Židovský vojenský svaz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Židovský vojenský svaz
Vlajka Židovského vojenského svazu
Vlajka Židovského vojenského svazu
ZeměPolsko Polsko
Vzniklistopad 1939
TypNepravidelné ozbrojené síly, odbojová organizace
FunkceZáškodnické akce, obrana ghetta
Velikost500–1500 bojovníků
VeliteléMieczysław Apfelbaum
Paweł Frenkel
Nadřazené jednotkyZápadní Spojenci, Svazek ozbrojeného boje
Účast
VálkyDruhá světová válka
BitvyBitva na Muranovském náměstí
Pamětní vlaječka Židovského vojenského svazu

Židovský vojenský svaz, (polsky Żydowski Związek Wojskowy, zkratka ŻZW) byla ozbrojená formace polských Židů, vytvořená v listopadu 1939 bývalými důstojníky Polské armády a pravicovými aktivisty židovského původu.[1][2]

Historie a podíl na Varšavském povstání[editovat | editovat zdroj]

Místem prvního setkání Židů, kteří se v listopadu roku 1939 rozhodli vytvořit tajný svazek, byla nemocnice svatého Stanislava (polsky szpital zakaźny św. Stanisława) na ulici Wolska 37.[3] Mezi zakladatele patřili: Józef Celmajster, Kałmen Mendelson, Mieczysław Ettinger, Paweł Frenkel, Leon Rodal i Dawid Wdowiński. Organizaci podle některých zdrojů vedl Dawid Wdowiński, ale jiné zdroje považují za vůdce ŻZW Mieczysława Apfelbauma a Pawła Frenkela. Organizace reprezentovala pravicový (tzv. revizionistický) proud sionistického hnutí, mimo jiné organizaci Bejtar. Svědectví Henryka Iwańského uvádí, že "Židovský vojenský svaz (…) byl vytvořen z iniciativy důstojníků a poddůstojníků Polské Armády židovské národnosti ".[4]

Organizace byla od samého začátku v kontaktu se strukturami polského odboje. Přímo podléhala Svazku ozbrojeného boje (polsky Związek Walki Zbrojnej). V první fázi svojí existence měla své buňky v Lublinu, ve Lvově, Stanislavově a Varšavě, zabývajících se přesunem židovských bojovníků do polských ozbrojených sil, které se tou dobou formovaly ve Francii a Anglii. Na krátký čas před povstáním ve varšavském ghettu došlo k navázání spolupráce mezi ŻZW a Židovskou bojovou organizací, které ŻZW pravděpodobně dalo 50 pistolí, dohodnuté bylo taktéž rozdělení ghetta na dvě obranné zóny náležící těmto organizacím v případě vypuknutí povstání. O ŻZW psal ve svých pamětech známý historik a tvůrce archivu varšavského ghetta, Emanuel Ringelblum, který byl podle svých slov ohromen množstvím arzenálu nashromážděného v jejím ústředí na ulicy Muranowska 17.[5]

Během Varšavského povstání udržoval Židovský vojenský svaz pomocí tunelů spojení s polskou stranou. Okolo 150 povstalců vyzbrojil Bezpečnostní sbor (polsky Korpus Bezpieczeństwa, zkratka KB). Tito povstalci fakticky spadali pod polské velení. Členové ŻZW bojovali i v největší bitvě povstání – v tzv. bitvě na Muranovském náměstí, která o toto náměstí proběhla ve dnech 19. až 22. dubna. Právě tam se nacházelo ústředí organizace; v době bojů byl proti Němcům použit těžký kulomet, obstaraný Józefem Lejbským. Byl též zničen německý obrněný vůz. Není jisté, kolik bojovníků ŻZW bojovalo v povstání; skoro všichni zemřeli v ghettu, bojujíc jak pod polskou, tak i po židovskou vlajkou (polská exilová vláda v Londýně Apfelbauma posmrtně povýšila do hodnosti majora Polského vojska). Z velení ŻZW válku přežili Józef Celmajster, Kałmen Mendelson i Dawid Wdowiński.

Vyzbrojení a četnost příslušníků ŻZW[editovat | editovat zdroj]

Památní deska na ulici Muranowska ve Varšavě
  • Do roku 1942 bylo v řadách organizace pravděpodobně méně než 500 lidí zorganizovaných do dvou rot (240 vojáků), a také dvě neúplné roty, které byly v roce 1943 doplněny o dobrovolníky. Podle některých zdrojů i svědectví vojáků těsně před povstáním náleželo do ŻZW až 1500 bojovníků. Po válce ŻOB propagovala verzi, že většina účastníků byla zatčena těsně před povstáním.
  • ŻZW už v 1939 roku obdržel 39 pistolí Vis, a později i další dodávky zbraní od Bezpečtnostního sboru (Zemskou armádou bezprostředně dozbrojovaný nebyl).
  • První dodávku zbraní bojovníci ŻZW obdrželi prostřednictvím Henryka Iwańského ještě v roce 1941. Bojovníci ŻZW obdrželi prostřednictvím Bezpečtnostního sboru od června roku 1942 do začátku dubnového povstání roku 1943 více než 100 kusů střelných zbraní a okolo 750 granátů. Na začátku povstání bylo do ghetta dopraveno i dalších 50 kusů palných zbraní a 300 granátů. V první polovině roku 1942 byly vyzbrojovány i jiné skupiny Zemské armády.

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Památník Pawła Frenkela a Dawida Moryca Apfelbauma na ulici Zamenhofa ve Varšavě

ŻZW byl rozdělen na oddělení:

  • Informací – Leon Rodal
  • Organizační – Paweł Frenkel
  • Ubytovací – Leon Wajnsztok
  • Financí
  • Komunikací
  • Medicínské – Józef Celmajster
  • Právní (vydávající rozsudky na židovské kolaboranty) – Dawid Szulman
  • Záchranářské (organizující evakuaci dětí na polskou stranu) – Kałmen Mendelson
  • Techniky – Hanoch Federbusz
  • Transportu a zásobování
  • Vojenské – Dawid Moryc Apfelbaum a Paweł Frenkel

Poválečné následky[editovat | editovat zdroj]

Po válce v Polsku došlo ke zfalšování historie vymazáním ŻZW ze stránek učebnic a zveličováním jeho významu ve prospěch jak socialistů, tak i sionistů Židovské bojové organizace, do které krajně pravicový a s Bejtarem těsně svázaný ŻZW nepřistoupil. Jedním z mála polských historiků vzpomínajících na účast ŻZW v povstání v době Lidového Polska, byl Bernard Ber Mark v monografii – Walka i zagłada warszawskiego getta vydané Ministerstvem národní obrany ve Varšavě 1959. Bezprostředně poté byly přerušeny vztahy ŻZW s armádou a omezeny pravicové politické trendy, které svaz zastupoval tak, že sám de facto upadl v zapomnění.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Żydowski Związek Wojskowy na polské Wikipedii.

  1. ↑ Zapomniani powstańcy z warszawskiego getta. www.rp.pl [online]. [cit. 2015-03-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-04-02. 
  2. ↑ Zapomniani żołnierze ŻZW. www.rp.pl [online]. [cit. 2015-03-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-04-02. 
  3. ↑ Strona główna Blox.pl. gazetapl [online]. [cit. 2022-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-10-02. (polsky) 
  4. ↑ Stanisław Wroński, Maria Zwolakowa, "Polacy i Żydzi 1939-1945", Książka i Wiedza, Varšava 1971 str.167.
  5. ↑ Emanuel Ringelblum. "Kronika getta warszawskiego", Czytelnik, Warszawa 1983.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Dawid Wdowiński, And we are not saved
  • Chaim Lazar-Litai, Masada w Warszawie
  • Chaim Lazar-Litai, Muranowska 7
  • "Prawda o powstaniu w getcie warszawskim" Aleksander Swiszczew, na stránkách Shalom New York
  • "Zmienne oblicze pamięci. Kto obronił Getto Warszawskie?" Moshe Arensa, na stránkách The Jerusalem Post

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Židovský_vojenský_svaz&oldid=22813670“