Šerák-Keprník
Šablona:Infobox - chráněné území v Česku Šerák-Keprník je národní přírodní rezervace v pohoří Hrubý Jeseník v České republice, součást CHKO Jeseníky. Její součástí je tzv. Lichtenštejnský prales.
Lokalita
Táhlé horské hřbety s vrcholovými skalisky. Nadmořská výška 860-1423 m, rozloha 1174,44 ha. Rezervace se nachází jihozápadně od Jeseníku na hlavním hřebeni a přilehlých svazích, mezi Obřími skalami a Trojmezím. Zahrnuje tři významné vrcholy: Šerák 1351 m, Vozka 1377 m a Keprník 1423 m.[1]
Historie
Nejstarší rezervace na Moravě vyhlášená rodem Lichtenštejnů v roce 1904 na ploše pouhých 172 ha, v roce 1955 byla vyhlášena státní přírodní rezervace. V roce 1989 bylo území rezervace rozšířeno a od roku 1992 v souladu se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny se název změnil na Národní přírodní rezervace Šerák-Keprník. Oproti původní výměře z roku 1955 bylo území rozšířeno zejména o východní svahy, oblast Obřích skal a část bývalé zóny klidu Černá stráň-Vozka.
Geologie a geomorfologie
Podklad je tvořen především rulami a svory. Na vrcholu Keprníku je vyvinuta rozsáhlá kryoplanační terasa s mrazovým srubem o rozměrech 40×30 metrů a výšce 4 metry, tvořeným svorem. Kolem mrazového srubu je řada thufurů o výšce až 80 cm a průměru mezi 50 a 100 cm. Tyto půdní kopečky vznikly mrazovým tříděním půdy za spolúčasti vegetace; jde o nejlépe vyvinuté thufury v Hrubém Jeseníku. Na jihovýchodním svahu vrcholu vznikly mrazovým zvětráváním netříděné pruhy o délce 40 m a šířce jednotlivých pásů mezi 60 a 80 cm. [2][3]
Ochrana přírody
Předmětem ochrany jsou zejména skalní a půdní tvary - pozůstatky doby ledové, jako např. kryoplanační terasy, mrazové sruby a thufury. Vysokohorské louky, tzv. hole s chráněnou květenou: sítina trojklaná, šicha oboupohlavná, zvonek okrouhlolistý sudetský, kostřava nízká, řeřišnice rýtolistá a sasanka narcisokvětá. Na prameništích roste kriticky ohrožený hořec tečkovaný, oměj šalamounek nebo havez česnáčková. Na rašeliništích můžeme spatřit kyhanku sivolistou, různé druhy ostřice (především ostřice chudokvětá a ostřice bažinná) nebo klikvu bahenní. Pod holemi a rašeliništi najdeme rašelinné a podmáčené smrčiny pralesovitého charakteru, při horní hranici lesa byla uměle vysázena borovice kleč, která je ostatně v celých Jeseníkách nepůvodním druhem.
Fauna je představována zejména ptáky: tetřev hlušec, tetřívek obecný, ořešník kropenatý, kos horský, linduška lesní. Ze savců je typická myšivka horská a rejsek horský, z plazů ještěrka živorodá.
Reference a Externí odkazy
Reference
- ↑ NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE ŠERÁK - KEPRNÍK [online]. infocesko.cz [cit. 2011-06-14]. Dostupné online.
- ↑ ADAMEC, Martin; SVOBODOVÁ, Renáta. Geomorfologie vrcholové oblasti Keprnické a Pradědské hornatiny. Geomorfologický sborník. 2003, roč. 2, s. 123-129. Dostupné online.
- ↑ Ondryáš, Jan: Geomorfologie a geologie Hrubého Jeseníku
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šerák-Keprník na Wikimedia Commons - (česky) Informace o NPR Šerák - Keprník na stránkách Správy CHKO Jeseníky
- (česky) Cesta za rašeliništi/vrchovišti (1) - Šerák-Keprník
- (česky) Naučná stezka ČHS - Keprník - Šerák
