Škoda L (motor)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Škoda L
Typtřířadý dvanáctiválec s válci do W
VýrobceŠkoda
První rozběh1924
Výroba1924 - 1930
Vyvinut z motoruHispano Suiza 50
VariantyŠkoda Lr (1929)
Letecký motor Škoda L s reduktorem Farman na motorové brzdě, před 1929
Avia BH-33L s motorem Škoda 500 L

Škoda L byl letecký motor, jenž byl obdobou francouzského typu Hispano Suiza 50, a byl vyráběn plzeňskou firmou Škoda.[1] Motor vznikl na základě zkušeností z licenční výroby motorů Hispano-Suiza 8Fb (ve Škodovce vyráběný jako Škoda HS-300) a Lorraine-Dietrich 12Eb.

Vznik a vývoj[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1922 vyráběla plzeňská Škoda v licenci francouzský motor Hispano Suiza HS8Fs o výkonu 220 kW (300 k) při 1800 ot/min (Škoda HS-300). V letech 1922-1928 bylo vyrobeno 300 těchto motorů. Motor konstrukčně vycházel z motoru HS-300 (bloky válců) a motoru Napier Lion (klikový mechanizmus).[2] Jiné zdroje uvádějí, že byl obdobou motoru Hispano Suiza 50, s nímž měl shodný výkon 330 kW (450 k) při 1800 ot/min.[1] V červnu 1924 na mezinárodní letecké výstavě v Praze, kterou uspořádal Aeroklub Republiky Československé, byl poprvé představen nový motor Škoda L. Uspořádání válců bylo do tří řad po čtyřech válcích. Vyráběl se ve verzích Škoda L (motor s přímým náhonem vrtule z roku 1924) a reduktorové Škoda Lr (třetí série z roku 1929).

Vodou chlazený třířadový dvanáctiválec Škoda L byl od roku 1928 používán na sériových letounech Aero A-30. Varianta motoru Lr o výkonu 500 k (367,75 kW) poháněla stíhací letouny Avia BH-33. Verze s motorem Škoda (BH-33L) byla úspěšná u československého letectva, které si prostřednictvím Ministerstva národní obrany objednalo sérii 80 strojů. Po rozbití zbytkového Československa v březnu 1939 tyto stroje převzalo Německo a Slovensko.[3]

Tento motor vlastně patří do produkce Avie z důvodu převzetí Avie koncernem Škoda (1926) a následného sloučení vývoje a výroby leteckých motorů. Vývoj a stavba motorů byla přemístěna do Mladé Boleslavi (1928) a odtud v roce 1931 do nového areálu firmy Avia v Letňanech.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Údaje dle [1][2]

Technická data[editovat | editovat zdroj]

  • Typ: pístový letecký motor s atmosférickým plněním, čtyřdobý zážehový vodou chlazený třířadý dvanáctiválec s válci do W, s přímým náhonem vrtule
  • Vrtání válce: 140 mm
  • Zdvih pístu: 160 mm
  • Zdvihový poměr: (L÷D): 1,143
  • Celková plocha pístů: 1847 cm²
  • Zdvihový objem motoru: 29 556 cm³
  • Hmotnost suchého motoru (tj. bez provozních náplní): 417 kg (L), 472 kg (Lr)
  • Spotřeba paliva: 240 g·h−1·k−1 / 326 g·h−1·kW−1

Součásti[editovat | editovat zdroj]

  • Rozvod ventilový
  • Příprava palivové směsi: karburátor
  • Kompresní poměr: 6,00:1
  • Mazání: oběžné, tlakové
  • Reduktor: 2:1 (typ Lr)

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Výkony:
    • nominální: Typ L - 330 kW (450 k) při 2000 ot/min, Typ Lr - 368 kW (500 k) při 2000 ot/min
    • vzletový: Typ L - 413 kW (562 k) při 2200 ot/min, Typ Lr - 426 kW (580 k) při 2200 ot/min

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c NĚMEČEK, Václav. Československá letadla I (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 223–224, 274–275. 
  2. a b FLIEGER, Jan. Škoda L [online]. Nelahozeves: Občanské sdružení valka.cz, 30.11.2005 [cit. 2019-10-12]. Dostupné online. 
  3. Avia BH-33E v Jugoslávii [online]. Praha - Kbely: VHÚ Praha [cit. 2019-10-12]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PILÁT, Zdeněk. Naše letecké motory. Letectví + kosmonautika. Roč. LX, čís. 5-10. ISSN 0024-1156.
  • NĚMEČEK, Václav. Československá letadla. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1958.
  • ČÍŽEK, Martin. Letadla zrazeného nebe. Československá vojenská letadla v roce 1938, Naše vojsko 2015, ISBN 978-80-206-1576-3

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]