Ústav pro českou literaturu Akademie věd České republiky
| Ústav pro českou literaturu AV ČR | |
|---|---|
 | |
| Zkratka | ÚČL AV ČR |
| Vznik | 1946 |
| Právní forma | veřejná výzkumná instituce |
| Sídlo | Na Florenci 3/1420 110 00 Praha 1 |
| Souřadnice | 50°5′20,61″ s. š., 14°26′0,96″ v. d. |
| Ředitel | Ing. Pavel Janáček, Ph.D. |
| Mateřská organizace | Akademie věd České republiky |
| Oficiální web | www |
| Datová schránka | nq8ie7m |
| IČO | 68378068 (VR) |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., je veřejná výzkumná instituce se sídlem v Praze, zřízená Akademií věd České republiky s cílem provádět vědecký výzkum české literatury, přispívat k využití jeho výsledků a zajišťovat výzkumnou infrastrukturu. Jeho činnost zahrnuje literární historii a teorii, lexikografii, editologii, textologii, bibliografii a další literárněvědné disciplíny. Vydává časopis Česká literatura, provozuje knihovnu a několik internetových databází (Slovník české literatury po roce 1945 on-line, Česká elektronická knihovna, Digitalizovaný archiv časopisů, Bibliografie české literární vědy aj.) Je pokračovatelem Ústavu pro českou literaturu Československé akademie věd a umění, vzniklého v září 1948.
Činnost a poslání
Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. je vědecký ústav, který zajišťuje základní výzkum české literatury od počátků do současnosti.[1] Podle platné zřizovací listiny z 28. června 2006 byl zřízen s cílem uskutečňovat vědecký výzkum v oblasti české literatury, přispívat k využití jeho výsledků a zajišťovat infrastrukturu výzkumu.[2] Věnuje se literární historii a teorii, literárněvědné lexikografii, editologii, textologii, bibliografii a jiným oborům literární vědy.[1]
Podle výroční zprávy za rok 2010 je jediným neuniverzitním pracovištěm v ČR, které provádí základní literárněvědný výzkum. Je hlavní institucí literárněvědné bohemistiky ve světovém měřítku.[3]
Služby pro veřejnost
ÚČL vedle vědecké činnosti zřizuje a udržuje informační zdroje, přístupné pro širokou veřejnost. Patří k nim:
- Knihovna ÚČL, obsahující 140 tisíc svazků, zčásti přijatých od bývalé Umělecké besedy. Roku 2010 byla čtvrtou největší v Akademii rozsahem a třetí počtem výpůjček.[4]
- Slovník české literatury od roku 1945 on-line, s více než tisícem hesel českých spisovatelů a literárních časopisů z let 1945–2000.[5]
- Česká elektronická knihovna, umožňující bezplatný přístup k 1 700 odborně ošetřeným básnickým knihám, které reprezentují téměř veškerou českou poezii 19. a počátku 20. století.[6]
- Digitalizovaný archiv časopisů, sedmá největší digitální knihovna v ČR r. 2010[4]
- Edice E, zahrnující texty dosud knižně nevydaných dokumentů i knižních publikací, které se váží k činnosti ÚČL
- Databáze české literární vědy, zpřístupňující bibliografie k dějinách českého písemnictví a literární vědy
Publikace
ÚČL vydává dvouměsíčník Česká literatura. Ročníky 1953-2000 jsou přístupné prostřednictvím projektu Kramerius AV ČR. Vydává rovněž knižní publikace v několika edicích (Edice K, Dokumenty, Theoretica & historica, Varianty)[7]
Hodnocení
Na konci roku 2010 byl ÚČL jedním z patnácti předních českých vědeckých ústavů, zahrnutých do Mezinárodního auditu vědy, výzkumu a inovací v ČR vedeného společností Technopolis. Výsledná zpráva zmínila unikátní a fundamentální roli ÚČL ve výzkumu české literatury a literární kultury. Ocenila velké úsilí, které ústav věnuje zpřístupnění získaných znalostí elektronicky prostřednictvím internetu, jako unikátní a vynikající z hlediska kvality a rozsahu. Na závěr uvedla, že ÚČL je střediskem mimořádného významu jak pro Českou republiku, tak pro zahraniční bohemisty.[8]
Historie
Založení výzkumného ústavu pro českou literaturu se začalo připravovat na půdě Československé akademie věd a umění v roce 1946, krátce po založení Ústavu pro jazyk český. Organizační řád byl schválen v červnu 1947, Ústav pro českou literaturu začal pracovat 1. září 1948. Roku 1953 byl začleněn do Československé akademie věd a v roce 1993 do Akademie věd České republiky.[9]
Reference
- ↑ a b Ústav pro českou literaturu - základní informace (ucl.cas.cz)
- ↑ Zřizovací listina ÚČL (www.cas.cz)
- ↑ Výroční zpráva o činnosti a hospodaření ÚČL AV ČR, v. v. i., za rok 2010. s. 6.
- ↑ a b Výroční zpráva 2010, s. 16-17
- ↑ Slovník české literatury (ucl.cas.cz)
- ↑ Česká elektronická knihovna (ucl.cas.cz)
- ↑ Publikace vydané v ÚČL (ucl.cas.cz)
- ↑ Výroční zpráva 2010, s. 7-8
- ↑ Historie ústavu (ucl.cas.cz)
