Želevice
| Želevice | |
|---|---|
 Náves | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Koštice |
| Okres | Louny |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°23′46″ s. š., 13°57′9″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 45 (2021)[1] |
| Katastrální území | Želevice (3 km²) |
| PSČ | 440 01 |
| Počet domů | 20 (2011)[2] |
  Želevice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 71013 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Želevice (dříve též Želejovice) jsou malá vesnice, část obce Koštice v okrese Louny. Nachází se asi jeden kilometr jihovýchodně od Koštic. Želevice jsou také název katastrálního území o rozloze 3 km².[3] V katastrálním území Želevice leží i Koštice.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o Želevicích pochází z roku 1226[4] nebo 1307.[5][6] V roce 1307 vesnice patřila Petrovi a Sulislavovi ze Želevic. Karel IV. daroval jeden dvůr ve vsi svatojiřskému klášteru, ale klášter nevelký vzdálený majetek roku 1364 prodal bratrům Ješkovi a Blahotovi z Nedvědíče. V následujících letech byla vesnice rozdělena na drobné šlechtické statky. Jeden z nich patřil bratrům Janovi a Rousovi, kteří měli v erbu znamení lilie. Pozdějším majitelem jejich dílu se stal Janův stejnojmenný syn, který roku 1395 věnoval křesínské faře plat z Želevic určený na zádušní mše.[6]
V lounských knihách byl roku 1407 uveden Vaněk ze Želevic a o čtyři roky později Petr, kterému patřilo také popluží v Děčanech. Jeden želevický dvůr patřil Anně z Kyšic, manželce Jana Hořešáka, která jej roku 1444 prodala Petrovcovi ze Třtěna. Další dvůr ve vsi vlastnil jakýsi Jindříšek, který zemřel okolo roku 1485 a majetek po něm zdědila Dorota Berková z Velezic se svými dětmi a nevlastním synem Jindřichem Berkou. Roku 1496 zemřel Sezemka ze Želevic, syn Anny z Kyšic. Většina vsi v té době patřila Kaplířům ze Sulevic, kteří ji spravovali ze Skalky, ale zbytek vesnice byl nadále rozdělen mezi drobné statky.[6] Z jednoho z nich vzešel rod Hodků ze Želevic.[7]
Součástí některého statku byla tvrz uváděná poprvé v šestnáctém století, kdy patřila Vilému Kaplířovi ze Sulevic,[7] který z ní spravoval také Lukohořany.[6] Jeho syn Václav Kaplíř ze Sulevic obě vesnice roku 1593 prodal Jiřímu Popelovi z Lobkovic, který je připojil k Libochovicím.[7]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 113 | 113 | 155 | 148 | 161 | 182 | 127 | 85 | 99 | 87 | 61 | 40 | 31 | 44 |
| Domy | 20 | 20 | 20 | 21 | 22 | 21 | 23 | 23 | . | 20 | 22 | 22 | 20 | 20 |
| Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Koštice. | ||||||||||||||
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Kaplička z roku 1802 -
Křížek z roku 1834 při cestě na Koštice -
Dům čp. 11 -
Hasičská zbrojnice
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-10.
- ↑ VLASÁK, Jaroslav. Historie Želevic [online]. Obec Koštice, 2006-05-16 [cit. 2013-06-15]. Dostupné online.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Želevice – tvrz, s. 541.
- ↑ a b c d SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Libochovic, s. 31. Dále jen Sedláček (1923).
- ↑ a b c Sedláček (1923), s. 32.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 396, 397.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 304.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Želevice na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Želevice na webu ČÚZK
Encyklopedické heslo Želejovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
