Šerák-Keprník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Národní přírodní rezervace
Šerák-Keprník
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Pohled z Keprníku k Šeráku
Pohled z Keprníku k Šeráku
Základní informace
Vyhlášení31. prosince 1933
VyhlásilMinisterstvo školství a národní osvěty
Nadm. výška860–1423 m n. m.
Rozloha794,30 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresJeseník, Šumperk
UmístěníAdolfovice, Horní Lipová, Ostružná, Nové Losiny
Souřadnice
Šerák-Keprník
Šerák-Keprník
Další informace
Kód432
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Národní přírodní rezervace v Česku

Šerák-Keprník je národní přírodní rezervace v pohoří Hrubý Jeseník v České republice, součást CHKO Jeseníky. Její součástí je tzv. Lichtenštejnský prales.

Lokalita[editovat | editovat zdroj]

Táhlé horské hřbety s vrcholovými skalisky. Nadmořská výška 860-1423 m, rozloha NPR činí cca 794 ha. Rezervace se nachází jihozápadně od Jeseníku na hlavním hřebeni a přilehlých svazích, mezi Obřími skalami a Trojmezím. Zahrnuje tři významné vrcholy: Šerák 1351 m, Vozka 1377 m a Keprník 1423 m.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší rezervace na Moravě vyhlášená rodem Lichtenštejnů v roce 1904 na ploše pouhých 172 ha, v roce 1955 byla vyhlášena státní přírodní rezervace. V roce 1989 bylo území rezervace rozšířeno a od roku 1992 v souladu se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny se název změnil na Národní přírodní rezervace Šerák-Keprník. Oproti původní výměře z roku 1955 bylo území rozšířeno zejména o východní svahy, oblast Obřích skal a část bývalé zóny klidu Černá stráň-Vozka.

Geologie a geomorfologie[editovat | editovat zdroj]

Podklad je tvořen především rulami a svory. Na vrcholu Keprníku je vyvinuta rozsáhlá kryoplanační terasa s mrazovým srubem o rozměrech 40×30 metrů a výšce 4 metry, tvořeným svorem. Kolem mrazového srubu je řada thufurů o výšce až 80 cm a průměru mezi 50 a 100 cm. Tyto půdní kopečky vznikly mrazovým tříděním půdy za spolúčasti vegetace; jde o nejlépe vyvinuté thufury v Hrubém Jeseníku. Na jihovýchodním svahu vrcholu vznikly mrazovým zvětráváním netříděné pruhy o délce 40 m a šířce jednotlivých pásů mezi 60 a 80 cm.[4][5]

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Předmětem ochrany jsou zejména skalní a půdní tvary – pozůstatky doby ledové, jako např. kryoplanační terasy, mrazové sruby a thufury. Vysokohorské louky, tzv. hole s chráněnou květenou: sítina trojklaná, šicha oboupohlavná, zvonek okrouhlolistý sudetský, kostřava nízká, řeřišnice rýtolistá a sasanka narcisokvětá. Na prameništích roste kriticky ohrožený hořec tečkovaný, oměj šalamounek nebo havez česnáčková. Na rašeliništích můžeme spatřit kyhanku sivolistou, různé druhy ostřice (především ostřice chudokvětá a ostřice bažinná) nebo klikvu bahenní. Pod holemi a rašeliništi najdeme rašelinné a podmáčené smrčiny pralesovitého charakteru, při horní hranici lesa byla uměle vysázena borovice kleč, která je ostatně v celých Jeseníkách nepůvodním druhem.

Fauna je představována zejména ptáky: tetřev hlušec, tetřívek obecný, ořešník kropenatý, kos horský, linduška lesní. Ze savců je typická myšivka horská a rejsek horský, z plazů ještěrka živorodá.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. Common Database on Designated Areas. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  3. Národní přírodní rezervace Šerák – Keprník [online]. infocesko.cz [cit. 2011-06-14]. Dostupné online. 
  4. ADAMEC, Martin; SVOBODOVÁ, Renáta. Geomorfologie vrcholové oblasti Keprnické a Pradědské hornatiny. Geomorfologický sborník. 2003, roč. 2, s. 123-129. Dostupné online.  Archivováno 14. 12. 2014 na Wayback Machine.
  5. Ondryáš, Jan: Geomorfologie a geologie Hrubého Jeseníku

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]