Územní plánování

Územní plán města Plzeň (výkres)

Územní plán města Náchod (výkres)

Územní plánování je „trvalá, soustavná a komplexní činnost orgánů územního plánování a stavebních úřadů. Územní plánování řeší využití území a zásady jeho uspořádání. Chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. S ohledem na ochranu krajiny dbá na hospodárné využívání zastavěného území. Územní plánování usiluje o dosažení souladu veřejných a soukromých zájmů. Hlavním cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, jehož podstatou je vyvážený vztah mezi životním prostředím, hospodářským rozvojem a soudržností společenství obyvatel“ dle definice Portálu územního plánování

Územní plánování je nástrojem státní správy pro racionální rozvoj určitého území. Územní plánování v ČR je legislativně upraveno stavebním zákonem č. 183/2006 Sb., dalšími zákony a vyhláškami (viz kap. Legislativa). Legislativní úprava sleduje hlavní úkoly územního plánování (viz kap. Hlavní úkoly územního plánování) a vytváří nástroje k jejich dosažení (viz kap. Nástroje územního plánování).

Legislativa

Zákony:

• Zákon č. 283/2021 Sb., Stavební zákon (účinný od 1.1.2024 - nahrazuje zákon č. 183/2006 Sb.) + prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu
• Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
• Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě
• Zákon č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona
• Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání architektů, inženýrů a techniků – ZvpAIT

Prováděcí vyhlášky k zákonu č. 183/2006 Sb., týkající se územního plánování:

• vyhláška č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech
• vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti
• vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území
• vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření

Zákon o územním plánování a stavebním řádu také v části páté § 158 odst. (1) stanoví, že zpracování územně plánovací dokumentace a územní studie je vybranou činností ve výstavbě, kterou smějí vykonávat jen a pouze fyzické osoby, které k tomu získaly oprávnění – byly autorizovány dle speciálního zákona 360/92 Sb. Českou komorou architektů a jsou uvedeny ve veřejném rejstříku – seznamu autorizovaných architektů.

Aktéři územního plánování

Stavební zákon vymezuje, kdo je aktérem územního plánování. Specifikuje postavení jednotlivých aktérů v procesu územního plánování z hlediska jejich povinností, práv a postavení.

Pořizovatel

• Schvalující orgán – zastupitelstva a vláda
• Autorizovaný úředník: obec s rozšířenou působností, kraj, stát ( ministerstvo pro místní rozvoj, ministerstvo obrany ČR)
• Samospráva: obce
• Pomocné zastupitelské orgány – Rada udržitelného rozvoje – starostové, zastupitelé – určuje co je udržitelné
• Komise územního plánování

Zpracovatel

Zpracovatelem územního plánu je fyzická osoba s oprávněním – autorizací, kterou uděluje Česká komora architektů.

Stavební úřad

Stavební úřad vykonává územní řízení a dbá na dodržování obecných předpisů při územním plánování.

Prováděcí orgán

Úřad územního plánování – obecní úřad územního plánování, krajský úřad územního plánování, ministerstvo pro místní rozvoj (nejvyšší úřad)

Dotčené orgány státní správy: (DOSS) jsou ty rezorty, které mají ze svého zákona chránit určitý společenský zájem a hlavně ty co územně diferencují. DOSS jsou odstupňované podle úrovní řízení – od ministerstva, kraje, okresu (pověřené obce) až po obce – odpovídá úrovni pořizovatele.

Hlavní úkoly územního plánování

• vytvářet v území podmínky pro udržitelný rozvoj, tj. komplexní řešení problémů životního prostředí, sociálních a hospodářských problémů ve vzájemných souvislostech
• zajišťovat ochranu přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území
• vymezovat veřejný zájem na využití území
• racionální uspořádání území a pro hospodárné vymezování stavebních pozemků
• stanovení podmínek pro umisťování a prostorové uspořádání staveb a opatření na pozemcích
• územní prevence katastrof
• územní podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn s možnými negativními vlivy na sociální a zdravotní podmínky života obyvatel, sociální soudržnost a smír
• prosazovat ochranu nezastavitelného území a nezastavitelných pozemků v zastavěném území
• určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území
• zajišťovat ochranu přírodních stanovišť a stanovišť druhů
• zajišťovat ochranu území podle zvláštních právních předpisů, před negativními vlivy a řešit kompenzaci v případech prokázaného veřejného zájmu

Veřejná infrastruktura zahrnuje zejména:

• dopravní infrastrukturu (např. pozemní komunikace, dráhy, vodní cesty a související zařízení
• technickou infrastrukturu (např. rozvody vody, odpadních vod, energií, telekomunikační sítě a související zařízení
• občanskou infrastrukturu (např. stavby, zařízení a pozemky sloužící pro vzdělávání, sociální služby, zdravotní služby, veřejnou správu
• veřejná prostranství

Nástroje územního plánování

1. Územně plánovací podklady

Územně plánovací podklady tvoří:

• územně analytické podklady – obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území („limity využití území“), záměrů na provedení změn v území, rozbor udržitelného rozvoje území. Pořizuje je buď úřad územního plánování (obec s rozšířenou působností) pro svůj správní obvod, nebo krajský úřad pro území kraje.
• územní studie – navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů, případně úprav nebo rozvoj některých funkčních systémů v území, například veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability, které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat využití a uspořádání území nebo jejich vybraných částí.

Územně plánovací podklady slouží jako podklad k pořizování politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace, jejich změně a pro rozhodování v území (=územní rozhodnutí, územní opatření, úprava vztahů v území).

2. Politika územního rozvoje

Politika územního rozvoje koordinuje tvorbu a aktualizaci zásad územního rozvoje, tvorbu koncepcí schvalovaných ministerstvy a jinými ústředními správními úřady a záměry na změny v území republikového významu. Politiku územního rozvoje pořizuje ministerstvo pro celé území republiky a schvaluje ji vláda. Politika územního rozvoje je závazná pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území. Ministerstvo životního prostředí může v případě zásahu do významných lokalit (např. ptačí oblasti) dokument zablokovat.

3. Územně plánovací dokumentace

Základní typ plánovací dokumentace. Je závazná, má danou strukturu a projednávání. Výsledkem je vyhláška. ÚPD vymezuje veřejně prospěšnou stavbu a veřejně prospěšné opatření. Dále se skládá ze tří významných částí :

3.1 Zásady územního rozvoje (ZUR)

Zásady územního rozvoje stanoví zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezí plochy nebo koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití, zejména plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stanoví kritéria pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v jejich využití. Zásady územního rozvoje se pořizují pro celé území kraje a vydávají se formou opatření obecné povahy. Zásady územního rozvoje jsou závazné pro pořizování a vydávání územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území. Postup vytváření ZUR

Návrh zásad územního rozvoje

Návrh zásad územního rozvoje pořídí krajský úřad na základě zadání (§ 187 odst. 4) nebo zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje. K návrhu zásad územního rozvoje krajský úřad zajistí vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.

Posouzení návrhu zásad územního rozvoje ministerstvem

Návrh zásad územního rozvoje posuzuje před jejich vydáním ministerstvo, kterému krajský úřad předloží návrh zásad územního rozvoje a zprávu o jejich projednání.

Řízení o zásadách územního rozvoje

O upraveném a posouzeném návrhu zásad územního rozvoje se koná veřejné projednání.

Vydání zásad územního rozvoje

Krajský úřad předkládá zastupitelstvu kraje návrh na vydání zásad územního rozvoje

Aktualizace zásad územního rozvoje

Krajský úřad předloží zastupitelstvu kraje nejpozději do 2 let po vydání zásad územního rozvoje nebo jejich poslední aktualizace zprávu o jejich uplatňování v uplynulém období. Návrh zprávy musí být před předložením zastupitelstvu kraje ke schválení konzultován s obcemi kraje a s dotčenými orgány.

3.2 Územní plán

Územní plán se pořizuje a vydává pro celé území obce, pro celé území hlavního města Prahy, popřípadě pro celé území vojenského újezdu. Územní plán může být pořízen a vydán též pro vymezenou část území hlavního města Prahy.

Územní plán musí být v souladu se zásadami územního rozvoje a s politikou územního rozvoje.

Územní plán je závazný pro pořízení a vydání regulačního plánu zastupitelstvem obce a pro rozhodování v území. Poskytování prostředků z veřejných rozpočtů na provedení změn v území nesmí být v rozporu s vydaným územním plánem.

3.3 Regulační plán

Regulační plán v řešené ploše stanoví podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí a vymezí veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná opatření.

Regulační plán musí být v souladu s politikou územního rozvoje, zásadami územního rozvoje a územním plánem. Regulační plán je závazný pro rozhodování v území.

4. Územní řízení

Územní řízení vede stavební úřad. Výsledkem územního řízení je územní rozhodnutí. Stavební zákon rozlišuje pět typů územního rozhodnutí:

• rozhodnutí o umístění stavby,
• rozhodnutí o změně využití území,
• rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území,
• rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků,
• rozhodnutí o ochranném pásmu.

Namísto vedení územního řízení a vydání územního rozhodnutí může stavební úřad vydat územní souhlas, pokud je záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Územní souhlas se vydává na základě oznámení o záměru doplněného o souhlasy vlastníků sousedních pozemků, kteří by jinak byli účastníky územního řízení.

5. Územní opatření

• o stavební uzávěře – omezuje nebo zakazuje stavební činnost ve vymezeném území po dobu uzávěry
• o asanaci území

6. Úprava vztahů v území

• předkupní právo – k pozemku určenému pro veřejně prospěšnou stavbu nebo veřejně prospěšné opatření
• kompenzační opatření – těm, jejichž práva byla na základě opatření ve veřejném zájmu podle schválené územně plánovací dokumentace podstatně omezena, nebo těm, kterým bylo na základě územního opatření o stavební uzávěře znemožněno užívání staveb nebo pozemků, náleží náhrada.

Odkazy

Literatura

• BÁRTOVÁ, Hana; RŮŽIČKA, Miroslav. Územní plánování a doprava. Praha: ARCH, 2008. 108 s. ISBN 978-80-86905-48-8. 
• MAIER, Karel, aj. Územní plánování a udržitelný rozvoj. Praha: ARCH, 2008. 100 s. ISBN 978-80-86905-47-1. 

Související články

• Územní plán
• Regulační plán
• Strategický plán rozvoje
• Územní studie
• Územní studie v Praze

Externí odkazy

• Právní výklad územního plánu – jeho pojmu a závaznosti
• Co jsou to zásady územního rozvoje? – vzdělávací video (autor Jihomoravský kraj)
• Portál územního plánování https://portal.uur.cz/
• Seznam autorizovaných architektů https://www.cka.cz/cs/pro-verejnou-spravu
• Obrázky, zvuky či videa k tématu územní plánování na Wikimedia Commons

Autoritní data	NKC: ph128364 PSH: 305 GND: 4048590-0 HDS: 007844 LCCN: sh85112367 NLI: 987007529438305171