Ženy v islámu

Ženy v islámu

Postavení ženy v islámu je složitým výsledkem interpretace náboženských textů a celkových kulturních podmínek v islámských zemích či komunitách. Liší se jak jednotlivé interpretace náboženských textů učenci a školami, tak výsledná podoba práva v jednotlivých zemích. Ze studie z roku 2013, kterou si nechala vypracovat agentura Reuters, vyplývá, že se nejhůře arabským ženám žije v Egyptě.

Ženy v koránu

Na různých místech koránu se píše o rovném postavení muže a ženy před Bohem. Oba jsou jeho výtvory (súra 4, verš 1) a platí pro ně stejné náboženské předpisy.

Čtvrtá súra Koránu nese název Ženy a pojednává se v ní mimo jiné o majetkových otázkách: právu ženy na věno, dědictví, na vlastnictví majetku nezávisle na mužských členech rodiny apod. Zároveň se zde však praví:

„Muži zaujímají postavení nad ženami proto, že Bůh dal přednost jedněm z vás před druhými, a proto, že muži dávají z majetků svých (ženám). A ctnostné ženy jsou pokorně oddány a střeží skryté to, co Bůh nařídil střežit. A ty, jejichž neposlušnosti se obáváte, varujte a vykažte jim místa na spaní a bijte je! Jestliže vás jsou však poslušny, nevyhledávejte proti nim důvody! A Bůh věru je vznešený, veliký.“ (4:34).

Diskriminace žen

Postavení žen je z pohledu značné části muslimských národních společností chápáno jako druhořadé a mnohá práva jsou ženám upírána nejen fundamentalistickými nábožensko-politickými skupinami, jako je např. Tálibán. Dle tohoto pohledu je žena podřízena muži (není mu rovnoprávná jako v jiných společenských systémech). Ženy jsou často oběťmi vražd ze cti a jejich zabití je s odvoláním na islámské právo mnohde bráno za méně závážný trestný čin než zabití muže (vrazi ze cti jsou postiženi pouze vězením, zatímco běžní vrazi smrtí), následkem čehož je s ženami někdy nakládáno způsobem připomínajícím nakládání se soukromým majetkem. V některých případech je chápána jen jako způsob jak rozmnožovat početnost věřících. Ve věci sňatku panují takové poměry, že si muslim může vzít nemuslimku, ale muslimka si nesmí vzít nemuslima. V přísně muslimských zemích jsou ženy svázány řadou tradičních pravidel, bez souhlasu poručníků by např. neměly cestovat nebo jednat s úřady, čímž jsou prakticky diskriminovány. Saúdská Arábie ženám jako poslední země na světě teprve v roce 2015 umožnila využít volební právo a ve volbách také kandidovat. V této zemi však i přesto nicméně platí mnoho dalších omezení. Až od poloviny roku 2018 bude například saúdským ženám umožněno řídit auta; v této otázce se mj. v minulosti angažovala aktivistka Manal al-Šaríf.

V trestně právních věcech je žena oproti mužům v mnohých islámských zemích znevýhodněna. Příkladem je např. potřebný vyšší počet ženských svědků ženského pohlaví ve srovnání s nižším počtem požadovaných mužských svědků. Následkem toho jsou ženy - bez zohlednění politicky motivovaných případů - častěji oběťmi porušování lidských práv v islámském světě než muži.

Žena má právo^[zdroj?] na rozvod, což může být pro muslimského muže dosti trapné - v muslimský zemích, jako např. v Egyptě, pak mužovi stačí s pomocí 4 svědků dokazat ženě cizoložství a žena může být odsouzena k trestu smrti. „Postavení nad ženami“ bývá interpretováno různě, od naprosté dominance po ochranu; uvnitř manželství má nicméně dle Koránu panovat láska a dobro:

„A patří k Jeho znamením, že vám z vás samých manželky stvořil, abyste u nich klid nalezli. A vložil mezi vás lásku a dobro – a věru jsou v tom znamení pro lidi přemýšlivé.“ (30:21)

V téže súře se mluví také o polygamii čili mnohoženství, které bývá v islámském světě praktikována. Muž si může vzít až čtyři manželky, ale pouze pokud k nim bude spravedlivý, což je ovšem dle jiného verše (4:129) prakticky nemožné (proto je verš někdy považován za nepřímý příkaz monogamie); pro mnohoženství bývá naopak argumentováno například tím, že je praktikoval i prorok Mohamed.

Násilí na ženách

Muži zaujímají postavení nad ženami proto, že Bůh dal přednost jedněm z vás před druhými, a proto, že muži dávají z majetků svých (ženám). A ctnostné ženy jsou pokorně oddány a střeží skryté kvůli tomu, co Bůh nařídil střežit. A ty, jejichž neposlušnosti se obáváte, varujte a vykažte jim místa na spaní a bijte je! Jestliže vás jsou však poslušny, nevyhledávejte proti nim důvody! A Bůh věru je vznešený, veliký. Korán 4:34

A nyní, lide, nabýváš určitá práva nad svými ženami a ony. Právo, které nad nimi nabýváte, je že by neměly nechat spát ve vašich postelích někoho, koho nenávidíte a nepáchat očividné nemravnosti (nebo cizoložství). Pokud ho páchají, Bůh vám dal svolení nechat je v jejich postelích o samotě a bít je, třebaže ne příliš tvrdě. Pokud přestanou, budou z vlídnosti dostávat zaopatření a oděv; Přikazuji vám z dobré vůle vůči vašim ženám, neboť ony jsou vašimi zajatci (1) kteří nic svého nevlastní. Vzali jste si je z oddanosti k Bohu a po právu si nárokujete jejich sexuální orgány slovy Boha."

20. století

Svět hidžábu, 2008.

Ve 20. století se i v islámském prostředí objevuje feminismus, který má ovšem mnoho větví; některé pozice islám kritizují, jiné se z něho naopak snaží vycházet (Islámský feminismus). Ženy se také začaly objevovat ve veřejných funkcích: první ženou zvolenou do čela muslimského státu byla Bénazír Bhuttová v Pákistánu.

Prvními zeměmi s muslimskou většinou, které zavedly volební právo žen, byl Ázerbájdžán a Albánie (1920), poslední byla Saúdská Arábie, kde jim ho král Abdalláh přislíbil v září 2011. Na nejbližší volby se však ještě nevztahovalo, proto ho poprvé budou moci využít až v roce 2015. Dále v Saúdské Arábii ještě v 21. století panovaly takové absurdity, jako zákaz řízení automobilu ženami. Nedodržování zákona se trestalo. I přesto se našli odvážné, které na protest za volant usedli. Teprve od dubna 2014 je ženám v Saúdské Arábii dovolena jízda na kole či motocyklu a od června 2018 i řízení automobilu. Jistý saúdský klerik nicméně prohlásil, že ženám za volantem hrozí narození postiženého dítěte. V Saúdské Arábii či v Íránu je také rozšířená segregace na základě pohlaví.viz en.wiki pro Írán a SA

Především mezi muslimy jsou zaznamenány případy, kdy byla žena mužem napadena a polita v obličeji silnou kyselinou, jako to je známo z nemuslimského světa např. na případu Katie Piper. V Íránu byl ovšem v obdobném případě dopadený mužský útočník odsouzen k témuž, tedy k polití kyselinou v obličeji.

V rámci tzv. práva šaría je dokonce možné ženu ukamenovat za to, že byla znásilněna, jelikož je to považováno za cizoložství.^[zdroj?] Objevují se i případy, kdy otec zabije vlastní dceru jen proto, že měla nemanželský poměr. Vraždou prý zachrání čest rodiny. Stejné praktiky se dějí i v případě, kdy se dcera odmítá podvolit otcovu rozhodnutí ohledně sňatku. V lednu 2015 došlo upálení zaživa mladé německé dívky ve vysokém stupni těhotenství. K vraždě se doznali dva Turci, z nichž jeden byl údajným přítelem dívky, se kterou čekal potomka. Prý to zraňovalo jeho čest a dívku zavraždili i přesto, že byla ochotna přistoupit na konverzi k islámu. V témže měsíci roku 2015 novopečený imám berlínské mešity Al-Nur jménem Abdel Moez al-Eila požaduje podřízenost žen vůli jejich manželům a to bez výhrad. Jeho vystoupením se zabývá prokuratura. V dubnu roku 2015 zakázal jistý ředitel jedné islámské školy v australském Melbourne v rámci tělocviku dívkám přespolní běh, jelikož by prý touto činností mohly „přijít o panenství“. Případem se zabývá kontrolní úřad zodpovědný za vzdělávací normy.

V Německu vyšla a následně byla zakázána a policejně zlikvidována kniha s názvem "Žena pod záštitou islámu (německy Frauen im Schutz des Islam)", která mužům radí jak ženu bít, aniž by utrpěla zlomeniny a modřiny a mj. se v ní prý uvádí, že je žena "bitím poctěna". Saúdský rodinný terapeut Chalíd al-Sakabi v roce 2016 uveřejnil video, kde mužům radí, jak s pomocí Alláha ženu správně bít.

Během evropské migrační krize dorazilo v roce 2015 přes milion migrantů, z toho velká část do Nemecka. Během silvestrovské noci byla v Kolíně nad Rýnem spousta žen a dívek hromadně okradena a sexuálně napadena přistěhovalci převážně severoafrického a arabského vzhledu. Policie a média o incedentech i původu útočníků nejprve mlčela a sklidila ostrou kritiku. Později byly hlášeny podobné útoky i z dalších měst jako Stuttgart, Hamburk a Düsseldorf. Do 21. ledna bylo podáno 821 trestních oznámení a polie vyšetřuje 30 lidí. K incidentům se vyjádřil i kolínský salafistický imám Sami abú Jusúf, která napadené ženy obvinil, že si za útoky můžou samy. V souvislosti s případy z Německo vypluly na povrch i podobné skutečnosti ze Švédska, které tajilo útoky migrantů podobného ražení.

Literatura

• 'ABD AL-'AZÍM, Šaríf. Ženy v islámu a ženy v židovsko-křesťanské tradici: mýtus a realita. V Praze: Muslimská obec, 2011. 79 s. ISBN 978-80-904373-7-1.

Související články

• Šaría
• Hidžáb
• Vražda ze cti
• Ženská obřízka

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ženy v islámu na Wikimedia Commons
• Bití žen
• Ženy a islám (Korán, Prorok Mohamed a islámští učenci o ženách)
• Islám a feminismus In: Navýchod, bez vročení.
• Ženy v islámu feminismus.cz
• (anglicky) Islam4women.org
• (anglicky) Dr. Sherif Abdel Azeem: Women In Islam Versus Women In The Judaeo-Christian Tradition
• (německy) Institut für Islamfragen der Evangelischen Allianz in Deutschland, Österreich, Schweiz: Frauen und Familie im Islam

Portály: Islám