Skály (Teplice nad Metují)
| Skály | |
|---|---|
 Osada Skály, dole zámeček, v pozadí skaliska vrcholu Čáp | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Teplice nad Metují |
| Okres | Náchod |
| Kraj | Královéhradecký kraj |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°34′22″ s. š., 16°8′18″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 10 (2021)[1] |
| Katastrální území | Skály u Teplic nad Metují (4,51 km²) |
| PSČ | 549 57 |
| Počet domů | 14 (2011)[2] |
  Skály | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 166375 |
| Kód k. ú. | 766372 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Skály (německy Bischofstein) se nachází v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji a je připojena k městu Teplice nad Metují.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První zmínka pochází z roku 1393 a původně nesla název Bischofstein, počeštěně Bišík. Nad vesnicí se nachází zřícenina středověkého hradu Skály, připomínaného roku 1393 jako sídlo Matěje Salavy z Lípy, následného příznivce husitského hnutí. Patrně vycítil neblahý konec husitů a proto ještě před rozhodnou bitvou u Lipan přešel na opačnou stranu a stal se stoupencem Zikmunda Lucemburského. Krátce po polovině 15. století získal hrad jinak blíže neznámý feudál Kočka, sídlo bylo poté často jmenováno co by Katzenstein (Kočknštejn či Kočičí hrádek).[3] Další majitelé se vícekrát měnili (Buchlovští z Buchova, Špetle z Janovic, Bartoloměj Minsterberský, Adršpachové z Dubé, Lev z Rožmitálu, páni z Lichtenburka či Žehušičtí z Nestajova). Hrad byl rozbořen roku 1447 Slezany, později roku 1546 obnoven Zikmundem a Bernardem z Čertorej.
Vladyka z Nestajova, Bernard, vybudoval v podhradí hospodářský dvůr, jehož dílem se stal i pivovar, údajně zřízený po roce 1544 (Likovskými). Kolem roku 1570 vzniklo při dvoře i nové panské sídlo, dnes budova restaurace, jehož budovy v sobě absorbovaly díl pivovaru (sladovní humno). Po dalších častých změnách vlastníků koupil skalské panství s již funkčním pivovarem a sladovnou královéhradecký biskup Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka jako majetkový základ nově zakládané královéhradecké kapituly. Jím přestavěný poplužní dvůr Žehušických se stal letním sídlem hradeckých biskupů a kanovníků. Před polovinou 19. století vznikla poblíž nová budova ve své době zázemí pro úředníky velkostatku a hajné (nyní ubytovací část), tzv. „Úřednický dům“.
Pivovar stával v přímé návaznosti na starý zámek (pivovar byl zbořen okolo roku 1923, zůstal jen otisk zadního a bočního zdiva).
Královéhradecká kapitula byla majitelem velkostatku až do roku 1945. Poté sloužil areál jako zázemí pro státní statek, který měl v sousedství ovčín, poté prasečák. Ve venkovních prostorách parkují traktory a ostatní zemědělské stroje. V budově starého zámku se nachází muzeum Aloise Jiráska a restaurace s ubytováním správce. V budově nového zámku se nachází jídelna a ubytovna pro pracující na statku.
Pivovar v polovině 18. století produkoval ročně (jako Skalsko) za sládka Josefa Kubelky (1870 - 1873) 196 hl piva. Po rozšíření a přestavbě za posledního sládka Julia Erbana (1888 - 1895) docilovaly výstavy 1000 až 2500 hl piva za rok. Var býval na 40 věder, pohyb setrvával v ručním provedení, zánik pivovaru (roku 1895) se přisuzuje počátku období páry a jeho nemožnosti konkurovat v té době levnějšímu pohonu na páru.
Místo zvěčnil Alois Jirásek ve svých dílech Skály a Z různých dob. V těsné blízkosti zámečku se nachází Černé jezírko s vzácnými vážkami.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Skála, Katzenštejn, s. 279–280.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Bischofstein, s. 12–14.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Skály na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Skály v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Historie osady Archivováno 8. 4. 2014 na Wayback Machine.
