Židé v Jihlavě

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Náhrobek rodičů skladatele Gustava Mahlera na židovském hřbitově v Jihlavě

Židé v Jihlavě jsou poprvé zmiňováni roku 1249, kdy český král Václav I. a moravský markrabě Přemysl Otakar vydali pro Jihlavu listinu městských a horních práv, jež se samozřejmostí předpokládala přítomnost židovského obyvatelstva v tomto městě. Předně bylo obchodníkům, kupcům, krčmářům a Židům zapovězeno přijímat do zástavy nebo do úschovy církevní předměty. Další ustanovení zakazovalo o Velkém pátku jakýkoli styk mezi židy a křesťany, nejspíš aby se předešlo protižidovským násilnostem, vedených touhou křesťanů pomstít se židům podle principu kolektivní viny za Ježíšovu smrt. Trest pohřbení zaživa měl nakonec stihnout žida a vdanou křesťanku usvědčené ze smilstva anebo křesťana a židovku usvědčené z pohlavního styku.[1]

Roku 1345 moravský markrabě Karel kvůli zvýšení příjmů královské komory osvobodil Židy, kteří se přestěhují do Jihlavy, od jejich původních povinností.[2] Toto opatření přispělo ke zvýšení počtu Židů v tomto městě. Postupně se začali usazovat v okolí dnešní ulice Matky Boží, v místech později pojmenovaných jako Přední a Zadní Židovská ulice (nyní Židovská). Součástí středověké židovské čtvrti byla také synagoga v severovýchodním rohu dnešního křížení ulic Židovská a Mrštíkova. Židé měli svou samosprávu v čele s rychtářem i vlastního učitele. Roku 1426 jihlavští měšťané, z nichž mnozí měli od Židů vypůjčené peníze, využili obvinění Židů z údajné dohody s husity a s podporou Albrechta Habsburského je vyhnali.[3]

Menší osídlení zde vzniklo v polovině 15. století, ale Vladislav II. Jagellonský Židy roku 1506 znovu vypověděl.[4] Židé se do Jihlavy vrátili kolem roku 1837. Tehdy se prameny zmiňují o pouhých 17 židovských obyvatelích Jihlavy. Ve 2. polovině 19. století došlo k nárůstu jejich počtu a také zde od roku 1858 vznikla židovská obec. V roce 1929 měla 1400 finančně přispívajících členů. Zároveň ve městě vznikla řada spolků sdružujících židovské ženy, chrámové pěvce, akademiky či židovskou mládež. V roce 1918 vznikl Spolek českých pokrokových Židů. Konec nejen rozmachu Židů, ale vůbec přítomnosti Židů v Jihlavě učinila německá okupace. Po druhé světové válce roku 1945 se sice do Jihlavy navrátilo 32 Židů a židovská obec byla obnovena, ta však byla později změněna v synagogální sbor, který zanikl v 70. letech 20. století.

Židovské památky[editovat | editovat zdroj]

Významní jihlavští židé[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Monumenta historica Boemiae IV. Příprava vydání Gelasius Dobner. Pragae: Literis Johannae Sophiae Clauserianae, 1779. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-24. S. 205–238. [MHB IV].  Archivováno 24. 5. 2011 na Wayback Machine.
  2. CDM VII, s. 451n.
  3. ENGEL, Alfred. Die Ausweisung der Juden aus den Königlichen Städten Mährens und ihre Folgen. Jahrbuch der Gesellschaft für Geschichte der Juden in der Čechoslovakischen Republik. 1930, roč. II, s. 62. Dostupné online. (německy) [nedostupný zdroj]
  4. PĚKNÝ, Tomáš. Historie Židů v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Sefer, 1993. S. 47. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]