Jakub Patočka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mgr. Jakub Patočka
Narození19. května 1973 (50 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materMasarykova univerzita
Povoláníspisovatel, sociolog, novinář, ekolog a politik
Politické stranySZ (2002–2005)
ČSSD (2013–2017)
ChoťVanda Patočková (do 2004)
DětiVítek Patočka
Josef Patočka
Vanda Patočková
Tomáš Patočka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jakub Patočka (* 19. května 1973 Brno) je český novinář a politik, bývalý environmentální aktivista a dlouholetý šéfredaktor Literárních novin.

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval sociologii na Masarykově univerzitě (bakalářské studium dokončil v roce 1996 ještě na filozofické fakultě, magisterské v roce 1998 již na nově zřízené fakultě sociálních studií).

Hnutí DUHA[editovat | editovat zdroj]

V roce 1989 společně s Janem Beránkem založil Hnutí DUHA, jež se pod jeho vedením stalo českým členem významné mezinárodní ekologické organizace Přátelé Země. V roce 1991 stál pří zrodu časopisu Poslední generace, který se posléze v roce 1997 přejmenoval na Sedmou generaci. Byl jeho šéfredaktorem až do roku 1999 a přispívá do něj až do současnosti.[1]

Strana zelených[editovat | editovat zdroj]

Členem Zelených byl od roku 2002.[2] V letech 2003 až 2005 spolu s Beránkem vedl[zdroj⁠?] Stranu zelených, za niž Patočka v roce 2004 kandidoval na prvním místě kandidátky ve volbách do Evropského parlamentu.[3] V roce 2005 jej ve vnitrostranickém sporu porazila skupina kolem Martina Bursíka, což vedlo k Patočkově následnému odchodu ze strany.[4]

Literární noviny[editovat | editovat zdroj]

V letech 1999 až 2009 byl šéfredaktorem týdeníku Literární noviny.[5] V roce 2005 se dostal do sporu se většinou redakce LtN, která na protest proti jeho metodám práce odešla a založila v říjnu 2005 konkurenční časopis A2.[6]

Od května 2002 byl sedm let členem správní rady Nadace Michaela Kocába, která spravuje 29 milionů korun pocházejících dle dostupných informací z vytunelovaného všeobecného investičního fondu TREND.[7][8][9][10] Nadace Michaela Kocába od svého založení podporovala Literární noviny.[11]

Počátkem roku 2009 předal LtN do rukou sdružení Právo, solidarita a informace, které je spojeno s bývalým sociálnědemokratickým ministrem zemědělství Janem Mládkem, který v té době byl i ředitelem Masarykovy dělnické akademie propojené s ČSSD.[12]

Kuřimská kauza[editovat | editovat zdroj]

O Patočkovi se psalo v souvislosti s tzv. Kuřimskou kauzou. Policie u něj doma v souvislosti s případem prováděla domovní prohlídku. Patočka pomáhal Kláře Mauerové spojit se s odborníky, kteří jí pomohli k získání opatrovnictví dívky Anny, za kterou se vydávala Barbora Škrlová. Patočka uvedl, že Mauerová byla kamarádka a bývalá spolužačka jeho ženy, které naletěl.[13][14]

Deník Referendum[editovat | editovat zdroj]

V prosinci roku 2009 založil Deník Referendum, český internetový deník.[zdroj?]

Sociální demokracie[editovat | editovat zdroj]

V září 2013 vstoupil do České strany sociálně demokratické.[15] Dne 11. listopadu 2017 však rozhodla městská konference ČSSD v Brně o jeho vyloučení ze strany. Důvodem vyloučení měl být Patočkův podíl na organizaci referenda o poloze nádraží v Brně a kritika postojů ČSSD v této otázce.[16]

Referendum o nádraží[editovat | editovat zdroj]

V roce 2013 inicioval vznik občanské aliance Referendum 2014 (později Referendum 2016), jíž se sběrem podpisů občanů podařilo přimět město Brno k vyhlášení místního referenda o poloze hlavního nádraží, které se uskutečnilo ve dnech 7. a 8. října 2016. Patočka je hlavním představitelem této aliance, kterou tvoří sdružení Hnutí DUHA, Masarykova demokratická akademie a Děti Země. Aliance prosazuje, aby železniční stanice Brno hlavní nádraží byla modernizována ve své stávající poloze nedaleko historického jádra města.

Publikace[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Seznam článků Jakuba Patočky v časopise Sedmá generace
  2. Ekolog a novinář Patočka vstoupil do sociální demokracie. Týden.cz [online]. 2013-09-06. Dostupné online. 
  3. Jmenné seznamy [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-03-26]. Dostupné online. 
  4. Strana zelených: Patočka znechuceně odchází, Bursík se těší na volby. Ekolist.cz [online]. 2005-09-09. Dostupné online. 
  5. Jakub Patočka – Oznámení Archivováno 14. 6. 2015 na Wayback Machine. – neplatný odkaz !
  6. ŠTINDL, Ondřej. Redakci Literárních novin opouští 11 redaktorů. Česká redakce BBC [online]. 7. března 2005 [cit. 2008-07-13]. Dostupné online. 
  7. Obchodní rejstřík na justice.cz
  8. LÁSKA, Václav. Trend beztrestnosti končí?. S. 30. Ekonom [online]. 2009-11-06 [cit. 2009-05-26]. S. 30. Dostupné online.  alternativní zdroj Archivováno 11. 9. 2008 na Wayback Machine. – neplatný odkaz !
  9. PEČINKA, Bohumil. Ručíš za svou hlavu?. Reflex [online]. 2002-01-24 [cit. 2009-05-26]. Roč. 2002, čís. 4. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-06-27. 
  10. POKORNÝ, Marek. Kocáb: Majetek neprozradím, nechci nahrávat nepřátelům. Hospodářské noviny [online]. 2009-05-22 [cit. 2009-05-26]. Dostupné online. 
  11. Oficiální životopis Michaela Kocába na vlada.cz Archivováno 4. 2. 2009 na Wayback Machine. – neplatný odkaz !
  12. Sociální demokraté ovládnou Literární noviny. Šéfredaktor Patočka končí
  13. Patočka: Pomáhal jsem Mauerovým k opatrovnictví. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2007-07-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-27. 
  14. http://zpravy.idnes.cz/patocka-jsem-osel-s-tim-pocitam-dm2-/domaci.asp?c=A070522_223039_domaci_miz
  15. http://denikreferendum.cz/clanek/16346-jsem-socialnim-demokratem-a-budu-krouzkovat
  16. ČTK, Echo24,. ČSSD vyloučila aktivistu Patočku. Premiér Sobotka je proti, mluví o bolševizaci - Echo24.cz. echo24.cz. 2017-11-12. Dostupné online [cit. 2017-11-12]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]