Řepany
| Řepany | |
|---|---|
 Řepany z cesty od Ležek | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Lubenec |
| Okres | Louny |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°8′4″ s. š., 13°20′26″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 16 (2021)[1] |
| Katastrální území | Drahonice u Lubence (5,44 km²) |
| PSČ | 439 83 |
| Počet domů | 6 (2011)[2] |
  Řepany | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 87921 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Řepany jsou malá vesnice, část obce Lubenec v okrese Louny. Nachází se asi 2 km na východ od Lubence. V roce 2011 zde trvale žilo 18 obyvatel.[3]
Řepany leží v katastrálním území Drahonice u Lubence o výměře 5,44 km².[4]
Název[editovat | editovat zdroj]
Název vesnic je odvozen z příjmení Řepa ve významu ves lidí Řepových. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: de Rzepan (1360), de Rziepan (1382), de Zrziepan (1386), z Rzepan w Rzepanech (1434), in villis Rzepanech (1464) a z Řepan (1538).[5]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1360, kdy patřila Odolenovi z Řepan připomínanému ještě v roce 1400. Jeho mladší syn Zikmund Řepanský se během husitských válek stal příznivcem husitského hnutí, a na čas dokonce podporovatelem radikálního hnutí Adamitů. Zemřel roku 1428 a jeho manželka Markéta z Hrádku o šest let později v Žatci.[6] Řepanské panství potom získali dva bratři, z nichž jeden byl Oldřich z Ležek. Jeho polovina později přešla na Jana Caltu z Kamenné Hory a od roku 1450 na Buška z Haugvic. V letech 1474–1488 se často připomínali Purkart a Hylbrant Muštové z Řepan. Okolo roku 1516 vesnici získal Jechonyáš Strojetický ze Strojetic, který si ji o třicet let později nechal vložit do desk zemských.[7] V zápise se uvádí také zdejší tvrz.[6]
Panství potom patřilo jeho potomkům Janovi (zmíněn roku 1600) a Václavovi, který tu žil ještě v roce 1628. Posledním majitelem z rodu Strojetických byl Purkart, který statek velmi zadlužil. Mezi léty 1670–1683 probíhala jednání o zadluženém panství, které nakonec koupil Antonín Jan Libštejnský z Kolovrat, ale o čtyři roky později je prodal Jiřímu Václavu Michnovi z Vacínova.[7] V té době pravděpodobně zanikla nepotřebná tvrz.[6] Stávala snad na kruhovém návrší obklopeném původně vodním příkopem, na které se vstupovalo po mostě z návsi naproti hospodářskému dvoru.[8] Později bylo panství připojeno k Drahonicím a poté k Chyši.[7]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 109 obyvatel (z toho 54 mužů), z nichž bylo šest Čechoslováků a 103 Němců. S výjimkou jednoho žida se hlásili k římskokatolické církvi.[9] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 135 obyvatel: 27 Čechoslováků, 107 Němců a jednoho cizince. Kromě sedmi evangelíků byli římskými katolíky.[10]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 113 | 148 | 126 | 130 | 130 | 109 | 135 | 58 | 45 | 39 | 30 | 21 | 20 | 18 |
| Domy | 16 | 16 | 18 | 18 | 18 | 18 | 19 | 15 | . | 9 | 8 | 10 | 13 | 6 |
| Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Lubenec. | ||||||||||||||
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Průjezdní ulice -
Smírčí kříž -
Vesnice s Doupovskými horami
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 398, 399.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-01.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Řepany, s. 556.
- ↑ a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Řepany – tvrz, s. 301.
- ↑ a b c SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Loketsko a Plzeňsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Tvrze okolo Chyš, s. 231.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Řepany – tvrz, s. 414.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 261.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 407.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 305.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Řepany na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Drahonice u Lubence na webu ČÚZK
