Ústí nad Orlicí
Ústí nad Orlicí | |
---|---|
Mírové náměstí | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Ústí nad Orlicí |
Obec s rozšířenou působností | Ústí nad Orlicí (správní obvod) |
Okres | Ústí nad Orlicí |
Kraj | Pardubický |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°58′26″ s. š., 16°23′37″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 14 141 (2023)[1] |
Rozloha | 36,37 km²[2] |
Nadmořská výška | 340 m n. m. |
Počet domů | 2 419 (2021)[3] |
Počet k. ú. | 9 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Sychrova 16 Ústí nad Orlicí 56224 Ústí nad Orlicí 1 podatelna |
Starosta | Petr Hájek (SNK - Oušťáci) |
Oficiální web: www | |
Ústí nad Orlicí | |
Další údaje | |
Kód obce | 579891 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ústí nad Orlicí (německy Wildenschwert) je město na východě Čech v podhůří Orlických hor na soutoku Tiché Orlice a Třebovky, asi 10 km severoseverozápadně od České Třebové. Průměrná nadmořská výška se pohybuje kolem 340 m n. m. Žije zde přibližně 14 tisíc[1] obyvatel. Leží ve stejnojmenném okresu a je pátým největším městem Pardubického kraje. Ústím nad Orlicí prochází první a třetí tranzitní železniční koridor a silnice I/14.
Město se nachází v geomorfologickém okrsku Ústecká brázda, který spadá do Českotřebovské vrchoviny. Nad městem, na Andrlově chlumu (559 m n. m.), se tyčí rozhledna Stříbrná krasavice.
K významným stavbám ve městě patří zejména Roškotovo divadlo, Hernychova vila a kostel Nanebevzetí Panny Marie. Nachází se zde také nejrůznější sportoviště, například krytý plavecký bazén, skatepark, aquapark, fotbalový stadion, tenisové kurty, a hustá síť cyklostezek, cyklotras a turistických cest.
Název
V nejstarších písemných zmínkách se město objevuje pod dvěma názvy, které nejsou významově totožné. Vedle českého Ústí (odkaz na soutok Třebovky a Tiché Orlice, v jehož blízkosti se zřejmě rozkládalo první historické sídliště) bylo užíváno také německého názvu Wilhelmsuerde, resp. Wilhelmswerd nebo Wilhelmswert, který měl význam „Vilémův ostroh“ (tj. vyvýšenina, vybíhající k západu z pláně mezi Tichou Orlicí a Třebovkou, na níž se rozkládalo historické jádro města) a odkazovalo k zakladateli, kterým mohl být Vilém z Drnholce.[4] Německý název Wildenschwert (doslova „divoký meč“, „meč divochů“), užívaný v novověku a v moderní době, vznikl zkomolením původního Wilhelmswerd a nemá vzhledem k historii města žádný logický význam.[5]
Části města
- Ústí nad Orlicí (k. ú. Ústí nad Orlicí)
- Černovír (k. ú. Černovír u Ústí nad Orlicí)
- Dolní Houžovec (k. ú. Dolní Houžovec)
- Horní Houžovec (k. ú. Horní Houžovec)
- Hylváty (k. ú. Hylváty)
- Kerhartice (k. ú. Kerhartice nad Orlicí a Gerhartice)
- Knapovec (k. ú. Knapovec)
- Oldřichovice (k. ú. Oldřichovice u Ústí nad Orlicí)
Dříve byly součástí města také dnes samostatné obce Dlouhá Třebová a Řetůvka.[6]
Historie
K založení města došlo ve druhé polovině 13. století v průběhu vrcholné kolonizace, kterou na území mezi Třebovkou, masivem Suchého vrchu a severní částí Zábřežské vrchoviny vykonávali z pověření krále Přemysla Otakara II. páni z Drnholce. První spolehlivá zpráva o městě pochází z roku 1292, kdy se villa forensis Wilhelmswerd (tj. trhová ves Wilhelmswerd; současně je zde uveden i český název Ústí) objevuje na donační listině, kterou král Václav II. potvrzuje nadání cisterciáckého kláštera na Zbraslavi částí lanšperského panství. V roce 1304 je civitas Wilhelmswerd (obec, město Wilhelmswerd) uvedeno na listině, která potvrzuje a upravuje předchozí nadání. V obou případech je Ústí označeno jako jedno ze správních center lanšperského panství, ve stejné funkci je v obou listinách zmíněna i Česká Třebová.[7] Užívání dvou názvů města, českého a německého, souvisí podle některých historiků s existencí o něco málo staršího osídlení v prostoru soutoku Třebovky a Tiché Orlice, zvaného Ústí, přičemž označení Wilhelmswerd se mělo vztahovat na nové sídliště založené na pravidelném půdorysu na nedalekém ostrohu.[8]
Většina obyvatel se v minulosti živila hlavně zemědělstvím a domácím tkalcovstvím. K rozmachu továrenského textilního průmyslu a strojírenské výroby došlo v polovině 19. století v souvislosti se stavbou železnice Olomouc–Praha.
Muzea
- Městské muzeum – 17. listopadu 72
Pamětihodnosti
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1776 s márnicí
- Barokní Děkanství u kostela
- Socha Bičování Krista
- Hartmanova vila
- Hernychova vila
- Kociánova vila
- Křížová cesta z ulice Jana Štyrsy směrem na Andrlův chlum
- Sousoší Nejsvětější Trojice
- Sochy Ikara a Matky
- Roškotovo divadlo - Nařízením vlády z 20. února 2017 prohlášeno za národní kulturní památku
- Tkalcovské domky v Zahradní ulici
- Budova gymnázia
- Kostel sv. Petra a Pavla v Knapovci. Kostel byl vystavěn v 1. polovině 19. století na místě starší stavby
- Empírová budova železniční zastávky Ústí nad Orlicí město
- Ojedinělá budova železniční stanice z roku 1874. V roce 2008 byla plánována její demolice v rámci výstavby železničního koridoru. Později se ale sdružení „Nádraží nedáme“[9] podařilo likvidaci stavby zabránit a stavba byla roku 2010 prohlášena kulturní památkou.[10] V současné době v části nádražní budovy funguje kavárna.
Pověsti
- Ve městě údajně každou noc strašil duch lanškrounského hejtmana Dešvendy (de Sienne). Jednou mu místní kantor sebral odložený kabát a uprchl s ním na zvonici. Dešvenda ho pronásledoval a když už ho tak tak dostihl, učitel zazvonil na zvon a přízrak se rozpadl v prach.
- Zvon z kostela sv. Petra a Pavla v Knapovci byl kdysi vyhrabán sviní na louce u Dolní Dobrouče, ale protože podle nápisu patří do Knapovce, byl tam vrácen.
Zajímavosti
- Roku 1498 město zachvátil první velký známý požár a došlo ke zničení nejstarších písemností města.
- Dokončení nejstarší dochované zděné budovy ve městě – Jednoty bratrské – bylo v roce 1555.
- V roce 1803 zde byla založena Cecilská hudební jednota, nejstarší dosud existující sbor v Evropě.
- 5. července 1935 byl položen základní kámen Roškotova divadla. Od roku 2017 je národní kulturní památkou.sez
- Roku 1939 se ve městě otevřela nová nemocnice.
- Od roku 1945 se v Ústí na atletickém stadionu pořádá Ústecký desetiboj, nejstarší meeting desetibojařů v rámci ČR. Téhož roku se stalo Ústí nad Orlicí okresním městem.
- V roce 1949 se v Ústí zahájilo klimatologické měření, nejdříve na Andrlově Chlumu, později se měření přesunulo do prostoru letiště v Ústí nad Orlicí.
- Rok 1958 byl pro tehdejší obyvatele zajímavý tím, že do kin přišel snímek Kasaři (L. Pešek, J. Pivec, R. Hrušínský a další), který se z části natáčel také v Ústí.
- V roce 1963 do městské části Kerthartice dopadl meteorit o velikosti 12x8 cm a váze 1280 gramů, je vystaven v Národním muzeu v Praze.
- V roce 1967 zahájila provoz bezvřetenová přádelna, jako první na světe.
- V roce 1997 bylo město zasaženo povodňovou vlnou, nejvíce postižené oblasti byly Kerhartice, Hylváty a podměstí.
- V roce 2008 byl v budově nemocnice zřízen Babybox (v rámci ČR sedmý). O rok později byla do něho odložena holčička.
- 2016 byl rokem, kdy měl v kinech premiéru film Já, Olga Hepnarová (M. Olszańská, M. Šopovská, K. Melíšková a další), který se z části opět natáčel v Ústí nad Orlicí.
- Na podzim roku 2016 začala vysílat z Ústí nad Orlicí regionální rozhlasová stanice Rádio Orlicko.
- Rok 2017 byl zlomový pro místní fotbalový klub, který se poprvé v historii probojoval do třetí nejvyšší fotbalové soutěže v ČR.
- V květnu 2018 byl otevřen park na půdě bývalého hřbitova u kostela. Vzniklo tak místo, jako stvořené k odpočinku, relaxaci a meditaci v samém centru města.
Fotografie
-
Severní část náměstí s barokní radnicí
-
Mírové náměstí
-
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
-
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
-
Interiér kostela Nanebevzetí Panny Marie
-
Fara kostela
-
Hernychova vila s městským muzeem
-
Roškotovo divadlo
-
Stará nádražní budova Ústí nad Orlicí
-
Železniční zastávka město (pohled z kolejiště)
-
Železniční zastávka město (pohled z ulice)
-
Historická část města s tkalcovskými chalupami (ul. Zahradní)
-
Památník odboje
-
Křížová cesta z Ústí nad Orlicí na Andrlův chlum
-
Celkový pohled na město z rozhledny na Andrlově chlumu
Obyvatelstvo
Demografický vývoj
Rok | 1971 | 1976 | 1981 | 1986 | 1991 | 1996 | 2001 | 2006 | 2011 | 2016 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 12 062 | 15 466 | 15 953 | 15 641 | 15 319 | 15 268 | 15 191 | 14 918 | 14 648 | 14 226 |
Struktura populace
-
Věková struktura obyvatel obce Ústí nad Orlicí roku 2011
-
Rodinný stav obyvatel obce Ústí nad Orlicí roku 2011
-
Vzdělání obyvatel obce Ústí nad Orlicí roku 2011
Průmysl
- Perla a.s. – bývalý výrobce bavlněných tkanin a bytového textilu
- Rieter CZ s.r.o. – výrobce strojů pro textilní průmysl
- VUB a.s. – textilní výzkum a strojírenská výroba
- FPOS a.s. – kovovýroba, vývoj a výroba motocyklů
- ACE Trade s.r.o. – distributor a dodavatel surovin pro chemický a potravinářský průmysl
- Intech s.r.o. – dodavatel tvářecích strojů pro strojírenství- obchodní zastoupení Skandinávských firem
- Schaltag CZ s.r.o.
- EWE s.r.o.
Školství
Mateřské školy
- Mateřská škola Ústí nad Orlicí, Pod Lesem 290
- Mateřská škola Ústí nad Orlicí, Sokolská 165
- Mateřská škola Ústí nad Orlicí, Černovír 96
- Mateřská škola KLUBÍČKO Ústí nad Orlicí, Dělnická 67
- Mateřská škola Ústí nad Orlicí, Na Výsluní 200
- Mateřská škola Ústí nad Orlicí, Heranova 1348
- Mateřská škola Ústí nad Orlicí, Knapovec 8
- Mateřská škola Ústí nad Orlicí, Nerudova 136
Základní školy
- Základní škola Ústí nad Orlicí, Bratří Čapků 1332 (web)
- Základní škola Ústí nad Orlicí, Komenského 11 (web)
- Základní škola Ústí nad Orlicí, Třebovská 147 (web)
- Základní škola Ústí nad Orlicí – Kerhartice, Školní 75 (web)
- Speciální základní škola Ústí nad Orlicí, Lázeňská 206
Střední školy
- Střední škola uměleckoprůmyslová (dříve Střední průmyslová škola textilní, web)
- Gymnázium T. G. Masaryka (web)
- Střední zdravotnická škola (web)
- Střední odborná škola automobilní a Střední odborné učiliště automobilní (web)
Základní umělecká škola
- Základní umělecká škola Jaroslava Kociana Ústí nad Orlicí, Smetanova 1500 (web)
Kultura
- Kocianova houslová soutěž – od r. 1959 tradiční mezinárodní soutěž mladých houslistů
- Heranova violoncellová soutěž
- Městská akce „Město v pohybu“ (koná se každý rok)
- NADOTEK – filmový festival dokumentární tvorby se sociální tematikou
- Jeden Svět – filmový festival pořádaný zapsaným spolkem SPOUSTI z.s.
- ČESKÝ LVÍČEK – celostátní soutěž neprofesionální filmové tvorby
- Ústecká staročeská pouť
- Ústecké Vánoce
- Městská knihovna
Sport
- Ústecká „21“ – mezinárodní automobilová soutěž závodů do vrchu.
- Rieter Open – mezinarodni turnaj ITF futures mužů v tenise.
- Skiinterkriterium – mezinárodní závod žákovských kategorií ve slalomu a obřím slalomu, který pořádá Ski klub Ústí nad Orlicí (koná se v Říčkách v Orlických Horách).
- Ústecký desetiboj – nejstarší populární závod pořádaný na území ČR (od roku 1945).
- TFA - „Nejtvrdší hasič přežívá“, soutěž pro hasiče konaná na Andrlově chlumu.
Sportovní kluby
- Florbalový klub FBK OT-OrlickoTřebovsko
- Systema Ústí nad Orlicí
- Junior klub (letecké modelářství)
- Klub orientačního běhu Ústí nad Orlicí
- Aero klub
- TTC – stolní tenis
- SK Shotokan Karate Ústí nad Orlicí
- Jiskra Ústí nad Orlicí – fotbal a atletika
Sociální služby
- Domov důchodců Ústí nad Orlicí (disponuje rovněž oddělením pro uživatele s Alzheimerovou chorobou), www.dduo.cz
Zdravotnictví
- Nemocnice Pardubického kraje, a.s., Orlickoústecká nemocnice (dříve Okresní nemocnice Ústí nad Orlicí), která se řadí na druhé místo hned po Pardubické krajské nemocnici a spolu s touto nemocnicí tvoří páteř krajského zdravotnictví. Spádovost je až 140 000 obyvatel.
- Zdravotnická záchranná služba Pardubického kraje, výjezdové stanoviště Ústí nad Orlicí. (2x RZP, 1x RLP-RV).
Významné osobnosti
- Jan Leopold Mosbender (1693–1776), první orlickoústecký děkan
- František Martin Pecháček (1763–1816), hudební skladatel a houslista
- Matěj Josef Sychra (1776–1830), kněz, spisovatel a národní buditel
- Magdalena Dobromila Rettigová (1785–1845), spisovatelka, autorka kuchařek, básní, divadelních her a krátkých próz
- Bedřich Peška (1820–1904), básník, spisovatel, překladatel
- Jan Ludvík Lukes (1824–1906), operní pěvec a hudební pedagog
- Alois Hnilička (1826–1909), hudební skladatel, učitel a sbormistr
- Václav Zdeněk Hackenschmied (1867–1945), pedagog, etnograf a zakladatel ústeckého muzea
- Quido Kocian (1874–1928), sochař
- Jaroslav Kocian (1883–1950), houslový virtuos a skladatel
- Fritz Löhner-Beda (1883–1942), rakouský spisovatel a libretista židovského původu
- Josef Cibulka (1886–1968), historik umění a archeolog, vysokoškolský pedagog, vědec a římskokatolický kněz
- František Korte (1895–1962), český právník a hudební skladatel
- Jindřich Nygrín (1890–1962), muzejník, regionální historik, archivář a konzervátor Statní památkové péče
- Josef Jakubec (1899–1955), kněz, vězeň komunistického režimu
- Bohuslav Heran (1907–1968), violoncellista a hudební pedagog
- Alfréd Piffl (1907–1972), architekt, výtvarník, archeolog, básník a historik
- Oldřich Marek (1911–1986), učitel a entomolog
- Emilie Urbanová, roz. Šišánová (* 1921), choreografka a taneční pedagožka
- Václav Čevona (1922–2008), atlet a olympionik
- Eva Štanclová (Kudrnáčová) (* 1923), pedagožka a choreografka, zakladatelka tanečního oboru ZUŠ
- Milan Vyhnálek (1925–2013), podnikatel v oboru sýrařství, který se prosadil v Austrálii
- Josef Jakubec (1932–1995), jezuitský kněz, generální vikář královéhradecké diecéze
- Josef Havel (* 1937), spisovatel, autor literatury faktu, filmař a publicista
- Jan Steklík (1938–2017), výtvarník
- Věra Ludíková (* 1943), básnířka
- Eva Veverková (1948–2012), pedagožka a choreografka, zakladatelka souboru C-Dance
- Stanislav Motl (* 1952), novinář a spisovatel
- Slávek Janoušek (* 1953), folkový zpěvák
- Josef Lux (1956–1999), politik, předseda KDU-ČSL, první ministr zemědělství ČR
- Václav Moravec (* 1974), redaktor, moderátor a vysokoškolský učitel
- Jaroslav Kulhavý (* 1985), cyklista, olympijský vítěz v cross country, LOH 2012 v Londýně
Partnerská města
- Amberg, Německo
- Bystrzyca Kłodzka, Polsko
- Massa Martana, Itálie
- Berlín-Neukölln, Německo
- Poprad, Slovensko
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ ŠMILAUER, Vladimír. Úvod do toponomastiky. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1966. S. 83.
- ↑ MUSIL, František. Kapitoly z dějin města Ústí. 2. díl. In: Oustecké střípky 1 (2011), s. 9-12.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 96 a 461.
- ↑ Musil 2011, s. 8-10.
- ↑ MUSIL, František. Kapitoly z dějin města Ústí. 1. díl. In: Oustecké střípky 0 (2010), s. 22-23.
- ↑ Petice proti demolici nádražní budovy v Ústí nad Orlicí
- ↑ Nádraží v Ústí nad Orlicí bude na třetí pokus kulturní památkou ČT24, 23. 3. 2010.
Literatura
- HACKENSCHMIED, V. Zd. Z lidového vypravování na Lanškrounsku a Ústecku n. O. IN: Český lid 1930, str. 255–259.
- STEJSKAL, Martin; MARENČIN, Albert. Labyrintem tajemna. Praha: Paseka, 1991.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ústí nad Orlicí na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Ústí nad Orlicí ve Wikislovníku
- Ústí nad Orlicí v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
- Zapomenuté Oustí. http://www.ousti.cz/