Černohorská rozsocha
| Černohorská rozsocha | |
|---|---|
 | |
| Nejvyšší bod | 1423 m n. m. (Zadní Planina) |
| Nadřazená jednotka | Černohorská hornatina |
| Sousední jednotky | Východní Český hřbet, Stráženská rozsocha, Vrchlabská vrchovina, Rýchory, Růžohorská hornatina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Povodí | Úpa, Labe |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Černohorská rozsocha (německy Fuchsbergkamm) je geomorfologický podokrsek Krkonoš. Nachází se v jejich východní části v severní části Královéhradeckého kraje v okresu Trutnov. Přestože je rozsocha pojmenována po Černé hoře, nejvyšším vrcholem je Zadní Planina (1423 m).
Geomorfologie[editovat | editovat zdroj]
Černohorská rozsocha náleží do geomorfologického celku Krkonoš, podcelku Krkonošské rozsochy a okrsku Černohorská hornatina[1]. Na jižní straně její svahy spadají do Vrchlabské vrchoviny, na západě jí od Stráženské rozsochy odděluje tok Malého Labe a Klínového potoka, na severu prochází hranice s Východním Českým hřbetem dnem Modrého dolu, na východě jí tok Úpy odděluje od Růžohorské hornatiny a od Rýchor. Černohorská rozsocha zahrnuje masív Světlé a Černé hory s přilehlými bočními vrcholy a masív Zadní planiny a Liščí hory s přilehlými rozsochami.
| Geomorfologické členění Krkonoš | ||
|---|---|---|
| ČESKÁ VYSOČINA • Krkonošsko-jesenická subprovincie • Krkonošská oblast | ||
| KRKONOŠSKÉ HŘBETY |
Slezský hřbet | |
| Český hřbet | ||
| KRKONOŠSKÉ ROZSOCHY |
Vilémovská hornatina |
|
| Vlčí hřbet | nečlení se (Vlčí hřeben, 1140 m)
| |
| Žalský hřbet | nečlení se (Mechovinec, 1081 m)
| |
| Černohorská hornatina |
||
| Růžohorská hornatina |
||
| Rýchory | nečlení se (Dvorský les, 1035 m)
| |
| VRCHLABSKÁ VRCHOVINA |
Janský hřbet | nečlení se (Zlatá vyhlídka S, 810 m)
|
| Lánovská vrchovina | nečlení se (Sovinec, 765 m)
| |
| PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol) | ||
Vrcholy nad 1000 m n. m.[editovat | editovat zdroj]
Černohorská rozsocha má nejvíc tisícovek ze všech krkonošských podokrsků:
- Zadní Planina (1423 m)
- Liščí hora (1363 m)
- Světlý vrch (1316 m)
- Černá hora (1300 m)
- Světlá (1244 m)
- Slatinná stráň (1153 m)
- Lesní hora (1129 m)
- Vlašský vrch (1037 m)
- Jelení vrch (1025 m)
- Javor (1002 m)
- Špičák (1001 m)
Vodstvo[editovat | editovat zdroj]
Ze západní strany a z centrální části Černohorské rozsochy odvádějí vodu říčky Malé Labe a Čistá, které jsou levými přítoky Labe. Východní severní a východní část odvodňuje řeka Úpa. Rozvodí je vedeno v linii Hofmanovy Boudy - Černá hora - Slatinná stráň - sedlo Sokol - Liščí hora - Liščí hřeben - Zadní planina. Severovýchodně od vrcholu Černé hory se nachází rašeliniště zvané Černohorská rašelina.
Vegetace[editovat | editovat zdroj]
Souvislé monokulturní hospodářské smrčiny jsou v současnosti rozrušeny často rozsáhlými pasekami. Mezi vrcholy Liščí hory a Zadní planiny roste Borovice kleč. Jsou zde četné luční enklávy (např. Lučiny, Hrnčířské boudy, Liščí louka)
Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]
Celý prostor Černohorské rozsochy se nachází na území Krkonošského národního parku.
Komunikace[editovat | editovat zdroj]
Přes Černohorskou rozsochu nevede žádná veřejná komunikace. Četné jsou neveřejné zpevněné komunikace spojující jednotlivé luční enklávy mezi sebou a s obcemi na okrajích. Rozsochu pokrývá hustá síť značených turistických tras.
Stavby[editovat | editovat zdroj]
Rozsáhlejší zastavěné plochy se nacházejí pouze v prostorech obcí a měst v údolích přiléhajících k okrajům rozsochy (Pec pod Sněžkou, Horní Maršov, Janské Lázně, Černý Důl, Dolní Dvůr). Na mnoha lučních enklávách stojí četné horské boudy a chalupy. Nacházejí se zde lyžařské sjezdovky a dvě lanové dráhy (Lanová dráha Janské Lázně - Černá hora a lanová dráha Pec pod Sněžkou - Hnědý vrch). Na Černé hoře a Hnědém vrchu se stojí rozhledny.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)