Štefan Bačinský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prom. práv. Štefan Bačinský
poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci:
1990 – 1991
Stranická příslušnost
ČlenstvíVPN (1990-91)
ODÚ-VPN (1991-)

Narození24. dubna 1954
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Štefan Bačinský (* 24. dubna 1954[1]) je bývalý slovenský a československý politik, po sametové revoluci poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za Verejnosť proti násiliu, později za ODÚ-VPN, a ředitel FBIS.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Během sametové revoluce patřil k předákům VPN v regionu Kysuce.[2]

Ve volbách roku 1990 zasedl za VPN do slovenské části Sněmovny národů (volební obvod Středoslovenský kraj). Na jaře 1991 v souvislosti s rozkladem VPN přestoupil do poslaneckého klubu jedné z nástupnických formací ODÚ-VPN. Ve Federálním shromáždění setrval do své rezignace (ještě v listopadu 1991 v parlamentu zasedal).[3]

Pak se roku 1992 stal ředitelem Federální bezpečnostní informační služby. V této funkci vystřídal kritizovaného Jiřího Novotného. Ve funkci se orientoval lépe než Novotný, ale mandát zastával jen krátce. Po volbách v roce 1992 totiž Vladimír Mečiar a jeho vítězné hnutí HZDS požadoval bezpodmínečné odvolání Bačinského a o této věci se výslovně zmiňoval v rozhovorech s Václavem Klausem. Nahradil ho tak na několik posledních měsíců existence ČSFR Pavol Slovák. Počátkem roku 1992 nechal Bačinský zpracovat seznam novinářů, kteří měli záznam o spolupráci s komunistickou Státní bezpečností. Zdůvodnil to možnou dezinformační kampaní vedenou těmito lidmi v českých a slovenských médiích. Seznamy předal vybraným politikům, ale brzy unikly do tisku. Bačinský dlouhodobě žije v Praze. Po dobu tří let pracoval v centrále NATO v Bruselu.[2][4][5][6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Štefan Bačinský [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-08-06]. Dostupné online. 
  2. a b Š. Bačinský už Čadcu nepoznával [online]. archiv.e-kysuce.sk [cit. 2012-08-06]. Dostupné online. (slovensky) [nedostupný zdroj]
  3. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-08-06]. Dostupné online. 
  4. Zetocha, Karel: Zpravodajské služby v nové demokracii: Česká republika [online]. is.muni.cz [cit. 2012-08-06]. Dostupné online. 
  5. Osobitý svéráz českých voleb – předvolební aféry (2) [online]. ceskatelevize.cz [cit. 2012-08-06]. Dostupné online. 
  6. Vymenil Mečiar rozdelenie štátu za ovládnutie FBIS?, alebo Samostatnosť 15 [online]. hnonline.sk [cit. 2012-08-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-16. (slovensky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]