Žofie Bavorská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: Žofii Bavorskou, matku rakouského císaře Františka Josefa I. nebo Žofii Bavorskou, štýrskou markraběnku.

Šablona:Infobox - panovnice Žofie Bavorská (1376, Mnichov – 4. listopadu 1428,[1][2] Bratislava) byla druhá manželka Václava IV. a římská a česká královna. Žofiinými rodiči byli politicky málo významný mnichovsko-bavorský vévoda Jan II. Bavorský a jeho manželka Kateřina Gorická. Žofie byla příbuznou Václavovy první ženy Johany Bavorské (dcerou jejího bratrance).

Svatba s Václavem IV.

Budoucí královna vyrůstala v Landshutu u svého strýce Bedřicha, staršího otcova bratra, který byl stejně jako Václav IV. příznivcem lovu. Roku 1388 ji vzal strýc do Prahy, kde se věnoval mimo jiné i politickým jednáním. Prý půvabná dvanáctiletá princezna krále Václava IV. okouzlila, ostatně asi podobně jako politické služby, které mu její strýc mohl nabídnout. Nevěstina otce zastupoval při vyjednávání sňatku právě vévoda Bedřich. Nejen z tohoto kroku je zřejmé, že Václav IV. rozhodně nebyl tak neschopným panovníkem, jak jej líčí některé zaujaté kroniky. Sňatkem s nemajetnou Žofií totiž upevnil svoji moc a postavení, rovněž si jím připoutal odbojné Wittelsbachy.

Svatba se konala 2. května 1389 v Chebu.[3] Václava a Žofii oddal králův kancléř Jan, kamminský biskup. Král byl totiž ve vleklém sporu s pražským arcibiskupem Janem z Jenštejna, které komplikovaly i Žofiinu korunovaci českou královnou; tu mohl provést jedině arcibiskup. Žofie byla na českou královnu korunována 15. března 1400 a ve stejném roce byla korunována na královnu římskou.

Václav oslavil manželský svazek tím, že dal zhotovit řadu vynikajících rukopisů - Bible Václava IV. byla společným rukopisem krále a královny a rukopis Willehalm apoteosou manželské věrnosti. Stejně jako její předchůdkyně se prý rychle sžila s českým prostředím.

V době vznikajícího husitství

Znak Wittelsbachů na vitráži kláštera Seligenthal

Jejím prvním vlastním věnným městem, které ji 26. února 1399 daroval král Václav IV. byl východočeský Dvůr nad Labem, později zvaný Dvůr paní králové - Dvůr Králové nad Labem. Ostatní věnná města získala Žofie až sedm let po smrti poslední manželky Václavova otce císaře Karla IV., císařovny-vdovy Alžběty Pomořanské 14. února 1393. Při jejich spravování projevovala dobrý ekonomický cit a svůj majetek dokonce rozmnožila. Získala panství Potštejn s Kostelcem nad Orlicí či hrady Lichnici a Bradlec a svůj zájem věnovala i zakladatelské činnosti.

15. března 1400 byla Žofie konečně arcibiskupem Olbramem ze Škvorce, synovcem Jana z Jenštejna, korunována českou královnou. Ve stejném roce spočinula na její hlavě i koruna římská. V letech 1402 -1403 v době odboje proti králi Václavovi a jeho internaci ve Vídni pobývala královna Žofie ve svých východočeských věnných městech, především v Hradci Králové a ve Dvoře Králové nad Labem.

Královna Žofie v dalších letech proslula jako posluchačka a velká obdivovatelka Jana Husa. Docházela do Betlémské kaple na jeho kázání a stejně jako král Václav ho dlouho chránila. V září 1410 v královských listech papeži společně s Václavem žádala zrušení klatby nad Husem. Vztah Jana Husa ke královně byl zřejmě blízký, jak se dá vyvodit ze srdečných zmínek o ní v Husových kostnických listech.[pozn. 1] Rozhodná Žofie se nakonec Husovým odpůrcům zdála větší hrozbou než váhavý král.[pozn. 2] Oba se ovšem nakonec museli stáhnout v obraně Husova učení do pozadí. Za zmínku stojí i to, že královna správně předvídala nepokoje po smrti Mistra Jana Husa.

Královna vdova

Václav IV. zemřel v roce 1419 po zprávách o první pražské defenestraci a zřejmě komplikované, ale relativně spokojené manželství tak skončilo. Ani z Václavova druhého manželství se nenarodil dědic. Po Václavově smrti se Žofie uchýlila pod ochranu švagra Zikmunda, jehož nástupnictví na český trůn podporovala. Nějaký čas byla Žofie správkyní království a 6. října 1419 přední čeští páni uzavřeli s královnou Žofií spolek na obranu „práva a řádu zemského“.

Doba ovšem donutila Žofii úřad složit a Zikmund musel své zájmy hájit sám. Královna-vdova si na něm vydobyla pevné sídlo v Prešburku, kam odjela na Hod Boží vánoční (25. prosince 1419). Se Zikmundem se také přela o náhrady za svůj majetek. Uherský král prý uvažoval o tom, že královnu-vdovu znovu provdá, zřejmě za polského krále Vladislava II. Jagella. Žofie Bavorská zemřela v rouše klarisky 4. listopadu 1428 v dnešní Bratislavě. Podle poslední vůle chtěla být uložena k poslednímu odpočinku v Mnichově v rodném Bavorsku, její přání však nebylo splněno – byla pohřbena v boční kapli v bratislavské katedrále sv. Martina.[7] Té se dnes říká Kaple královny Žofie či Královnina kaple.

Je zpodobněna v Mariánských hodinkách (Knihovna Národního muzea v Praze, sign. V H 36) na f. 77, [8] společně s Václavem IV. v Modlitební knize Václava IV. a také je jednou z byst v sedile v Týnském chrámu.

Zajímavosti

Žofie Bavorská je snad jedinou českou královnou, o níž je v historii zaznamenáno, že byla zpohlavkována.

Královna byla hluboce dotčena upálením Jana Husa a stala se ochránkyní husitských kněží i přijímání pod obojí způsobou.[9] Již v roce 1416 si na ni čeští katolíci stěžovali kostnickému koncilu, že utrakvisty veřejně podporuje a katolické faráře ze svých statků i měst vyhání. Profesor Rudolf Urbánek uvádí: "... někdy k Vánocům 1418 přijel do Prahy její bratr Arnošt, aby zjednal nápravu. Když však na jeho výtky odpověděla, že chce ve své víře umřít, v hněvu prý jí dal notný políček, až jí závoj spadl, načež ujel domů."[10]

Teprve když byl 20. 2. 1419 v Uherské Skalici vyhlášen na Žofii „půhon", aby se do třiceti dnů dostavila do Hodonína před soud papežského nuncia, kapitulovala a ze dne na den se s husitstvím rozešla.[11] Ale někteří čeští katolíci jí ani potom nevěřili a později obviňovali císaře Zikmunda, že má s Žofií cizoložný vztah, že ho tato kacířka očarovala a ovlivňuje ho ve prospěch husitů.[12]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Jan Hus z Kostnice opakovaně děkoval své královské příznivkyni za všechno, co pro něho učinila; ještě i v posledním listu z 5. 7. 1415 (den před popravou) píše: "Králové, mé milostivé paní, děkujte ote mne ze všeho dobrého, jež jest mi činila."[4]
  2. ↑ Žaloby českých katolíků proti králi i královně „měly jistě větší důvod, pokud šlo o Žofii, nežli o Václava, mezi oběma stranami kolísajícího."[5] Bylo zdůrazňováno, že královna je pravnučnou císaře Ludvíka IV. Bavora, který zemřel v církevní klatbě, a „že škodí církvi ve prospěch husitů všude, kam sahá v zemi její vliv."[6]

Reference

  1. ↑ B. Kopičková, Mnichovský fascikl č. 543. Korespondence královny Žofie z období březen 1422 – prosinec 1427. In: Mediaevalia Historica Bohemica 8, 2001, s. 121–138.
  2. ↑ F. M. Bartoš, Husitská revoluce II., str. 47.
  3. ↑ ČECHURA, Jaroslav. České země v letech 1378-1437: Lucemburkové na českém trůně II.. Praha: Libri, 2000. 438 s. ISBN 80-85983-98-2. S. 37. 
  4. ↑ HUS, Jan. Sto listů M. Jana Husi. Editor Bohumil Ryba. 1. vyd. Praha: Jan Laichter, 1949. 303 s. cnb000713874. [Citovaný text je na str. 248.]
  5. ↑ Královny a kněžny české. (Zkrácená verze publikce „Královny, kněžny a velké ženy české", vyd. r. 1940 ve Vilímkově nakl.) Praha: X-Egem, 1996. 254 s. ISBN 80-7199-010-8. [Stať „Královny Johana a Žofie" je na str. 122–133; autor Rudolf Urbánek. Citovaný text je na str. 129.]
  6. ↑ ANTONÍN, Robert et al. Lucemburkové: česká koruna uprostřed Evropy. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 929 s. ISBN 978-80-7422-093-7. [Stať „Královny Johana a Žofie" je na str. 758–762; autorka Božena Kopičková. Citovaný text je na str. 762.]
  7. ↑ Dóm sv. Martina
  8. ↑ www.manuscriptorium.com
  9. ↑ ANTONÍN, Robert et al. Lucemburkové: česká koruna uprostřed Evropy. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 929 s. ISBN 978-80-7422-093-7. [Stať „Královny Johana a Žofie" je na str. 758–762; autorka Božena Kopičková. Viz str. 762.]
  10. ↑ Královny a kněžny české. (Zkrácená verze publikce „Královny, kněžny a velké ženy české", vyd. r. 1940 ve Vilímkově nakl.) Praha: X-Egem, 1996. 254 s. ISBN 80-7199-010-8. [Stať „Královny Johana a Žofie" je na str. 122–133; autor Rudolf Urbánek. Citovaný text je na str. 130.]
  11. ↑ ANTONÍN, Robert et al. Lucemburkové: česká koruna uprostřed Evropy. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 929 s. ISBN 978-80-7422-093-7. [Stať „Královny Johana a Žofie" je na str. 758–762; autorka Božena Kopičková. Viz str. 762.]
  12. ↑ Královny a kněžny české. (Zkrácená verze publikce „Královny, kněžny a velké ženy české", vyd. r. 1940 ve Vilímkově nakl.) Praha: X-Egem, 1996. 254 s. ISBN 80-7199-010-8. [Stať „Královny Johana a Žofie" je na str. 122–133; autor Rudolf Urbánek. Viz str. 130–131.]

Literatura

  • BARTOŠ, F. M., Husitská revoluce II., Praha 1966
  • ČECHURA, J. Ženy a milenky českých králů. Vydání 1. Praha : Akropolis, 1994.
  • ČECHURA, Jaroslav. České země v letech 1378-1437. Lucemburkové na českém trůně II. Praha: Libri, 2000. 438 s. ISBN 80-85983-98-2. 
  • KOPIČKOVÁ, Božena. Česká královna Žofie. Ve znamená kalicha a kříže. Praha: Vyšehrad, 2018. 336 s. ISBN 978-80-742-9974-2. 
  • KOPIČKOVÁ, Božena, Mnichovský fascikl č. 543. Korespondence královny Žofie z období březen 1422 – prosinec 1427. In: Mediaevalia Historica Bohemica 8, 2001, s. 121–138.
  • SPĚVÁČEK, Jiří. Václav IV. 1361-1419. K předpokladům husitské revoluce. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 773 s. 
  • ŠMAHEL, F. - BOBKOVÁ, L. (vyd.), Lucemburkové. Česká koruna uprostřed Evropy, Praha: NLN 2012, 929 s. ISBN 978-80-7422-093-7. [Stať „Královny Johana a Žofie" na s. 758–762 napsala PhDr. Božena Kopičková.]
  • Kolektiv autorů. Královny a kněžny české. Předmluva a odborná redakce Jaroslav Čechura. Praha, X-Egem : Knižní klub, 1996, 254 s. ISBN 80-7176-411-6 (Knižní klub); ISBN 80-7199-010-8 (X-Egem). [Stať prof. PhDr. Rudolfa Urbánka „Královny Johana a Žofie" je na str. 122 – 133.]

Externí odkazy


Německá královna
Předchůdce:
Johana Bavorská 		1389 - 1400
Žofie Bavorská 		Nástupce:
Eliška Norimberská
Česká královna
Předchůdce:
Johana Bavorská 		1389 - 1419
Žofie Bavorská 		Nástupce:
Barbora Cellská
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Žofie_Bavorská&oldid=16479243“