Čechovice (Prostějov)
| Čechovice | |
|---|---|
 Dům čp. 188, Čechovice, Prostějov | |
| Lokalita | |
| Charakter | část města |
| Obec | Prostějov |
| Okres | Prostějov |
| Kraj | Olomoucký kraj |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°27′51″ s. š., 17°4′34″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 584 (2021)[1] |
| Katastrální území | Čechovice u Prostějova a Čechovice-Záhoří (3,48 km²) |
| PSČ | 798 01 |
| Počet domů | 487 (2011)[2] |
  Čechovice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 18856 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čechovice je část okresního města Prostějov. Nachází se na západě Prostějova. V roce 2009 zde bylo evidováno 583 adres.[3] V roce 2001 zde trvale žilo 1050 obyvatel.[4]
Čechovice leží v katastrálním území Čechovice u Prostějova o rozloze 2,31 km2[5] a Čechovice-Záhoří o rozloze 1,17 km2.[6]. V katastrálním území Čechovice u Prostějova leží i Krasice.
Název[editovat | editovat zdroj]
Na vesnici bylo přeneseno jméno jejích obyvatel (výchozí tvar Čechovici), které bylo odvozeno od osobního jména Čech (to buď označovalo obyvatele české země nebo to byla domácká podoba některého jména začínajícího na Če- (např. Čěslav, Čěmysl, Čěrad)). Význam místního jména byl "Čechovi lidé".[7]
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
První zmínka o Čechovicích pochází z roku 1325. Od názvu obce, mohl odvozovat své jméno šlechtický rod Čechovských. Obec mnohokrát měnila majitele. Mezi léty 1516–1848 patřila k plumlovskému panství. Obec byla velmi silně poničena v době třicetileté války. V roce 1912 byla postavena obecná škola. V době první světové války narukovalo z Čechovic okolo 300 mužů, z nichž 32 padlo a mnoho bylo zraněno. 40 jich padlo do zajetí a z tohoto počtu pak 13 bojovalo v Čs. legiích. Obec Čechovice se rychle rozvíjela v době první republiky. V této době pracovala většina lidí v zemědělství, kromě toho mnoho lidí šilo pro prostějovské textilní továrny. Za druhé světové války byla do Čechovic přesídlena část lidí ze zrušených obcí na Vyškovsku. V roce 1944 tak počet obyvatel dosáhl nejvyššího počtu v historii obce – 1278. 9. května obcí prošli osvoboditelé – nejprve rumunské a po nich sovětské jednotky. V poválečných volbách zvítězila KSČ, následovaná ČSL, ČSSD a ČSNS. Po komunistickém převratu se místní zemědělci bránili kolektivizaci, JZD tak bylo založeno až v roce 1957. V roce 1960 byly Čechovice sjednoceny s Domamyslicemi a společná obec nesla název Čechovice-Domamyslice. 1976 byla tato obec připojena k Prostějovu.[8]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Struktura[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[9]
| Místní části | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | část Čechovice | 1164 | 1396 | 1410 | 1522 | 1970 | 1990 | 2134 | 2146 | 2208 | 1940 | 1858 | 2052 | 2100 | 2979 |
| Počet domů | část Čechovice | 170 | 206 | 220 | 256 | 344 | 360 | 408 | 556 | 560 | 576 | 604 | 766 | 780 | 971 |
Památky[editovat | editovat zdroj]
- Kaple sv. Anny
- Krucifix – na rohu ulic 5. května a Čechovická
- Boží muka – jižně od Čechovic u polní cesty
Rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Alfons Jindra (1908–1978), hudební skladatel
- Rajmund Hanák generál za 1 světové války
Sport[editovat | editovat zdroj]
V Čechovicích působí fotbalový klub TJ Sokol Čechovice.
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
Pomník obětem 1. světové války před kaplí svaté Anny -
Boží muka - křížení ulic Čechovická, Ovesná a Esperantská -
Kaple sv. Anny -
Čechovický náhon v Čechovicích
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-18.
- ↑ Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-10-17 [cit. 2003-10-17]. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-09.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-09.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 154.
- ↑ Prostějov. Dějiny města 1. Prostějov: [s.n.], 2000. 279 s. ISBN 80-238-6241-3. S. 234–238.
- ↑ Čechovice [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-29]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Československý sborník a almanach. Politický okres Prostějov. Olomouc 1932, s. 100–111.
- FAKTOR, František: Popis okresního hejtmanství prostějovského. Prostějov 1898, s. 128–129.
- JANOUŠEK, Vojtěch: Okres plumlovský. Brno 1933. s. 83–85.
- Prostějov. Dějiny města 1. Prostějov 2000, s. 134–138.
- WOLNY, Gregor: Die Markgraftschaft Mähren, topographisch, statistisch und historisch geschildert. V. Band. Olmützer Kreis. Brno 1839, s. 664.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čechovice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Čechovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Katastrální mapa katastru Čechovice u Prostějova na webu ČÚZK
- Katastrální mapa katastru Čechovice-Záhoří na webu ČÚZK
