Předení

Předení je činnost sloužící ke zhotovení příze jako uceleného útvaru z jednotlivých textilních vláken s omezenou délkou.

• buďto urovnání a zakroucení vrstvy vláken (dopřádání)
• nebo celý proces výroby příze včetně přípravy materiálu k vlastnímu předení (předpřádání)

Použití výrazu předení

• V jiných jazycích (např. v angličtině (spinning), němčině (Spinnen), portugalštině (fiação)) se pod pojem předení zahrnuje také (české) zvlákňování tj. tvorba vláken s neomezenou délkou z tekuté hmoty.

• Výrazem předení se označuje v češtině i v jiných jazycích také řada lidských a zvířecích činností, jako vrnění koček, německým Spinnen: např. blouznění, podivné chování, anglickým Spinning: aerobní cvičení aj

Následující článek se zabývá pouze předením příze.

Z historie předení

• Nejstarší doklady o předení pocházejí z období před 20 000 lety. Podle nálezů z roku 2009 u gruzínské obce Dzudzuana však měly být vyrobeny první lněné příze už asi 32 000 let před n. l.
• Ze starší doby kamenné pochází nejstarší nástroje k předení – vřeteno s přeslenem
• Ve druhé polovině 1. tisíciletí byl pravděpodobně v Indii vynalezen kolovrat
• Výrobní postup např. v bavlnářské manufaktuře v 18. století sestával z: tlučení smotků vláken (potěrání) - škrabání smotků dvěma hřebeny (mykání) - kladení chomáčků z mykaných vláken přes sebe a zaoblování do tvaru pramene (na "švýcarské vráně") - (případně: výroba přástu na kolovratu) - dopřádání na kolovratu nebo na spinning jenny.
• Za první stroj na výrobu příze je považován waterframe z roku 1769, se kterým začalo v roce 1771 předení průmyslovým způsobem. Koncem 18. století byly vynalezeny pro předpřádání mykací a protahovací stroje.

• Ve 30. letech 19. století byly uvedeny do provozu první selfaktory a prstencové dopřádací stroje. Na začátku 21. století jsou prstencové stroje nejpoužívanější zařízení k dopřádání, na selfaktorech se vyrábí jen nepatrné množství příze.

• Ve 20. století byly vynalezeny technologie předení, z nichž se prakticky používá i v 21. století např. rotorové, frikční, tryskové. Jiné vynálezy se uplatnily jen přechodně nebo se využívají jen v nepatrném rozsahu, jako např. předení samoskaných přízí, nebo odstředivé předení, systém Bobtex, Pavena, Rotofil aj.

• V 19. století vznikly v některých státech s rozvinutým textilním průmyslem 2-4leté odborné školy, od začátku 20. století také se studijním oborem technologie předení a později učební obor přadlák/přadlena.

Předení na začátku 21. století

Druhy a tvary materiálů vhodných k předení (staplová vlákna)

Na začátku 2. dekády 21. století se ve světě předením zpracovávalo asi 55 % z roční spotřeby cca 90 milionů tun textilních vláken.

Ke zpracování předením se hodí zejména:

Přírodní textilní vlákna o délce cca 15–200 mm, umělá textilní vlákna ve formě stříže a kabelu na konvertorování, výčesky a vlákna z recyklovaných textilií.

Ke spřádání se dají použít téměř všechny polymerní materiály, skleněná textilní vlákna se dají spřádat jen na frikčních nebo odstředivých strojích, kovová vlákna se zpracovávají jen jako příměs v nepatrném množství u určitých speciálních přízí.

Pro keramická textilní vlákna, nanovlákna a whiskery není dosud známý žádný způsob zpracování na staplovou přízi.

Způsoby předení

Rozsah použití různých způsobů předení ve 2. dekádě 21. století:

Způsob dopřádání	Hlavní nástroje	První použití	Roční výroba v t×106	Zvláštní znaky
prstencové	válečkový průtah, vřeteno a prstenec s běžcem	cca 1830	cca 30	varianty: kompaktní, efektní příze, vigoň, opřádání aj
rotorové	rozvolňovací váleček, rotor	1964	cca 15	vhodné pro vlákna do 60 mm a příze nad 20 tex
křídlové	váleč, průtah , vřeteno s křídlem	1769	cca 2	pouze pro jutu a část lněných vláken
tryskové	váleč. průtah, 2 trysky, proud stlačeného vzduchu	1980	cca 1	vhodné pro příze 10-40 tex, nižší pevnost příze
frikční	rozvolň. válec, 2 perforované bubínky, proud vzduchu	1977	cca 0,4	vlákna z recyklovaných textilií možná, příze nad 10 tex
kolovrat	lidské prsty, vřeteno s křídlem, pohon šlapáním pedálu	2. polovina 1. tisíciletí	cca 0,6	komerční výroba jen z kokosových vláken a z "exotických" vln: např. pašmína, šáhtúš, jačí vlna
ruční předeno-skaní	lidské prsty, viják na přadena	?	cca 0,3	komerční výroba jen z kokosových vláken

Předení je organizované téměř výhradně jako diskontinuální proces, který probíhá 3 až cca 10 pasážemi strojů umístěných ve výrobním provozu přádelny.

K procesu předení patří u každého z uvedených způsobů dopřádání specifická technologie přípravy materiálu (příp. v několika variantách), která sestává např. z rozvolňování, vochlování, potěrání, mykání, posukování, česání, přástování apod.

Galerie předení

• 
  Schéma ručního předení
• 
  Ruční předeno-skaní kokosové příze (Indie 2005)
• 
  Předení na kolovrátku (asi v roce 1910)
• 
  Svislé čechradlo na rozvolňování bavlny (Anglie 1890)
• 
  Třístrojový agregát na mykání vlny
• 
  Obsluha česacího stroje na bavlnu (USA 1941)
• 
  Předení vlny na selfaktoru (Německo v polovině 20. století)
• 
  Křídlový dopřádací stroj na jutu (NDR 1953)
• 
  Spřádací jednotka rotorového dopřádacího stroje (cca 1980)
• 
  Hlavní části prstencového dopřádacího stroje(1989)
• 
  Výuční list z oboru přadlák bavlny (1953)
• 
  Průmyslová škola textilní v Brně

Odkazy

Související články

• Ruční předení
• Příze

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu předení na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo předení ve Wikislovníku
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je předení
• Encyklopedie textilu, předení
• Radost z ručního předení – instruktážní video

Autoritní data	NKC: ph137718, ph316249 BNF: cb11942815d (data) GND: 4396899-5 LCCN: sh85126713 NDL: 00560880 NLI: 987007529402305171