Štika obecná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxŠtika obecná
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaryby (Osteichthyes)
Podtřídapaprskoploutví (Actinopterygii)
Řádštikotvární (Esociformes)
Čeleďštikovití (Esocidae)
Rodštika (Esox)
Binomické jméno
Esox lucius
L., 1758
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štika obecná (Esox lucius; L., 1758) je dravá ryba z čeledi štikovitých. Obývá tekoucí, stojaté a ve výjimečných případech i slané vody. Má zákonem stanovenou lovnou míru.

Vzhled

Štika obecná na výstavě Pod hladinou Vltavy v Praze

Štika je velmi dobře uzpůsobena dravému způsobu života. Má protáhlé válcovité tělo s hřbetními a řitními ploutvemi posunutými až dozadu a širokou, protáhlou, bohatě ozubenou tlamu. Toto uspořádání umožňuje štice bleskurychlý start za kořistí. Zuby jsou mírně zahnuté dovnitř, aby se kořist snadno nevysmekla a po opotřebování se nahrazují. Tělo je svrchu a na bocích zelenohnědé pokryté světlými skvrnami, zpravidla uspořádanými do víceméně svislých pruhů, břicho je světlejší, zpravidla špinavě bílé. Oko je žluté, ploutve tmavší a příčně pruhované. Štika může dorůstat délky přes 1,5 metru a dosahovat hmotnosti i přes 25 kg, v českých podmínkách jsou za velké kusy považovány již 10kg štiky. Některé údaje z SSSR mluví dokonce o 80kg štikách, ovšem mnoho vědců je nepovažuje za dostatečně podložené.

Rozšíření a ekologické nároky

Štika obecná je nejrozšířenější z pěti zástupců čeledi štikovitých. Její areál přirozeného výskytu zahrnuje Evropu, Severní Asii a Severní Ameriku. Není příliš náročná ohledně typu vod, obsazuje všechna vodní prostředí s dostatkem kořisti, pstruhovými bystřinami počínaje a rybníky a přehradními nádržemi konče, nicméně pomalu tekoucí a stojaté vody jí přece jen vyhovují více. Ideálním prostředím jsou velké čerstvě napuštěné nádrže - Vodní nádrž Lipno bylo několik let po svém napuštění nejbohatším lovištěm štik v Evropě.

Způsob života a potrava

Štika obecná je aktivní během dne,[2] přičemž její potravou jsou zejména ryby odpovídající velikosti, např. (okoun, ježdík, hrouzek, oukleje, plotice, proudník). Nepohrdne avšak ani žábou, utopenou myší, či menším jedincem vlastního druhu (kanibalismus je u štik poměrně rozšířen). Odhaduje se, že na přírůstek 1 kg hmotnosti spotřebuje 5-7 kg potravy, přičemž mladší kusy rostou rychleji než starší. Štika je teritoriální ryba, proto jí můžeme nalézat na stejném místě. Své teritorium si hlídá před ostatními dravci.

Rozmnožování

Tření štik probíhá v březnudubnu, upřednostňovány jsou přitom klidné teplé vody s hustým porostem, polomy, skály, ostrůvky, kde se může plůdek dobře skrýt (ideální jsou čerstvě zatopené louky). Mlíčák pohlavně dospívá mezi 1. a 3. rokem, jikrnačka mezi 3. a 5. může vyprodukovat až 250 000 jiker.

Význam

Štika obecná je sportovními rybáři považována za velice cenný úlovek, neboť je poměrně velká a ulovit velkou štiku dá značnou práci i zkušenému rybáři. Nejčastěji je lovena na živou nástrahu, či tzv. na přívlač (tj. na třpytku, woblera, twistera, či zbarvenou gumovou nástrahu).

Průměrná váha lovených ryb v Česku je 2-3 kg, maso je průměrné kvality a poměrně suché.

Štika obecná na výstavě Pod hladinou Vltavy v Praze

Striktní omezení lovu štik v České republice:

  • lovná míra: 50 cm. Na některých lovených revírech i 60 cm.
  • doba hájení: 1. leden - 15. červen. Je pevně stanovena rybářským svazem a je ji nutné dodržovat.

Kromě toho, že je považována za prestižní úlovek, byla již v počátcích rybníkářství přidávána do kapřích rybníků, což mělo za následek zvýšení produkce, neboť štiky kaprům vyžraly většinu konkurence z řad malých ryb.

Živí se také uhynulými, nemocnými, či poraněnými rybami, a tak plní roli jakési zdravotní policie. Ovlivňuje tedy zásadně zdravotní stav rybí populace.

Přirození nepřátelé

Štičí plůdek je požírán především ostatními rybami a volavkou. Často je také obětí druhového kanibalismu, na což je třeba brát ohled při jejich umělém odchovu. Dospělého věku se dožije jen velmi malá část z nich, v dospělosti je požírána především vydrou a kormoránem.

Externí odkazy

Reference

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. https://animaldiversity.org/accounts/Esox_lucius/

Literatura