Česko-polská státní hranice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Trojmezí u Hrádku nad Nisou

Česko-polská státní hranice (polsky Granica polsko-czeska) je státní hranice mezi Českem a Polskem. Její délka dosahuje 796 kilometrů,[1] a nachází se na ní nejvýchodnější i nejvyšší bod Česka.

Zeměpisné vymezení

Na polské straně představuje hranice s Českem přibližně 23 % z délky polských státních hranic.[1] Začíná na styku tří hranic (Česka, Polska a Německa) severozápadně od Hrádku nad Nisou. Následně ve směru k východu obchází Frýdlantský výběžek, prochází Jizerskými horami, Krkonoši, obchází Broumovský výběžek, za nímž pokračuje Orlickými horami, Rychlebskými horami, Zlatohorskou vrchovinou a Opavskou pahorkatinou až k Opavě. Odtud dále pokračuje k Ostravě, kterou obchází ze severu, a přes Český Těšín až k Hrčavě, kde se nachází trojmezí mezi Českem, Polskem a Slovenskem. Na hranici bylo celkem 19 mezistátních hraničních přechodů,[zdroj⁠?] dnes je možné ji překračovat jako vnitroschengenskou volně.

Dějiny

„Pamatujte na Zaolzie!“ - přední strana meziválečné polské pohlednice, vydané polským Výborem boje za Slezsko za Olší (Komitet Walki o Śląsk za Olzą), ukazující celou československou část Těšínska jako polské území
Související informace naleznete také v článku československo-polské pohraniční spory.

Česko-polská státní hranice kopíruje českou část bývalé československo-polské státní hranice, o kterou se v minulosti vedly spory, které v české části vyústily v roce 1919 v krátké vojenské střetnutí a v roce 1938 ve vojenskou hrozbou vynucené odstoupení části československého území Polsku. Posunutím hranic Polska na západ na linii Odra-Nisa vznikly další československo-polské územní spory v oblasti Ratibořska, Hlubčicka a Kladska. Územní spory ukončila až mezistátní dohoda z roku 1958.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b Polsko [online]. Praha: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [cit. 2013-06-09]. Kapitola Rozloha. Dostupné online. 

Související články