Šlechtění rostlin
Šlechtění rostlin je cílevědomá lidská činnost zabývající se vytvářením (šlechtěním) nových odrůd zemědělských, okrasných i lesních plodin, případně zlepšováním již stávajících odrůd. Šlechtění rovněž zahrnuje udržování a rozmnožování odrůd povolených a doporučených k pěstování, tzn. odrůd, které svými znaky produkce, kvality a dalšími hospodářsky významnými vlastnostmi splňují požadavky uživatelů. [1]
Šlechtitelské cíle
Základní cíle šlechtění rostlin:
- zvýšení odolnosti (rezistence) vůči negativním vlivům (stresu, zhoršeným životním podmínkám) - šlechtění na odolnost vůči chladu, mrazu, zimě, suchu, zasolení půdy, chorobám a škůdcům)
- zvýšení výnosu a vylepšení žádoucích vlastností (velikost nejžádanějších částí rostliny, lepší látkové složení, zkrácení délky vegetační doby - možnost pěstování plodin i v klimaticky méně vhodných oblastech)
- zlepšení vlastností pro pěstování (šlechtění na nepoléhavost, stejnoměrné a současné dozrávání, odolnost k vypadávání semen, toleranci k herbicidům, k toxicitě nízkého pH půdy, k toxicitě těžkých kovů, efektní využívání živin a na zvýšenou fixaci dusíku)
- rychlejší a efektivnější rozmnožování žádaných odrůd bez rozředění jejich vlastností (množení rostlin in vitro, klonováním)
- tvorba rostlin s novými využitelnými vlastnostmi (např. genetické manipulace - rostliny produkující toxiny bakterie Bacillus thuringiensis nejsou poškozovány škůdci a není potřeba je chemicky ošetřovat)
Metody šlechtění
- tradiční metody šlechtění (klasické, konvenční)
- výběr - z populace rostlin se vyberou ty rostliny, které mají nějakou zajímavou vlastnost. Umělým výběrem tak člověk vybral z planých druhů travin předky dnešních obilovin. Dnes se výběr využívá zejména při šlechtění nových odrůd z původních krajových odrůd - vybírají se jedinci, kteří jsou zajímaví pro dnešní využití v zemědělství.
- křížení - je druhá nejstarší šlechtitelská metoda a nejpoužívanější metoda při šlechtění rostlin. Křížením dochází ke spojování genetické informace dvou nebo více rodičů, kteří mají odlišný genetický základ pro znaky a vlastnosti. Křížení může byt vnitrodruhové (křížení 2 jedinců téhož druhu) nebo mezidruhové (či dokonce mezirodové - křížení různých druhů či rodů např. Festulolium kříženec jílku a kostřavy).
- mutace - je náhlá změna genotypu rostliny, která se dědí na potomstvo. Mutace jsou spontánní (samovolné, vzniklé chybou v replikačním a reparačním mechanismu DNA) nebo indukované, tj. uměle vyvolané mutageny (chemické látky, ionizující záření). Spontánní mutace jsou poměrně vzácné, měly význam v prvopočátcích šlechtění. Dnes se v šlechtitelství využívají zejména indukované mutace.
- polyploidizace - metoda, při které dochází k znásobení počtu chromozómových sad v buňce. Nejčastěji je vyvolána působením kolchicinu.
- netradiční metody šlechtění (nekonvenční)
- používané od 80. let 20. stol., biotechnologické a molekulární metody: mikropropagace rostlin pomocí rostlinných explatátu in vitro, haploidní techniky, fúze protoplastů, selekce na buněčné úrovni, produkce umělých semen, genetické transformace rostlin (vnášení cizorodých genů do genomu kulturních rostlin), genetické mapování a selekce na úrovní molekulárních markerů.