Český koutek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hrob Anny Máslové v kladské Velké Čermné, blízko kostnice ve Velké Čermné
Marie Houšková (Hauschke) (1928 - 2015) ze Stroužného byla pravděpodobně poslední autochtonní Češkou v Kladsku

Český koutek (německy Böhmischer Winkel, polsky Czeski kątek) je území v západním Kladsku, blízko česko-polských hranic, v okolí města Kudowa-Zdrój. Na tomto území se nachází jedenáct vesnic, ve kterých žila česká menšina v Kladsku.

Geografie

Po stránce geografické je Český koutek oddělen od Kladské kotliny a patří do širšího území české kotliny. Spadá do úmoří Severního moře a nikoli, jako zbytek Kladska, do úmoří moře Baltského.

Obyvatelstvo

Do roku 1945 tvořili většinu obyvatelstva Českého koutku Němci, po roce 1945 nově přistěhovalí Poláci. Na území Českého koutku žila již od 11. století výrazná česká menšina, hovořící kladským nářečím češtiny.

Po připojení Kladska k Polsku se počet Čechů začal v důsledku emigrace a asimilace výrazně snižovat. V roce 1902 to bylo 5 250 osob, těsně po druhé světové válce přibližně 5 100 osob, v roce 1957 ještě asi 500 osob, na počátku 21. století patrně již jen čtyři osoby. Naprostou většinu obyvatel Českého koutku tvoří dnes Poláci.

Seznam obcí

Do Českého koutku patří následující obce:

  1. Slané (německy Schlaney, 1937–1945 Schnellau; od 1945 polsky Słone)
  2. Březová (německy Brzesowie, 1921–1945 Birkhagen; od 1945 polsky Brzozowie)
  3. Velká Čermná (německy Tscherbeney, také Deutsch-Tscherbeney, 1937–1945 Grenzeck; od 1945 polsky Czermna)
  4. Žakš (německy Sackisch; od 1945 polsky Zakrze)
  5. Chudoba (německy Bad Kudowa; od 1945 polsky Kudowa-Zdrój)
  6. Blažejov (německy Blasewey; od 1945 polsky Błażejów)
  7. Jakubovice (německy Jakobowitz, 1937–1945 Wachtgrund; od 1945 polsky Jakubowice)
  8. Stroužné (německy Straußeney, 1937–1945 Straußdörfel; od 1945 polsky Pstrążna)
  9. Bukovina (německy Bukowine, 1937–1945 Tannhübel; polsky Bukowina Kłodzka)
  10. Nouzín (německy Nauseney, 1937–1945 Scharfenberg; polsky Ostra Góra)
  11. Pasterkov (německy Passendorf), polsky Pasterka)[1]

Literatura

  • Český koutek v Kladsku. Kladský sborník 5. supplementum: Hradec Králové 2008, ISBN 978-80-903509-8-4
  • Lydia Baštecká, Ivana Ebelová: 'Náchod', Náchod 2004, ISBN 80-7106-674-5, s. 249–250
  • Růžena Hlušičková: Kladsko a Československo v letech 1945–1947. In: Kladský sborník - Supplementum 1, Hradec Králové 1999
  • Zdenek Bil: Der Böhmische Winkel. Grafschafter Bote 2/1999, S. 14–16
  • Arno Lubos: Das tschechische Volkstum in der Grafschaft Glatz. In: Ders., Deutsche und Slawen, Wien 1974, ISBN 3-203-50510-X. S. 29–53
  • Václav Černý: Kladský sborník. Praha 1946
  • Milič Čapek: A key to Czechoslovakia. The territory of Kladsko. New York 1946
  • Josef Kubín: České Kladsko. Praha 1926
  • Wolfgang Mader: Die Westecke der Grafschaft Glatz. In: Bunte Bilder aus dem Schlesierlande. Breslau 1898, S. 300

Související články

Externí odkazy

Reference

  1. Vladimír Wolf: Ideový a metodologický odkas J. Š. Kubína v bádání o tzv. Českém koutku v Kladsku. In Český koutek v Kladsku. Kladský sborník 5. supplementum: Hradec Králové 2008, ISBN 978-80-903509-8-4, s. 7