [[Francisco Serrano y Domínguez]] (prezident)<br />[[Amadeus I. Španělský|Amadeus I.]] (král)
| následník =[[Alfons XIII.]]
| následník = [[Alfons XIII.]]
| celé jméno =
| celé jméno =
| královna = [[Marie de las Mercedes de Orleans]]<br />[[Marie Kristina Rakouská]]
| choť = [[Marie de las Mercedes de Orleans]]<br />[[Marie Kristina Rakouská]]
| choť2 =
| partner2 =
| choť3 =
| partner3 =
| potomstvo = [[Mercedes Španělská]]<br>[[Marie Tereza Španělská (1882–1912)|Marie Tereza Španělská]]<br>[[Alfons XIII.]]
| potomstvo =
| rod =
| rod =
| dynastie =[[Bourbon-Anjou]]
| dynastie = [[Bourbon-Anjou]]
| erb =
| hymna =
| motto =
| hymna =
| otec = [[František Cádizský]]
| motto =
| matka = [[Isabela II. Španělská]]
| otec =[[František Cádizský]]
| datum narození = [[28. listopad]]u [[1857]]
| matka =[[Isabela II. Španělská|Izabela II. Španělská]]
| místo narození = [[Madrid]]
| narozen =[[28. listopad]]u [[1857]]
| datum úmrtí = [[25. listopad]]u [[1885]]
| místo narození =
| místo úmrtí = Královský palác El Pardo
| úmrtí =[[25. listopad]]u [[1885]]
| datum pohřbení =
| místo úmrtí =
| místo pohřbení = [[El Escorial]] , [[Španělsko|Španělské království]]
| pochován =
}}
| místo pochování =[[El Escorial]] , [[Španělsko|Španělské království]]
[[Soubor:Alfons XII.JPG|náhled|Alfons XII. roku 1875|349x349pixelů]]
|}}
[[Soubor:Alfonso XII de España - Eduardo Balaca - 1857.jpg|náhled|Alfons XII. roku 1877]]
'''Alfons XII.''' ([[28. listopad]]u [[1857]] – [[25. listopad]]u [[1885]]), znám též pod přízviskem '''Rey Pacificador''' (král mírotvorce), [[Seznam španělských vládců|španělský král]] z rodu [[Bourboni|Bourbonů]], králem byl v letech [[1870]]–[[1885]], ale skutečně vládl [[1875]]–[[1885]].
'''Alfons XII.''' ([[28. listopad]]u [[1857]] [[Madrid]] – [[25. listopad]]u [[1885]] Královský palác El Pardo), znám též pod přízviskem '''Rey Pacificador''' (král mírotvorce), [[Seznam španělských vládců|španělský král]] z rodu [[Bourboni|Bourbonů]], králem byl v letech [[1870]]–[[1885]], ale skutečně vládl [[1875]]–[[1885]]. Alfons XII. byl posledním španělským králem, který zemřel ve funkci.


== Mládí v exilu ==
== Mládí v exilu ==
Alfons XII. byl synem španělské královny [[Isabela II. Španělská|Izabely II.]] a jejího manžela a zároveň bratrance, cádizského vévody [[František Cádizský|Františka]]. V roce [[1868]], když bylo Alfonsovi jedenáct let, musela jeho matka Izabela II. s celou svou rodinou opustit [[Španělsko]], kde se moci ujal generál [[Francisco Serrano y Dominguez]]. Vyhnaná královská rodina našla nové útočiště ve [[Francie|Francii]] na dvoře [[císař]]e [[Napoleon III.|Napoleona III.]] Ve snaze zklidnit poměry v rodné zemi, se [[Isabela II. Španělská|Izabela II.]] 25. června [[1870]] rozhodla oficiálně zřeknout španělského trůnu ve prospěch svého syna Alfonse.
Alfons XII. byl synem španělské královny [[Isabela II. Španělská|Isabely II.]] a jejího manžela a zároveň bratrance, cádizského vévody [[František Cádizský|Františka]]. V roce [[1868]], když bylo Alfonsovi jedenáct let, musela jeho matka Isabela II. s celou svou rodinou opustit [[Španělsko]], kde se moci ujal generál [[Francisco Serrano y Dominguez]]. Vyhnaná královská rodina našla nové útočiště ve [[Francie|Francii]] na dvoře [[císař]]e [[Napoleon III.|Napoleona III.]] Ve snaze zklidnit poměry v rodné zemi, se [[Isabela II. Španělská|Isabela II.]] 25. června [[1870]] rozhodla oficiálně zřeknout španělského trůnu ve prospěch svého syna Alfonse.


Ani ne třináctiletý král vzal svůj nový úkol velmi vážně a na svůj věk prokázal neobyčejnou zralost. Stále byl ale králem bez koruny a bez země, které by vládl, jelikož ve Španělsku zůstala tato událost zcela bez povšimnutí. Zde stále držel moc pevně v rukou generál [[Francisco Serrano y Dominguez]], jako [[regent]], a generál [[Juan Prim]] byl ministerským předsedou. Oba muži se společně snažili najít pro [[Španělsko]] nového krále a jejich kandidátem se nakonec stal aostský vévoda [[Amadeus I. Španělský|Amadeus Savojský]], druhý syn italského krále [[Viktor Emanuel II.|Viktora Emanuela II.]]
Ani ne třináctiletý král vzal svůj nový úkol velmi vážně a na svůj věk prokázal neobyčejnou zralost. Stále byl ale králem bez koruny a bez země, které by vládl, jelikož ve Španělsku zůstala tato událost zcela bez povšimnutí. Zde stále držel moc pevně v rukou generál [[Francisco Serrano y Dominguez]], jako [[regent]], a generál [[Juan Prim]] byl ministerským předsedou. Oba muži se společně snažili najít pro [[Španělsko]] nového krále a jejich kandidátem se nakonec stal aostský vévoda [[Amadeus I. Španělský|Amadeus Savojský]], druhý syn italského krále [[Viktor Emanuel II.|Viktora Emanuela II.]]


== Studentská léta ==
== Studentská léta ==
Mladý inteligentní a pilný student Alfons zatím v [[Paříž]]i studoval [[Collége Stanislas]], kde se mu dostalo velmi dobrého vzdělání. Po [[prusko-francouzská válka|prusko-francouzské válce]] ale došlo ve Francii k pádu [[Druhé Francouzské císařství|Druhého císařství]] a španělská královská rodina opustila [[Paříž]] a usadila se v [[Ženeva|Ženevě]]. Alfons odešel za svou tetou Amálií Bavorskou do [[Bavorsko|Bavorska]] a v roce [[1872]] do [[Vídeň|Vídně]], kde studoval další tři roky na [[Tereziánská vojenská akademie|Theresianu]]. Vlídně ho přijala i [[císař]]ská rodina, kde navázal blízký vztah s arcivévodou Rainerem a jeho ženou Marií Karolinou. Často navštěvoval i rodinu svého spolužáka arcivévody Fridricha. Tato část císařské rodiny Alfonse uznávala jako právoplatného krále Španělska, ale oficiálně tehdy [[Habsburkové]] dávali přednost [[Karlismus|karlistickému]] [[pretendent]]ovi. V červnu [[1874]] odešel Alfons do [[Anglie]], kde dosáhl posledního stupně vzdělání na kadetské škole v [[Sandhurst]]u.
Mladý, inteligentní a pilný student Alfons zatím v [[Paříž]]i studoval [[Collége Stanislas]], kde se mu dostalo velmi dobrého vzdělání. Po [[prusko-francouzská válka|prusko-francouzské válce]] ale došlo ve Francii k pádu [[Druhé Francouzské císařství|Druhého císařství]] a španělská královská rodina opustila [[Paříž]] a usadila se v [[Ženeva|Ženevě]]. Alfons odešel za svou tetou Amálií Bavorskou do [[Bavorsko|Bavorska]] a v roce [[1872]] do [[Vídeň|Vídně]], kde studoval další tři roky na [[Tereziánská vojenská akademie|Theresianu]]. Vlídně ho přijala i [[císař]]ská rodina, kde navázal blízký vztah s arcivévodou Rainerem a jeho ženou Marií Karolinou. Často navštěvoval i rodinu svého spolužáka arcivévody Fridricha. Tato část císařské rodiny Alfonse uznávala jako právoplatného krále Španělska, ale oficiálně tehdy [[Habsburkové]] dávali přednost [[Karlismus|karlistickému]] [[pretendent]]ovi. V červnu [[1874]] odešel Alfons do [[Anglie]], kde dosáhl posledního stupně vzdělání na kadetské škole v [[Sandhurst]]u.


== Alfons králem Španělska ==
== Alfons králem Španělska ==
Řádek 41: Řádek 42:


== První sňatek ==
== První sňatek ==
Dne 23. ledna [[1878]] se Alfons XII. oženil se svou sestřenicí a vnučkou posledního francouzského krále [[Ludvík Filip|Ludvíka Filipa Orléanského]], [[Marie de las Mercedes z Orléans-Montpensieru|Marií de las Mercedes z Orléans-Montpensieru]], která byla jeho láskou už od dětských let. Tento sňatek se uskutečnil proti vůli Izabely II., jelikož nevěstin otec a zároveň Izabelin švagr, [[Anton Montpensier-Orléanský]], se roku [[1868]] významně podílel na povstání, které Izabelu svrhlo z trůnu. Alfons nebral na matčiny námitky žádný ohled. Novomanželé byli velmi šťastní a také obyvatelstvo přijalo tento sňatek s nadšením, jelikož nevěsta byla po své matce Španělka, narozená v [[Madrid]]u a žijící dosud v [[Sevilla|Seville]]. Marie de las Mercedes uchvátila své okolí i neobyčejnou krásou a hrdostí. Manželské štěstí ale trvalo jen pět měsíců a osmnáctiletá královna Mercedes zemřela 26. června [[1878]] na [[tyfus]]. Alfons XII. se psychicky zhroutil. Ze smrti své první manželky se už nikdy zcela nevzpamatoval a tato událost zanechala stopy na jeho povaze. Z veselého mladíka se stal melancholicky zadumaný muž, cynický a náladový. Začal ve větším množství popíjet alkohol, navštěvovat noční podniky a střídat milenky, což nijak neprospívalo jeho zdravotnímu stavu, který se viditelně zhoršoval. Poté, co byl na něj 25. září [[1878]] spáchán neúspěšný atentát, začali jej lidé v jeho okolí přesvědčovat, že se musí co nejdříve znovu oženit a zplodit následníka trůnu.
Dne 23. ledna [[1878]] se Alfons XII. oženil se svou sestřenicí a vnučkou posledního francouzského krále [[Ludvík Filip|Ludvíka Filipa Orleánského]], [[Marie de las Mercedes de Orleans|Marií de las Mercedes z Orléans-Montpensieru]], která byla jeho láskou už od dětských let. Tento sňatek se uskutečnil proti vůli Isabely II., jelikož nevěstin otec a zároveň Isabelin švagr, [[Anton Montpensier-Orleánský]], se roku [[1868]] významně podílel na povstání, které Isabelu svrhlo z trůnu. Alfons nebral na matčiny námitky žádný ohled. Novomanželé byli velmi šťastní a také obyvatelstvo přijalo tento sňatek s nadšením, jelikož nevěsta byla po své matce Španělka, narozená v [[Madrid]]u a žijící dosud v [[Sevilla|Seville]]. Marie de las Mercedes uchvátila své okolí i neobyčejnou krásou a hrdostí. Manželské štěstí ale trvalo jen pět měsíců a osmnáctiletá královna Mercedes zemřela 26. června [[1878]] na [[tyfus]]. Alfons XII. se psychicky zhroutil. Ze smrti své první manželky se už nikdy zcela nevzpamatoval a tato událost zanechala stopy na jeho povaze. Z veselého mladíka se stal melancholicky zadumaný muž, cynický a náladový. Začal ve větším množství popíjet alkohol, navštěvovat noční podniky a střídat milenky, což nijak neprospívalo jeho zdravotnímu stavu, který se viditelně zhoršoval. Poté, co byl na něj 25. září [[1878]] spáchán neúspěšný atentát, začali jej lidé v jeho okolí přesvědčovat, že se musí co nejdříve znovu oženit a zplodit následníka trůnu.


== Druhý sňatek ==
== Druhý sňatek ==
Přestože Alfons po novém sňatku netoužil, rozhodl se v zájmu Španělska podvolit. 29. listopadu [[1879]] se Alfons XII. podruhé oženil a jeho manželkou se stala [[Marie Kristina Rakouská|Marie Kristýna Rakouská]], neteř císaře [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] Marie Kristýna byla žena vnímavá a inteligentní a od samého počátku jí bylo jasné, že tento sňatek je uzavřen jen z povinnosti vůči státu. Často také přiznávala, že ji trochu bolí u srdce při pomyšlení, že bude pro Alfonse vždy až tou druhou, po milované Mercedes. Brzy po svatbě se navíc dozvěděla o aktuální milence svého manžela, primadoně madridské opery [[Elen Sanzová|Elen Sanzové]]. Až na tuto nevěru se Alfons choval ke své ženě zdvořile a pozorně, ale také chladně, což Marie Kristýna nesla těžce. Mezi manželi nikdy nezavládla důvěra a Alfons XII. si udržoval svůj chladný odstup až do konce svého života. Situace v manželství se ještě zhoršila poté, co Marie Kristýna porodila v průběhu dvou let dvě dcery – v roce [[1880]] to byla Marie de las Mercedes a [[1882]] Marie Tereza Isabela. Alfons nedokázal skrýt zklamání, že ani jedno z dětí není vytoužený syn a následník trůnu. I Marie Kristýna byla z vývoje událostí smutná a těžce na ni dolehlo i to, že Alfonsova milenka Elena Sanzová zplodila králi v roce [[1881]] právě syna.
Přestože Alfons po novém sňatku netoužil, rozhodl se v zájmu Španělska podvolit. Dne 29. listopadu [[1879]] se Alfons XII. podruhé oženil a jeho manželkou se stala [[Marie Kristina Rakouská]], neteř císaře [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] Marie Kristina byla žena vnímavá a inteligentní a od samého počátku jí bylo jasné, že tento sňatek je uzavřen jen z povinnosti vůči státu. Často také přiznávala, že ji trochu bolí u srdce při pomyšlení, že bude pro Alfonse vždy až tou druhou, po milované Mercedes. Brzy po svatbě se navíc dozvěděla o aktuální milence svého manžela, primadoně madridské opery [[Elen Sanzová|Elen Sanzové]]. Až na tuto nevěru se Alfons choval ke své ženě zdvořile a pozorně, ale také chladně, což Marie Kristina nesla těžce. Mezi manželi nikdy nezavládla důvěra a Alfons XII. si udržoval svůj chladný odstup až do konce svého života. Situace v manželství se ještě zhoršila poté, co Marie Kristina porodila v průběhu dvou let dvě dcery – v roce [[1880]] to byla [[Mercedes Španělská|Marie de las Mercedes]] a [[1882]] [[Marie Tereza Španělská (1882–1912)|Marie Tereza Isabela]]. Alfons nedokázal skrýt zklamání, že ani jedno z dětí není vytoužený syn a následník trůnu. I Marie Kristina byla z vývoje událostí smutná a těžce na ni dolehlo i to, že Alfonsova milenka Elena Sanzová zplodila králi v roce [[1881]] právě syna.


== Králova smrt ==
== Králova smrt ==
Alfons XII. trpěl ke konci života [[tuberkulóza|tuberkulózou]], což ale držel v tajnosti. Ještě v lednu [[1885]] vlastnoručně pomáhal při záchranných pracích po zemětřesení v [[Andalusie|Andalusii]], v červenci se neohroženě vydal do oblastí zasažených epidemií cholery. Jeho odvaha se stala legendární, ale nikdo netušil, že král už stejně nemá co ztratit. V době, kdy cítil blížící se konec, povolal k sobě svou další milenku, [[Adéla Borghiová|Adélu Borghiovou]], od roku [[1885]] vyhnanou ze země, aby s ní strávil poslední měsíce života. Koncem října 1885 odjel z Madridu do letního sídla [[El Pardo]]. Dne 23. listopadu 1885 se králův stav zhoršil. Zemřel 25. listopadu [[1885]] v nedožitých 28 letech. Šest měsíců po manželově smrti porodila Marie Kristýna syna [[Alfons XIII.|Alfonse]]. Následujících sedmnáct let vládla za syna jako [[regent]]ka, a to až do chvíle, kdy se ujal roku [[1902]] trůnu, jako [[Alfons XIII.]]
Alfons XII. trpěl ke konci života [[tuberkulóza|tuberkulózou]], což ale držel v tajnosti. Ještě v lednu [[1885]] vlastnoručně pomáhal při záchranných pracích po zemětřesení v [[Andalusie|Andalusii]], v červenci se neohroženě vydal do oblastí zasažených epidemií cholery. Jeho odvaha se stala legendární, ale nikdo netušil, že král už stejně nemá co ztratit. V době, kdy cítil blížící se konec, povolal k sobě svou další milenku, [[Adéla Borghiová|Adélu Borghiovou]], od roku [[1885]] vyhnanou ze země, aby s ní strávil poslední měsíce života. Koncem října 1885 odjel z Madridu do letního sídla [[El Pardo]]. Dne 23. listopadu 1885 se králův stav zhoršil. Zemřel 25. listopadu [[1885]] v 27 letech. Šest měsíců po manželově smrti porodila Marie Kristina syna [[Alfons XIII.|Alfonse]]. Následujících sedmnáct let vládla za syna jako [[regent]]ka, a to až do chvíle, kdy se ujal roku [[1902]] trůnu, jako [[Alfons XIII.]]


== Literatura ==
== Vývod z předků ==
{{Předkové5
|style=font-size: 90%; line-height: 110%;
|border=1
|boxstyle=padding-top: 0; padding-bottom: 0;
|boxstyle_1=background-color: #fcc;
|boxstyle_2=background-color: #fb9;
|boxstyle_3=background-color: #ffc;
|boxstyle_4=background-color: #bfc;
|boxstyle_5=background-color: #9fe;
|1 = Alfons XII.
|2 = [[František Cádizský]]
|3 = [[Isabela II. Španělská]]
|4 = [[František de Paula Španělský]]
|5 = [[Luisa Šarlota Neapolsko-Sicilská]]
|6 = [[Ferdinand VII.]]
|7 = [[Marie Kristýna Neapolsko-Sicilská (1806)|Marie Kristýna Neapolsko-Sicilská]]
|8 = [[Karel IV. Španělský]]
|9 = [[Marie Luisa Parmská]]
|10 = [[František I. Neapolsko-Sicilský]]
|11 = [[Marie Isabela Španělská]]
|12 = [[Karel IV. Španělský]]
|13 = [[Marie Luisa Parmská]]
|14 = [[František I. Neapolsko-Sicilský]]
|15 = [[Marie Isabela Španělská]]

|16 = [[Karel III. Španělský]]
|17 = [[Marie Amálie Saská]]
|18 = [[Filip Parmský]]
|19 = [[Luisa Alžběta Francouzská]]
|20 = [[Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský]]
|21 = [[Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská]]
|22 = [[Karel IV. Španělský]]
|23 = [[Marie Luisa Parmská]]
|24 = [[Karel III. Španělský]]
|25 = [[Marie Amálie Saská]]
|26 = [[Filip Parmský]]
|27 = [[Luisa Alžběta Francouzská]]
|28 = [[Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský]]
|29 = [[Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská]]
|30 = [[Karel IV. Španělský]]
|31 = [[Marie Luisa Parmská]]
}}

== Odkazy ==

=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Granados
| jméno = Juan
| titul = Španělští Bourboni
| titul původní = Breve historia de los Borbones espanoles
| vydavatel = Grada Publishing
| místo = Praha
| rok = 2012
| vydání = 1
| počet stran = 264
| kapitola =
| isbn = 978-80-247-4097-3
| strany = 163–186
| jazyk = čeština
}}
* Helga Thoma, Nemilované královny, Euromedia Group – Ikar, Praha 2002
* Helga Thoma, Nemilované královny, Euromedia Group – Ikar, Praha 2002


=== Externí odkazy ===
{{Panovník|jmeno=Alfons XII.|pred=[[Francisco Serrano y Dominguez]]|po=[[Alfons XIII.]] |kdy=[[1875]]–[[1885]]|co=[[Seznam španělských vládců|Španělský král]]|soubor=Escudo de Armas de Carlos III.svg}}
* {{Commonscat|Alfonso XII of Spain}}
{{Panovník| jméno =Alfons XII.| předchůdce =[[Amadeus I. Španělský|Amadeus I.]]| nástupce =[[Alfons XIII.]] |kdy=[[1875]]–[[1885]]| titul =[[Seznam španělských vládců|Španělský král]]| obrázek =Escudo de Armas de Carlos III.svg}}
{{Španělští králové}}{{Španělští infanti}}{{Autoritní data}}
{{Portály|Lidé|Politika|Španělsko}}


[[Kategorie:Bourbon-Anjou]]
[[Kategorie:Bourbon-Anjou]]
Řádek 59: Řádek 125:
[[Kategorie:Velmistři španělského Řádu zlatého rouna]]
[[Kategorie:Velmistři španělského Řádu zlatého rouna]]
[[Kategorie:Rytíři španělského Řádu zlatého rouna]]
[[Kategorie:Rytíři španělského Řádu zlatého rouna]]
[[Kategorie:Rytíři z Montesy]]
[[Kategorie:Katoličtí panovníci]]
[[Kategorie:Katoličtí panovníci]]
[[Kategorie:Úmrtí na tuberkulózu]]
[[Kategorie:Narození v roce 1857]]
[[Kategorie:Pohřbení v Escorialu]]
[[Kategorie:Narození 28. listopadu]]
[[Kategorie:Narození 28. listopadu]]
[[Kategorie:Narození 1857]]
[[Kategorie:Narození v Madridu]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1885]]
[[Kategorie:Úmrtí 25. listopadu]]
[[Kategorie:Úmrtí 25. listopadu]]
[[Kategorie:Úmrtí 1885]]
[[Kategorie:Zemřelí na tuberkulózu]]
[[Kategorie:Pohřbení v Escorialu]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Nositelé Kříže za vojenské zásluhy (Španělsko)]]
[[Kategorie:Osobnosti na kubánských poštovních známkách]]

Aktuální verze z 17. 2. 2024, 14:19

Alfons XII.
král španělský
Portrét
Doba vlády1875–1885
Křest7. prosince 1857
Narození28. listopadu 1857
Madrid
Úmrtí25. listopadu 1885
Královský palác El Pardo
PohřbenEl Escorial , Španělské království
PředchůdceFrancisco Serrano y Domínguez (prezident)
Amadeus I. (král)
NástupceAlfons XIII.
ManželkaMarie de las Mercedes de Orleans
Marie Kristina Rakouská
PotomciMercedes Španělská
Marie Tereza Španělská
Alfons XIII.
DynastieBourbon-Anjou
OtecFrantišek Cádizský
MatkaIsabela II. Španělská
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Alfons XII. roku 1875
Alfons XII. roku 1877

Alfons XII. (28. listopadu 1857 Madrid – 25. listopadu 1885 Královský palác El Pardo), znám též pod přízviskem Rey Pacificador (král mírotvorce), španělský král z rodu Bourbonů, králem byl v letech 1870–1885, ale skutečně vládl 1875–1885. Alfons XII. byl posledním španělským králem, který zemřel ve funkci.

Mládí v exilu[editovat | editovat zdroj]

Alfons XII. byl synem španělské královny Isabely II. a jejího manžela a zároveň bratrance, cádizského vévody Františka. V roce 1868, když bylo Alfonsovi jedenáct let, musela jeho matka Isabela II. s celou svou rodinou opustit Španělsko, kde se moci ujal generál Francisco Serrano y Dominguez. Vyhnaná královská rodina našla nové útočiště ve Francii na dvoře císaře Napoleona III. Ve snaze zklidnit poměry v rodné zemi, se Isabela II. 25. června 1870 rozhodla oficiálně zřeknout španělského trůnu ve prospěch svého syna Alfonse.

Ani ne třináctiletý král vzal svůj nový úkol velmi vážně a na svůj věk prokázal neobyčejnou zralost. Stále byl ale králem bez koruny a bez země, které by vládl, jelikož ve Španělsku zůstala tato událost zcela bez povšimnutí. Zde stále držel moc pevně v rukou generál Francisco Serrano y Dominguez, jako regent, a generál Juan Prim byl ministerským předsedou. Oba muži se společně snažili najít pro Španělsko nového krále a jejich kandidátem se nakonec stal aostský vévoda Amadeus Savojský, druhý syn italského krále Viktora Emanuela II.

Studentská léta[editovat | editovat zdroj]

Mladý, inteligentní a pilný student Alfons zatím v Paříži studoval Collége Stanislas, kde se mu dostalo velmi dobrého vzdělání. Po prusko-francouzské válce ale došlo ve Francii k pádu Druhého císařství a španělská královská rodina opustila Paříž a usadila se v Ženevě. Alfons odešel za svou tetou Amálií Bavorskou do Bavorska a v roce 1872 do Vídně, kde studoval další tři roky na Theresianu. Vlídně ho přijala i císařská rodina, kde navázal blízký vztah s arcivévodou Rainerem a jeho ženou Marií Karolinou. Často navštěvoval i rodinu svého spolužáka arcivévody Fridricha. Tato část císařské rodiny Alfonse uznávala jako právoplatného krále Španělska, ale oficiálně tehdy Habsburkové dávali přednost karlistickému pretendentovi. V červnu 1874 odešel Alfons do Anglie, kde dosáhl posledního stupně vzdělání na kadetské škole v Sandhurstu.

Alfons králem Španělska[editovat | editovat zdroj]

Ve Španělsku se situace stávala stále více chaotickou, král Amadeus I. Savojský musel roku 1873, po dvou letech své vlády, abdikovat. Byla vyhlášena republika a prezidenti se rychle střídali. V té chvíli do událostí zasáhl Antonio Cánovas del Castillo, usilující o návrat Bourbonů na trůn. Na jeho popud napsal Alfons v Anglii manifest, jehož textem si rychle získal srdce většiny španělského obyvatelstva. V prosinci 1874 navštívil Alfons matku v Paříži a zde obdržel telegram, že generál Martínez Campos svrhl neúspěšnou prozatímní Serranovu vládu a Alfons byl oficiálně uznán a prohlášen španělským králem. Dne 14. ledna 1875 vjel Alfons XII. slavnostně do Madridu. 24. 5. 1876 vyhlásil novou ústavu, která zaručovala náboženskou a tiskovou svobodu, a podle anglického vzoru byl zřízen dvoukomorový parlamentní systém, kde se o moc se dělily dvě politické strany: konzervativci, vedení autorem nové ústavy Cánovasem del Castillem, a liberálové v čele s Práxedesem Mateem Sagastou. Skutečná opozice, tedy karlisté, republikáni, anarchisté a socialisté byli zatlačeni do ilegality. Během své vlády Alfons XII. stabilizoval politickou situaci v zemi a jeho osoba se stala zárukou míru a prosperity.

První sňatek[editovat | editovat zdroj]

Dne 23. ledna 1878 se Alfons XII. oženil se svou sestřenicí a vnučkou posledního francouzského krále Ludvíka Filipa Orleánského, Marií de las Mercedes z Orléans-Montpensieru, která byla jeho láskou už od dětských let. Tento sňatek se uskutečnil proti vůli Isabely II., jelikož nevěstin otec a zároveň Isabelin švagr, Anton Montpensier-Orleánský, se roku 1868 významně podílel na povstání, které Isabelu svrhlo z trůnu. Alfons nebral na matčiny námitky žádný ohled. Novomanželé byli velmi šťastní a také obyvatelstvo přijalo tento sňatek s nadšením, jelikož nevěsta byla po své matce Španělka, narozená v Madridu a žijící dosud v Seville. Marie de las Mercedes uchvátila své okolí i neobyčejnou krásou a hrdostí. Manželské štěstí ale trvalo jen pět měsíců a osmnáctiletá královna Mercedes zemřela 26. června 1878 na tyfus. Alfons XII. se psychicky zhroutil. Ze smrti své první manželky se už nikdy zcela nevzpamatoval a tato událost zanechala stopy na jeho povaze. Z veselého mladíka se stal melancholicky zadumaný muž, cynický a náladový. Začal ve větším množství popíjet alkohol, navštěvovat noční podniky a střídat milenky, což nijak neprospívalo jeho zdravotnímu stavu, který se viditelně zhoršoval. Poté, co byl na něj 25. září 1878 spáchán neúspěšný atentát, začali jej lidé v jeho okolí přesvědčovat, že se musí co nejdříve znovu oženit a zplodit následníka trůnu.

Druhý sňatek[editovat | editovat zdroj]

Přestože Alfons po novém sňatku netoužil, rozhodl se v zájmu Španělska podvolit. Dne 29. listopadu 1879 se Alfons XII. podruhé oženil a jeho manželkou se stala Marie Kristina Rakouská, neteř císaře Františka Josefa I. Marie Kristina byla žena vnímavá a inteligentní a od samého počátku jí bylo jasné, že tento sňatek je uzavřen jen z povinnosti vůči státu. Často také přiznávala, že ji trochu bolí u srdce při pomyšlení, že bude pro Alfonse vždy až tou druhou, po milované Mercedes. Brzy po svatbě se navíc dozvěděla o aktuální milence svého manžela, primadoně madridské opery Elen Sanzové. Až na tuto nevěru se Alfons choval ke své ženě zdvořile a pozorně, ale také chladně, což Marie Kristina nesla těžce. Mezi manželi nikdy nezavládla důvěra a Alfons XII. si udržoval svůj chladný odstup až do konce svého života. Situace v manželství se ještě zhoršila poté, co Marie Kristina porodila v průběhu dvou let dvě dcery – v roce 1880 to byla Marie de las Mercedes a 1882 Marie Tereza Isabela. Alfons nedokázal skrýt zklamání, že ani jedno z dětí není vytoužený syn a následník trůnu. I Marie Kristina byla z vývoje událostí smutná a těžce na ni dolehlo i to, že Alfonsova milenka Elena Sanzová zplodila králi v roce 1881 právě syna.

Králova smrt[editovat | editovat zdroj]

Alfons XII. trpěl ke konci života tuberkulózou, což ale držel v tajnosti. Ještě v lednu 1885 vlastnoručně pomáhal při záchranných pracích po zemětřesení v Andalusii, v červenci se neohroženě vydal do oblastí zasažených epidemií cholery. Jeho odvaha se stala legendární, ale nikdo netušil, že král už stejně nemá co ztratit. V době, kdy cítil blížící se konec, povolal k sobě svou další milenku, Adélu Borghiovou, od roku 1885 vyhnanou ze země, aby s ní strávil poslední měsíce života. Koncem října 1885 odjel z Madridu do letního sídla El Pardo. Dne 23. listopadu 1885 se králův stav zhoršil. Zemřel 25. listopadu 1885 v 27 letech. Šest měsíců po manželově smrti porodila Marie Kristina syna Alfonse. Následujících sedmnáct let vládla za syna jako regentka, a to až do chvíle, kdy se ujal roku 1902 trůnu, jako Alfons XIII.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
 Karel III. Španělský
 
 
 Karel IV. Španělský
 
 
 
 
 
 
 Marie Amálie Saská
 
 
 František de Paula Španělský
 
 
 
 
 
 
 Filip Parmský
 
 
 Marie Luisa Parmská
 
 
 
 
 
 
 Luisa Alžběta Francouzská
 
 
 František Cádizský
 
 
 
 
 
 
 Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský
 
 
 František I. Neapolsko-Sicilský
 
 
 
 
 
 
 Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská
 
 
 Luisa Šarlota Neapolsko-Sicilská
 
 
 
 
 
 
 Karel IV. Španělský
 
 
 Marie Isabela Španělská
 
 
 
 
 
 
 Marie Luisa Parmská
 
Alfons XII.
 
 
 
 
 
 Karel III. Španělský
 
 
 Karel IV. Španělský
 
 
 
 
 
 
 Marie Amálie Saská
 
 
 Ferdinand VII.
 
 
 
 
 
 
 Filip Parmský
 
 
 Marie Luisa Parmská
 
 
 
 
 
 
 Luisa Alžběta Francouzská
 
 
 Isabela II. Španělská
 
 
 
 
 
 
 Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský
 
 
 František I. Neapolsko-Sicilský
 
 
 
 
 
 
 Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská
 
 
 Marie Kristýna Neapolsko-Sicilská
 
 
 
 
 
 
 Karel IV. Španělský
 
 
 Marie Isabela Španělská
 
 
 
 
 
 
 Marie Luisa Parmská
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GRANADOS, Juan. Španělští Bourboni (původním názvem: Breve historia de los Borbones espanoles). 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2012. 264 s. ISBN 978-80-247-4097-3. S. 163–186. 
  • Helga Thoma, Nemilované královny, Euromedia Group – Ikar, Praha 2002

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Amadeus I. 		Znak z doby nástupu Španělský král
Alfons XII.
1875–1885 		Znak z doby konce vlády Nástupce:
Alfons XIII.
Španělští králové
Karel V. (1516–1556) • Filip II. (1556–1598) • Filip III. (1598–1621) • Filip IV. (1621–1665) • Karel II. (1665–1700) • Filip V. (1700–1724) • Ludvík I. (1724) • Filip V. (1724–1746) • Ferdinand VI. (1746–1759) • Karel III. (1759–1788) • Karel IV. (1788–1808) • Ferdinand VII. (1808) • Josef Bonaparte (1808–1813) • Ferdinand VII. (1813–1833) • Isabela II. (1833–1868) • Amadeus I. (1870–1873) • První republika (1873–1874) • Alfons XII. (1874–1885) • Alfons XIII. (1886–1931) • Druhá republika (1931–1939) • Frankův režim (1939–1975) • Juan Carlos I. (1975–2014) • Filip VI. (od 2014)
Španělští infanti
1. generace
2. generace
3. generace
4. generace
5. generace
  • Žádní
    		•
    6. generace
  • Žádní
    		•
    7. generace
    8. generace
    9. generace
    10. generace
    11. generace
    12. generace
    13. generace
    14. generace
    15. generace
    16. generace
  • Žádní
    		•
    *1 titul udělený královským dekretem
  • 2 manžel infantky
    • Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Alfons_XII.&oldid=23669550“