Ústav pro studium totalitních režimů
| Ústav pro studium totalitních režimů | |
|---|---|
 | |
| |
 | |
| Zkratka | ÚSTR |
| Zakladatel | stát (zřizovatel) |
| Vznik | 2007 |
| Právní forma | organizační složka státu |
| Účel | bádání v oblasti české historie |
| Sídlo | Ústav pro studium totalitních režimů, Siwiecova 2, 130 00 Praha 3,  Česko |
| Souřadnice | 50°5′0,98″ s. š., 14°26′36,29″ v. d. |
| Úřední jazyk | čeština |
| Lídr | Mgr. Zdeněk Hazdra, Ph. D. |
| Ocenění | Umělecká cena města Plzně (2015) |
| Oficiální web | www |
| Datová schránka | dbzaa4r |
| Poznámky | aktivní účet na sociální síti Facebook |
| IČO | 75112779 (VR) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) je organizační složka České republiky určená k vědeckému zkoumání a objasňování éry obou totalitních režimů v Československu, komunismu a nacismu. Zpřístupnění archivů a dat by podle iniciátorů vzniku ústavu mělo zabránit zkreslování výkladu české historie.
Instituce byla ustavena k 1. srpnu 2007 zákonem č. 181/2007 Sb., který vymezuje její poslání a úkoly. Nejvyšším orgánem Ústavu je Rada ÚSTR, která se skládá se ze sedmi členů volených Senátem Parlamentu České republiky na funkční období v trvání 5 let.
Vznik ústavu
Ředitelem se 1. ledna 2008 stal žurnalista a historik Pavel Žáček. Za jeho vedení došlo k první krizi a z Ústavu odešlo několik mladých historiků (Tomáš Vilímek, Petr Blažek, Tomáš Bursík, Petr Koura, Prokop Tomek, Pavel Paleček, Pavlína Formánková ad.).[1] Rada ÚSTR vyhlásila výběrové řízení,[2] v němž Pavel Žáček svou pozici neobhájil. Do čela ÚSTR byl v únoru 2010 zvolen historik Jiří Pernes, jehož ovšem Rada ÚSTR 12. května 2010 odvolala a řízením Ústavu pověřila historika Zdeňka Hazdru. Z dalšího konkurzu v srpnu 2010 vítězně vzešel Daniel Herman,[3] který byl odvolán z funkce v dubnu 2013.[4] Řízením ÚSTR byla poté Radou pověřena bohemistka, polonistka a překladatelka Pavla Foglová[5] a v následném výběrovém řízení byl ředitelem zvolen historik Zdeněk Hazdra, který ÚSTR řídí od května 2014.[6]
První předsedkyní Rady Ústavu pro studium totalitních režimů byla zvolena Naděžda Kavalírová, která též vede Konfederaci politických vězňů. Místopředsedou se stal Ivan Dejmal;[7] po jeho úmrtí byla do Rady zvolena novinářka Petruška Šustrová, která vystřídala Kavalírovou v jejím čele v lednu 2013. Od října 2013 je předsedkyní Rady ÚSTR archivářka Emílie Benešová.
Ústav po několikaměsíční přípravné fázi začal řádně fungovat dne 1. února 2008. K činnosti ústavu byla zřízena též zvláštní podřízená instituce Archiv bezpečnostních složek,[8] který je správním úřadem a vlastní archiválie vzniklé činností StB.
Ústav vydává časopis Paměť a dějiny; Archiv bezpečnostních složek vydává sborník Securitas Imperii.
Ústav sídlí v Praze, v ulici Siwiecova, která byla z důvodu sídla této instituce přejmenována z původního názvu Havelkova; ten nesla po komunistickém funkcionáři Václavu Havelkovi.[9]
Kritika
Činnost ÚSTR bývá často předmětem kritiky, zejména s ohledem na okruh témat, kterými se tato instituce zabývá.[10] Současná podoba ÚSTR bývá označována jako antikomunistický pomník, který se ale nevěnuje systematickému vědeckému uchopení minulosti a role většinové společnosti v ní.[11] Ke kritice se přidal i Český svaz bojovníků za svobodu, který ÚSTR vytýká, že se v dostatečné míře nezabývá zkoumáním nacistické totality.[12] Již dříve byl z jejich strany vysloven požadavek, aby ÚSTR zveřejnil seznamy agentů gestapa, což se nestalo.[13]
Ústav provázejí také diskuse o tom, kdo ho má řídit. Mediální kritika dopadala jak na Pavla Žáčka, tak na Jiřího Pernese, Daniela Hermana, Pavlu Foglovou i Zdeňka Hazdru. Nejsilnější spory se po Pavlu Žáčkovi týkaly odvolání ředitele Daniela Hermana v dubnu 2013: zapojil se do nich také tehdejší premiér Petr Nečas (ODS).[14] Soudní spor Hermana proti Ústavu trval skoro 3 roky; Obvodní soud pro Prahu 3 v květnu 2014 nepravomocně rozhodl, že Herman byl odvolán protiprávně,[15] Městský soud v Praze v lednu 2015 naopak rozhodl, že Rada ÚSTR měla pravomoc Hermana odvolat.[16] Pravomocný rozsudek padl 26. dubna 2017, kdy Městský soud v Praze rozhodl, že samotné odvolání Hermana z funkce ředitele bylo sice právně v pořádku, ale následná výpověď je neplatná.[17] S ÚSTR se soudí také neúspěšný kandidát na ředitele Adrian Portmann, jeho dvousetstránkovou žalobu proti ÚSTR Obvodní soud pro Prahu 3 v srpnu 2015 zamítl v plném rozsahu.[18]
Vystoupení ÚSTRu z Platformy evropské paměti a svědomí
Problémy měl ÚSTR s Platformou evropské paměti a svědomí (Platform of European Memory and Conscience),[19] která kvůli pěti členům Vědecké rady ÚSTRu, jejichž část života byla poznamenána členstvím v KSČ, pozastavila ÚSTRu členství. Platformu totiž zajímalo, jestli se nejedná o bývalé placené funkcionáře. ÚSTR se ohradil, že nemá právo takové věci zjišťovat, protože se nejedná o zaměstnance Ústavu a že Platforma prý nepostupovala podle platných stanov. A zareagoval vystoupením z Platformy.[20] Tehdejší předseda Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů Adrian Portmann z dobré vůle posbíral od těchto bývalých členů KSČ vyjádření, že tehdy nebyli placenými funkcionáři. Prozatímní ředitelka Pavla Foglová tyto kroky k opětovnému vstupu do Platformy neakceptovala.[21]
„Na druhou stranu tu je morální nárok, obzvláště obětí represí, kteří mají právo vědět, kdo pracuje na zhodnocování represivních režimů. Jako elegantní řešení může skutečně nastat čestné prohlášení dotčených, kde by navrch ještě mohli vysvětlit svoje životní pohnutky, které je vedly ke vstupu do KSČ a u některých k následné opozici vůči komunismu... Ale zpět do Čech. Nějaké čestné prohlášení a předstoupení před oběti represí je něco jako podaná ruka, na kterou se sluší reagovat nějakým pochopením a přijetím. V případě Pitharta by to počítám pomohlo zahladit stopy a pomoci vyrovnat se s minulostí včetně šrámů na duši, v případě Jana Rataje by mě samotného zajímalo, jak by se ke své minulosti v Ústavu marxismu-leninismu postavil čelem.”ÚSTR rok poté, pár postřehů, Luboš Rokos, 25. 4. 2014[22]
Podobné orgány v jiných zemích
- Slovensko - Ústav paměti národa
- Polsko - Institut národní paměti
- Německo - Úřad spolkového pověřence pro dokumenty Státní bezpečnosti bývalé NDR
Ředitelé ústavu
| Pořadí | Osoba | Funkční období |
|---|---|---|
| 1. | Pavel Žáček | 1. ledna 2008 - 31. března 2010 |
| 2. | Jiří Pernes | 1. dubna 2010 - 12. května 2010 |
| 3. | Zdeněk Hazdra (prozatímní ředitel) | 13. května 2010 - 15. srpna 2010 |
| 4. | Daniel Herman | 16. srpna 2010 - 10. dubna 2013 |
| 5. | Pavla Foglová | 11. dubna 2013 - 30. dubna 2014 |
| 6. | Zdeněk Hazdra | od 1. května 2014 |
Videozáznamy debat s pracovníky ÚSTR
- Videozáznam debaty s kandidáty na post šéfa ÚSTR, Praha, 18.2.2014, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy a Spolek studentů historie FF UK,
- Debata kandidátů na post ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů, Praha, 24. 2. 2014, Knihovna Václava Havla
- Hyde Park Zelňák: Co smíme vědět o minulosti v totalitě - a kdo nám to nechce říct, Brno, publikováno 16. 12. 2014
- Debata s Respektem: Listopad 89, ÚSTR a spor o výklad dějin, Praha, publikováno 19. 12. 2014, Knihovna Václava Havla
Odkazy
Reference
- ↑ ZÍDEK, Petr. Lidovky.cz [online]. Dostupné online.
- ↑ ÚSTR [online]. Dostupné online.
- ↑ Ústav pro studium totalitních režimů. Usnesení z 38. jednání Rady Ústavu pro studium totalitních režimů [online]. 2010-08-13. Dostupné online.
- ↑ http://www.lidovky.cz/rada-ustr-odvolala-reditele-hermana-odsouzenihodne-rika-necas-pb0-/zpravy-domov.aspx?c=A130410_150016_ln_domov_mct Rada odvolala ředitele ÚSTR. Jde o akci ČSSD a KSČM, brání se Herman Zdroj: http://www.lidovky.cz/rada-ustr-odvolala-reditele-hermana-odsouzenihodne-rika-necas-pb0-/zpravy-domov.aspx?c=A130410_150016_ln_domov_mct
- ↑ Pavla Foglová. Aktuálně.cz [online]. [cit. 2016-07-13]. Dostupné online.
- ↑ idnes.cz: Novým ředitelem ústavu pro studium totality se stal náměstek Hazdra [online]. Dostupné online.
- ↑ Radu Ústavu pro studium totalitních režimů povede Kavalírová (iDNES.cz, 14.12.2007)
- ↑ Archiv bezpečnostních složek
- ↑ Zveřejnění dokumentace procesu změny názvu ulice Havelkova - Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2016-07-13]. Dostupné online.
- ↑ Demokratická levice, ÚSTR a co dál?
- ↑ Proč je ÚSTR spíše hlasatelem dogmatu než vědeckou institucí
- ↑ Odbojáři jdou proti ÚSTR: Ať bádá i o německé okupaci, nebo ho rovnou zrušte
- ↑ PhDr. Jiří Jaroš Nickelli - Konečně vydat seznamy gestapáků
- ↑ idnes.cz: Puč v ÚSTR má politrukům umést cestu do státní správy, řekl Nečas [online]. Dostupné online.
- ↑ Odvolání Hermana z ÚSTR bylo protiprávní, rozhodl soud. Aktuálně.cz [online]. [cit. 2016-07-13]. Dostupné online.
- ↑ Aktualne.cz: Odvolání Hermana z vedení ÚSTR bylo v pořádku, rozhodl soud [online]. Dostupné online.
- ↑ Vyhazov nynějšího ministra Hermana z čela ÚSTR byl nezákonný, iDnes.cz, 26. 4. 2017
- ↑ Aktualne.cz: Soud odmítl zrušit výsledek loňského konkurzu na šéfa ÚSTR [online]. Dostupné online.
- ↑ Neela Winkelmann-Heyrovská: Platforma evropské paměti a svědomí, chronologie vzniku 2008–2011
- ↑ ÚSTR oficiálně vystoupil z Platformy evropské paměti a svědomí, Lidové noviny, 26. Února 2014
- ↑ Konflikt v ÚSTRu se zbytečně vyostřil, říká kandidát na ředitele Portmann, Lidové noviny, 28. Února 2014
- ↑ ÚSTR rok poté, pár postřehů, Deník Referendum, Luboš Rokos komentuje zvolení nového ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů a vývoj kolem Ústavu v posledním roce.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ústav pro studium totalitních režimů na Wikimedia Commons - Ústav pro studium totalitních režimů
- Facebookové profily: ÚSTR, Paměť a dějiny, Knihovna Jána Langoše, Dějepis v 21. století
- Ústav pro studium totalitních režimů na Youtube
- Objektivní minulost neexistuje, říká ředitelka maďarského muzea komunismu
