Šelmy
Šelmy Stratigrafický výskyt: střední eocén (-42 mil.) - současnost | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | šelmy (Carnivora) Bowdich, 1821 |
Čeledi | |
| |
Sesterská skupina | |
luskouni (Pholidota) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Šelmy (Carnivora) jsou různorodý řád zahrnující okolo 260 placentálních savců. Potravu téměř všech šelem tvoří maso, některé (například kočkovití) jsou dokonce pravými masožravci, jiné (například medvědovití) jsou všežravci. Hyenka hřivnatá a mnoho dalších druhů se živí hmyzem. Veřejností je jako býložravá šelma považována panda velká, jejíž stravu tvoří z drtivé části (nikoliv však výlučně) bambusové listí. Dle dostupných zdrojů se panda příležitostně také živí vejci, hmyzem a rybami; je tedy všežravcem[1]. Šelmy identifikujeme podle charakteristického tvaru lebky a podle chrupu s typickými špičáky a řezáky.
Anatomie
Obecné
Šelmy se co do velikosti velmi liší, ale sdílí několik podstatných znaků, které je předurčují k loveckému stylu života. Typická šelma je rychlá a hbitá s ostrými zuby a drápy, má vynikající sluch, zrak a čich. V oku je odrazová vrstva, tapetum lucidum, které umožňuje vidět ve tmě.
Kočkovité šelmy kromě geparda mají zatahovací drápy a tak si je udržují ostré. Ostatní šelmy mají drápy většinou tupější a nezatažitelné, často je používají k hrabání. Masožravé šelmy mají velmi dobře vyvinuté trháky, jinak je tomu u šelem všežravých a býložravých.
Čelist
Čelisti u většiny šelem jsou mohutné plné ostrých zubů, uzpůsobené pro efektivní zabíjení, ale i porcování kořisti. Dolní čelist je k lebce připojena válcovitým kloubem, takže se může pohybovat jen nahoru a dolů. Pro mocný stisk ostrých špičáků mají vyvinutý spánkový sval, který dosahuje nejvyšší účinnosti při otevřené tlamě. Stoličky a třenové zuby bývají uspořádané do trhákového komplexu, zuby do sebe při skusu dokonale zapadají. Pro trhání používají hlavní žvýkací sval. Chrup je heterodontní, počet zubů je 28 – 48, podle druhu[2].
Kostra
Dravé druhy šelem se adaptovaly k rychlému pohybu, který potřebují k pronásledování kořisti. Páteř je velmi pružná, nohy dlouhé, klíční kost značně redukovaná, aby dala větší prostor pro pohyb lopatek. Některé zápěstní kůstky jsou srostlé (scaphoid a lunatum), čímž umožňují delší krok a zvýšení rychlosti běhu. Radius a ulna jsou volné, bez srůstu a redukcí.
Společnost
Některé šelmy žijí samotářsky, jiné se spojují do párů. Další se spojují do všemožných skupin. Například lví smečky mají poměrně složitou strukturu, skládají se z několika sobě příbuzných rodin. Lvi, mnohé psovité šelmy a někteří další žijí ve smečkách, společně pečují o mladé, spolupracují při lovu a vůbec spolu tráví většinu času.
Lov
Šelmy patří na vrchol potravního řetězce. Některé druhy loví ve smečkách, jiné osamoceně. K lovu využívají své ostré smysly a velmi často na kořist zaútočí z úkrytu. Některé šelmy se ke kořisti připlíží a kořist uštvou během na dlouhé trati, případně loví skokem po krátkém sprintu. Způsob usmrcení oběti je různý podle druhu šelmy, kočkovití se zakousnou do šíje a snaží se poškodit míchu, případně prokousnou krk a tím kořist udusí. Psovití naproti tomu obětí prudce třesou, až ji zlomí vaz. Oproti tomu lasičky prokousnou kořisti lebku, tuto techniku lovu používá i jaguár jako jediná kočkovitá šelma. Šelmy často loví zvířata, jež jsou větší než ony samy.
Šelmy od útlého mládí rozvíjejí své bojové schopnosti. Mláďata si spolu často hrají a tím se učí zjišťovat sílu protivníka.
Lvi obvykle loví ve smečkách, když se chtějí zmocnit velkého zvířete, tak se samice plíží v rojnici až do vzdálenosti pár desítek metrů, při tom se snaží kořist obklíčit. Po krátkém útoku se snaží skolit zvíře na zem a prokousnout mu hrdlo. Dospělí samci většinou žijí samotářský život, a proto se lovu ve smečce účastní jen málokdy.
Komunikace
Šelmy mezi sebou navzájem komunikují a to jak pachovými značkami tak i signály. Pachové značky většinou používají k vymezování teritorií, ale i k vyhledávání potenciálního partnera. Když se šelmy potkají, používají ke komunikaci různé pozice a gestikulace, dokonce i výrazy v obličeji hrají roli. Hlasové projevy používají k předávání různých sdělení jako je vstřícnost k partnerovi nebo hrozba nepříteli.
Systém šelem
Dříve se šelmy dělily do dvou oddělených řádů: šelmy (Carnivora) a ploutvonožci (Pinnipedia). Skutečně se šelmy z těchto dvou řádů na první pohled liší. Ale při bližším prozkoumání se přišlo na to, že ploutvonožci jsou vlastně šelmy, které se specializovaly na vodní život. Pravděpodobně vznikly z předků společných s medvědovitými.
Podřád: psotvární (Caniformia)
- čeleď: †Amphicyonidae
- čeleď: †Hemicyonidae
- čeleď: psovití (Canidae)
- čeleď: medvědovití (Ursidae)
- ploutvonožci (Pinnipedia)
- čeleď †Desmatophocidae
- čeleď: †Enaliarctidae
- čeleď: lachtanovití (Otariidae)
- čeleď: mrožovití (Odobenidae)
- čeleď: tuleňovití (Phocidae)
- Musteloidea
- čeleď: pandy malé[3] (Ailuridae)
- čeleď: lasicovití (Mustelidae)
- čeleď: skunkovití (Mephitidae)
- čeleď: medvídkovití (Procyonidae)
Podřád: kočkotvární (Feliformia)
- čeleď: nandinie (Nandiniidae)
- čeleď: †Nimravidae
- čeleď: †Stenoplesictidae
- čeleď: †Percrocutidae
- Feloidea
- čeleď: kočkovití (Felidae)
- čeleď: asijští linsangové (Prionodontidae)
- čeleď: †Barbourofelidae
- Herpestoidea
- čeleď: cibetkovití (Viverridae)
- čeleď: hyenovití (Hyaenidae)
- čeleď: promykovití (Herpestidae)
- čeleď: madagaskarské šelmy (Eupleridae)
Význam šelem v přírodě
Většina šelem se řadí k sekundárním konzumentům, to znamená, že se živí jinými konzumenty. Velké šelmy jsou dokonce vrcholovými konzumenty, v dospělosti nemají přirozené protivníky a stojí na vrcholu potravní pyramidy. Šelmy udržují ekologickou rovnováhu mezi býložravci a vegetací (více viz zpětná vazba kořisti a dravce). Tedy pokud dojde k přemnožení býložravců s negativními dopady na vegetaci, šelmám se daří dobře a rychleji se množí a omezují stav býložravců. A naopak, pokud se přemnoží šelmy, poklesne množství kořisti (býložravců) a snižují se následně i stavy šelem.
Odkazy
Reference
- ↑ Giant Panda Facts. Live Science. Dostupné online [cit. 2018-05-19].
- ↑ HANZÁK, Jan. Naši savci. Praha: Albatros, 1970. Kapitola Šelmy, s. 230.
- ↑ Pandy malé [online]. BioLib.cz [cit. 2009-10-10]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu šelmy na Wikimedia Commons
- Taxon Carnivora ve Wikidruzích