Čakov (okres České Budějovice)
| Čakov | |
|---|---|
2009a.jpg) Čakov s kostelem sv. Linharta | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | České Budějovice |
| Obec s rozšířenou působností | České Budějovice (správní obvod) |
| Okres | České Budějovice |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°58′50″ s. š., 14°18′28″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 291 (2023)[1] |
| Rozloha | 9,02 km²[2] |
| Katastrální území | Čakov u Českých Budějovic |
| Nadmořská výška | 450 m n. m. |
| Počet domů | 129 (2021)[3] |
| Počet k. ú. | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Obecní úřad Čakov Čakov 19 373 84 Dubné obec |
| Starosta | Ing. Lenka Šišpelová |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Čakov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 535541 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čakov (dříve též Velký Čakov, Čákov) je obec ležící v okrese České Budějovice, kraj Jihočeský, zhruba 12 km západně od Českých Budějovic. Žije zde 291[1] obyvatel.
Místní části
Obec sestává ze tří částí: První je vesnice Čakov, druhou představuje o něco menší víska Čakovec, vzdálené přibližně 1¾ km jihovýchodním směrem, třetí pak osada Holubovská Bašta, ležící při jižním břehu rybníka Dehtář asi 1¾ km ssz. od Čakova.
(údaje ze sčítání lidu, celkem 95 domů a 201 obyvatel k 1. březnu 2001)
- Čakov; katastrální území Čakov u Českých Budějovic, 5,92 km², 53 domů, 131 obyvatel
- Čakovec; k. ú. Čakovec, 3,10 km², 29 domů, 40 obyvatel
- Holubovská Bašta; k. ú. Čakov u Českých Budějovic, 13 domů, 30 obyvatel
Historie
Název
První zmínka o vsi uvádí název Čekov. Později byl užíván i název Velký Čakov, německy Gross Tschekau nebo Gross Czekau.[4]
Historický vývoj
Archeologickým průzkumem v letech 2002 až 2003 byly na okraji Čakova zjištěny pozůstatky osídlení z doby halštatské, usedlost výrobců železa.
První písemná zmínka o vsi (Schecow, tj. Čekov) pochází z roku 1262. Ve starších dobách náležel Čakov Rožmberkům; zprvu býval spravován z hradu Poděhusy, později v rámci panství Český Krumlov. Rožmberský urbář z roku 1379 udává pro Čakov 8 lánů obhospodařovaných pozemků, jiný urbář k roku 1510 zde jmenuje 10 hospodářů (4 celoláníky a 6 půlláníků); 10 hospodářství bývalo v Čakově i kolem roku 1601, kdy poslední z Rožmberků Petr Vok ve finanční tísni prodal krumlovské panství císaři Rudolfu II., z jehož následovníků Ferdinand II. v roce 1622 udělil panství Český Krumlov včetně Čakova Janu Oldřichovi z Eggenberku. Vnuk onoho Jan Kristián z Eggenberku v roce 1710 bezdětný zemřel, čímž panství přešlo na vdovu Marii Ernestinu rozenou ze Schwarzenbergu, po její smrti roku 1719 pak na jejího synovce Adama Františka ze Schwarzenbergu. Schwarzenbergové pak zůstali čakovskou vrchností až do zrušení poddanství. K roku 1756 se v Čakově poprvé připomíná škola. Dne 8. února 1841 postihl vesnici silný požár, při němž pohořelo 7 usedlostí.
Od roku 1850 byl Čakov samostatnou obcí s částmi Čakovec, Dehtáře a Holubovská Bašta. V roce 1924 se osamostatnily Dehtáře. V období 14. června 1964 až 23. listopadu 1990 spadaly všechny tři vesnice pod obec Jankov.[4]
Vývoj obyvatelstva
| Rok | 1840 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 241 | 287 | 246 | 231 | 244 | 252 | 233 | 220 | 160 | 164 | 152 | 146 | 125 | 131 |
| Počet domů | 29 | 33 | 34 | 34 | 36 | 36 | 36 | 39 | 47 | 42 | 43 | 44 | 50 | 53 |
Pamětihodnosti
- Farní kostel sv. Linharta uprostřed návsi představuje díky své vyvýšené poloze zdaleka patrnou dominantu obce. Raně gotická stavba z doby kolem roku 1300 bývala obklopena hřbitovem, zrušeným 1961. Několik dřevěných gotických soch z výzdoby kostela je vystaveno v Alšově galerii na Hluboké. V kostele se též dochoval náhrobník Jiřího Čakovce z Bohušic a na Čakovci († 30. června 1529). Farnost zde bývala od 14. století, zanikla však po roce 1620 načež býval Čakov přifařován k různým okolním kostelům (Dubné, Křemže, Lhenice, naposledy Brloh). Roku 1781 byla v Čakově zřízena lokálie a v roce 1794 opět povýšena na faru. Dnes k farnosti příslušejí kromě všech části obce Čakov též Jankov a Holašovice.
- Fara, barokní z roku 1787
- Dva mohylníky
- Tvrz
- Kamenná čtverhranná kašna v parčíku před kostelem, datovaná 1869
- Kaple sv. Václava z roku 1883, naproti faře
- Ve vsi se dochoval asi tucet usedlostí ze druhé poloviny 19. a počátku 20. století. Usedlost čp. 18 je památkově chráněná.
- Podevrážský mlýn
- Hasičská zbrojnice
Galerie
- Čakov
-
Křížek -
Obecní úřad -
Kašna -
Stavení č.p.32 -
Fara -
Kaplička
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko - I. levý břeh Vltavy. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2008. 239 s. ISBN 978-80-86829-40-1.
- ↑ RŮŽKOVÁ, Jiřina; ŠKRABAL, Josef, a kol. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 188-189.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čakov na Wikimedia Commons - Čakov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Čakov na stránkách mikroregionu Blanský les - podhůří
- Čakov na webu Selské baroko
