Římskokatolická farnost Hladké Životice
| Římskokatolická farnost Hladké Životice | |
|---|---|
| Církev | římskokatolická |
| Děkanát | bílovecký |
| Diecéze | ostravsko-opavská |
| Provincie | Morava |
| Administrátor | P. Mgr. Bc. Martin Sudora |
| Území farnosti | |
| Hladké Životice | |
| Kontakt | |
| Adresa sídla | Hlavní 112, Hladké Životice, 742 47 |
| Webové stránky | rkf-hladkezivotice |
| rkf.hladkezivotice@doo.cz | |
| Datová schránka | hwuuy6k |
| IČO | 45215154 (VR) |
| Údaje v infoboxu aktuální k 07/2020 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolická farnost Hladké Životice je farnost Římskokatolické církve v děkanátu Bílovec ostravsko-opavské diecéze.
Kostel a farnost v Hladkých Životicích se zmiňují v roce 1337, kdy byl zdejším farářem Albert.[1][2] Poté však o ni chybějí zprávy a předpokládá se, že zanikla v dřevěném katolickém kostelíku sloužili mše řeholníci z fulneckého augustiniánského kláštera; namísto toho se zde zřejmě rozšířilo luteránství a na přelomu 16. a 17. století zde působila i Jednota bratrská.[2][1][3] Ve vsi tehdy stával i zřejmě poměrně velký kamenný kostel Jednoty bratrské, kde kázal v době svého fulneckého působení i Jan Ámos Komenský a kam chodili věřící z Kujav, Suchdolu, Stachovic, Kletného a snad i Kunína.[3]
Od třicetileté války byly Hladké Životice přifařeny ke Kujavám. Starý dřevěný kostel byl z podnětu kujavského faráře Johanna Ignaze Göbela roku 1686 nahrazen barokní zděnou novostavbou, postavenou především nákladem fulneckého augustiniánského kláštera jako patrona.[1][4] Samostatná duchovní správa byla v Hladkých Životicích až v rámci josefinských reforem církevní správy. Tehdy byl augustiniánský klášter ve Fulneku zrušen a jeho majetek včetně filiálních kostelů a záduší převzala náboženská matice. Ta v Hladkých Životicích roku 1784 zřídila lokální kuracii, jejímž prvním správcem se stal bývalý fulnecký augustinián Johann Baumann (do roku 1792).[1] Ve 2. polovině 19. století byla kuracie povýšena na farnost.
Patronát nad farností držela od zřízení trvale náboženská matice.[1]
V roce 1859 žilo ve farnosti 914 obyvatel, vesměs římských katolíků.[1]V roce 1930 žilo ve farnosti 1107 obyvatel, z čehož 1028 (93 %) se přihlásilo k římskokatolickému vyznání.[5]
Farnost je součástí bíloveckého děkanátu od svého založení a spolu s ním náležela do roku 1996 k arcidiecézi olomoucké, od uvedeného roku pak k nově vytvořené diecézi ostravsko-opavské.[6]
Jedinou obcí náležející k farnosti byla vždy vesnice Hladké Životice.[1][7] Farním kostelem je barokní kostel svatého Mikuláše.
V současnosti (2020) farnost spravuje administrátor P. Mgr. Bc. Martin Sudora.[8][9]
Bohoslužby[editovat | editovat zdroj]
| Kostel | Místo | Bohoslužba (den) | Hodina | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| kostel svatého Mikuláše | Hladké Životice | pondělí úterý středa čtvrtek pátek sobota neděle |
18.00 18.00 18.00 18.00 18.00 8.00 10.30 |
farní kostel |
Životičtí faráři[editovat | editovat zdroj]
Duchovní správci v Hladkých Životicích od roku 1784:[1][4]
- 1785–1792 Johann Baumann
- 1792–1796 Ferdinand Rößner
- 1796–1802 Johann Bayer
- 1802–1803 Johann Schöneich, administrátor
- 1803–1808 Franz Eichler
- 1809–1812 Joseph Kunz
- 1818–1818 Thomas Wießner
- 1818–1835 Heinrich Ferl
- 1836–1856 Johann Hoffmann
- 1857–1865 Johann (Joseph?) Reimann
- 1865–1875 Joseph Rose
- 1875–1884 Alois Hlawatsch
- 1884–1897 Alois Reichel
- 1898–1910 Jakob Hanisch
- 1911–1922 Jan Poštulka
- 1922–? Heinrich Illichmann
- ?–1929 Johann Preissler, administrátor
- 1929–1939 Alois Umlauf
- 1940 Calistus Birke, Wolfram, Prohaska, administrátoři
- 1940–1946 Johann Richter
- 1947–1948 různí administrátoři
- 1948–1959 Robert Chovanec
- 1959–1962 Antonín Dominik
- 1962–1965 František Navrátil
- 1965– dosud (2013) Hubert Šula
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g h WOLNY, Gregor. Kirchliche Topographie von Mähren. I. Abtheilung. Svazek 3. Brno: Nitsch und Grosse, 1859. 480 s. S. 247–248. (německy)
- ↑ a b CHOBOT, Karel; A KOL. Okres Nový Jičín. Místopis obcí. Svazek 2. Nový Jičín: Okresní úřad – referát regionálního rozvoje a Státní okresní archiv v Novém Jičíně, 1998. 192 s. S. 16.
- ↑ a b ŘÍČAN, Daniel. Krátce z nejstarší historie. Poodří. 2005, roč. VII, čís. 1, s. 13. Dostupné online.
- ↑ a b ŠULA, Hubert. Kostel. Poodří. 2005, roč. VII, čís. 1, s. 19–20. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. 213 s. S. 52.
- ↑ Historie děkanátu Bílovec [online]. Děkanát Bílovec [cit. 2013-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-22.
- ↑ Děkanát Bílovec - Mapa [online]. Děkanát Bílovec [cit. 2013-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-24.
- ↑ Děkanát Bílovec [online]. Děkanát Bílovec [cit. 2013-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-07.
- ↑ Římskokatolická farnost Hladké Životice [online]. Diecéze ostravsko-opavská [cit. 2020-07-06]. Dostupné online.