Černigovské knížectví

	; znak
Geografie	; Mapa s jednotlivými knížectvími Kyjevské Rusi (1054–1132), Černigovské knížectví se nacházelo na jihovýchodě země.
	; Mapa s jednotlivými knížectvími Kyjevské Rusi (1054–1132), Černigovské knížectví se nacházelo na jihovýchodě země.
Hlavní město	Černigov
	Obyvatelstvo
Jazyky	staroruština
Náboženství	ortodoxní
	Státní útvar
Státní zřízení	dědičná monarchie
Mateřská; země	Kyjevská Rus (do roku 1240)
Měna	hřivna
	Státní útvary a území
	Kyjevská Rus
	Litevské velkoknížectví
	Novgorodsko-severské knížectví
	Muromsko-rjazaňské knížectví

Černigovské knížectví (starorusky Чєрниговскоє кънѧжьство, rusky Черниговское княжество, ukrajinsky Чернігівське князівство) bývala součást Kyjevského knížectví s hlavním městem Černigov. Knížectví vzniklo roku 1024 v Severii a patřilo mezi politicky a hospodářsky nejvýznamnější části říše. Knížata z Černigova několikrát bojovala o vládu nad Kyjevským velkoknížectvím, zatímco po dlouhý čas byla za vládce Černigova považována Kyjevská Rus.

Zpočátku své existence zahrnovalo knížectví rozlehlé území zejména východně od Dněpru. Dosah jeho moci se rozpínal až do Muromi a Rjazaně na severovýchodě a k Divokým polím na jihovýchodě. Mezi významná města Knížectví patřila Novhorod-Siverskyj, Starodub, Brjansk, Putyvl, Kursk, Hluchov a Homel.

V roce 1097 se z Černigovského knížectví vydělila samostatná knížectví Severie a knížectví muromsko-rjazaňské.

Katedrála sv. Borise a Gleba, vystavěná v letech 1097 až 1123

Zánik knížectví nastal v roce 1239, když bylo v důsledku mongolské invaze na Rus zpustošeno. Po smrti knížete Michaila Černigovského v roce 1246 se rozpadalo na vícero menších knížectví: Brjansk, Novosil, Karačev a Tarusa. Mongoly zničený Černihiv, po dlouhý čas jedno z největších měst celé Rusi, již nemohl splňovat nároky na funkci hlavního města, proto bylo přeloženo do Brjansku. Ve 14. století došlo k dalším dělením. Na konci 15. století mnoho členů pravoslavné šlechty se svými pozemky přeběhlo k Velkoknížectví moskevskému, poté co v Litvě byli vystaveni stále silnějším katolizujícím tlakům.

Černigovská knížata[editovat | editovat zdroj]

Mstislav Černigovský	1024–1036
Jaroslav Moudrý (jako velkokníže kyjevský)	1036-1054
Svjatoslav II.	1054–1073
Vsevolod I.	1073–1076
Vladimír Monomach	1076–1077
Boris Vjačeslavič	1077
Vsevolod I.	1077–1078
Oleg I. Černigovský	1078
Vladimír Monomach	1078–1094
Oleg I. Černigovský	1094–1097
David Svjatoslavič	1097–1123
Konstantin Muromský	1123–1126
Vsevolod II.	1126–1139
Vladimír Davidovič	1139–1151
Izjaslav III.	1151–1154
Svjatoslav Olegovič	1157–1164
Oleg Svjatoslavič	1164
Svjatoslav III. Kyjevský	1164–1177
Jaroslav II.	1176–1198
Igor Svjatoslavič	1198–1201/1202
Oleg III. Svjatoslavič	1201/1202–1204
Vsevolod IV. Kyjevský	1204–1206/1208
Gleb I. Svjatoslavič	1206/1208– 1215/1220
Mstislav II. Svjatoslavič	1215/1220–1223
Michal Černigovský	1223–1235
Mstislav III. Glebovič	1235–1239/1241
Rostislav I. Michajlovič	1241–1242
Michal Černigovský	1242–1246