Ústav chemických procesů Akademie věd České republiky
| Ústav chemických procesů Akademie věd České republiky | |
|---|---|
 Hlavní budova Ústavu chemických procesů | |
| Zkratka | ÚCHP AV ČR |
| Vznik | 1960 |
| Právní forma | veřejná výzkumná instituce |
| Sídlo | Rozvojová 135 165 02 Praha 6 |
| Souřadnice | 50°7′37,2″ s. š., 14°22′58,8″ v. d. |
| Ředitel | Ing. Miroslav Punčochář, DSc. |
| Mateřská organizace | Akademie věd České republiky |
| Oficiální web | www |
| icecas | |
| Datová schránka | 3zqnqnn |
| IČO | 67985858 (VR) |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i., je jedním ze šesti ústavů sekce chemických věd Akademie věd České republiky a centrem výzkumu v oblasti chemie, biochemie, katalýzy a životního prostředí. Studují se zde kromě jiného vícefázové reagující systémy pro návrh chemických procesů v oblastech syntézy a přípravy nových materiálů, energetiky a ochrany životního prostředí. O jeho významu na poli české i mezinárodní vědy svědčí účast jeho výzkumných týmů v projektech financovaných Evropskou unií, jako např. IMPULSE, EUCAARI nebo MULTIPRO. Projekt MATINOES byl dokonce vyhodnocen jako jeden z dvaceti nejlepších projektů řešených v rámci 6. rámcového programu.
Historie
Ústav vznikl v Československé akademii věd roku 1960 rozdělením Chemického ústavu ČSAV na Ústav teoretických základů chemické techniky a Ústav organické chemie a biochemie a byl od samého počátku budován jakožto multidisciplinární vědecké pracoviště.
Jeho zakladatel a první ředitel prof. Vladimír Bažant byl chemický technolog s širokým rozhledem a ctil moderní koncepci, bez které by se vývoj nových procesů nemohl úspěšně uskutečňovat. U vědomí toho přizval ke spolupráci chemického inženýra prof. George L. Standarta, rodáka z USA, který v 50. a 60. letech 20. století položil základní kámen k vývoji oboru chemického inženýrství u nás. Vědecký výzkum chemických procesů se samozřejmě nemohl rovněž obejít bez solidního fyzikálně chemického základu. O tento aspekt výzkumu byl ústav obohacen příchodem prof. Eduarda Hály a jeho týmu fyzikálních chemiků do nově budovaného areálu v severozápadním předměstí Prahy v Suchdole-Lysolajích, který byl otevřen v roce 1964.
Postupně byly v ústavu nově rozvíjeny další obory chemického inženýrství a chemické technologie, jako např. reaktorové inženýrství, homogenní katalýza, studium nenewtonských tekutin, sublimace, separační procesy, dynamika a řízení chemických systémů a jiné. Většina těchto nových podoborů byla zavedena jako logicky potřebná podpora rozsáhlého a víceletého projektu pro vývoj kompletní technologie výroby kyseliny tereftalové a polyesterů.
Po r. 1989 proběhlo několik reorganizací pracovišť ústavu, které vedly k postupnému snížení stavu pracovníků o 50%. Výzkum byl racionálně integrován, což odráží nynější struktura ústavu. Název byl rovněž změněn na výstižnější Ústav chemických procesů; tradiční anglický názevInstitute of Chemical Process Fundamentals přitom zůstal zachován.
Současnost
Ústav chemických procesů se v současné době zabývá výzkumem v oblasti teorie chemických procesů, zejména ve vědních oborech chemické inženýrství, fyzikální chemie, chemické technologie a inženýrství životního prostředí.
Hlavní výzkumné směry
- molekulární teorie a počítačové simulace kapalných soustav
- termodynamika tekutých soustav, stavové chování čistých látek a směsí a fázové rovnováhy
- výzkum a vývoj mikroreaktorů
- základy procesů s využitím superkritických tekutin
- pokročilé katalytické procesy, morfologie a vlastnosti katalyzátorů, příprava katalyzátorů
- studium a příprava nanomateriálů a nanovláken
- textura porézních látek a transportní jevy v porézních látkách
- membránové separace, pervaporace a permeace
- studium a aplikace biokatalyzátorů, bioremediace
- struktura, reaktivita a katalytické vlastnosti organokovových komplexů
- NMR spektroskopie
- spalování a zplyňování ve fluidním loži
- fotochemické reakce v mikrovlnném poli a mikrovlnné technologie
- dynamika tekutin a transportní jevy ve vícefázových systémech
- reologické vlastnosti mikrodisperzí a kapalin
- chemie a fyzika aerosolů
- reakce indukované laserem a aerosolové procesy pro přípravu nových sloučenin a kompozitů
Organizační struktura
Vedení
- Ředitel: Ing. Miroslav Punčochář, DSc.
- Zástupce ředitele pro vědu a výzkum a statutární zástupce: Ing. Jan Sýkora, Ph.D.
- Předseda rady ústavu: Dr. Ing. Vladimír Ždímal
- Vědecký tajemník: Dr. Ing. Vladimír Církva
Vědecká oddělení
- Laboratoř separačních procesů Eduarda Hály - Vedoucí: Ing. Pavel Izák, Ph.D., DSc.
- Laboratoř chemie a fyziky aerosolů - Vedoucí: Dr. Ing. Vladimír Ždímal
- Oddělení katalýzy a reakčního inženýrství - Vedoucí: Ing. Olga Šolcová, DSc.
- Oddělení vícefázových reaktorů - Vedoucí: Doc. Ing. Marek Růžička, DSc.
- Oddělení analytické a materiálové chemie - Vedoucí: Ing. Jan Sýkora, Ph.D.
- Laboratoř procesů ochrany prostředí - Vedoucí: Doc. Ing. Karel Svoboda, CSc.
Dozorčí rada
- Prof. Ing. Vladimír Mareček, DrSc. - předseda
Rada ústavu
- Dr. Ing. Vladimír Ždímal – předseda
Doktorské studium
ÚCHP má od Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy ČR společně akreditované postgraduální doktorské studium nejen se všemi fakultami VŠCHT Praha, ale i s dalšími fakultami českých univerzit. Doktorandi z tuzemska i ze zahraničí mají příležitost využít mimo odborných zkušeností školitelů také unikátní aparatury a špičkové přístrojové vybavení při práci na svých disertacích v těchto oborech:
- Chemické inženýrství,
- Fyzikální chemie,
- Organická technologie,
- Organická chemie,
- Anorganická chemie,
- Biotechnologie,
- Chemie a technologie ochrany prostředí
Vybrané vědecko-výzkumné projekty
- Výzkum vícefázových reagujících systémů pro návrh procesů v oblastech syntézy a přípravy nových materiálů, energetiky a ochrany životního prostředí
- F3 Factory - Výzkum a vývoj flexibilních technologií s využitím mikroaparátů
- Studium botnání polymerní membrány a využití tohoto efektu pro zvýšení její permeability
- Separace těkavých organických látek ve vzduchu
- Optimalizace superkritické extrakce pro maximální výtěžnost biologicky aktivních látek z rostlin
- Stanovení fázového a stavového chování tekutin a tekutých směsí pro procesy probíhající za superambientních podmínek:molekulární teorie a experiment
- Počítačové modelování strukturních, dynamických a transportních vlastností tekutin v nanorozměrech
- Hierarchické nanosystémy pro mikroelektroniku
- HUGE2 - Podzemní zplyňování uhlí pro Evropu – ekologické a bezpečnostní aspekty
- Speciální katalytické procesy a materiály
- Moderní teoretické metody pro analýzu chemických vazeb
- Strukturované katalyzátory s nízkou koncentrací aktivních komponent určené pro totální oxidaci VOC
- Reaktivní chemické bariéry pro dekontaminaci silně znečištěných podzemních vod
- Odstranění endokrinních disruptorů z odpadních a pitných vod pomocí fotokatalytických a biologických procesů
- Transportní a reakční procesy v komplexních vícefázových systémech
- Stanovení účinnosti koalescence bublin v kapalinách
- Přístěnné efekty při toku mikrodisperzních kapalin:zdánlivý skluz a elektrokinetický potenciál
- Nové anorganicko-organické hybridní nanomateriály
- Tvorba vazeb za uvolnění vodíku katalyzovaná komplexy titanu
- Celobuněčné optické senzory
- Příprava chirálních stacionárních fází pro HPLC na bázi helicenů
- FLEXGAS - Pokročilé fluidní zplyňování z nízkými emisemi
- Pokročilé metody fluidního a hořákového spolu-zplyňování biomasy a uhlí s odstraňováním CO2
- Odpady jako suroviny a zdroje energie
- Vývoj a ověření technologie termické desorpce s užitím mikrovlnného záření
- Evropská stanice pro komplexní výzkum atmosférických aerosolů
- Vliv povrchových procesů a elektromagnetického záření na transportní jevy v aerosolových systémech s nanočásticemi
- Vývoj a aplikace nových experimentálních metod pro měření heterogenních částic v přehřáté páře
- Příprava fotokatalyzátorů na bázi Ti/O/Si laserovou depozicí z plynné fáze a sol/gel technikou
