Červený Kameň (hrad)

Červený Kameň
	Hrad Červený Kameň
Základní informace
Výstavba	13. století
Poloha
Adresa	Častá, Slovensko
Pohoří	Malé Karpaty
Souřadnice	48°23′30″ s. š., 17°20′8″ v. d.
	Červený Kameň
Další informace
Web	www.hradcervenykamen.sk
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Červený Kameň je slovenský hrad, jenž se vypíná nad obcí Častá na jihovýchodním svahu Malých Karpat nedaleko od vinařského města Modry, asi 8 km západně od Trnavy.

Historie

Na místě dnešního hradu stál už v polovině 13. století kamenný hrad, jenž byl součástí pohraniční soustavy hradů, která se táhla od Bratislavy až po Žilinu. Tento původní hrad, který dala snad založit dcera uherského krále Bély III. Konstancie,^[1] jež dostala zdejší panství koncem 12. století věnem, zanikl v první polovině 16. století, když jeho tehdejší majitelé, augsburští podnikatelé Fuggerové, vybudovali v letech 1535–1537 po jeho obvodě novou pevnost s ústředním čtvercovým dvorem a čtyřmi nárožními baštami a rozsáhlými sklepními skladovacími prostory.

Základem pevnosti bylo původně pouze jihozápadní obytné křídlo, v jehož suterénu se nacházely rozsáhlé skladovací prostory. Čtyři nízké a široké bašty postavené na obranu pevnosti byly vybudovány s ohledem na potřebu vyspělé dělostřelecké obrany, se systémem kasemat a s důmyslným řešením větrání a odsávání dýmu po výstřelech. Pevnost dobudoval po roce 1588 její nový majitel Mikuláš Pálffy dostavbou dalších dvou poschoďových obytných křídel a jednoho přízemního křídla na severozápadě. Pevnost se tak zároveň stala honosným renesančním zámkem s umělecky hodnotně vybavenými obytnými interiéry.

Pozdější přestavby už jen zvyšovaly reprezentativnost rodového panského sídla. Přestože hrad v následujících stoletích několikrát poškodil požár, Pálffyové, kteří jej vlastnili až do druhé světové války ho pokaždé opravili, takže se nám dodnes zachoval ve své historické podobě. Objekt dnes slouží jako muzeum nábytku.

Pověst o vzniku hradu

O stavbě hradu Červený Kameň se vypráví zajímavá pověst, podle níž se dvanáct mudrců radilo, kde ho postavit. Jedenáct z nich navrhlo vrch Kukla, který dnes leží naproti hradu. Jen jeden, ten nejmladší z nich, navrhl současné místo, protože podle něj je vrch Kukla místem, kde se scházejí strašidla a duchové a určitě se jim nebude zamlouvat stavební ruch na jejich shromaždišti. Většina však rozhodla, že se bude stavět na Kukle. Hned prvního dne postavili dělníci značnou část základů a zdí. V noci se však děly divné věci. Dobré víly zvedly hrad a přenesly ho na sousední kopec. Jaké bylo překvapení dělníků, když druhého dne nenašli na původním místě ani kámen. Znovu tedy zasedla rada starších a tentokrát dala za pravdu svému nejmladšímu členovi a ponechala hrad na novém místě. Tak mohl být nerušeně vystavěn do oné krásné podoby, jak jej známe dnes.