Šumná (Klášterec nad Ohří)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Šumná
Zřícenina hospodářského dvora
Zřícenina hospodářského dvora
Lokalita
Charaktersamota
ObecKlášterec nad Ohří
OkresChomutov
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel0 (2021)[1]
Katastrální územíKlášterec nad Ohří (9,9 km²)
Nadmořská výška425 m n. m.
PSČ431 51
Počet domů0 (2021)[1]
Šumná
Šumná
Další údaje
Kód části obce302929
Zaniklé obce.cz87
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šumná (dříve také Šumburk,[2] německy Schönburg) je zaniklá osada se zříceninou hospodářského dvora u Klášterce nad Ohříokrese Chomutov. Stojí asi dva kilometry jihozápadně od Klášterce, ke kterému patří jako jedna z jeho obecních částí. Na jejím místě stojí zřícenina dvora zmiňovaného poprvé v roce 1512, ale z mladší osady, která u dvora vznikla v osmnáctém století, zůstaly jen části propadlých sklepů.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název osady byl odvozen ze jména hradu, který nad ní stál.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínkapoplužním dvoře pod hradem pochází z roku 1512, ale je možné, že dvůr vznikl spolu se Šumburkem již v patnáctém století.[4] Když roku 1560 zemřel Petr Boryně ze Lhoty, získaly jeho dcery Markéta a Benigna dvě třetiny šumburského panství a u poplužního dvora si nechaly postavit novou tvrz.[5] Roku 1574 si rozdělily majetek a Šumburk s s tvrzí připadly Markétě. Tvrz v té době měla pouze dvě obytné místnosti, několik komor jeden suchý sklep. Markéta, která se provdala za Václava Gryspeka a později za Viléma Huvara z Lobenšteina, nechala roku 1599 poplužní dvůr rozšířit či dostavět.[6] Zbytky původní tvrze tvoří přibližně polovinu severního křídla u vjezdové brány hospodářského dvora. Alianční erb Markéty Borňové a Viléma Huvara z Lobenšteina, který býval nad bránou, byl přesunut do lapidária u kláštereckého zámku.[5]

Markétiny dva díly Šumburku, opuštěný Perštejn s mlýnem, dvůr s krčmou a dalších pět vesnic koupil v roce 1607 Kryštof Fictum z Fictumu za 14 000 kop míšeňských. Fictumové tak získali celý hrad, ale jeho panství připojili ke Klášterci nad Ohří. Kryštof se však zúčastnil českého stavovského povstání, za což mu byl po bitvě na Bílé hoře zabaven majetek. Konfiskát koupil roku 1623 Kryštof Šimon Thun. Jeho potomkům panství patřilo až do 19. století. Některý z nich nechal dvůr s tvrzí výrazně přestavit v barokním slohu, ale dochovaná podoba pochází až z mladší klasicistní přestavby.[7]

V osmnáctém století u dvora vznikla malá osada, ve které bydleli zemědělci a lidé zaměstnaní v zaniklé cihelně, která v devatenáctém století stála v údolí severně od Zámecké hory (Šumné).[8] Na počátku 21. století ze dvora zbývaly zejména obvodové zdi budov. Interiéry objektu nejsou nijak zajištěny a celý areál je zarostlý náletovou zelení.[9] Domy vesnice se zachovaly jen v podobě nízkých zídek a propadlých sklepů.[10]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Šumná leží v Ústeckém krajikatastrálním území Klášterec nad Ohří o rozloze 9,9 km²[11] asi dva kilometry jihozápadně od Klášterce nad Ohří.[12] Geologické podloží okolní krajiny tvoří třetihorní vulkanické horniny. Severně od pozůstatků hospodářského dvora jsou to různé druhy bazaltových pyroklastických sedimentů,[13] ale dvůr stojí na severním úpatí vrchu Šumná (541 m), který je složen z tefritu, bazanitu a ve střední části svahů z olivinického bazaltu.[14] Jižní[13] úbočí vrchu však překrývá vynesená ortorulová kra.[14]geomorfologickém členění Česka oblast leží na severním okraji geomorfologického celku Doupovské hory, v okrsku Rohozecká vrchovina. Samotný dvůr stojí v nadmořské výšce 425 metrů. Z půd se zde vyskytují pouze eutrofní kambizemě. Jedinou vodní plochou v okolí je nádrž na okraji sadů asi 500 metrů východně od zřícenin samoty. Na západním úpatí Šumné teče směrem k jihu drobný Šumburský potok, který se vlévá do řeky Ohře.[13]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 22 obyvatel (z toho jedenáct mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání[15] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice devatenáct obyvatel se stejnou národnostní a náboženskou strukturou.[16]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2021[17][18][19]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 65 25 18 32 24 22 19 13 16 12 3
Domy 16 4 5 4 4 2 5 5 2 1 1 2
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů města Klášterec nad Ohří.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

K bývalé samotě vede pouze účelová komunikace, která odbočuje ze silnice E442 západně od Klášterce nad Ohří.[20] Do blízkosti zaniklé osady a na vrchol kopce se zříceninou vede žlutě značená turistická trasa z rozcestí Šumná, kde se napojuje na červeně značenou trasu z Klášterce nad Ohří do Černýše. Podél řeky Ohře je také značená cyklotrasa č. 6.[12]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Dominantou okolí krajiny je vrch Šumná, na jehož vrcholu stojí zřícenina hradu Šumburk postaveného v první polovině třicátých let patnáctého století.[21] Na severním úpatí vrchu se nachází zřícenina hospodářského dvora a pozůstatky zaniklé osady Šumná. Hrad i zbytky dvora jsou chráněné jako kulturní památka.[22][23]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  2. Výnos ministra vnitra č. 494/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
  3. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny (S–Ž). Svazek IV. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 308. 
  4. PACHNER, Jaroslav. Šumburk. Památky, příroda, život. 2008, roč. 40, čís. 1, s. 31. Dále jen Pachner 2008. ISSN 0231-5076. 
  5. a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Šumburk – tvrz, s. 463. 
  6. Pachner 2008, s. 28
  7. Pachner 2008, s. 29
  8. Pachner 2008, s. 23
  9. Seznam ohrožených nemovitých památek: zemědělský dvůr panský [online]. Praha: Národní památkový ústav, 2014-12-18 [cit. 2018-09-14]. Dostupné online. 
  10. Pachner 2008, s. 31
  11. Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Klášterec nad Ohří [online]. [cit. 2016-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-20. 
  12. a b Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-12-06]. Dostupné online. 
  13. a b c CENIA. Katastrální mapy, geomorfologická, půdní a geologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2016-12-06]. Dostupné online. 
  14. a b Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Šumburk, s. 447–448. 
  15. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 246. 
  16. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 131. 
  17. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 378, 379. 
  18. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 291. 
  19. Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Kadaň [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-11-18]. Dostupné online. 
  20. Ředitelství silnic a dálnic ČR. Silniční a dálniční síť ČR (veřejná aplikace) [online]. Geoportál ŘSD, rev. https://geoportal.rsd.cz/webappbuilder/apps/7/?composition=deda7 [cit. 2016-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-18. 
  21. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Šumburk, s. 543. 
  22. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-12-08]. Identifikátor záznamu 143056 : Hrad Šumburk, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  23. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-12-08]. Identifikátor záznamu 159686 : Zemědělský dvůr panský. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. Svazek 2. N–Ž. Praha: Libri, 2005. 768 s. ISBN 80-7277-208-2. Kapitola Šumburk, s. 474–476. 
  • VACHATA, Zdeněk. Klášterec nad Ohří. Přehled dějin města a okolí. Klášterec nad Ohří: Městský úřad v Klášterci nad Ohří, 1997. 262 s. ISBN 80-254-0649-0. Kapitola Šumná, s. 228. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]