Člověk moudrý

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Další významy jsou uvedeny na stránce Člověk (rozcestník).
Další významy jsou uvedeny na stránce Homo Sapiens (rozcestník).
Jak číst taxoboxČlověk moudrý
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Nadtřídačtyřnožci (Tetrapoda)
Třídasavci (Mammalia)
Nadřádplacentálové (Placentalia)
Řádprimáti (Primates)
Podřádvyšší primáti (Haplorrhini)
Infrařádopice (Simiiformes)
Odděleníúzkonosí (Catarrhini)
Nadčeleďhominoidi (Hominoidea)
Čeleďhominidi (Hominidae)
Podčeleďlidé (Homininae)
Rodčlověk (Homo)
Binomické jméno
Homo sapiens
Carl Linné, 1758
Poddruhy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Člověk moudrý (Homo sapiens sapiens), též člověk rozumný, běžně označován jako člověk (všichni lidé dohromady pak lidstvo), což je ale také označení celého rodu Homo, je jediným žijícím druhem rodu Homo. Je pro něj charakteristické vertikální držení těla, rozumová inteligence a schopnost mluvit. Člověk je rovněž bytost, která si uvědomuje sama sebe, subjekt socio-historické činnosti a kultury.

Charakteristickým rysem dnešního člověka je schopnost vyrábět komplexní nástroje a použít je k ovlivnění svého okolí (přestože také jiní živočichové, např. všichni žijící zástupci nadčeledi Hominoidea (orangutan, šimpanz, gorila), umějí použít jednoduché nástroje).

Evoluce

Historie rozšíření člověka (údaje jsou v letech před současností).

Vývoj člověka (antropogeneze) je postupná evoluce rodu Homo. Během čtvrtohor do své poslední fáze dospěl vývojový proces, který začal u primitivních primátů v paleocénu a který skončil vznikem moderního člověka Homo sapiens – asi před 200 000 lety. Možná ale už před 300 000 lety či dříve.[1][2]

Teorie

Teorie vzniku člověka moderního typu (Homo sapiens) v současné době prochází překotným vývojem na základě nově získaných genetických poznatků. Po dlouhou dobu existují dvě teorie – multiregionální teorie a teorie Out-of-Africa, které byly poměrně nedávno doplněny o kompromisní teorii difúzní vlny.[3]

Multiregionální teorie

Podle tzv. multiregionální teorie se Homo sapiens vyvinul několikrát nezávisle z lokálních populací Homo erectus. Zastánci této teorie jsou logicky toho názoru, že neandrtálci jsou poddruh moderního člověka (tedy Homo sapiens neanderthalensis). Později vzájemným křížením došlo k unifikaci jednotlivých populací.

Teorie Out-of-Africa

Teorie Out-of-Africa (tzn. šíření z Afriky) tvrdí, že všichni moderní lidé pocházejí z jediného evolučního centra v Africe, přičemž nějakým způsobem nahradili (možná i vyhubili) starší eurasijské populace, aniž by se s nimi plodně křížili, což by znamenalo, že si jsou jednotlivé světové populace lidstva daleko bližší. Genetické studie ale ukazují, že šíření moderního člověka z Afriky bylo vícenásobné (podobně se i Homo erectus dříve rozšířil z Afriky) a jen potomci posledního jsou předky většiny dnešní populace.[4]

Teorie difuzní vlny

Teorie difuzní vlny je relativně nedávným pokusem o kompromis mezi těmito dvěma pohledy. Zdůrazňuje africký původ anatomicky moderního člověka, ale zároveň připouští možnost, že některé jeho populace, migrující mimo Afriku, se v omezené míře plodně křížily s archaickými zástupci rodu Homo z Eurasie. Tímto způsobem jejich geny „difundovaly“ do genofondu anatomicky moderních lidí.[3]

Paleontologické nálezy

dívčí novorozenec (1 den)
Chlapec v předškolním věku
Tvář dospělé ženy (Edyta Herbuś ve věku 27 let)
Senior (přes 60 let)

Na základě nových objevů je možné, že první zástupci člověka rozumného vznikli již před asi 280 000 let, tedy o 80 tisíc let dříve, než se předpokládalo.[5] Podle genetických studií může být moderní člověk i starší než 300 000 let.[6]

K nejstarším paleontologickým nálezům Homo sapiens nyní patří 300 000 let staré nálezy (Jebel Irhoud, Maroko).[7] Dalšími africkými nálezy jsou pak přibližně 190 000 let staré nálezy (Omo, Etiopie) a zhruba 100 000 let staré (Klasies River Caves, Jižní Afrika).

Mimo Afriku jsou to nálezy 180 000 let staré (Izrael),[8] a zhruba 100 000 let staré (Qafzeh a Skhul, Izrael); nejstarší doklad přímo datovaný z ostatků je starý přibližně 90 000 let.[9] Poté následují nálezy ze svrchního paleolitu.

Dalším výskytem jsou vzálenější části Asie a až pak Evropa.[10]

Podle paleontologických nálezů se zdá, že lidé zcela moderního typu (zvaní také kromaňonci) přišli do Evropy asi před 45 000 lety. Zde postupně nahradili neandrtálce a došlo ke křížení obou populací. Přibližně 1–4 % genetické informace lidí nepocházejících ze subsaharské Afriky je neandrtálského původu.[11] Neandrtálci vyhynuli asi před 24 tisíci let. V Evropě se shodují nálezy s genetickými daty.[12]

Nejpravděpodobnější model

Homo sapiens čili „Člověk rozumný“ se vyvinul z lidského druhu Homo erectus („Člověk vzpřímený“), který se sám vyvinul asi před 2 milióny let z nejstaršího druhu lidského rodu zvaného Homo habilis („Člověk zručný“).

Nejnovější výzkum ukazuje, že Homo sapiens se vyvinul ve dvou evolučních liniích (africké a evropské) ze dvou různých poddruhů Homo erecta, k jejichž rozlišení ze společného předka došlo zhruba v době před 400 tisíci až 350 tisíci lety. Ačkoliv se dva nejstarší poddruhy samotného Homo sapienta v obou liniích navzájem od sebe lišily, oba se již vyznačovaly plně sapientními rysy a lze tedy hovořit o Homo sapientovi jako o lidském druhu dvojího původu.

Rozdvojení společného předka obou evolučních linií předznamenal prostorový rozmach části východoafrické populace Homo erecta do Asie a Evropy zhruba v době před 1 miliónem až 600 tisíci lety. Tento putující, rozšiřující se Homo erectus se ve vědeckých kruzích začal specificky či alternativně nazývat Homo antecessor ("Člověk průkopník"). Před 600 tisíci lety se z Homo erecta ve východní Africe a střední Evropě vyvinul poddruh, který se co do své východoafrické populace nazývá Homo erectus rhodéský (Homo erectus rhodesiensis) a co do své středoevropské populace Homo erectus heidelberský (Homo erectus heidelbergensis - název po německém nalezišti Heidelberg), eventuálně Homo erectus staromaďarský (Homo erectus paleohungaricus).

Odlišnější přírodní podmínky ve střední Evropě způsobily, že zdejší populace antecessorovitého Homo erecta se v době před 400 až 350 tisíci lety v dalším vývoji odlišila od té východoafrické. Ve vývoji Homo erecta se od té doby začaly rozlišovat dvě výrazné evoluční linie.

V jedné z těchto dvou linií se Homo erectus heidelberský zhruba před 300 000 lety dále vyvinul v Homo antecessora steinheimského (Homo antecessor steinheimensis – název po německém nalezišti Steinheim), a ten se o zhruba 50 tisíc let později, tedy asi před 250 tisíci lety, nakonec vyvinul do nejstaršího poddruhu plnohodnotného Homo sapienta – Homo sapienta neandertálského (Homo sapiens neanderthalensis – název po německém nalezišti Neanderthal).

Ve druhé evoluční linii se Homo erectus rhodéský (nejstarší nález ve východoafrické Etiopii u řeky Awaš - 600 tisíc let) dále vyvíjel až směrem k druhému nejstaršímu poddruhu plnohodnotného Homo sapienta – Homo sapientovi idaltskému (Homo sapiens idaltu). Nejstarší představitelé tohoto poddruhu Homo sapienta pocházejí z doby asi před 200 000 lety (tanzánský pozůstatek Omo).

Lze tedy konstatovat, že nejstarší poddruh Homo sapienta (Homo sapiens neandertálský) se vyvinul v jedné evoluční linii z Homo erecta heidelberského asi před 250 tisíci lety ve střední Evropě a druhý nejstarší poddruh Homo sapienta (Homo sapiens idaltský) se vyvinul ve druhé evoluční linii z Homo erecta rhodéského asi před 200 tisíci lety ve východní Africe. Vzájemným porovnáním obou linií lze spatřit, že linie vedoucí k Homo sapientovi neandertálskému se v evropských podmínkách vyvíjela o něco rychleji než linie vedoucí k Homo sapientovi idaltskému, neboť Homo sapiens neandertálský se z Homo erecta heidelberského vyvinul zhruba o 50 tisíc let dříve než Homo sapiens idaltský z Homo erecta rhodéského, a to ještě přes Homo antecessora steinheimského.

Další vývoj Homo sapienta však pokračoval tak, že zatímco linie Homo sapienta neandertálského evolučně stagnovala, zakrněla a nakonec vyhynula asi před 40 až 10 tisíci lety, linie Homo sapienta idaltského se dále rozvíjela. Zhruba před 100 tisíci lety se z ní vyvinul poddruh Homo sapienta palestinského (Homo sapiens palestinus) a z toho se nakonec přibližně před 45 tisíci lety vyvinul v euroasijské oblasti nový druh Homo sapiens sapiens („Člověk rozumný rozumný" - jednoduše "Člověk moudrý“), který se rozšířil do celého světa a stal se známým také jako Homo sapiens kromaňonský po svém prvním nalezišti ve francouzském Cro-Magnonu. Jde již o moderního člověka dnešního typu, který se začal diverzifikovat na jednotlivé rasy.

Vývoj jedince

Související informace naleznete také v článku ontogeneze člověka.

V každé fázi ontogenetického vývoje můžeme pozorovat řadu změn.[13] Tyto změny jsou dvojího druhu: růstové a vývojové.[13] Oba procesy jsou primárně určeny dědičnými faktory, jejichž uplatnění však ovlivňují faktory prostředí.[13]

V období stáří život jedince přirozeně končí smrtí. S mrtvým tělem je lidmi podle všeobecného etického kodexu zacházeno s velkou úctou a je spáleno nebo pohřbeno do země, a to s obřadem či výjimečně bez obřadu. Pro určení příčiny úmrtí lze před pohřbem provést pitvu.

Názvy jedinců podle stupně vývinu, stáří, příbuzenství a společenského postavení pak také jsou:

  • Dítě (krajově též děcko) – označení obou pohlaví, zhruba do věku konce školního období (obecněji pak slovo vyjadřuje, že je jedinec potomkem své matky/otce)
  • Dívka (též děvče, hovorově pak holka) – označení samičího pohlaví v období nejčastěji od začátku školního období do konce dospívání, ale může být použito i pro ranější fáze (holčička, děvčátko)
    • Slečna – označení děvčete či mladé ženy, která není vdaná
  • Chlapec (též hoch, hovorově pak kluk) – označení samčího pohlaví v období nejčastěji od začátku školního období do konce dospívání, ale může být použito i pro ranější fáze (chlapeček)
  • Žena (lidově též ženská) – označení samičího pohlaví v období od začátku dospělosti do smrti
    • Matka (též máma) – označení samičího pohlaví, které vyjadřuje, že je žena rodičkou dítěte
    • Stařenka – označení samičího pohlaví v období od začátku stáří do smrti
    • Babička – označení samičího pohlaví, které vyjadřuje, že dítě ženy je matkou/otcem, obecněji též synonymum pro stařenku
    • Paní – všednější společenský titul ženy od dospělosti
    • Dáma (též madam) – urozenější společenský titul ženy od dospělosti
  • Muž (lidově též chlap) – označení samčího pohlaví v období od začátku dospělosti do smrti
    • Otec (též táta) – označení samčího pohlaví, které vyjadřuje, že je muž rodičem dítěte
    • Stařec – označení samčího pohlaví v období od začátku stáří do smrti
    • Dědeček – označení samčího pohlaví, které vyjadřuje, že dítě muže je matkou/otcem, obecněji též synonymum pro starce
    • Pan – společenský titul muže od dospělosti

Anatomie člověka

Související informace naleznete také v článku lidské tělo.

Člověk dokáže krátkodobě (v rekordních případech) vyvinout rychlost až 44,7 km/h[14], přestože průměrně disponovaní jedinci vyvinou spíše jen rychlost kolem 28,4 km/h [15][16]

Člověk v náboženství

Drtivá většina náboženských systémů (křesťanství, židovství, islám, hinduismus a mnohé další) připisují člověku nesmrtelnou duši. Ve většině teistických náboženství byl člověk stvořen Bohem či bohy. Podle židovského kalendáře, který Židé i některé křesťanské směry počítají od biblického stvoření světa, k tomuto stvoření došlo asi před 5 700 roky.

Psychologie

Kultura

  • postupně vznikl rod pokrevně příbuzných
  • v jeskyních, chatách z kostí, paroží, větví
  • sběr, specializovaný lov velké zvěře
  • měl představy o „duši“ člověka ⇒ první pohřby (skrčená poloha, nástroje a zbraně mrtvého)
  • řeč, schopnost myšlení
  • lidská osobnost
  • rodina
  • společenské vztahy
  • práce
  • odpočinek

Nástroje

Člověk je schopen dlouhodobého plánování činností, předávání znalostí. Díky tomu je schopen v průběhu generací průběžně vylepšovat nástroje. Mezi technologie, které člověk ovládl je:

Homo sapiens:

Genom

Karyotyp tělní buňky muže
Podrobnější informace naleznete v článku lidský genom.

Lidský genom je souhrn veškeré genetické informace zapsané v DNA uvnitř lidských buněk. Současný člověk je řazen mezi eukaryotické organizmy, a tak obsahuje DNA uvnitř buněčného jádra a dále ovšem i v mitochondriích (tzv. mitochondriální DNA). V jádře je však genetické informace nejvíce. V tělních buňkách se vyskytuje diploidní jaderný genom, což v praxi znamená, že každý gen je přítomen v buňce dvakrát (výjimkou jsou geny na pohlavních chromozomech u muže).

Lidská jaderná DNA, která se skládá v haploidním stavu z 3,2 miliardy párů bází (tedy 3,2 Gbp) a obsahuje 20–25 tisíc genů, což je mimochodem počet genů srovnatelný například s hlísticí Caenorhabditis elegans.[17][18] Některé prameny udávají pouhých 18 000 genů.[19] Jaderný genom je rozeset po 23 párech chromozomů, z toho jeden pár je představován pohlavními chromozomy X a Y. Samotné geny kódující bílkoviny však tvoří pouhých 1,5% genomu, zbytek představují buď geny kódující různé druhy RNA, nebo různé regulační sekvence, introny a tzv. junk DNA („odpadní“ DNA) bez známé funkce.[20]

Odkazy

Reference

  1. ↑ https://phys.org/news/2017-06-scientists-oldest-homo-sapiens-fossils.html - Scientists discover the oldest Homo sapiens fossils at Jebel Irhoud, Morocco
  2. ↑ https://phys.org/news/2017-09-modern-humans-emerged-years.html - Modern humans emerged more than 300,000 years ago, new study suggests
  3. ↑ a b DUDA, Pavel; ZRZAVÝ, Jan. Přepisování evoluční historie lidského rodu. S. 208-212. Vesmír [online]. 10. duben 2014. Roč. 93, čís. 4, s. 208-212. Dostupné online. ISSN 1214-4029. 
  4. ↑ http://phys.org/news/2016-09-human-dna-tied-exodus-africa.html - Human DNA tied mostly to single exodus from Africa long ago
  5. ↑ http://news.nationalgeographic.com/news/2008/12/081203-homo-sapien-missions.html
  6. ↑ Šok: Překvapivě starý lidský chromozom Y
  7. ↑ První lidé vznikli o 100 000 let dříve, než vědci tušili. Pravdu ukázal nález z Maroka. Česká televize. 8. června 2017.
  8. ↑ https://phys.org/news/2018-01-scientists-oldest-modern-human-fossil.html - Scientists discover oldest known modern human fossil outside of Africa
  9. ↑ https://phys.org/news/2018-04-human-migration-africa-geographically-widespread.html - First human migration out of Africa more geographically widespread than previously thought
  10. ↑ http://phys.org/news/2015-10-modern-humans-africa-sooner-thought.html - Modern humans out of Africa sooner than thought
  11. ↑ Geny dokazují, že neandrtálci byli předchůdci lidí, iHNed.cz, 7. května 2010
  12. ↑ CAMPBELL, Neil A.; REECE, Jane B. Biologie. Praha: Computer press, 2006. S. 1332. 
  13. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z Havelková Marie, Ontogeneze člověka, orientační pohled na předmět, formát .doc. www.ped.muni.cz [online]. [cit. 24-01-2009]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24-01-2009. 
  14. ↑ Biomechanical Analysis of the Sprint and Hurdles events at the 2009 IAAF World Championships in Athletics (Rolf Graubner & Eberhard Nixdorf, New Studies in Athletics (2011) 26: 1/2
  15. ↑ Sellers, W. I. & Manning, P. L. (2007). "Estimating dinosaur maximum running speeds using evolutionary robotics". Proc. R. Soc. B. The Royal Society. 274 (1626): 2711–6. doi:10.1098/rspb.2007.0846
  16. ↑ BRYL, Marek; MATYÁŠTÍK, Tomáš. Rychlost savců - Savci, internetová encyklopedie [online]. Univerzita Palackého, upol.cz, 1998-2005. Dostupné online. 
  17. ↑ ROBERT C. KING; WILLIAM D. STANSFIELD; PAMELA K. MULLIGAN. A Dictionary of Genetics, Seventh Edition. [s.l.]: Oxford University Press, 2006. 
  18. ↑ http://www.wormbase.org/wiki/index.php/WS205
  19. ↑ Pie chart human genome; http://www.pantherdb.org/chart/summary/pantherChart.jsp?filterLevel=1&chartType=1&listType=1&type=1&species=human&filter=NP
  20. ↑ International Human Genome Sequencing Consortium. Initial sequencing and analysis of the human genome.. Nature. 2001, roč. 409, čís. 6822, s. 860–921. DOI 10.1038/35057062. PMID 11237011.  [1]

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Člověk_moudrý&oldid=16507232“