Červoři
Červoři | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | obojživelníci (Amphibia) |
Řád | červoři (Gymnophiona) Müller, 1832 |
Areál rozšíření | |
čeledi | |
| |
Synonyma | |
| |
Sesterská skupina | |
Batrachia (ocasatí + žáby) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Červoři (Gymnophiona) čili beznozí (Apoda) jsou jeden z řádů obojživelníků, s protáhlým červovitým tělem s redukovanými končetinami. Žijí většinou skrytě v chladném a vlhkém prostředí v půdě.
Taxonomie
Řád červorů (recentních) se dělí na deset čeledí:[1][2]
- Rhinatrematidae (pačervorovití) – 2 rody, 11 druhů; Jižní Amerika
- Ichthyophiidae (červorovití) – 3 rody, 50 druhů; Jižní a Jihovýchodní Asie
- Scolecomorphidae – 2 rody, 6 druhů; Afrika
- Herpelidae – 2 rody, 9 druhů; Afrika
- Caeciliidae (cecíliovití) – 2 rody, 42 druhů; Jižní a Střední Amerika
- Typhlonectidae – 5 rodů, 13 druhů; Jižní Amerika
- Indotyphlidae – 7 rodů, 21 druhů; Afrika, Indie, Seychely
- Siphonopidae – 7 rodů, 19 druhů; Jižní Amerika
- Dermophiidae – 4 rody, 13 druhů; Afrika, Jižní a Střední Amerika
- Chikilidae – 1 rod, 3 druhy; Indie[2]
Anatomie
Červoři zcela postrádají končetiny, čímž mohou připomínat červy nebo žížaly, případně hady. Mohou dosahovat délky až 1,5 metru. Ocasní část je krátká, kloaka je umístěna u konce těla. Kůže červorů je hladká, většinou tmavá, ale některé druhy jsou i barevné. Po celém těle mívají páskovitý vzor. Mají i šupiny z uhličitanu vápenatého.
Jsou téměř slepí, protože žijí pod povrchem půdy ve tmě. Vnímají jen světlo a tmu. Na hlavě mají dvě drobná tykadla, která pravděpodobně slouží jako druhý orgán čichu, společně s nosem. Pro život pod zemí jsou opatřeni tvrdou špičkou čenichu [zdroj?], která funguje jako rýč.
Mimo jednu výjimku (Atretochoana eiselti) mají všichni červoři plíce, ale k dýchání používají rovněž kůži (kožní dýchání). Levá plíce bývá menší než pravá, čímž se přizpůsobují červoři svému úzkému tvaru těla (podobně je tomu např. u hadů)
Rozmnožování
Červoři jsou jedinou skupinů obojživelníků s výhradně vnitřním oplozením. Samci mají penisovitý orgán (phallodeum, vychlípitelný konec střeva), který při oplození vkládají do samičí kloaky na 2–3 hodiny.
Červoři mohou být vejcorodí (25 % druhů) i živorodí (75 %). Samice vejcorodých červorů kladou vejce do vlhkého prostředí a samice je hlídají (péče o potomstvo). Živorodé druhy se vyvíjí v těle samice a živí se speciálními buňkami samice. Líhnou se larvy, které většinou žijí u vody či ve vlhku, někdy ale rovnou metamorfovaní dospělci.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Caecilian na anglické Wikipedii.
- ↑ WILKINSON, Marc; SAN MAURO, Diego; SHERRATT, Emma, GOWER, David J. A nine-family classification of caecilians (Amphibia: Gymnophiona). Zootaxa. 11. květen 2011, čís. 2874, s. 41-64. Dostupné online [PDF]. ISSN 1175-5326. (anglicky)
- ↑ a b DAIGLE Katy: New family of legless amphibians found in India. PhysOrg, 22. února 2012 (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu červoři na Wikimedia Commons