Aquilejský patriarchát
Aquilejský patriarchát Patria del Friuli Patriarcato di Aquileia (it) Patria del Friuli (it) Patriarchatus Aquileiensis (la) Patria Fori Iulii (la) Patrie dal Friûl (fur)
| |||||||||||
Geografie
| |||||||||||
Rozloha
|
15 000 km² (13. století)
| ||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||
Počet obyvatel
|
1 200 000 (13. století)
| ||||||||||
Státní útvar | |||||||||||
teokratická (církevní) volená monarchie
| |||||||||||
aquilejské soldo
| |||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||
|
Aquilejský patriarchát (italsky Patriarcato di Aquileia, latinsky Patriarchatus Aquileiensis), ve 13. století též jako Patria del Friuli, Patria Fori Iulii nebo Patria Foriiulii, je někdejší diecéze a církevní stát Svaté říše římské se sídlem v italské Aquileii. V současné době zde má titulární sídlo Arcidiecéze aquilejská římskokatolické církve.
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
Město Aquileia bylo od 3. století do 6. července 1751 sídlem aquilejských patriarchů.
V roce 557 se Aquileia stala jedním z center složitého církevního sporu, tzv. "Tří kapitol". Aquilejský patriarcha Paulinus se na nedalekém ostrově Grado definitivně usadili poté, co Aquilej a celou severní Itálii v roce 568 ovládli Langobardi, kteří odmítli uznat tento pro-byzantský patriarchát a vyhlásili vlastní patriarchát, přičemž jeho patriarcha sídlil v hlavním městě, Civitate Forum Iulii (dnešní Cividale del Friuli). Tím vznikly patriarcháty Grado a Aquilej, dva rivalské patriarcháty se stejným jménem. Patriarchové v Gradu, uznávali tři kapitoly podle byzantského vzoru, zatímco pro-papežští patriarchové v Cividale byli proti.
V roce 787 severní Itálii včetně Aquilejí ovládli Frankové pod vedením Karla Velikého. Následovalo období Popponeho a Marquarda, návrat patriarchů z Cividale do Aquileje a oživení města.
Aquilejský patriarchát patřil mezi nejdůležitější patriarcháty v Evropě a měl velký vliv, v 9. století vyslal misionáře i na Velkou Moravu a ve 12.-14. století se patriarchy stali také tři čeští biskupové z vládnoucího rodu:
- Svatobor (Fridrich), syn českého knížete Spytihněva II., v úřadu v letech 1084–1085
- Mikuláš Lucemburský, nemanželský syn krále Jana Lucemburského, v úřadu od 22. října 1350 do 29. července 1358, kdey zemřel v Bellunu
- Jan Soběslav, nemanželský syn moravského markraběte Jana Jindřicha Lucemburského, v úřadu od 1387 do 13. října 1394, kdy zemřel v Udine
Aquilejský patriarchát kontroloval území Furlanského kraje a místní románská nobilita, společně s patriarchou řídili chod státu. V 15. století ovládli Friuli Benátčané a sídlo aquilejského patriarchy bylo přeneseno do Benátek, přičemž papež zrušil patriarchát v Gradu, které také patřilo Benátkám.
Patriarchát v Aquileji byl definitivně zrušen v roce 1751, po sporech mezi Benátčany a Rakušany o územní nároky na Friuli. Poté byly vytvořeny dva patriarcháty, jeden se sídlem v Udine druhý v městě Gorizia, které jsou činné dodnes.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Patriarchální bazilika Nanebevzetí Panny Marie v Aquileii
-
Patriarchální bazilika Nanebevzetí Panny Marie v Aquileii
-
Aquilejský patriarchát na mapě Itálie
-
Aquila – Orlice ve znaku aquilejského patriarchátu
-
Baptisterium v bazilice Nanebevzetí Panny Marie v Aquileii
-
Aquilejské mince soldo
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Seznam aquilejských patriarchů
- Furlansko
- Aquileia
- Benátský patriarchát
- Patriarchát v Gradu
- Arcidiecéze goricijská
- Arcidiecéze Udine
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Aquilejský patriarchát na Wikimedia Commons