Ústav přístrojové techniky Akademie věd České republiky

Ústav přístrojové techniky Akademie věd České republiky
Zkratka	ÚPT AV ČR
Právní forma	veřejná výzkumná instituce
Sídlo	Královopolská 147; 612 64 Brno
Souřadnice	49°13′17,4″ s. š., 16°35′1,68″ v. d.
Ředitel	Ing. Ilona Mullerová, DrSc.
Mateřská organizace	Akademie věd České republiky
Oficiální web	www.isibrno.cz
E-mail	institute@isibrno.cz
Datová schránka	8c4npnh
IČO	68081731 (VR)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ústav přístrojové techniky AV ČR, v. v. i.^[1] (zkratka ÚPT^{[P 1]}) je veřejná výzkumná instituce (v. v. i.), která byla zřízena na základě zákona č. 341/2005 Sb. Jako pracoviště Akademie věd České republiky (AV ČR) je jedním z ústavů sekce aplikované fyziky v oblasti věd o neživé přírodě AV ČR. Hlavními činnostmi ÚPT jsou:

výzkum a vývoj v oblasti aplikované fyziky
zveřejňování dosažených výsledků výzkumu a vývoje
spolupráce vedoucí k využití výsledků výzkumu v praxi
výchova nových vědeckých pracovníků a vzdělávání studentů

Historie

Pracoviště s názvem Ústav přístrojové techniky ČSAV bylo zřízeno usnesením XXVII. zasedání prezidia Československé akademie věd ze dne 16. listopadu 1956 s účinností od 1. ledna 1957 a vzniklo z brněnského pracoviště Vývojových dílen ČSAV. Základy současné struktury ÚPT byly položeny o tři roky později, když spolu se stěhováním do tehdy nové budovy na adrese Královopolská 147 v Brně byla 1. 1. 1960 do ÚPT sloučena tehdejší tři pracoviště ČSAV: pražské pracoviště Vývojových dílen ČSAV, Laboratoř elektronové optiky ČSAV a Laboratoř průmyslové elektroniky ČSAV. To se promítlo do ustavení tří výzkumných oddělení pokračujících v tradici svého původního zaměření víceméně dodnes (2011): oddělení vysokofrekvenční spektroskopie (dnes Magnetická rezonance a bioinformatika), oddělení infračervené spektroskopie (dnes Koherenční optika) a oddělení elektronové optiky (dnes Elektronová optika). Jedním z hlavních úkolů ÚPT bylo v době jeho vzniku zajištění přístrojového vybavení pro ostatní ústavy tehdejší ČSAV. Od založení ústavu jeho pracovníci vynikali kombinací fyzikálních přístupů s inženýrskou precizností a praktičností. Část z nich navazovala na skvělé výsledky ze svých předešlých pracovišť sloučených do ÚPT a ten proto od samého počátku své existence patřil mezi špičková pracoviště svého oboru.

V prvních desetiletích své existence byl ústav ve srovnání s jinými vědeckými pracovišti zaměřen velice prakticky. Svým zaměřením pokrýval především elektronovou optiku a mikroskopii, jadernou magnetickou rezonanci, infračervenou spektroskopii a po objevu laserů i problematiku kvantových generátorů světla. Cílem práce byla většinou stavba konkrétního přístroje a v tom bylo dosaženo mnoha úspěchů. Řada zde vyvinutých druhů přístrojů byla ve své době unikátní nejen v tuzemsku, ale výrazně ovlivnila i jejich další rozvoj za „železnou oponou“.

V osmdesátých letech se ÚPT postupně odkláněl od vývoje kompletních funkčních vzorků nebo dokonce prototypů rozsáhlejších zařízení a zaměřil svou pozornost více na přístrojové prvky a nové experimentální metody. Novou oblastí výzkumu byla elektronová litografie.

Další vývoj ústavu v devadesátých letech ovlivnila změna politického systému. Od 31. prosince 1992 se stal ÚPT ve smyslu zákona č. 283/1992 Sb. pracovištěm Akademie věd České republiky a spolu s celou AV ČR u něj došlo k výrazným redukcím. Z původních 250 pracovníků v roce 1989 zůstalo jen cca 40%. Ústav se v této době dále odkláněl od aplikačního a preferoval základní výzkum.

V průběhu posledních dvaceti let {1990-2010} ÚPT výrazně rozšířil svou mezinárodní spolupráci. K vývoji došlo i ve výzkumném zaměření, které se rozšířilo o dynamicky se rozvíjející obory jako snímání a zpracování biosignálů, aplikace laserů v mikrotechnologiích a nanometrologii a rozvíjení vybraných nanotechnologických postupů. A většina výzkumných aktivit opět nachází uplatnění při spolupráci s aplikačními partney nejen na akademických nebo vysokoškolských pracovištích, ale i v průmyslových podnicích.

Poslední změna právní formy proběhla 1. ledna 2007, kdy na základě zákona č. 341/2005 Sb. ÚPT přestal být příspěvkovou organizací a stal se veřejnou výzkumnou organizaci (v. v. i.).

Významné úspěchy ÚPT

1951 – pracovníci vývojových dílen ČSAV (od 1. 1. 1957 ÚPT ČSAV) zkonstruovali první elektronový mikroskop v Československu. Postupným zdokonalováním byl vyvinut první stolní prozařovací mikroskop BS 242, od roku 1955 sériově vyráběn v brněnské Tesle a v roce 1958 oceněn zlatou medailí na výstavě EXPO v Bruselu. Na něj navazoval vývoj dalších mikroskopů a úspěšný rozvoj řady nekonvenčních metod elektronové mikroskopie).
1959 – vyvinut laboratorní dvoupaprskový infračervený spektrofotometr.
1960 – postaven přístroj pro měření optické anizotropie roztoků v hydrodynamickém poli.
1960 – postaven první spektrometr jaderné magnetické rezonance na frekvenci 30 MHz pro potřeby ČSAV. Od roku 1966 byly tyto spektrometry rovněž vyráběny v n.p. Tesla Brno.
1963 – zkonstruován fotoelektrický polarimetr pro měření optické rotační disperze organických látek.
1963 – 16. 10. 1963 spuštění prvního plynového He-Ne laseru o vlnové délce 3,39 µm postaveného v Československu (světová premiéra byla v roce 1960). Od roku 1964 byly v n.p. Meopta Přerov vyráběny již tři typy plynových laserů.
1964 – 4. 3. 1964 spuštění pulsního rubínového laseru o vlnové délce 632,8 nm.
1965 – sestavení víceúčelové vakuové pece vhodné pro pájení, tavení, svařování, žíhání a jiné technologické procesy využívající elektronového svazku.
1966 – zkonstruován rubínový laser s obřími pulsy určeného pro studium polovodičů.
1968 – sestaven laserový referenční měřič délek a rychlostí. Od roku 1973 vyráběn pod označením LA 3000 a LA 3001 v n. p. Metra Blansko.
1969 – sestavení elektronové svářečky ES-2 používané řadou československých pracovišť.
Konec 60. let – ukončen vývoj jednofrekvenčního jednobodového laseru se stabilizovanou frekvencí. Od roku 1971 vyráběn pod odznačením LA 1000 v n. p. Metra Blansko.
1970 – do provozu uveden He-Cd laser o vlnové délce 441,6 nm s možností emise v ultrafialové oblasti.
1972 – prostřednictvím měření na jednofrekvenčním jednobodovém laseru se stabilizovanou frekvencí vyvinutém v ÚPT vytvořen československý laserový subnormál délek.
1974 – dokončen vývoj laserové vrtačky diamantů.
1977 – zkonstruován laserový měřič rychlosti.
1978 – dokončena stavba CW-FT NMR pulsního fourierovského spektrometru (1978 oceněn na výstavě Naučpribor v Moskvě).
1978 – dokončen vývoj laserového interferenčního přístroje LIMS, který zajišťoval měření vzdáleností, rychlosti, přímosti, rovinnosti, malých úhlů s možnostmi korekcí na hodnotu index lomu vzduchu. Od roku 1983 vyráběn v k. p. Metra Blansko.
1982 – dokončen laserový systém pro měření ve dvou souřadnicích s rozlišením 40 nm.
1982 – dokončen vývoj elektronového litografu (používán dodnes, 2011).

Výzkumné zaměření

Výzkumné aktivity ÚPT v současné době (2011) směřují do těchto oblastí:

magnetická rezonance,
elektronová mikroskopie a mikroanalýza,
využití laserů,
měření a zpracování biosignálů,
konstrukce vědeckých přístrojů a jejich částí,
zdokonalování využití speciálních technologií.

Pro činnost pracoviště je charakteristické propojení teoretického, experimentálního a aplikovaného výzkumu. Hlavní úsilí směřuje k objevování a rozvíjení nových experimentálních metod studia mikrostruktury živé i neživé hmoty. Při ověřování principů jsou získávány původní teoretické výsledky ve vybraných oblastech přírodních i technických věd společně s vytvořenými unikátními přístrojovými prvky a metodickými postupy. Konečným cílem je nasazení vypracovaných metod v základním i aplikovaném výzkumu především v biomedicínských a fyzikálně materiálových oborech, případně zhodnocení dosažených výsledků v průmyslu.

Organizační struktura

V čele ÚPT stojí ředitel. V současnosti tuto funkci zastává Ing. Ilona Müllerová, DrSc., nositelka prestižního vědeckého ocenění Česká hlava. Výzkumná činnost ústavu se odehrává ve třech odděleních (které se dále člení na výzkumné týmy):

Součástí výzkumné struktury ÚPT jsou od 1. 1. 2010 aplikační a vývojové laboratoře pokročilých mikrotechnologií a nanotechnologií (ALISI).

Spolupráce

Výzkumné zaměření a orientace na teoretický, experimentální i aplikovaný výzkum umožňuje ÚPT intenzivně spolupracovat s těmito pracovišti:

výzkumné a odborné instituce v ČR i zahraničí – společný výzkum, výměna vědeckých poznatků,
průmyslové podniky, aplikační partneři – společný výzkum, přenos výsledků do praxe,
vysoké školy – společný výzkum, vzdělávání a výchova nových vědeckých pracovníků.

Projekt ALISI

Aplikační a vývojové laboratoře pokročilých mikrotechnologií a nanotechnlogií ÚPT (ALISI) jsou součástí výzkumné struktury ÚPT. Jsou zaměřeny na výzkumné aktivity, které mají potenciál z hlediska přenosu výsledků výzkumu do praxe. Vybudování laboratoří je předmětem projektu ALISI spolufinancovaného v letech 2010 – 2013 z prostředků Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI).

Odkazy

Poznámky

↑ Pro anglický název Institute of Scientific Instruments se používá zkratka ISI, ze které je rovněž odvozen název domény isibrno.cz.

Reference

↑ Zřizovací listina Ústavu přístrojové techniky AV ČR, v. v. i., Akademie věd České republiky K-541/P/06, 28. 6. 2006.

Související články

Externí odkazy

[2] Pro anglický název Institute of Scientific Instruments se používá zkratka ISI, ze které je rovněž odvozen název domény isibrno.cz.

[1] Zřizovací listina Ústavu přístrojové techniky AV ČR, v. v. i., Akademie věd České republiky K-541/P/06, 28. 6. 2006.

[1]

[P 1]