Červená sedma
Červená sedma byl slavný kabaret v Praze, kterým prošla řada známých českých umělců počátku 20. století.
Založil jej Jiří Červený se svými přáteli v prosinci 1909. Největší slávu tento kabaret zažil v období kolem 1. světové války.
Kolem roku 1916 se profesionalizuje, působí v Rokoku. Od roku 1918 pak v samostatném působišti v hotelu Central v Hybernské ulici (později zde působilo Komorní divadlo, pobočná scéna Městského divadla na Královských Vinohradech).[1] V roce 1919 otevřel kabaret svoji pobočku v Brně a za období od března do prosince 1919, kdy byla pobočka pro nepřílišný zájem diváků uzavřena, se konalo v Brně 75 večerních představení.[2]
V říjnu roku 1921 se kabaret stěhuje do vinárny Obecního domu.[3] V roce 1922 ale zanikl pro nezájem publika. Poslední představení se konalo dne 19. března 1922.[4]
V repertoáru byla směs písní, kupletů i hraných scén. Dá se říci, že tento kabaret předcházel pozdějším divadlům malých forem.
Citát[editovat | editovat zdroj]
| „ | Pražské kabarety, jichž se na počátku našeho století vyrojilo víc než dost, neměly však většinou dobrou úroveň a nedovedly spojovat zábavu s kulturou...Proti tomuto nedobrému stavu revoltovala právě Červená sedma. Vytkla si za cíl dělat umělecký kabaret. Sedmičkáři chtěli bavit s vkusem, s vysokými uměleckými nároky, a chtěli i odpovídat na problémy života. Mladá skupinka intelektuálů, hledající ztěžka své místo v tehdejším rozbouřeném světě, rázem získala na svou stranu kdekoho z naší umělecké obce. | “ |
| — František Černý[5] | ||
Slavní účinkující[editovat | editovat zdroj]
- sestry Allanovy
- Eduard Bass
- Vlasta Burian
- Jiří Dréman
- Rudolf Antonín Dvorský
- Eman Fiala
- Ferenc Futurista
- Jaroslav Hašek
- Karel Hašler
- Rudolf Jílovský
- Kocourkovští učitelé
- Emil Artur Longen
- Lída Pírková-Theimerová
- Jindřich Plachta
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 160
- ↑ Jiří Červený: Červená sedma, Orbis, Praha, 1959, str. 198–201
- ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 50
- ↑ Jiří Červený: Červená sedma, Orbis, Praha, 1959, str. 272
- ↑ Jiří Červený: Červená sedma, Orbis, Praha, 1959, str. 8
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 125, 127, 130–3
- Jiří Červený: Červená sedma, Orbis, Praha, 1959
- Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 50, 51, 160, 268, 577
