Barvoslepost
| Barvoslepost | |
|---|---|
 Ukázka testu barvosleposti | |
| Klasifikace | |
| MKN-10 | H35.5 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Barvoslepost je porucha barevného vidění lidského oka. Porucha barvocitu (odborně daltonismus) je odvozen od jména anglického přírodovědce Johna Daltona, který touto poruchou sám trpěl a vědecky ji popsal. Běžné lidské oko rozlišuje asi milion různých odstínů, oko barvoslepého člověka někdy jen deset procent tohoto rozsahu.[1] Celkem v populaci trpí daltonismem 9 % mužů a 0,4 % žen (v ČR má poruchu barvocitu odhadem 450 tisíc lidí).[1] Poruchu lze u některých jedinců korigovat pomocí speciálních brýlí, které filtrují určité vlnové délky viditelného světla (světelného spektra), čímž oku umožní snadnější rozlišení červené a zelené barvy (zároveň dojde částečnému potlačením rozdílů mezi žlutou a modrou).[2]
Typy[editovat | editovat zdroj]
Dle závažnosti se dělí na úplnou barvoslepost, kdy člověk vnímá pouze odstíny šedi, a částečnou barvoslepost, při níž jde o poruchu vnímání jen některé z barev (částečná nebo úplná). Porucha ztěžuje jedinci rozlišování mezi žlutou a oranžovou, zelenou a hnědou, růžovou a šedou nebo modrou a fialovou.[1] V populaci je porucha červené a zelené barvy gonosomálně recesivně dědičná (zodpovědný gen leží na chromozomu X), proto jsou častější než porucha pro vidění modré barvy.[3]
Typy poruch barvocitu jsou:
- Protanopie je porucha barvocitu, při které postižený nevnímá červenou barvu. Částečná porucha se nazývá protanomalie.
- Deuteranopie – postižený nevnímá zelenou barvu. Částečná porucha se nazývá deuteranomalie.
- Tritanopie znamená, že postižený nevnímá modrou barvu. Částečná porucha se nazývá tritanomalie.
-
Normální barvocit -
Protanopie -
Deuteranopie -
Tritanopie
Vyšetření barvocitu[editovat | editovat zdroj]
Barvoslepost se dá odhalit pomocí speciálních schémat. Pseudoizochromatické tabulky slouží ke screeningovému vyšetření barvocitu. Tabulky obsahují body různých barev a stejného jasu. Barevné body vytvářejí určité číslice, písmena či geometrické tvary na pozadí odlišně zbarvených bodů. Osoba s porušeným barvocitem není schopna znaky úspěšně identifikovat. Základní poruchy barvocitu lze detekovat pomocí počítače, avšak přesnější měření musí provést oční specialista.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c BREJČÁK, Peter. Vyzkoušeli jsme brýle pro barvoslepé. Vyvinuli je pro chirurgy, pak zjistili, že pomáhají vidět barvy. CzechCrunch [online]. 2021-11-25 [cit. 2024-05-18]. Dostupné online.
- ↑ JEMELKA, Petr. Vědci omylem vynalezli brýle proti barvosleposti. Aktuálně.cz [online]. 2013-02-09 [cit. 2024-05-18]. Dostupné online.
- ↑ KASSIN, Saul M. Psychologie. Brno: Computer Press, 2007. ISBN 978-80-251-1716-3. S. 91.
- ↑ EnChroma®: Brýle, které pomáhají vidět barvy. Lentiamo [online]. [cit. 2024-05-18]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu barvoslepost na Wikimedia Commons - Článek Poruchy barvocitu ve WikiSkriptech
- Článek Pseudoizochromatické tabulky ve WikiSkriptech
