Sněženka podsněžník

Sněženka podsněžník
	Sněženka podsněžník (Galanthus nivalis)
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; téměř ohrožený
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	jednoděložné (Liliopsida);
Řád	chřestotvaré (Asparagales);
Čeleď	amarylkovité (Amarylidaceae);
Rod	sněženka (Galanthus);
Binomické jméno
	Galanthus nivalis; L., 1753
	Rozšíření sněženky podsnežníka Rozšíření sněženky podsnežníka celoroční výskyt
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), občas uváděná také pod názvy sněženka jarní, sněženka předjarní nebo podsněžník bílý, je jarní rostlina z čeledi amarylkovité.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Sněženka podsněžník je 15–20 cm vysoká bylina. Podobně jako ostatní druhy sněženek má cibulku, 2–3 jednoduché úzké a přisedlé listy se souběžnou žilnatinou, oboupohlavné květy a pod nimi dva listeny, které jsou zcela srostlé a tvoří toulec.

Štíhlý stvol nese jeden květ na převislé stopce z šesti okvětních lístků ve dvou přeslenech, šesti tyčinkami a jedním pestíkem. Vnitřní okvětní lístky jsou téměř o polovinu kratší než vnější, většinou vykrojené a na koncích světle zelené.

V České republice si můžeme sněženku podsněžník splést pouze s mírně podobnou bledulí jarní (Leucojum vernum).

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Výskyt ve střední Evropě na přirozených stanovištích je již vzácný; většinou se jedná o populace zplanělé.^[2] Sněženka se hojněji vyskytuje v jihovýchodní a jižní Evropě a západní Asii. V průběhu staletí však byla zavlečena i do jiných oblastí světa, např. do Severní Ameriky. V mezinárodním Červeném seznamu IUCN má sněženka podsněžník status NT (near threatened, teměř ohrožený druh).^[3] Roste zejména v humózní a vlhké půdě pod keři nebo mladými stromky na vlhkých loukách nebo v listnatých lesích, zejména lužních lesích, i ve smíšených lesích. Pěstuje se běžně v zahradách nebo v parcích.

Začíná kvést již na konci února a kvete až do března. Málokdy kvete až do dubna. Pokud se na chvíli oteplí, sbírají včely medonosné uvnitř sněženkových květů nektar a pyl. Jiné druhy hmyzích opylovačů se zpravidla probouzejí ze zimního spánku později.

Množí se cibulkami, které bývají v létě a na podzim několik centimetrů pod zemí, díky čemuž přežívají i teplejší období.

Jedy[editovat | editovat zdroj]

Sněženka podsněžník patří mezi mírně jedovaté rostliny, chrání se tak proti okusu živočichy. Její části, především cibulka, obsahují alkaloidy (zejména lykorin, galanthamin, tazetin), které se u člověka po pozření projevují průjem, zvracením a bolestmi břicha.

Výskyt v Česku[editovat | editovat zdroj]

V minulosti patřila sněženka podsněžník mezi nejrozšířenější jarní rostliny v Česku. V současné době ji řadíme mezi vzácné a částečně chráněné druhy, což je následkem především ztráty přirozeného biotopu, vykopávání zahrádkáři a trhání v době květu. České právní předpisy ji řadí do kategorie „Ohrožené“ (třetí, nejnižší kategorie druhové ochrany).^[4] Na většině území se již vyskytuje pouze ostrůvkovitě, poměrně hojně roste např. na Opavsku a Zlínsku. Významnými lokalitami v ČR jsou např. přírodní památka Sněženky ve Vysokém lese či přírodní památka Sedlnické sněženky.

Lidové názvy[editovat | editovat zdroj]

Lidovými názvy pro sněženku podsněžík jsou: bibolenka, bibonka, bimbonka, binbonka, biserka, koukoříček, koukořička, koukořík, kozí drist, kozí dříst, lesní cibule, lesní cibulka, podsněžník, podsněžník bílý, sněhovka, sněženka jarní, sněženka lesní, sněženka podsněžní, sněženka předjarní a vyskočilka. ^[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
↑ MÜNKER, Bertram. Plané rostliny střední Evropy [orig. Widblumen Mitteleuropas]. Praha: Knižní Klub, 1998. 288 s. ISBN 80-7202-306-3. S. 256.
↑ Crook, V. & Davis, A. P. 2011. Galanthus nivalis. The IUCN Red List of Threatened Species 2011: e.T162168A5551773. https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2011-1.RLTS.T162168A5551773.en. Downloaded on 17 July 2021.
↑ ČESKO. Vyhláška č. 395 ze dne 11. června 1992, kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Sbírka zákonů ČR. 1992, částka 80. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-395/
↑ RYSTONOVÁ, Ida. Průvodce lidovými názvy rostlin: i jiných léčivých přírodnin a jejich produktů. Praha: Academia, 2007, s. 507. ISBN 978-80-200-1332-3.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

RYSTONOVÁ, Ida. Průvodce lidovými názvy rostlin: i jiných léčivých přírodnin a jejich produktů. Praha: Academia, 2007. 733 s. + kresby. ISBN 978-80-200-1332-3.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Slovníkové heslo sněženka podsněžník ve Wikislovníku
Galerie sněženka podsněžník na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu sněženka podsněžník na Wikimedia Commons

[13bb3f69bdd42dfd3c0a512107752dbe56b552d2-1] Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]

[2] MÜNKER, Bertram. Plané rostliny střední Evropy [orig. Widblumen Mitteleuropas]. Praha: Knižní Klub, 1998. 288 s. ISBN 80-7202-306-3. S. 256.

[3] Crook, V. & Davis, A. P. 2011. Galanthus nivalis. The IUCN Red List of Threatened Species 2011: e.T162168A5551773. https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2011-1.RLTS.T162168A5551773.en. Downloaded on 17 July 2021.

[4] ČESKO. Vyhláška č. 395 ze dne 11. června 1992, kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Sbírka zákonů ČR. 1992, částka 80. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-395/

[5] RYSTONOVÁ, Ida. Průvodce lidovými názvy rostlin: i jiných léčivých přírodnin a jejich produktů. Praha: Academia, 2007, s. 507. ISBN 978-80-200-1332-3.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]