Íránské národy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o etnolingvistická skupina. O obyvatelích Íránu pojednává článek Íránci.
Íránské národy
Rozšíření íránských jazyků
Rozšíření íránských jazyků
Populace
210–235 milionů[1]
Země s významnou populací
Írán a íránská vysočina, malá Asie, Jižní Asie, Střední Asie, Kavkaz a komunity v Severní Americe a Západní Evropě.
Příbuzné národy
Další užívající indoíránské jazyky

Íránské národy jsou v současnosti rozmanitá Indoevropská etnolingvistická skupina, kterou tvoří mluvčí íránských jazyků.[2][3]

Předpokládá se, že se protoíránský jazyk objevil jako samostatná Indoíránská větev v Střední Asii v polovině 2. tisíciletí před naším letopočtem.[4][5]

Na vrcholu své expanze v polovině 1. tisíciletí před naším letopočtem se jimi obývané území táhlo od íránské vysočiny a celé eurasijské stepi po velkou dunajskou kotlinu na západě k Ordosu na východě.[6]

Západoíránská Perská říše ve své době dominovala starověkému světu, přičemž zanechala významné kulturní dědictví, zatímco východoíránští nomádi ze stepí sehráli rozhodující roli ve vývoji euroasijského kočovnictví a hedvábné stezky.[4]

Mezi starověké Íránce patří Alani, Baktrové, Massagetové, Médové, Chórezmové, Parthové, Sakové, Sarmati, Skytové, Sogdianci a další ve Střední Asii, Kavkaze, Východní Evropě a íránské vysočině.

V 1. tisíciletí našeho letopočtu byla jejich oblast osídlení zmenšena v důsledku slovanských, germánských, turkických a mongolských expanzí. Mnoho z nich se stalo předmětem slavizace.[7][8][9][10]

Do íránských národů současnosti patří Balúčové, Kurdové, Gílánci, Lúrové, Mázandaránci, Oseti, Paštunové, Pamírci, Peršané, Tádžikové a Talyšové. Obývají oblast íránské plošiny po Kavkaz na severu, perský záliv na jihu, Sin-ťiang na východě a po východní Turecko na západě.[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

    • Írán: LIBRARY OF CONGRESS, Library of Congress – Federal Research Division. Ethnic Groups and Languages of Iran [online]. [cit. 2009-12-02]. Dostupné online.  (Persian and Caspian dialects-65% Kurdish 8%-Luri/Bakhtiari 5%- Baluchi 4%):80% of the population or approximately 63 million people.
    • Afghanistan: CIA Factbook Afghanistan: unting Pashtuns, Tajiks, Baluchs, 21 million
    • Tajiks of Central Asia counting Tajikistan and Uzbekistan 10–15 million
    • Kurds Syria, Lebanon and Iraq based on CIA factbook estimate 18 million
    • Zazas of Turkey, based on CIA factbook estimate 4 million
    • Ossetians, Talysh, Tats, Kurds of the Caucasus and Central Asia: 1–2 million based on CIA factbook/ethnologue.
    • Tajiks of China: 50,000 to 100,000
    • Iranian speakers in Bahrain, the Persian Gulf, Western Europe and USA, 3 million.
    • Pakistan counting Baluchis+Pashtus+Afghan refugees based on CIA factbook and other sources: 71 million.
  1. Waldman & Mason 2006, s. 692
  2. IRAN vi. IRANIAN LANGUAGES AND SCRIPTS [online]. Bibliotheca Persica Press, 15 December 2006 [cit. 2015-06-01]. Dostupné online. 
  3. a b Beckwith 2009, s. 58–77
  4. Mallory 1997, s. 308–311
  5. Harmatta 1992, s. 348: "From the first millennium b.c., we have abundant historical, archaeological and linguistic sources for the location of the territory inhabited by the Iranian peoples. In this period the territory of the northern Iranians, they being equestrian nomads, extended over the whole zone of the steppes and the wooded steppes and even the semi-deserts from the Great Hungarian Plain to the Ordos in northern China."
  6. BRZEZINSKI, Richard; MIELCZAREK, Mariusz. The Sarmatians, 600 BC-AD 450. [s.l.]: Osprey Publishing, 2002. S. 39. 
  7. ADAMS, Douglas Q. Encyclopedia of Indo-European Culture. [s.l.]: Taylor & Francis, 1997. S. 523. 
  8. Women in Russia. [s.l.]: Stanford University Press, 1977. S. 3. 
  9. Slovene Studies. [s.l.]: Society for Slovene Studies, 1987. S. 36. 
  10. EMMERICK, Ronald Eric. Iranian languages [online]. Encyclopædia Britannica, Inc. [cit. 2015-05-29]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]