Železniční trať Třebovice v Čechách – Chornice – Prostějov/Velké Opatovice

Prostějov - Chornice
	; Vlakové názdraží Konice
Stát	Česko
Číslo	017, 271
Provozovatel dráhy	SŽDC
Technické informace
Délka	33.8 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Napájecí soustava	neelektrizovaná trať
Počet kolejí	1
Maximální rychlost	60
Mapa trati
Externí odkazy
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Průběh trati
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Prostějov - Chornice je jednokolejná regionální trať. Provoz na trati byl zahájen v roce 1889. Od 11. prosince 2011 nebyla v úseku Dzbel - Chornice pravidelná osobní doprava. Osobní vlaky v úseku Prostějov - Dzbel jsou v jízdním řádu pro cestující uváděny v tabulce 271, obnovené vlaky v úseku Dzbel - Chornice od prosince 2014 v tabulce 017.

Z historie

Trať 271 je součástí tzv. Moravské západní dráhy mezi Třebovicemi v Čechách a Prostějovem, spolu s tratí 262, přičemž větev na Prostějov byla hlavní, z Chornic vedla odbočka do Velkých Opatovic. V roce 1908 byl zahájen provoz na prodloužené trati z Velkých Opatovic do Skalice nad Svitavou. Během druhé světové války úsek Chornice - Dzbel vedl na území německé říše, provoz na zbytku tratě provozovaly protektorátní dráhy. V roce 1978 ukončen na trati parní provoz, lokomotivy nahrazovány motorovými vozy řady 810 či 851.

Na trati je zjednodušený způsob řízení dopravy tzv. D3 v úseku Kostelec na Hané - Chornice. V současné době je dirigující stanicí pro tuto trať stanice Kostelec na Hané, kde sídlí dirigující dispečer. Dirigovaná trať končí přilehlou stanicí k trati D3 Chornice. Dříve byla dirigující stanicí na této trati stanice Dzbel (nyní dopravna D3), kde v dnešní době vlaky končí díky likvidační politice Pardubického kraje, který vznikl uměle a zabral území "MORAVY. Na trati je ještě dopravna Ptení a Konice. V současné době jezdí na trati motorové jednotky RegioNova. V dřívějších letech trať měla v jízdním řádu označení 27a Prostějov hl.n. - Třebovice v Čechách. V prosinci 2011 uzavřeli ČD pokladnu ve stanice Konice, která byla poslední v úseku Kostelec na Hané - Chornice. Moravská západní dráha (MZD) byla stavěna na základě zákona o místních drahách. Jednalo se o dráhu soukromou a provoz zajišťovaly státní dráhy na účet majitele dráhy. Úředním jazykem byla němčina. Maximální dovolená rychlost byla 25 km/h. V provozu byly pouze smíšené vlaky a to v prvním roce provozu pouze dva páry vlaků. Výtopny byly v Prostějově m.n. a Třebovicích v Čechách (rotundy s točnami). Vodárny byly umístěny v Prostějov m.n., Ptení, Dzbelu, Chornici, Moravské Třebové a Třebovicích v Č. Po roce 1918 přešel provoz MZD pod ČSD. Dráha však nadále zůstala soukromá se státním provozem. Od 1. 1. 1921 byla oficiálně vyhlášena jako soukromá se státním provozem. Trať byla zestátněna 10. října 1945 a přidělena ředitelství státních drah v Brně.

Od prosince 2011 nebyla v rámci optimalizace železniční dopravy Pardubického kraje objednávána pravidelná osobní doprava v závazku veřejné služby v úseku Chornice–hranice Pardubického a Olomouckého kraje, tj. v úseku Chornice - Dzbel.^[1] Od prosince 2014 byly v tomto úseku znovu zavedeny čtyři páry vlaků^[2], které jezdí v trase Dzbel - Moravská Třebová a jsou v jízdním řádě pro cestující uváděny v tabulce 017 Česká Třebová - Dzbel.