Čepel
Čepel je zpravidla deskovitá, podlouhlá, ocelová součást různých nástrojů, která bývá na jednom (jednosečná) či obou bocích (dvousečná) zbroušená do ostří, popřípadě břitu a zakončena často hrotem. Vyskytuje se jako část zbraně (např. meč, šavle, píka, halapartna, kord, rapír, dýka) , nástroje (kupř. nůž, sekera, mačeta, nůžky, pila, kosa, žiletka). Čepele se používají i v mnoha strojních zařízeních a v nejrůznějších oborech lidské činnosti (strojní nůžky, lékařské skalpely, travní sekačky či obráběcí nože pro obráběcí stroje a nástroje apod.). Čepel tak slouží k sekání, krájení, bodání, řezání, třískovému obrábění atp.
Čepele jsou obvykle vyrobeny z kovu, nejčastěji z oceli nebo jiné slitiny železa (v historii i z jiných kovů, kupř. bronzu, příp. z jiných materiálů – kamene, kosti aj.). Dnes se vyrábějí také keramické nože.
Pojem „čepel“ v jiném významu slova
V botanice je čepel (lamina) plochá lupenitá část listu, která slouží zejména k výměně plynů s okolím („dýchání“), k fotosyntéze a k odpařování vody.
Ve sportovním názvosloví je čepel částí hokejky.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu čepel na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo čepel ve Wikislovníku- Heslo na seznamu - Ottova encyklopedie obecných vědomostí
