Čad
| Čadská republika République du Tchad جمهورية تشاد | |||
|---|---|---|---|
| |||
| Hymna La Tchadienne | |||
| Motto „Unité, Travail, Progrès“ („Jednota, práce, pokrok“) | |||
| Geografie | |||
| |||
| Hlavní město | N'Djamena | ||
| Rozloha | 1 284 000 km² (20. na světě) z toho 1,9 % vodní plochy | ||
| Nejvyšší bod | Emi Koussi (3415 m n. m.) | ||
| Časové pásmo | +1 | ||
| Poloha | 15°28′ s. š., 19°24′ v. d. | ||
| Geodata (OSM) | OSM, WMF | ||
| Obyvatelstvo | |||
| Hustota zalidnění | 8 ob. / km² (223. na světě) | ||
| HDI | ▲ 0.392 (nízký) (170. na světě, {{{HDI aktuální k}}}) | ||
| Jazyk | arabština (úřední), francouzština (úřední) | ||
| Národnostní složení | Čadové | ||
| Náboženství | islám (54%), křesťanství (34%), animismus (10%), bez vyznání (3%) | ||
| Státní útvar | |||
| Státní zřízení | prezidentská republika | ||
| Vznik | 11. srpna 1960 (vyhlášení nezávislosti) | ||
| Prezident | Idriss Déby | ||
| Předseda vlády | Albert Pahimi Padacké | ||
| Měna | CFA frank (XAF) | ||
| HDP/obyv. (PPP) | 2 176[1] USD (161. na světě, {{{HDP aktuální k}}}) | ||
| Mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1 | 148 TCD TD | ||
| MPZ | TCH | ||
| Telefonní předvolba | +235 | ||
| Národní TLD | .td | ||
 multimediální obsah na Commons | |||
.svg)
Čad (arabsky: تشاد - Tšād; francouzsky: Tchad), oficiálně Čadská republika je vnitrozemský stát ležící v oblasti Sahary a Sahelu ve střední Africe. Jeho sousedy jsou Libye (sever), Súdán (východ), Středoafrická republika (jih), Kamerun (jihozápad), Nigérie (krátký úsek přes Čadské jezero) a Niger (západ). Úředními jazyky jsou arabština a francouzština, mírnou většinu obyvatel tvoří muslimové. Název státu je odvozen od Čadského jezera, které na jeho území svou značnou částí zasahuje.
Dějiny
Předkoloniální období
Čad představuje velkou směsici národností a kultur. Na jeho území se hovoří více než stovkou různých jazyků a dialektů. Země byla osídlena již brzy po vzniku moderního člověka. Na území Čadu byly dokonce zachyceny pozůstatky nejstaršího známého hominina druhu Sahelanthropus tchadensis,[2] později se zde vyskytoval také Australopithecus bahrelghazali.[3]
První stát Kánem-Borno vznik na území Čadu v 9. století. V 15. století začíná arabská expanze a islamizace země a v 16. století vzniká království Wadaj, které v období své největší moci ovládalo hlavní stezku vedoucí do Libye a Středomoří z jihu Afriky. Muslimští obchodníci obchodovali s místním černošským obyvatelstvem a avizovali tak budoucí velké problémy mezi černošským jihem a arabským severem země.
Koloniální období
V 19. století se stalo území francouzskou kolonií a Francouzi ji přičlenili k Francouzské rovníkové Africe. Dnešní hranice dostala země v roce 1891. Během druhé světové války kolonie odmítla kolaborantskou vládu Francie ve Vichy a spojila se s Svobodnou Francii generála de Gaulla. Po válce země získala autonomii a v roce 1960 úplnou nezávislost.
Nezávislost
Prvním prezidentem se stal Francois Tombalbaye a dokonce byla sepsána ústava. V roce 1966 však v zemi vypukla občanská válka, ve které se angažovala Libye podporující muslimský sever země. V roce 1975 povolal Tombalbaye na pomoc do země vojáky z Francie. Zanedlouho potom byl však při převratu zavražděn. Severní část země, tzv. Aouzou, kde se nacházejí bohatá naleziště uranu, si přivlastnila Libye a boj mezi různými frakcemi pokračoval do roku 1984. V tomto roce se s pomocí francouzské armády stal prezidentem Hissé Habré. Prezident stabilizoval zemi a vyhnal libyjské vojáky ze severu země. V roce 1989 byla podepsána smlouva mezi Čadem a Libyí o území Auozou. Prezident Habré vyhrál i volby v roce 1990, ale po půl roce byl sesazen Vlasteneckým hnutím spásy pod vedením generála Idrisse Déby.
Novodobé dějiny
Déby usmířil rozeštvanou zemi a přinesl mír. V roce 1996 a 2001 byl opět zvolen prezidentem. Od roku 2003 se začala v Čadu těžit ropa a země měla velmi dobré předpoklady pro období prosperity. Ovšem spory v zemi vedly k obnovení občanské války. Déby přes odpor veřejného mínění a opozičních stran pozměnil ústavu, kde stálo, že prezident může vládnout jen dvě volební období. V roce 2006 se stal Déby potřetí prezidentem ve volbách, které opozice bojkotovala. Od roku 2005 je Čad ve válce se Súdánem. Súdánská vláda obviňuje Čad, že poskytuje své území rebelům bojujícím v Dárfúru proti centrální vládě. OSN se začala zabývat situací ve východním Čadu, který leží přímo vedle súdánského Dárfúru. Podle OSN se konflikt z Dáfúru rozšířil i do Čadu a genocida v oblasti byla srovnávána s dárfúrskou. Napjatou a nestabilní situaci v zemi dokládají dva neúspěšné puče z let 2006 a 2008, kdy rebelové obklíčili hlavní město a pokusili se svrhnout vládu. Čadská vláda obvinila z podpory povstalců sousední Súdán. Do Čadu uprchlo asi 200 000 uprchlíků z Dárfúru. V roce 2013 čadská vláda zmařila pokus o státní převrat.[4]
Geografie
.jpg)
Čad se nachází hluboko ve vnitrozemí Afriky, nejkratší vzdálenost ke Guinejskému zálivu i ke Středozemnímu moři činí asi 800 km. Státní hranice jsou v severní (saharské) části převážně umělé (geometrické), v jižní části zhusta vedené po vodních tocích. Povrch Čadu se všeobecně svažuje ze severu, východu a jihu do kotliny Čadského jezera při západní hranici a zejména do suché kotliny Bodélé severovýchodně od něj. V ní se nachází nejnižší bod státu (155 metrů nad mořem), zatímco Čadské jezero leží asi o 85 metrů výše. Nejvyšším pohořím státu je na severu Tibesti s několika třítisícovými vrcholy (nejvyšší Emi Koussi 3415 m). Na východě se zvedá nižší pohoří Ennedi (Hadjar Mornou 1310 m) a na jihovýchodě Ouaddaï s nejvyšším masivem Guèra (1800 m).
Stálé vodní toky se vyskytují pouze v jižní polovině státu, nejvýznamnější řekou je Šari s přítokem Logone, zajišťující 90 % přítoku do Čadského jezera. Od východu k Čadskému jezeru míří řeka Batha, ale její tok končí v jezeře Fitri. Do kotliny Bodélé ústí pouze řada vádí, z nichž největší Bahr el Ghazal je suchým kanálem vedoucím od Čadského jezera. Naprostá většina Čadu leží v bezodtoké oblasti, pouze okrajová část území na jihozápadě patří do povodí řeky Benue (úmoří Atlantiku).
Klima v centrální části země je polopouštní (tropické stepní), na severu pouštní, v pohoří Tibesti suché horské, a v rovinách a plošinách jihozápadně od Čadského jezera tropické savanové. Zde leží většina obdělávatelné půdy v zemi. Na začátku 20. století bývalo Čadské jezero druhým největším v Africe. Ještě v 60. letech mělo rozlohu 26 000 km², v roce 2000 však jeho rozloha klesla na méně než 1 500 km². Je možné, že v horizontu několika desetiletí jezero zmizí úplně. Zemi silně ohrožuje dezertifikace.
Významná města
Největšími městy jsou hlavní město N'Djamena (na soutoku řek Šari a Logone), dále pak na jihu Moundou, Sarh, Bongor, Doba a na východě Abéché.
Demografie
| Populace Čadu[5] | |||
|---|---|---|---|
| Rok | Miliony | ||
| 1950 | 2,6 | ||
| 2000 | 7,9 | ||
| 2015 | 12,4 | ||
Obyvatelstvo je z 25.9% Sárové, z 12.6% Arabové. Zbytek obyvatelstva je rozdělen do mnoha etnik mezi které patří například Tedové, Mbumové, Masalitové, Fulbové či Mabové.
Náboženství
Přes polovinu všech obyvatel tvoří muslimové (53%). Pětina obyvatel jsou katolíci (20%), o něco méně je protestantů (14%). Zbytek tvoří animisté (7%), ateisté (3%) a různá další a nezjištěná náboženství (3%).
Ekonomika
Po dlouholeté občanské válce patřil HDP Čadu mezi nejnižší na světě a čadská ekonomika byla závislá na zahraniční rozvojové pomoci. Po objevení a začátku využívání zásob ropy na jihu země se situace začíná zlepšovat. Americké konsorcium za pomoci Světové banky postavilo ropovod na pobřeží Kamerunu. 80 procent obyvatel zaměstnává zemědělství, ale obdělává se jen 3 % rozlohy Čadu. Vyváží se bavlna, dobytek, podzemnice olejná a ropa, zejména do USA, Taiwanu a Portugalska. Dovážet se musí prakticky veškeré spotřební zboží, hlavně z Francie a Kamerunu.
Politika
Hlavy nezávislého státu
11.8.1960-23.4.1962 – (François) N´Garta Tombalbaye – hlava státu; PPT
23.4.1962-13.4.1975 – (François) N´Garta Tombalbaye – prezident; PPT, MNRCS
13.4.1975-15.4.1975 – Noël Milarew Odingar – prozatímní hlava státu; voj.
15.4.1975-12.5.1975 – Félix Malloum N'Gakoutou – předseda Vyšší vojenské rady; voj
12.5.1975-29.8.1978 – Félix Malloum N'Gakoutou – hlava státu; voj.
29.8.1978-23.3.1979 – Félix Malloum N'Gakoutou – prezident; voj.
23.3.1979-29.4.1979 – Goukouni Oueddei – předseda Prozatímní státní rady; FROLIANT-FAP
29.4.1979-3.9.1979 – Lol Mahamat (Mohamed) Choua (Shawa) – předseda Přechodné vlády národní jednoty; MPLT
3.9.1979-10.11.1979 – Goukouni Oueddei – předseda Prozatímního administrativního výboru; FROLIANT-FAP
10.11.1979-7.6.1982 – Goukouni Oueddei – předseda Přechodné vlády národní jednoty; FROLIANT-FAP
7.6.1982-19.6.1982 – Hissène Habré – předseda Rady velení armádních sil severu; FAN
19.6.1982-21.10.1982 – Hissène Habré – předseda státní rady; FAN
21.10.1982-1.12.1990 – Hissène Habré – prezident; FAN, UNIR
1.12.1990-2.12.1990 – Jean Alingué Bawoyeu – úřadující prezident; UDR
2.12.1990-4.12.1990 – Idriss Déby Itno – předseda Vlasteneckého hnutí spásy; MPS
4.12.1990-4.3.1991 – Idriss Déby Itno – hlava státu; MPS
od 4.3.1991 – Idriss Déby Itno – prezident; MPS
Zajímavosti
Od roku 1991 se Čad soudí s Rumunskem o podobu státní vlajky, která je totožná.
Reference
- ↑ Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné online.
- ↑ BRUNET, M., GUY, F., PILBEAM, D., MACKAY, H. T., LIKIUS, A., DJIMBOUMALBAYE, A. et al. A new hominid from the upper Miocene of Chad, central Africa. Nature. 2002, roč. 418, s. 145 - 151.
- ↑ BRUNET, M., BEAUVILAIN, A., COPPENS, Y., HEINTZ, E., MOUTAYE, A. H. E., PILBEAM, D. Australopithecus bahrelghazali, une nouvelle espèce d’Hominidé ancien de la région de Koro Toro (Tchad). Comptes rendus de l'Académie des sciences IIa. 1996, roč. 322, s. 907 - 913.
- ↑ V Čadu prý zmařili pokus o převrat, mezi zatčenými jsou opoziční poslanci. Česká televize. 2. května 2013.
- ↑ "Table 2. Total population by country, 1950, 2000, 2015, 2025 and 2050 (medium-variant)". (PDF). United Nations Department of Economic and Social Affairs/Population Division. s.27.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čad na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Čad ve Wikislovníku- (česky) o Čadu na www.zemepis.com
- Chad - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International [cit. 2011-08-18]. Dostupné online. (anglicky)
- Chad (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-18]. Dostupné online. (anglicky)
- Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — Chad Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009 [cit. 2011-08-18]. Dostupné online. (anglicky)
- Bureau of African Affairs. Background Note: Chad [online]. U.S. Department of State, 2010-12-06 [cit. 2011-08-18]. Dostupné online. (anglicky)
- CIA. The World Factbook - Chad [online]. Rev. 2011-07-12 [cit. 2011-08-18]. Dostupné online. (anglicky)
- Zastupitelský úřad ČR v Abuji. Souhrnná teritoriální informace: Čad [online]. Businessinfo.cz, 2011-06-18 [cit. 2011-08-18]. Dostupné online.
- GROVE, Alfred Thomas; JONES, Douglas Henry. Chad [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-18]. Dostupné online. (anglicky)
.svg)
