Účetní závěrka
Účetní závěrka představuje soubor finančních výkazů, které účetní jednotka sestavuje za účetní období k rozvahovému dni (tj. k poslednímu dni účetního období). Tyto finanční výkazy vypovídají o hospodaření společnosti za dané období.
Cíl účetní závěrky
Cílem účetní závěrky je "poskytnout informace o finanční pozici, výkonnosti a změnách ve finanční pozici účetní jednotky, které jsou užitečné širokému okruhu uživatelů při tvorbě ekonomických rozhodnutí."[1]
Hlavní důvody pro sestavení účetní závěrky jsou:
- Povinnost sestavit účetní závěrku ukládá účetní jednotce legislativa.
- Předložení účetní závěrky je podmínka burzy při emisi cenných papírů podniku.
- Podnik se účetní závěrkou prezentuje na veřejnosti, zejména před akcionáři/investory.
Výkazy účetní závěrky
Hlavní finanční výkazy účetní závěrky jsou:
- Rozvaha (podává přehled o finanční pozici podniku)
- Výkaz zisku a ztráty (podává přehled o finanční výkonnosti podniku)
- Přehled o peněžních tocích
- Přehled o změnách vlastního kapitálu
- Příloha k účetní závěrce
Pravidla pro sestavení účetní závěrky
Obsah, rozsah a formu účetní závěrky určují účetní standardy, podle kterých se účetní závěrka sestavuje (a podle kterého se také většinou vede i celé účetnictví). V jednotlivých zemích platí národní účetní standardy (tzv. „GAAP“). Účetní jednotky kotované na mezinárodních burzách sestavují účetní závěrku i podle mezinárodních účetních standardů: amerických Všeobecně uznávaných účetních principů (US GAAP) nebo Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS).
Účetní závěrka se sestavuje na základě údajů z (finančního) účetnictví. Před sestavením účetní závěrky je zpravidla potřeba účetnictví upravit; například doúčtovat účetní případy, které se během roku běžně neúčtují. Provádění těchto úprav se nazývá účetní uzávěrka.
Účetní závěrka podle české legislativy
Účetní závěrka účetních jednotek působících v České republice se řídí Zákonem o účetnictví (č. 563/1991 Sb., část třetí). Povinnými částmi účetní závěrky jsou rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha, která poskytuje doplňující informace k dvěma předešlým dokumentům. Přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu jsou volitelnými částmi. Společnosti, které nemají povinnost auditu (vyjma akciových společností), mohou účetní závěrku sestavovat ve zjednodušeném rozsahu.
Účetní závěrku povinně ověřenou auditorem musí mít akciové společnosti, které splnily alespoň jedno, a obchodní společnosti a družstva, které splnily aspoň dvě z následujících kritérií[2]:
- aktiva převyšují 40 milionů Kč
- roční úhrn čistého obratu převyšuje 80 milionů Kč
- průměrný přepočtený stav zaměstnanců činí více než 50.
Povinnost zveřejnit účetní závěrku spolu s výroční zprávou mají společnosti, které se zapisují do obchodního rejstříku, a společnosti, které předávají výroční zprávu ČNB.
Reference
- ↑ IASB: Framework for the preparation and presentation of financial statements
- ↑ Zákon o účetnictví - část třetí o účetní závěrce
