Orel křiklavý
 Orel křiklavý | |
|---|---|
 Dospělý orel křiklavý v letu | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | dravci (Accipitriformes) |
| Čeleď | jestřábovití (Accipitridae) |
| Rod | orel (Clanga) |
| Binomické jméno | |
| Clanga pomarina (Brehm, 1831) | |
 Rozšíření orla křiklavého (světle zeleně – hnízdiště, světle modře – migrace, modře – zimoviště) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Orel křiklavý (Clanga pomarina, dříve Aquila pomarina) je středně velký dravec z čeledi jestřábovitých. Je rozšířen především v Evropě a Asii, zimuje i v Africe. Živí se hlodavci, plazy obojživelníky a ptáky. IUCN vede druh jako málo dotčený.
Taxonomie[editovat | editovat zdroj]
Dříve byl tento orel řazen do rodu Aquila, ale v roce 2014 došlo ke změně a od té doby bývá řazen do rodu Clanga spolu s orlem volavým a orlem indickým.[2] Ten žije v Indii a severní Barmě, dříve byl považován za poddruh orla křiklavého, ale nyní je veden jako samostatný druh.[3][4]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Je to středně velký orel, jehož délka těla dosahuje 55–65 cm a rozpětí křídel 143–168 cm.[5] Samci váží v průměru 1,2 kg, samice 1,5 kg. Velké samice dosahují hmotnosti přes 2 kg.[6] Podobá se orlu volavému, ale je celkově menší a v letu má kratší, méně výrazné prsty. Dospělí ptáci jsou shora i zespoda tmaví se světlým předloktím a hlavou. U kořene ručních letek je malá výrazná bílá skvrna, svrchní ocasní krovky jsou bělavé. Mladí ptáci mají bílé špičky křídelních krovek a malou rezavou skvrnu v týle.[7]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Má evropský, příp. palearktický typ rozšíření (viz Taxonomie). Tažný druh, zimuje v Africe.[4] Hnízdí při okrajích lesů. Preferuje vlhčí prostředí.[5] Celková populace je odhadována na 40 000–60 000 jedinců.[8]
Výskyt v Česku[editovat | editovat zdroj]
byl v 19. století téměř vyhuben. Ve 20. století hnízdil pravidelně pouze na Šumavě, kde byla ještě v 70.–80. letech velikost hnízdící populace odhadnuta na 2–3 páry, v 90. letech však vymizel i tam. Po roce 2000 bylo možné hnízdění zaznamenáno v Bílých Karpatech a na Ostravsku.[9]
Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]
Hnízdí většinou jednotlivě, na hnízdiště se obvykle vrací již v párech. Hnízdo staví zpravidla na stromech, ale jsou známá i hnízdění na zemi nebo na skále. Ročně mívá jednu snůšku po 2 (1–3) bělavých nebo nažloutlých, tmavě skvrnitých vejcích o rozměrech 62,9 × 50,7 mm. Jejich inkubace trvá 38–40 dní, sedí převážně samice, krátce střídaná samcem při krmení. Mláďata se líhnou v intervalu 3–4 dnů a jsou krmena výhradně samicí, které samec předává potravu. Hnízdo opouštějí ve věku 8 týdnů a pohlavní dospělosti dosahují pravděpodobně po 4. roce života.[4] Velmi často se stává, že silnější mládě zabije to slabší a je následně odchováno samo.[10]
Potrava[editovat | editovat zdroj]
Kořist vyhlíží za krouživého letu nebo vsedě z vyvýšeného místa. V potravě převládají malí savci (hlavně hlodavci), ptáci, plazi, hmyz a obojživelníci. V některých oblastech tvoří žáby až přes 50 % kořisti. Zřídka požírá také mršiny.[4][10]
Chov[editovat | editovat zdroj]
V olomouckém zoo se v roce 2012 úspěšně vylíhnulo mládě po umělém oplodnění. O tento úspěch se zoologové snažili již od roku 2007, a nakonec se jim ho podařilo dosáhnout díky novému způsobu odběru spermatu.[11]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
- ↑ Lesser Spotted Eagle Clanga pomarina [online]. www.birdlife.org (Bird Life International) [cit. 2016-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-07.
- ↑ Indian Spotted Eagle Clanga hastata [online]. www.birdlife.org (Bird Life Intarnational) [cit. 2016-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-18.
- ↑ a b c d HUDEC, Karel, a kol. Fauna ČR. Ptáci 2. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7.
- ↑ a b SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2. vyd. Plzeň: Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7. S. 96–97.
- ↑ DUNNING, John B. Jr. CRC Handbook of Avian Body Masses. London, New York: CRC Press, 2007. 668 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4200-6445-2. S. 61. (anglicky) Google-Books-ID: TcnOTPILlcEC.
- ↑ SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. S. 78.
- ↑ IUCN. Clanga pomarina: BirdLife International. IUCN Red List of Threatened Species. Dostupné online [cit. 2016-03-20]. DOI 10.2305/iucn.uk.2015-4.rlts.t22696022a80345459.en.
- ↑ ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7. S. 430.
- ↑ a b THIEDE, Walther. Poznáváme dravce a sovy, Vydavatelství Víkend, 2007, s. 52–53.
- ↑ Česká televize: Zoo v Liberci jako první na světě uměle odchovala orla křiklavého
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu orel křiklavý na Wikimedia Commons - Galerie orel křiklavý na Wikimedia Commons
Taxon Clanga pomarina ve Wikidruzích- Orel v ZOO Liberec Archivováno 9. 9. 2011 na Wayback Machine.
